29 C 6/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 810 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p. a. od datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 137,47 Kč za dobu od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 810 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum úvěrovou smlouvu. K uzavření rámcové úvěrové smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek webová adresa. Žalobkyně poskytla žalovanému v souladu s úvěrovou smlouvou úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celý úvěr včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců, přičemž žalovanému byla částka 15 000 Kč zaslána dne datum na číslo účtu uvedené ve smlouvě. Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů předžalobní výzvu k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. Žalobkyně po žalovaném požaduje v tomto řízení zaplacení částky ve výši 9 810 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 750 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 137,47 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 9 810 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 %.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků ve smyslu ust. § 115a o. s. ř., vycházel přitom z obsahu předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila svůj výslovný souhlas a žalovaný se přes výzvu soudu a přes poučení dle ust. § 104 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, a soud tedy presumuje jeho souhlas s tímto postupem.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud učinil na základě provedených důkazů následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní datum prostřednictvím internetových stránek webová adresa úvěrovou smlouvu, na základě níž žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroků a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč žalobkyni splatit v 24 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, který byl nedílnou součástí úvěrové smlouvy, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena dne datum. Úrok byl stanoven pevnou částkou po 735 Kč v rámci druhé až osmé splátky úvěru. Celkem se žalovaný zavázal splatit žalobkyni částku 20 640 Kč. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, a to lustrací z dostupných databází ISIR, příjmení, NRKI, BRKI a na základě informací sdělených žalovaným, byla žalovanému částka 15 000 Kč poskytnuta dne datum převodem na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, dostal se do prodlení s úhradou splátek. V souladu s ustanovením části Smlouvy“ Ukončení smlouvy z naší strany“ mu proto byla dne datum zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, ve které byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Následně byl žalobkyní vyzván ke splacení celého úvěru výzvou ze dne datum. Žalovanému byla v souladu s ustanovením části Smlouvy„ Náklady úvěru“ účtována smluvní pokuta ve výši ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splatné splátky dne datum a dne datum. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady, a to dne datum ve výši 100 Kč, dne datum ve výši 100 Kč, dne datum ve výši 130 Kč, dne datum ve výši 100 Kč a dne datum ve výši 130 Kč. Dále byla žalovanému v souladu s ustanovením části Smlouvy„ Náklady úvěru“ účtována jednorázová smluvní pokuta smluvní pokuta ve výši 10 % z nesplacené jistiny. Smluvní pokuta ve výši 750 Kč byla účtována dne datum. Žalobkyně po žalovaném požaduje v tomto řízení zaplacení částky ve výši 9 810 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 750 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 137,47 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 9 810 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 %. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka. Ani přes tuto skutečnost však žalovaný neuhradil ničeho.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4.6.2010, č.j. 75Co 75/2010-83, popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou co do částky celkem 9 810 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 750 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 137,47 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 9 810 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, když co do požadovaného úroku z prodlení, tento soud po propočtu shledává odpovídajícím skutkovým zjištěním soudu a neodporujícími zákonu. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto žalobkyni svědčí vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle ustanovení § 7 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení – 200 Kč, sepis žaloby – 200 Kč, předžalobní výzva - 200 Kč, a paušální náhradu účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč za uvedené úkony dle ustanovení 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je pak povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Podmínka § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení byla splněna. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.