29 C 50/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že s účinností od 2. 9. 2020 žalobkyně není vlastníkem motorového vozidla značky , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 833 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 11. 4. 2025 domáhala proti žalovanému, aby soud určil, že s účinností od 2. 9. 2020 žalobkyně není vlastníkem motorového vozidla značky , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, . Svůj žalobní návrh žalobkyně odůvodnila tak, že na základě Kupní smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené dne 2. 9. 2020 a úhrady kupní ceny, došlo ke dni podpisu smlouvy k převodu vlastnického práva k vozidlu , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, . Dle čl. 1.4. kupní smlouvy byl žalovaný povinen zajistit na své náklady přepis předmětu koupě v registru vozidel v zákonné lhůtě, tj. ve lhůtě deseti dnů ode dne podpisu kupní smlouvy. Žalovaný tento přepis nezajistil. Žalobce z opatrnosti podal jako prodávající žádost o změnu údajů o vlastníkovi na registr vozidel, ovšem žalovaný svou část povinností nesplnil. Žalobce je tak do dnešního dne v registru vozidel evidován jako provozovatel. Naléhavý právní zájem žalobce je dán tím, že žalobci hrozí reálná újma, neboť je v registru vozidel uveden jako vlastník a provozovatel motorového vozidla, aniž by měl možnost ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích, když nový vlastník motorového vozidla své povinnosti neplní. Odpovědnost za případné dopravní přestupky spadá na žalobce, který je v registru vozidel stále veden jako vlastník i provozovatel motorového vozidla, když tento údaj v registru vozidel odporuje skutečnému stavu. Za daných okolností je proto žaloba na určení vlastnického práva k předmětnému vozidlu jediným prostředkem, kterým lze změny údajů v registru silničních vozidel dosáhnout. Na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 19. 6. 2024 žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci je dána existence cizího prvku, spočívající ve státní příslušnosti žalovaného, který je státním příslušníkem Bulharské republiky, zabýval se soud otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věcí, jakož i otázkou práva rozhodného. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika i Bulharská republika jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 44/2001. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen „Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný má v působnosti Okresního soudu v Olomouci bydliště, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor projednat a rozhodnout. Soud případ posuzoval dle českého hmotného práva, neboť při absenci dvoustranné či vícestranné mezinárodní smlouvy upravující vztahy mezi Českou republikou a Bulharskem a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní vztahy se s ohledem na dikci ustanovení článku 28 nepoužije. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. S ohledem na skutečnost, že kupní smlouva byla uzavírána na území České republiky, bude rozhodným pro daný spor české právo hmotné, kdy tomuto ostatně taktéž odpovídá rozumnému uspořádání vztahu mezi původními účastníky daného obligačního vztahu.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili (resp. nevyjádřili nesouhlas s tímto postupem soudu) s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Na základě Kupní smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené dne 2. 9. 2020 mezi žalobkyní a žalovaným, jakož i úhrady kupní ceny, došlo ke dni podpisu smlouvy k převodu vlastnického práva k vozidlu , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, . Dle čl. 1.4. kupní smlouvy byl žalovaný povinen zajistit na své náklady přepis předmětu koupě v registru vozidel v zákonné lhůtě, tj. ve lhůtě deseti dnů ode dne podpisu kupní smlouvy. Žalovaný tento přepis nezajistil, na zaslané výzvy nijak nereagoval.

6. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o podmínkách provozu vozidel“), došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.

8. Podle § 8 odst. 4 zákona o podmínkách provozu vozidel, k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží (a) v případě převodu vlastnického práva technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu, (b) v případě přechodu vlastnického práva doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici, a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, podává-li žadatel současně žádost o zápis zániku silničního vozidla.

9. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

10. Soud se nejprve zabýval existencí naléhavého právního zájmu na negativním určení vlastnického práva žalobkyně k předmětnému vozidlu (§ 80 o. s. ř.). Z judikatury Nejvyššího soudu mj. plyne, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu je dán, jestliže bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel (viz rozsudek ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž podstatný např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla). Dále pak z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že žalobce může mít naléhavý právní zájem i v případě podání negativní určovací žaloby (viz. usnesení NS ze dne 31. 1. 2018 sp. zn. 30 Cdo 2320/2017).

11. V daném případě je žalobce stále registrován jako zapsaný vlastník vozidla, přestože vlastnické právo k předmětnému vozidlu pozbyl Kupní smlouvou č. , Anonymizováno, ze dne 2. 9. 2020 a úhradou kupní ceny, přičemž ke dni podpisu smlouvy došlo k převodu vlastnického práva k vozidlu , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, . Aby žalobkyně uspěla a došlo k jejímu výmazu jako vlastníka vozidla v registru, musí se, při vědomí, že neví, zda je žalovaný stále vlastníkem nebo své vlastnické právo v mezidobí pozbyl, domáhat touto cestou určení, že není vlastníkem předmětného vozidla.

12. Dle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 114/20 požadavek na doložení dokumentů v řízení o žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla, neposkytl-li nový nebo dosavadní vlastník vozidla dostatečnou součinnost, není skutečnou překážkou k tomu, aby se žadatel mohl domoci změny či odstranění údaje o své osobě v registru silničních vozidel tak, aby odpovídal skutečnému stavu za podmínky, jde-li tak učinit na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví k danému vozidlu, nebo má-li skutečný vlastník možnost domoci se u civilního soudu vydání potřebných dokladů a vozidla k tomu, aby uvedený požadavek na doložení dokumentů, byť později, splnil. Takový požadavek proto nemá žádné negativní důsledky ve sféře práv chráněných ústavním pořádkem České republiky, zejména práva každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť odkázání dané osoby na postupy v občanskoprávním soudním řízení nejsou nepřiměřené jeho situaci, do které se dostal porušením své zákonné povinnosti podat společnou žádost o zápis změny vlastníka v registru vozidel ve stanovené lhůtě. Ústavní soud v závěru publikovaného rozhodnutí vyjádřil apel na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky v situaci, kdy dosavadní vlastník podá žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, a aby umožnily novému vlastníkovi domáhat se vydání vozidla nebo potřebných dokladů tak, aby nový vlastník byl schopen povinnost stanovenou napadeným ustanovením splnit a zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry.

13. Určení dle výroku I. má ve světle aktuální judikatury pro žalobkyni jednoznačně velký význam a lze tedy shrnout, že naléhavý právní zájem žalobkyně je dán. Přestože samotné určení, že žalobkyně není vlastníkem vozidla, neumožní zápis žalovaného jako jeho vlastníka, může takto přinejmenším dosáhnout výmazu údaje o tom, že je vlastníkem (a potažmo provozovatelem) ona sama, a tím předejít nepříznivým důsledkům, které jsou s tím spojeny, a docílit aspoň částečného souladu registru se skutečným stavem.

14. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli kupní smlouvu podle § 2079 a násl. občanského zákoníku. V té bylo sjednáno, že podpisem kupní smlouvy přejde vlastnické právo na žalovaného. K tomu došlo při podpisu, tj. dne 2. 9. 2020. Od tohoto dne se žalovaný stal vlastníkem vozidla.

15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto tak, že určil, že s účinností od 2. 9. 2020 žalobkyně není vlastníkem motorového vozidla značky , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, .

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 833 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 6. 5. 2024, z částky 1 250 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 19. 6. 2024 a z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 11. 4. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 300 Kč ve výši 1 533 Kč.