29 C 76/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 23 310 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 310 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 550 Kč ve výši 9 % p. a. od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 368,14 Kč a s úrokem z částky 14 310 Kč ve výši 11,03 % p. a. od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 109,10 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 310 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, na základě které byl žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky ve výši 1 950 Kč po dobu 13 měsíců řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Zůstatek dluhu je tvořen zbývající jistinou ve výši 14 310 Kč, neuhrazeným úrokem 240 Kč, neuhrazeným poplatkem za správu úvěru 95 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve zbývající výši 165 Kč, jakož i smluvní pokutou ve výši 8 500 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni jako nového věřitele, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno a před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval, k jednání nařízenému na den datum se nedostavila žalobkyně, ani její právní zástupce, kteří svou neúčast omluvili. Nedostavil se ani řádně a včas předvolaný žalovaný, jemuž bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno fikcí do vlastních rukou dne datum.

3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (s účinností ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa) došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru číslo dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této smlouvy také Předpis splátek /výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, smlouva o úvěru číslo ze dne datum, včetně Předpisu splátek ke smlouvě, notářský zápis anonymizováno číslo, spisová značka ze dne datum rozhodnutí - doklad o koupi části závodu, včetně výňatku z přílohy obsahující seznam úvěrových smluv převáděných smlouvou o prodeji části závodu ze dne datum Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil na základě žádosti o úvěr ze dne datum úvěruschopnost žalovaného, kterou vyhodnotil jako dostatečnou /žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum, mzdový výměr žalovaného ze dne datum, finanční analýza poměrů žalovaného ze dne datum, výplatní páska žalovaného za měsíc číslo, pracovní smlouva žalovaného ze dne datum, scoringová karta žalovaného ze dne datum Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy dle čl. I. Úvěr byl v souladu s čl. II. smlouvy poskytnut žalovanému za a) úrok ve výši 28,00 % z jistiny úvěru 15 000,00 Kč za období, na které byl poskytnut, tj. 4 200 Kč, b) za poplatek za uzavření Smlouvy ve 600 Kč, c) za poplatek za správu úvěru (tj. administrativní poplatek) ve výši 3 200 Kč, d) za poplatek za hotovostní výběr splátek (tj. umožnění hradit splátky v hotovosti v místě bydliště žalovaného) ve výši 2 850 Kč. Po přepočtu celkové náklady spotřebitelského úvěru spatné žalovaným, představující součet úroku a poplatků, tedy dle čl. III. odst. 1. smlouvy činily 10 850 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 25 850 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaný, v souladu čl. II. smlouvy a Předpisu splátek, zavázal uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do datum /smlouva o úvěru číslo ze dne datum, Předpis splátek ke smlouvě/. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnil, čímž mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila celkem 14 810 Kč. Tato částka je tvořena zbývající jistinou ve výši 14 310 Kč, neuhrazeným úrokem 240 Kč, neuhrazeným poplatkem za správu úvěru 95 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve zbývající výši 165 Kč /transakční historie k úvěru číslo V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně. Na základě smluvního ujednání je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 14 310 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 240 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané na první straně smlouvy, kde se propsalo, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta dle téhož ujednání byla splatná dne následujícího po dni prodlení. Smluvní pokuta vyčíslená za období od prodlení datum do datum činí celkem 8 500 Kč /transakční historie k úvěru číslo Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni datum /smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, včetně dodatku číslo ze dne datum a str. 11 seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne datum /oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne datum Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne datum, ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena /výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, včetně kopie podacího lístku ze dne datum 4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

7. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)

8. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla její právní předchůdkyně řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů. V tomto ohledu je na místě dále odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 pod č. j. 5 Co 231/2020-97, kde odvolací soud ve věci posouzení úvěruschopnosti uzavřel, že:„ …Stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ 14. Soud následně zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši (15 000 Kč), což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit (včetně úrokového navýšení a poplatků za doplňkové služby). Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 14 310 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 500 Kč, včetně příslušenství, tak soud shledal důvodným. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly. Náhrada nákladů řízení pak činí zaplacený soudní poplatek v částce 923 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 3 x 2 060 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) a 1 x 1 030 Kč (za odvolání proti odmítnutí návrhu VSÚ), dle § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále hotové výdaje advokáta v podobě čtyř režijních paušálů po 300 Kč za provedené úkony právní služby dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všechny shora uvedené částky, vyjma SOP, byly zvýšeny o 21 % DPH. Celkem tedy uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 109,10 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.