29 C 76/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta , 779 00 Olomouc o výživné manželky

I. Žalovaný je povinen hradit s účinností od , datum, na výživu žalobkyně částku 15 000 Kč měsíčně, a to vždy do každého prvého dne v měsíci, k rukám žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na dlužném výživném částku ve výši 75 000 Kč, a to do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 103 334 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhala stanovení výživného manželky ve výši 15 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne , datum, manželství, které doposud trvá, žalobkyně je občankou Ukrajiny, žalovaný je občanem České republiky. Poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese , adresa, . Za trvání manželství se účastníkům narodil společný syn , jméno FO, , nar. , datum, . Žalobkyně má na území ČR trvalý pobyt od roku 2017, nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské ekonomického směru, na území ČR nemá doposud titul , tituly před jménem, nostrifikovaný, zatím je v procesu vyřizování. Před nástupem na mateřskou dovolenou a doposud je zaměstnaná jako kosmetička u zaměstnavatele , právnická osoba, , s příjmem cca 3 000 -4 000 Kč měsíčně a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 9 600 Kč, jiný příjem nemá. Zdravotní stav žalobkyně je dobrý, zvýšené výdaje nemá. Náklady na bydlení v garsoniéře na adrese , adresa, , v Olomouci, která je v jejím výlučném vlastnictví, činí cca 3 000 Kč. Jiný majetek větší hodnoty žalobkyně nemá. K poměrům žalovaného žalobkyně uvedla, že tento jiné vyživovací povinnosti nemá, je zdravý a je zaměstnancem , právnická osoba, , adresa, spol. s r.o. od srpna 2023 s příjmem ve výši cca 60 000 Kč měsíčně, pracuje na pozici produktový inženýr. Majetek žalovaného tvoří byt o velikosti 2+ kk a auto tov. zn. Suzuki. Účastníci bydleli na adrese žalovaného od data uzavření manželství a to do , datum, , kdy byla žalobkyně žalovaným i se synem z bytu vyhozena. Žalobkyně opakovaně i v době soužití po žalovaném požadovala peníze na vedení domácnosti, a po datu , datum, pak výslovně jednak na syna, ale i na sebe, když žádný jiný, než výše uvedený příjem nemá, ovšem zcela bez odezvy. Prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně byl žalovanému také zaslán návrh na řešení věci dohodou, bohužel však k dohodě nedošlo a žalovaný dobrovolně žádnou částkou na výživu žalobkyně nepřispívá.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil ve svém podání ze dne , datum, tak, že potvrzuje, že s žalobkyní uzavřel dne , datum, před , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, manželství, že s žalobkyní mají vyživovací povinnost k nezl. , jméno FO, , jakož i to, že jejich manželství dosud nebylo rozvedeno. Žalovaný dále uvedl, že po uzavření manželství se k němu žalobkyně sice nastěhovala, byť dle jeho názoru k tomu došlo spíše pro účely možných kontrol ze strany cizinecké policie, a dnes je žalovaný toho názoru, že žalobkyni spíše vyhovovalo vlastní bydlení a k žalovanému se stěhovat nechtěla. Žalobkyně žila s žalovaným v jedné domácnosti jen velmi krátkou dobu, prakticky si přestěhovala jen malou část svých věcí. Žalobkyně podle žalovaného po dobu soužití od něj obdržela vše, o co si požádala, žalovaný byl schopen financování domácnosti zajistit. Kromě toho žalobkyně pracovala a pracuje jako kosmetička, přičemž její pracovní vytížení z této činnosti je rozhodně vyšší, než by odpovídalo údajnému příjmu 3–4 tis. Kč měsíčně, a dle informací žalovaného vykonává tuto činnost pravidelně větší část dne. Do , datum, (v tomto období již probíhaly mezi účastníky řízení neshody a převod obchodního podílu tak budí dojem účelového jednání) vystupovala žalobkyně jako jeden ze společníků a současně jako jeden z jednatelů spolu se svými rodiči v rodinných společnostech , právnická osoba, ., IČO , IČO, a , Anonymizováno, s.r.o., IČO: , IČO, . Její vlastní příjmy tak byly vždy dostatečné. Žalovanému není známo, zda žalobkyně za převod svých obchodních podílů v uvedených společnostech obdržela nějakou odměnu. Dále pak uvedl, že není pravdou, že by žalovaný žalobkyni vyhodil ze společné domácnosti. Žalobkyně ze společné domácnosti odešla sama, dobrovolně. Je pravdou, že mezi žalobkyní a žalovaným před jejím odstěhováním ze společné domácnosti byly určité neshody spočívající v nejednotném názoru na vedení společné domácnosti, nicméně odstěhování ze společné domácnosti bylo čistě rozhodnutím žalobkyně, kdy tato ostatně svůj byt v mezidobí ani nepronajala a velkou část věcí si k žalovanému ani nepřestěhovala. Žalovaný popřel, že by měl příjem 60 000 Kč měsíčně, jeho příjem je 50 000 Kč hrubého, což je cca 39 000 Kč čistého měsíčně. Žalovaný potvrdil, že jeho zaměstnavatelem je , právnická osoba, , adresa, spol. s r.o., je zdravý a pracuje na pozici produktový inženýr. Žalovaný dále potvrdil, že je vlastníkem bytu 2+kk a osobního vozidla zn. Suzuki. V souvislosti s bydlením má výdaje ve výši cca 7 200 Kč měsíčně, dále vynakládá za cestu do zaměstnání a zpět částku cca 3 500 Kč měsíčně. Na podporu svého zdraví užívá léky a doplňky stravy za cca 1 500 Kč měsíčně. Žalovaný po dobu, kdy je s nezletilým, hradí vše, co je pro nezletilého potřeba, tedy pleny, ubrousky, jídlo, drogerii. K osobě žalobkyně uvedl žalovaný, že je vlastnicí parkovacího stání v obci , adresa, – pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , které lze pronajímat, když žalobkyně automobil nevlastní a neužívá. Žalovanému není známo, zda žalobkyně toto parkovací stání pronajímá, příp. zda jej pro účely tohoto řízení ponechává nepronajaté, nicméně v Olomouci je možné parkovací stání pronajímat za částku cca 2 000 Kč – 2 600 Kč za měsíc. Žalobkyně dále vlastní minimálně jeden byt na Ukrajině, který pronajímá, za jakou částku je tento byt pronajímán mu známo není, nicméně dle jeho úsudku měla žalobkyně prostředků z vlastních příjmů dostatek a jejich životní úroveň i před přestěhováním žalobkyně k žalovanému je srovnatelná. Žalovaný tak není přesvědčen, že by byla v současné době životní úroveň žalobkyně nižší než žalovaného. Žalobkyně se žalovanému v době jejich společného soužití chlubila, že její celkové příjmy (přiznané i nepřiznané) jsou dokonce vyšší než příjmy jeho. Žalovaný také uvedl, že žalobkyně dostává pravidelně od svých rodičů dary, a to jak různé vyšší finanční částky, tak také hmotné dary (kabelky za desítky tisíc Kč, náramek Cartier za 222 tis. Kč.). Z domácnosti žalovaného si odnesla také svatební dar od rodičů žalobkyně, a to hotovost ve výši 100 tis. Kč, dále svatební dar od své tety, a to hotovost ve výši 500 EUR, ale i movité věci, které byly zakoupeny z prostředků SJM. Dle názoru žalovaného tak není žaloba důvodná a navrhl její zamítnutí.

3. V reakci na vyjádření žalovaného a skutečnosti tam tvrzené podala žalobkyně s datem , datum, své vyjádření v tom směru, že neměla, ani nemá důvod obávat se kontrol cizinecké policie, když trvalý pobyt na území ČR dostala již v roce 2017 a trvalé bydliště měla již před uzavřením manželství v bytě ve svém osobním vlastnictví. Po uzavření manželství změnila trvalé bydliště a přihlásila se k trvalému pobytu v bytě žalovaného, tím tedy tvrzení, že se k němu nastěhovala z důvodu obavy cizinecké kontroly, logicky postrádá smysl. Žalobkyně se nastěhovala do bytu žalovaného ihned po uzavření manželství a žila v tomto bytě do okamžiku, než byla, i se synem, z tohoto bytu vyhozena žalovaným. Tvrzení žalovaného v tom směru, že po dobu soužití žalobkyně obdržela vše, o co si požádala, se nezakládá na pravdě. Manžel financování domácnosti nezajišťoval. Žalobkyně kupovala potraviny i drogerii pravidelně pro celou rodinu, živila sebe i syna sama, což činí doposud. Žalovaný odmítl její žádost, aby uhradit polovinu výbavičky pro syna a pravidelně přispívat na výdaje pro syna Názor žalovaného na příjem žalobkyně je zcela mylný, když tato pracuje jako kosmetička s maximálním pracovním vytížením 6 hodin týdně a s příjmem 2-3 000 Kč, když většinu dne věnuje péči o syna. Dále žalobkyně uvedla, že její rozhodnutí vzdát se funkce společníka a jednatele ve společnostech , právnická osoba, ., IČ: , IČO, a , Anonymizováno, s.r.o., IČ , IČO, a spolu s tím související převedení podílů na rodiče, nesouviselo s manželstvím a nebylo účelové už z toho důvodu, že ani jedna ze společností nevykazovala žádný zisk za dobu trvání manželství. Žalobkyně neobdržela žádnou odměnu za převedení podílů. Žalobkyně rozhodně neodešla ze společné domácnosti dobrovolně, ale byla k tomuto donucena chováním žalovaného, kdy z důvodu opakované a stupňující se agresivity žalovaného měla důvodnou obavu o zdraví své i svého syna. Dne , datum, , v den svého odchodu ze společné domácnosti, byla nucena dokonce oznámit PČR fyzické napadení ze strany žalovaného. Žalobkyně také uvedla, že ji žalovaný donutil vrátit klíče od společného bydliště a znemožnil jí tak, aby si odnesla zbytek svých osobních věcí. Ohledně příjmu žalovaného má žalobkyně za to, že žalovaný má příjem 60 000 Kč měsíčně, dále pravidelně jezdí na pracovní cesty, za což dostává min. 10 000 Kč měsíčně jako prémie, rovněž obdržel odstupné z předchozího zaměstnání ve výši 250 000 Kč, kdy toto tvoří jeho úspory. Žalovaný tráví se synem jen několik hodin týdně a náklady na syna na tuto dobu jsou minimální. Žalobkyně vlastní parkovací stání náležející k bytu, nicméně o pronájem nikdo nejeví zájem, když v okolí bytového domu je parkovacích míst dostatek. Žalobkyně vlastní také byt na Ukrajině, který však nepronajímá, nemá z něj žádný příjem. Její momentální měsíční příjem činí částku maximálně 12-13 000 Kč, včetně rodičovského příspěvku. Žalovaný podle žalobkyně lživě uvádí, že tato dostává od rodičů pravidelné hmotné dary. Toto tvrzení považuje žalobkyně za účelové, s jediným cílem – vyhnout se placení jakýchkoliv výdajů spojených s žalobkyní a jejich synem. Pouze na okraj a pro dokreslení pak žalobkyně dále uvedla, že žalovaným zmiňovaný náramek „Cartier“ v údajné hodnotě 222 000 Kč je bižuterie, pořízená za 400 Kč a žalovaným zmiňovaná kabelka za desítky tisíc korun, je kabelka zakoupená žalobkyní na tržnici za částku 700 Kč. Žalobkyně je připravena tyto poskytnout k případnému znaleckému posudku – ocenění. Svatební dar od rodičů ve výši 50 000 Kč použila žalobkyně na zakoupení výbavičky pro dítě a na společné dovolené v zahraničí, když po odmítnutí úhrady žalovaným byla nucena hradit polovinu společné dovolené sama. Svatební dar od tety žalobkyně ve výši 200 eur byl žalobkyní použit na běžné výdaje spojené s potřebami dítěte a domácností.

4. U jednání dne , datum, žalovaný doplnil svá tvrzení tak, že by v řízení mělo být rovněž zohledněno, že žalobkyně vlastní nemovitosti, neboť nemovitosti mohou generovat příjem ve formě nájmu a dle žalovaného žalobkyně v současné době ani nebydlí ve svém bytě, ale žije u svých rodičů. Toto dovozuje ze skutečnosti, že když si jde vyzvednout syna a zvoní na byt žalobkyně, tato nereaguje a reaguje až na telefonát. Všechny tyto potencionální příjmy by tedy měly být zohledněny. Ohledně okolností ukončení společného soužití doplnil žalovaný, že nikdy nechtěl ukončit soužití se žalobkyní, neměl zájem se rozvádět, po celou dobu se pokoušel rodinu stmelit. Mezi účastníky panovaly rozpory, např. řešili otázku budoucnosti bytu žalobkyně, který byl nevyužitý a žalovaný navrhoval jeho pronájem. Žalobkyně v podstatě během dne pobývala u svých rodičů, k žalovanému docházela až na noc. Žalovaný také řešil projevy patrně obsedantně kompulzivní poruchy žalobkyně, která zasahovala do společného soužití účastníků a chtěl jí pomoci, ale toto odmítala. Není pravdou, že by žalobkyni z bytu vyhodil, toliko koncem dubna 2024 jí navrhl, jestli by nebylo lepší, než aby pendlovala mezi svými rodiči a jeho bytem, že by se se synem nastěhovala do svého bytu a on by za nimi docházel. V žádném případě ale neměl zájem ukončovat spol. soužití. Své tvrzení ohledně pravděpodobné obsedantně kompulzivní poruchy žalobkyně doplnil žalovaný tak, že fakticky se jedná o mysofobii – chorobný strach ze špíny a z nepořádku. Projevovalo se to např. tak, že pokud neměl žalovaný dokonale umyté a vydezinfikované ruce, tak se nesměl dotknout syna. Žalobkyně jej také školila, že se správně myjí ruce po dobu 3 minut dle WHO. Dle žalovaného stejným problémem trpí i otec žalobkyně, proto se ani na její rodiče nemohl obrátit s tím, aby mu pomohli tento její problém řešit. Žalovaný dále uvedl, že si vybavuje situaci, kdy se syn odplazil do pokoje ke své postýlce a žalobkyně volala na žalovaného, ať ho jde zvednout, protože si sama nechtěla ušpinit ruce, ale on si s ním hrál na zemi, takže již byl asi špinavý. Žalovaný navrhoval žalobkyni, aby tento problém řešila, aby se léčila, což ale odmítla. Žalovaný dále doplnil, že již před uzavřením manželství žalobkyni říkal, že pro něj uzavření manželství není výhodné, mimo jiné, že zde existuje nárok manželky na výživné. Žalobkyně v této souvislosti uváděla, že uzavření manželství by jí pomohlo při získání občanství.

5. Rovněž u jednání dne , datum, doplnila svá tvrzení také žalobkyně, která v reakci na tvrzení žalovaného uvedla, že má za to, že manželovi po celou dobu šlo jen o to všechno zpeněžit, tlačil na ni ohledně prodeje jejího bytu. Když s tím nesouhlasila, svůj byt odmítala prodat, tak se stupňovala jeho agresivita a urážel ji i její rodinu. Z tohoto má žalobkyně dojem, že do manželství vstupoval žalovaný s tím, že získá její byt a že to bylo z jeho strany účelové. Pokud jde o tvrzení, že žalobkyně trpí obsedantně kompulzivní poruchou, pak touto podle ní trpí spíše žalovaný, neboť chodil po úklidu po bytě s pravítkem a rovnal závěsy a záclony. Stalo se také, že byl na služební cestě, a jak žalobkyně zjistila, tak v 5 hod. ráno od něj měla již několik zmeškaných hovorů, a protože mu nebrala telefon, tak do bytu poslal svoji matku, aby zkontrolovala, jestli vypnul topinkovač. Naopak žalobkyně má pocit, že žalovaný trpí chorobným strachem z vody, neboť si neumí ani pořádně umýt ruce po použití záchodu. Žalovaný se k žalobkyni choval nedůstojně v tom směru, že stále zkoumal její oblečení a kabelky, zjišťoval, jakou mají cenu. Pokud mu tuto informaci sama nedala, tak jí obracel oblečení naruby a dle štítků zjišťoval ceny na internetu. Nákupní seznamy žalobkyně žalovanému někdy posílala, což ale neznamená, že vždy nakoupil to, co bylo třeba. Např. nekoupil pleny a uvedl, že do plen nechce investovat, také nekoupil Jar, protože tvrdil, že žalobkyně má velkou spotřebu, anebo odstraňovač skvrn na dětské oblečení nekoupil, protože se mu zdál drahý. Na stravenkové kartě, kterou mohla žalobkyně po nějakou dobu užívat, buď nebyly peníze nebo tam byl PIN, který neznala, takže se stalo, že chtěla stravenkovou kartou zaplatit, ale nebylo to možné a musela nákup zaplatit v hotovosti. Pokud jde o oblečení pro syna, tak žalovaný mu koupil pouze 1 tričko k Vánocům a oblečení pro syna kupovala matka žalovaného, která mu asi v rámci komunikace poslala ke schválení fotky toho oblečení a žalovaný se tím prezentuje, jak nakupoval oblečení pro syna. Pokud jde o fyzické napadení ze strany žalovaného, tak k tomuto došlo a žalobkyně má k dispozici nahrávky toho, jak ji slovně napadal a urážel, jakož i její rodinu. Také je zde zaznamenáno, že jí vyhrožuje fyzickým napadením. Žalovaný hodně zdůrazňoval, že v jeho bytě je žalobkyně vlastně na návštěvě. O občanství ČR mohla žalobkyně požádat již v 5/2022, přičemž manželství bylo uzavřeno až v 8/2022, takže jí uzavření manželství v tomto směru nijak prospěšné nebylo. Stejně tak ani rozvod na možnosti získat občanství nic nemění. Žalobkyně setrvala na tom, že její příjem je pouze 9 600 Kč rodičovského příspěvku a pak výdělek z DPP v průměrné výši 1 333 Kč měsíčně. Rozhodnutí vzdát se funkcí ve spol. , právnická osoba, . a , právnická osoba, . nebylo ze strany žalobkyně účelové, tyto společnosti během trvání manželství účastníků žádný zisk neměly, což lze prokázat daňovými přiznáními. Žádné odměny také žalobkyně neobdržela. Žalobkyně dále uvedla, že v žádném případě neodešla od žalovaného dobrovolně, ale bylo to poté, co ji napadl, uhodil ji do obličeje a zranil jí ruku. Měla strach o sebe a syna kvůli opakované a stupňující se agresivitě žalovaného, proto odešla. Žalobkyně také doplnila, že žádné drahé kousky oblečení, kabelky či šperky nevlastní, nemůže si to dovolit a obléká se převážně v H&M, což může doložit účtenkami.

6. Žalovaný v průběhu řízení doplnil svá tvrzení ještě po jednání , datum, podáním ze dne , datum, tak, že není pravdou, že by ze svatebního daru hradila žalobkyně společné dovolené, jak tvrdí. Nadto není pravdou, že by se žalovaný nechtěl na úhradě společných dovolených podílet. Po uzavření manželství, kdy došlo k přijetí předmětného finančního daru od rodičů žalobkyně, neproběhla žádná dovolená žalobkyně a žalovaného, kterou by žalovaný odmítal uhradit. Účastníci řízení byli od uzavření manželství sice na dvou dovolených, nicméně tu první, která se konala krátce po svatbě, obdržel žalovaný od žalobkyně jako dar ke svým čtyřicátým narozeninám, které měl ještě před svatbou, nadto na této dovolené hradil veškeré společné výdaje. Na další dovolenou byli účastníci řízení pozváni rodiči žalobkyně, kteří ani po žádostech žalovaného o stanovení, kolik jim má za dovolenou uhradit, nechtěli od žalovaného ničeho přijmout s odůvodněním, že účastníky řízení pozvali a nic proplatit nechtějí. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že veškerý majetek nabyla před uzavřením manželství. Žalovaný se ohrazuje proti tvrzením, že chtěl veškerý majetek žalobkyně zpeněžit. Pokud se jedná o řešení, jak bude využit byt žalobkyně, pak je běžné, že manželé spolu řeší mimo jiné otázky týkající se společného hospodaření. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně opakovaně sdělovala žalovanému, že jeho byt je malý, pak se žalovaný chtěl logicky postarat o to, aby jeho rodina měla možnost pohodlnějšího bydlení. Samotné příjmy žalovaného by ovšem nepostačovaly na pořízení většího bydlení, proto se žalovaný logicky dotazoval, co plánuje žalobkyně se svým bytem dělat, neboť se jedná o majetek, který je (především v současné době) schopen generovat poměrně slušný pasivní příjem, poměry rodiny by se tak zlepšily a účastníci by si mohli pořídit lepší bydlení. To by ovšem mělo být zřejmé i žalobkyni, která tvrdí, že má vzdělání ekonomického směru a její rodiče se pronájmy nemovitostí v České republice i na Ukrajině (mimo jiné přímo v Oděse) živí. Žalobkyně ovšem tvrdila, že její rodiče žalobkyni a žalovanému postaví rodinný dům a není tak třeba s jejím bytem cokoliv činit. Není pravdou, že by žalovaný žalobkyni nutil do prodeje předmětného bytu. Mezi účastníky docházelo ke konfliktům stran přehnaných požadavků žalobkyně na dezinfekci rukou, kdy žalobkyně byla naopak přesvědčena, že žalovaný si ruce myje nedostatečně. Nicméně nadměrné užívání dezinfekčních prostředků je zřejmé mimo jiné z fotografie z doby těhotenství žalobkyně, kde má zachyceny ruce se znatelným poškozením, vysušením. Žalovaný popřel tvrzení, že by po úklidu měřil závěsy pravítkem. Pokud se jedná o žalobkyní popisovanou situaci s topinkovačem, pak i ze samotného tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovanému na žalobkyni vždy velmi záleželo a měl obavy o její zdraví a život. Vzhledem k tomu, že žalovanému již v minulosti začal jiný topinkovač při použití hořet, logicky měl obavy, aby se situace neopakovala, když si nebyl jistý, zda jej vypnul. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný nechtěl koupit pleny, Jar či odstraňovač skvrn z důvodu jejich ceny, není pravdivé. Žalobkyně a žalovaný byli domluveni, jaké pleny budou kupovat, tyto kupovali (jak je ostatně u rodičů malých dětí běžné) ideálně za co nejnižší cenu, ve slevových akcích. Pokud již konkrétní pleny nebylo možné ve slevové akci zakoupit, zakoupil žalovaný obvykle jiné, dražší a v menším množství, avšak s tím, že domluvené pleny koupí bezodkladně, jak budou nabízeny za vhodnější cenu. Byť měla žalobkyně velkou spotřebu Jaru, není pravdou, že by žalovaný odmítal Jar kupovat. Pokud nekoupil žalovaný odstraňovač skvrn, pak pouze z důvodu, že byl vyprodán. Není pravdou, že by žalovaný tajil před žalobkyní PIN ke stravenkové kartě, nicméně použitelný zůstatek na této kartě je limitován ze strany zaměstnavatele. Vždy na počátku kalendářního měsíce se zůstatek navýší, po jeho vyčerpání je nutno čekat do konce dalšího měsíce. Žalovaný namítl, že tvrzení žalobkyně, že by měl zkoumat oblečení a kabelky žalobkyně, aby zjistil jejich cenu, je zcela nepravdivé. Pokud ovšem žalobkyně zdůrazňovala, že některé konkrétní kabelka žalobkyně má několikanásobně vyšší hodnotu, než oblečení a věci, které měl žalovaný v danou dobu u sebe, pak žalovaného logicky zajímalo, jakou hodnotu taková kabelka může mít. Ostatně žalobkyně dávala svoji touhu po luxusu najevo (např. trvala na tom, že chce poslední model Apple Watch v titanové verzi), žalovaný si tak mohl být jist, že se žalobkyně obklopuje drahými věcmi. Žalobkyně podle žalovaného sama zpochybňuje své vlastní tvrzení ve vztahu k okolnostem ukončení vedení společné domácnosti. Na straně jedné totiž tvrdí, že měla být vyhozena žalovaným, což rozhodně není pravdou, avšak současně tvrdí svůj pohled na příčiny rozvratu manželství, které mají mít svůj původ na straně žalovaného, patrně tak dávala najevo, že ona sama nechtěla se žalovaným žít. Žalovaný opětovně namítl, že pouze žalobkyni navrhl s ohledem na její neustále přesuny i s nezletilým, zda by nebylo vhodnější přestěhovat se do jejího bytu, kdy takto by měla blízko své rodiče a nemusela ztrácet čas přesuny mezi jednotlivými byty. Žalovaný dále doplnil, že rozsudkem OS v Olomouci ze dne , datum, bylo výživné pro , jméno FO, stanoveno žalovanému nepravomocně částkou 6 800 Kč měsíčně s účinností od , datum, .

7. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytuje cizí prvek daný státní příslušností žalobkyně, která je dle výpisu z registru obyvatel státní příslušnicí Ukrajiny, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci, příslušnosti a užití hmotného práva v projednávaném případu. V dané věci pak soud uzavírá, že pravomoc ve věci rozhodovat má soud České republiky, neboť žalobkyně zde má trvalý pobyt, přičemž soud bude aplikovat české hmotné právo, neboť manželství účastníků bylo uzavřeno v České republice.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:- z oddacího listu vystaveného , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, , že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, a u obou se jedná o manželství první;- z rodného listu nezletilého , jméno FO, , nar. , datum, , že je synem účastníků tohoto řízení;- z pracovní smlouvy žalovaného u spol. , právnická osoba, ., že s účinností od , datum, do , datum, byl žalovaný zaměstnán jako produktový manažer u společnosti , právnická osoba, . s hrubou mzdou ve výši 50 000 Kč;- z výpisu z KN pro osobu žalovaného (LV č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ), že žalovaný je výlučným vlastníkem bytu – jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s podílem na společných částech domu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše pod adresou , adresa, ;- z výpisu z KN pro osobu žalobkyně (LV č. , hodnota, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, 5399), že žalobkyně je výlučnou vlastnicí bytu – jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s podílem na společných částech domu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše pod adresou , adresa, , , adresa, , jakož i pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 13 m² – ostatní plocha;- ze sdělení ÚP ČR ze dne , datum, ve věci dávek SSP vyplácených žalobkyni, že této byl vyplacen rodičovský příspěvek v 3/2024 ve výši 19 200 Kč a nadále pobírá od 4/2024 měsíčně částku 9 600 Kč;- z potvrzení zaměstnavatele žalovaného o jeho čisté mzdě za dobu od 8/2023 do 5/2024, že za toto období činil průměrný měsíční příjem žalovaného 53 573,60 Kč;- potvrzení zaměstnavatele žalobkyně o výši jejího příjmu za dobu 1/2024–6/2024, že za toto období činil průměrný měsíční příjem žalobkyně 1 333 Kč;- z výpisů z obchodního rejstříku vztahujících se ke společnostem , právnická osoba, . a spol. , Anonymizováno, , s. r. o., že žalobkyně byla ve společnosti , právnická osoba, . jednatelkou spolu s rodiči do dne , datum, a ve společnosti , Anonymizováno, , s. r. o. rovněž spolu s rodiči do , datum, ;- ze souboru 9 listů WhatsApp komunikace mezi účastníky, jednoho listu komunikace žalovaného s jeho matkou a screenshotu obrazovky PC se zobrazením náramků s uvedením jejich cen, že účastníci spolu dne , datum, komunikovali a žalovaný poukazoval na to, že žalobkyně zmeškala návštěvu jeho matky, a že „se počítá, že bydlí spolu“. Dále pak z komunikace vyplývá, že ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, zaslala žalobkyně žalovanému nákupní seznamy. Ve zprávě bez uvedení data matka žalovaného tomuto zaslal tři fotografie kojeneckého oblečení. Dne , datum, se dotazuje žalovaný žalobkyně, zda kabelka zn. Jacquemus stála 15 tisíc, což odpovídá 650 eur. Na poslední předložené fotografii v podobě screenshotu obrazovky PC je zachycena ženská ruka s náramkem a k tomu je připojen rámeček s vyobrazením dvou obdobných náramků z bílého zlata s cenou 233 000 Kč;- z vyúčtování služeb za rok 2023 předloženého žalovaným, že je zde vykázán nedoplatek ve výši 19 289 Kč, když mj. před zohledněním záloh činil skutečný náklad na teplou vodu 20 258,73 Kč a předepsaná záloha na teplou vodu byla jen 1 896 Kč;- z barevné fotografie žalobkyně z období těhotenství, že na této je zřejmé, že má žalobkyně začervenalé hřbety rukou, na rubu fotografie je popis nemoci – fobie s názvem Mysofobie od žalovaného, kde je mimo jiné uvedeno, že „…si postižený velmi často myje ruce mýdlem, případně desinfekčními prostředky, což poškozuje a vysušuje kůži dlaní...,“;- z výpisů z bankovního účtu žalovaného vedeného u ČS, a.s. pod č. , č. účtu, , a to za měsíce 4-8/2024, že v měsíci 4/2024 činil počáteční zůstatek 284 821,19 Kč a konečný 337 459 Kč a dne , datum, byla na účet žalovaného připsána mzda ve výši 68 314 Kč, v měsíci 5/2024 činil počáteční zůstatek 337 459,29 Kč a konečný 353 629,32 Kč a dne , datum, bylo na účet žalovaného připsáno od zaměstnavatele 49 202 Kč a dne , datum, pak dalších 7 339 Kč, v měsíci 6/2024 činil počáteční zůstatek 353 629,32 Kč a konečný 369 841,76 Kč a dne , datum, byla na účet žalovaného připsána mzda ve výši 49 486 Kč, v měsíci 7/2024 činil počáteční zůstatek 369 841,76 Kč a konečný 422 763,23 Kč a dne , datum, byla na účet žalovaného připsána mzda ve výši 72 475 Kč, v měsíci 8/2024 činil počáteční zůstatek 422 763,23 Kč a konečný 400 634,87 Kč, když dne , datum, zaplatil žalovaný dlužné výživné pro syna ve výši 20 400 Kč a dne , datum, byla na účet žalovaného připsána mzda ve výši 59 837 Kč;- z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení, že manželství s žalovaným uzavřeli asi po tříleté známosti dne , datum, a z manželství se narodil společný syn , jméno FO, , nar. , datum, , jiné děti nemají. V průběhu manželství vedli společnou domácnost v bytě manžela pod adresou , adresa, v Olomouci, a to do , datum, , kdy se žalobkyně odstěhovala i se synem do svého bytu pod adresou , adresa, v Olomouci. Odstěhování předcházel konflikt dne , datum, , při kterém ji žalovaný uhodil. Již v přechozím období manžel podle žalobkyně ji strkal, byl hrubý. Příčinu jeho chování spatřuje v tom, že odmítala prodat svůj byt a tím manželovi splnit jeho sen, pořídit si RD. Pokud projevila jakýkoliv nesouhlas s jeho názory, začal být hrubý a agresivní. Nahrávky chování manžela si začala pořizovat z obavy o své zdraví a život, a to v období asi od října 2023 do dubna 2024. Vulgarity ze strany manžela byly na každodenní bázi. Oznámení ohledně chování žalovaného na PČR učinila žalobkyně až v souvislosti s fyzickým napadením dne , datum, . Návrh na rozvod manželství již žalobkyně podala, úpravu péče o syna mají hotovou, ale žalovaný si podal odvolání do výše výživného. Žalobkyně uvedla, že byla pravidelně vystavována agresi a vulgárním nadávkám ze strany manžela. Své mamince se s tím svěřovala. Žalobkyně má vysokoškolské vzdělání ekonomického zaměření, vystudovala na Ukrajině. Titul zatím neužívá, vzdělání nemá nostrifikované. Před uzavřením manželství a narozením syna pracovala jako kosmetička, a to v pracovním poměru u spol. , právnická osoba, , Anonymizováno, s.r.o., kde dosahovala příjmu v rozmezí 20 000 – 22 000 Kč měsíčně čistého. Žádný jiný příjem neměla. Do 10/2023 působila jako jednatelka v obchodních společnostech , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., kdy se jedná o rodinné firmy rodičů žalobkyně a žádný příjem jí z postavení jednatele neplynul. Po narození syna pobírá dosud rodičovský příspěvek ve výši 9 600 Kč a přivydělává si brigádně, kdy pokračuje ve své práci v rozsahu 4-6 hodin týdně a z této činnosti dosahuje výdělku okolo 1 300 Kč měsíčně. Jiný příjem nemá. Od žalovaného pro svoji osobu žádné výživné žalobkyně nepobírá, tento hradí výživné pro společného syna, a to od 5/2024. V současné době bydlí žalobkyně společně se synem ve vlastním bytě o velikosti 1+kk pod adresou , adresa, v Olomouci. Náklady na bydlení tvoří částku asi 2 000 -3 000 Kč měsíčně. K tomuto bytu náleží venkovní parkovací stání, které zatím žalobkyně nevyužívá, protože auto nemá. Vzhledem k tomu, že se jedná o venkovní stání a v okolí jsou jiné možnosti parkování, tak jej nezkoušela ani pronajímat, jednalo by se o částku v řádu cca 300 Kč měsíčně. Pokud jde o další nemovitosti, tak vlastní byt o velikosti 1+1 v Oděse, který ale nepronajímá z důvodu války na Ukrajině, o pronájem není zájem. Žádné další nemovitosti nevlastní ani nespoluvlastní. Ke svým měsíčním výdajům uvedla žalobkyně především náklady na bydlení a energie v rozmezí 2 000 – 3 000 Kč měsíčně, dále náklady na mobilní telefon 400 Kč měsíčně. Kromě toho vynakládá další částku za pořizování potravin, kosmetiky a dalších běžných potřeb, včetně oblečení. Momentálně ji nikdo finančně nevypomáhá, ani rodiče. Zdravotní stav žalobkyně je dobrý, je zdravá. K tvrzení manžela, že žalobkyně trpí obsedantně kompulzivní poruchou, tato uvedla, že se jedná o jeho výmysl. Nikdy se v této souvislosti neléčila, žádnou diagnózu stanovenou nemá. Uvedla také, že během období vedení společné domácnosti s žalovaným, manžel nepřispíval na potraviny, na ni ani na syna. Využíval každou příležitost, jak své výdaje v této souvislosti snížit nebo neplatit vůbec. O tom svědčí podle žalobkyně i podané odvolání do výše stanoveného výživného pro syna ve výši 6 800 Kč měsíčně. K dotazu zástupce žalovaného žalobkyně uvedla, že v bytě u žalovaného byla spokojená. Parkovací stání zde v Olomouci k pronájmu nenabízela, byt v Oděse je volný a v době, kdy uzavřeli manželství, už probíhala válka. Účast ve společnostech , právnická osoba, . a , právnická osoba, . žalobkyně ukončila po narození dítěte. Nevěnovala se činnosti pro tyto společnosti už po uzavření manželství a funkce jednatele zde byla formální.- z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení, že potvrzuje skutečnosti uvedené žalobkyní ohledně jejich známosti, uzavření manželství a narození společného syna, jakož i skutečnost, že se dne , datum, žalobkyně odstěhovala. Podle žalovaného důvodem byla její psychická porucha, kterou nechtěla řešit. Žalobkyně má své úklidové rituály, přičemž její otec trpí stejnou poruchou. Např. když přišla na návštěvu matka žalovaného, tak musela sedět jen na určitém místě, a to se pak přežehlovalo, také kamarádi museli být na balkoně a zase se vše přežehlovalo. Bylo toho podle žalovaného opravdu hodně a nedalo se to s žalobkyní řešit. Problém se zvětšil po narození dítěte. Např. když se ve spánku přesunul na její polovinu postele, tak do něj začala bouchat, protože měla oblečení ven, oblečení na doma, oblečení po koupeli a do postele. Situace se zhoršovala, nemohl se pomalu dotknout syna. Žalobkyni žalovaný říkal, že to není normální, ale trpí tím i její otec. Jak žalovaný uvedl, není doktor, ale popis projevů zcela odpovídá údajům z wikipedie o poruše zvané mysofobie. Žalovaný dále uvedl, že rodiče žalobkyně nepracují, pronajímají v Oděse nemovitosti a velmi dobře je to živí. Toto mu řekla sama žalobkyně, když se jí ptal po vypuknutí války na Ukrajině, zda rodiče nepotřebují s něčím pomoci. Sama řekla, že žádnou pomoc nepotřebují, protože v mládí vydělali hodně peněz a pronajímají nemovitosti. Také podle žalovaného říkala, že nám koupí barák a tím pádem nemusí ona pronajímat svůj byt. Podle žalovaného žalobkyně z obou společnostní odešla z vypočítavosti. Parkovací stání navrhoval, aby pronajímali a navrhl také, že správu parkovišť u jeho domu, i u jejího domu, provozuje společnost pana Bartoně, a že by bylo možné se s ním domluvit, protože u jeho domu mají vyhrazená nějaká místa, že by se vyměnilo za parkovací místo u domu žalobkyně a on by tak mohl parkovat u svého domu. Na to mu měla žalobkyně říct, že její otec již toto parkovací místo pronajímá. Po narození syna byla žalobkyně stále se svými rodiči, kteří nepracují, takže jezdili po výletech a domů se vraceli až před koupáním dítěte. Žalovaný se z práce vracel do prázdného bytu a pak byl se synem pouze krátce okolo koupání. Žalobkyně po koupání zůstávala sedět v koupelně na vaně a byla na mobilu. Když se účastníci brali, tak mu slíbila, že svůj byt pronajme, aby měla vlastní pasivní příjem, ale pak to popřela. Řešil to i s její matkou, která se vyjadřovala tak, že se na Olinku nesmí tlačit, ale že to s ní probere. Žalobkyně se k němu napřed nechtěla ani přestěhovat s odůvodněním, že jeho byt 2+1 je malý a že se tam nevejdou její věci, ale v těhotenství a s dítětem to pak najednou šlo. Žalovaný uvedl, že vzhledem k tomu, že málo vídal syna, tak měl možnost se sním vidět a užít si ho jen o víkendu. Dne , datum, byla sobota a žalobkyně se v 11 hodin dopoledne sbalila chtěla odejít. Ptal se jí, kam jde a řekla, že se synem na procházku. Vrátila se podle žalovaného až za 5 hodin a synova plenka byla těžší než on sám. Řekl jí ať mu vrátí klíče od bytu, ona mu je normálně podávala, ale pak sevřela ruku, takže ji chytil a ona začala dělat, jak jí strašně ubližuje. Žalovaný pak podle svého tvrzení šel do kuchyně a jí se zabouchly dveře. Pak jí otevřel, a protože zase začala podle něj dělat, jak jí strašně ubližuje, tak ji vzal za ruku a odvedl ji na sedačku. Šel pak pro syna a ona vyběhla a pak se vrátila s PČR. Žalovaný tvrdil, že mu tím již předtím vyhrožovala, když jej odstrkovala, tak ji upozornil, že bych jí to také mohl oplatit a co by pak dělala. Na to mu řekla, že by zavolala PČR. Poté když přišla s policisty a otevřela si druhými klíči, tak jej uviděli, jak si hraje na koberci se synem, sami byli podle něj překvapeni, a policista se jej ptal, jestli ví, o co se jedná. Žalovaný mu řekl, že ne, a on mu sdělil, že jej obvinila manželka z napadení. Následně proběhl vedle nějaký výslech, ale policisté nic nefotili, žalovaný nebyl volán k žádnému výslechu ani k žádnému jinému řešení této věci. Od PČR ví, že žalobkyně stála před domem se svojí matkou. Podle něj první volala své matce a ta jí poradila ať zavolá PČR, a to proto, že je nesamostatná. Vždy za ni podle svého vyjádření vše řešil žalovaný anebo volá tatínkovi. Tatínek jí vše zajištuje, vozí jí, dělá jí servis 24/7. Žalobkyně je podle žalovaného rozmazleným jedináčkem, protože co je její, tak to je jenom její, ale jak sama uvedla, co je moje, tak to je naše. Sama se dělit nehodlá. Policisté mu pak řekli, že by žalobkyně chtěla odejít ke svým rodičům, jestli s tím souhlasí, on jsem jí bránit nechtěl. Vzhledem k tomu, že měla druhé klíče, tak v následujícím týdnu, když byl žalovaný v práci, tak se žalobkyně vrátila a vybílili mu byt, odvezli vše, co spolu dostali, odvezla si své věci, a dokonce i krytky do zásuvky. Vzhledem k tomu, že si žalobkyně odvezla také hotovost ve výši 120 000 Kč, kterou dostali jako svatební dar, tak proto jí nic neplatil, protože tyto peníze mohla použít jak pro sebe, tak pro syna. Žalovaný tvrdil, že manželství ukončit nechtěl, ale manželka se vyjádřila tak, že s ním další děti nechce. Na sociálních sítích se prezentuje také jen ona, on tam není snad na žádné fotce a možná tam není ani syn. Žalobkyně podle žalovaného do jejich vztahu nic neinvestovala, nic nepřinesla. Měla od něj stravenkovou kartu, kterou mohla používat. Pro syna nakupoval vše, co bylo třeba, např. polštář na kojení, mantinely do postýlky, monitor dechu. Tyto věci si při svém odchodu neodvezla, protože oni si koupí lepší. Žalovaný popřel, že by byl ve vztahu k žalobkyni agresivní a vulgární. Pouze reagoval na její chování, např. když jej odstrkovala od syna, nebo do něj strkala a vyhrožovala PČR. Žalovaný uvedl, že je slušný člověk, nikdy nic špatného neudělal. Žalobkyně je Ukrajinka, která ještě před válkou ze země utekla, zpřetrhali vazby, asi je to nějaký povahový rys, teď utekla od něj. Tato situace podle žalovaného rozvrátila i vztahy v rámci rodiny. Jeho rodina se k žalobkyni chovala vždy slušně, matka sháněla pro její rodiče doktorky, on sehnal doktora pro syna. V současné době se jeho matka ani bratr s žalobkyní vídat nechtějí. Žalovaný pracuje jako produktový manažer u společnosti , právnická osoba, , adresa, spol. s r.o. Uvedl, že jeho příjem je aktuálně výjimečný vzhledem k tomu, že se daří zbrojnímu průmyslu a také momentálně cvičí ukrajinské vojáky za což dostává rizikový příplatek. Jiný příjem, než z tohoto pracovního poměru nemá. Ke svým majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že vlastní byt 2+1 v Olomouci na , adresa, , žádné jiné nemovitosti nevlastní ani nespoluvlastní. Měsíčně hradí v souvislosti s bydlením náklady ve výši asi 7 500 Kč, což zahrnuje zálohy asi ve výši 3 000 Kč, záloha na elektřinu společnosti ČEZ je 1 600 – 1 700 Kč měsíčně, další náklady pak tvoří internet, pojištění bytu, náklady na mobilní telefon asi 700 Kč měsíčně. Žalovaný vlastní osobní automobil tov. zn. Suzuki Vitara, kterým dojíždí do zaměstnání a za palivo vynakládá měsíčně částku asi 3 000 Kč, pojištění vozidla činí asi 12 000 Kč ročně. Aktuálně hradí žalovaný také výživné pro syna ve výši 6 800 Kč a syna se snaží mít každý den, i o víkendu přes den. Žalovaný má rovněž investice do akcií v hodnotě cca 400 000 Kč, na běžném účtu má zůstatek také okolo 400 000 Kč, dále stavební spoření a spořící účet u , právnická osoba, , kde má uloženo okolo 700 000 Kč. Tyto majetkové hodnoty nabyl před manželstvím a v souvislosti s dědictvím po otci. Žalovaný uvedl, že má problémy se zády, musí cvičit, rehabilitovat, z fotbalu má problémy s koleny. V této souvislosti si pořizuje vitamíny a výživové doplňky v hodnotě asi 2 000 Kč měsíčně. K dotazu právního zástupce žalovaného tento uvedl, že o náklady na první plánovanou dovolenou ve Stockholmu přišli v souvislosti s kovidem. Pak byli na Tenerife, kdy tuto dovolenou si hradili každý sám, on platil veškeré výdaje na místě. Od žalobkyně dostal dvě dovolené darem, a to na Vánoce zájezd do Říma a na 40. narozeniny zájezd do Norska. Když se dozvěděli, že je žalobkyně těhotná, tak je její rodiče pozvali na dovolenou do Francie, konkrétně do Nice. Žalovaný, jak tvrdil, se jich několikrát ptal, co jsou dlužni, ať mu to pak nevyčítají. Vypověděl dále, že v souvislosti s žádostí o uzavření manželství uváděli do formuláře své majetkové poměry, a teprve tak se dozvěděl o dvou společnostech, o bytě v Oděse atd. Žalobkyně mu tyto skutečnosti moc sdělovat nechtěla, rozbrečela se a volala tatínkovi, že jí nevěří. Rodiče přijeli k němu do bytu a říkali, že manželství uzavírá z prospěchu apod. Pokud zmiňovala žalobkyně příhodu s topinkovačem, tak k tomuto žalovaný uvedl, že jeho topinkovač je starší a stalo se, že jednou hořela šnůra. To byl u toho a mohl reagovat. V tomto případě se brzy ráno vypravoval na služební cestu na Slovensko a dělal si tousty, pak se narychlo sbalil, protože kolegové volali, že už čekají před domem, přičemž si neuvědomil, jestli topinkovač vypnul nebo ne. Nemohl se žalobkyni dovolat a měl obavu, aby se něco nestalo, tak zavolal své matce, která má klíče od jeho bytu, aby zkontrolovala, zda je topinkovač vypnutý. Matka mu pak podala zprávu v tom směru, že topinkovač vypnutý byl a žalobkyně se synem spí. Žalobkyni žalovaný rozhodně nijak neomezoval v užívání jeho stravenkové karty, tuto mohla užívat a znala PIN. Pokud by si nákupy rozdělila, tak aby byly do 500 Kč, tak PIN ani nemusela používat. Žalovaný popřel tvrzení žalobkyně, že zkoumal její oblečení a kabelky. Nikdy společný účet neměli a pokud by si koupila třeba triko za 20 000 Kč, tak by to ani nezjistil a bylo by mu to jedno. Sama žalobkyně se mu chlubila na svatbě, že má kabelku dražší než on celý oblek. Když jí daroval hodinky Iwatch, tak je ani nerozbalila s tím, že by to nešlo vrátit a že ona chce ty nejdražší titanové. Žalovaný si všímal toho, že má drahé věci;- z interního systému podepsaného soudu ISAS, že rozsudkem č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, bylo ve věci úpravy péče a výživného k nezletilému , jméno FO, , nar. , datum, rozhodnuto tak, že nezletilý , jméno FO, byl svěřen pro dobu do i pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče matky a otec byl zavázán přispívat na výživu nezletilého , jméno FO, částkou ve výši 6 800 Kč měsíčně s účinností od , datum, do právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů i pro dobu po rozvodu manželství rodičů, vždy k patnáctému dni v měsíci k rukám matky, když dlužné výživné ve výši 20 400 Kč byl otec (žalovaný) povinen uhradit k rukám matky do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání a ke dni vydání tohoto rozhodnutí nebylo o odvolání rozhodnuto.- ze zvukových záznamů předložených žalobkyní, že představují nahrávky dílčích slovních konfliktů mezi účastníky a různých vyhrocených situací mezi nimi, kdy žalovaný žalobkyni oslovuje „vole, demente“, označuje ji za „rozmazleného fracka“, sděluje manželce, že je „magor, nepoužívá mozek, má poslouchat chytřejší lidi … bude ho poslouchat“, dále, že je žalobkyně „psychopat, autista zasranej“, také jí sděluje, že ho „nebude srát a dítě nebude s magorem“.

9. Pokud jde o v řízení provedený důkaz zvukovými nahrávkami předloženými žalobkyní, pak žalovaný namítal, že se jedná o nepřípustný důkaz, když si nebyl vědom toho, že je žalobkyní nahráván a s pořízením nahrávky nedal nikdy souhlas, také vyslovil pochybnost v tom směru, zda je na nahrávkách zaznamenán právě projev žalovaného. S ohledem na skutečnost, že tvrzení účastníků ohledně důvodu odchodu žalobkyně ze společné domácnosti a ohledně chování žalovaného vůči žalobkyni, byla rozdílná, považuje soud za těchto okolností (tj. tvrzení proti tvrzení) důkaz provedením zvukových záznamů předložených žalobkyní za přípustná, a to i z pohledu ustálené judikatury NS ČR. Pochybnost o tom, že jsou na záznamu hlasy účastníků, soud nemá.

10. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:Účastníci řízení uzavřeli manželství dne , datum, a toto manželství trvá, dosud nebyl žádným z účastníků podán návrh na rozvod jejich manželství. Z manželství účastníků se dne , datum, narodil jediný společný syn , jméno FO, , jiné děti žádný z účastníků nemá. Rozsudkem podepsaného soudu č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, bylo ve věci péče a výživného k nezletilému dítěti rozhodnuto tak, že nezletilý , jméno FO, byl svěřen pro dobu do i pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče matky a otec byl zavázán přispívat na výživu nezletilého , jméno FO, částkou ve výši 6 800 Kč měsíčně s účinností od , datum, do právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů i pro dobu po rozvodu manželství rodičů, vždy k patnáctému dni v měsíci k rukám matky, když dlužné výživné ve výši 20 400 Kč byl otec (žalovaný) povinen uhradit k rukám matky do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání a ke dni vydání tohoto rozhodnutí nebylo o odvolání rozhodnuto. Poslední společné bydliště účastníků bylo v bytě žalovaného pod adresou , adresa, . Žalobkyně se i se synem odstěhovala od žalovaného po konfliktu ze dne , datum, , kterým vyvrcholily problémy v soužití účastníků, soužití neobnovili.K poměrům žalobkyně bylo zjištěno, že je státní příslušnicí Ukrajiny a v České republice má povolen trvalý pobyt od roku 2017. Žalobkyně má vysokoškolské vzdělání ekonomického zaměření, vystudovala na Ukrajině, ale titul zatím neužívá, vzdělání nemá nostrifikované. Před uzavřením manželství a narozením syna pracovala jako kosmetička, a to v pracovním poměru u spol. , právnická osoba, , Anonymizováno, s.r.o., kde dosahovala příjmu v rozmezí 20 000 – 22 000 Kč měsíčně čistého. Žádný jiný příjem neměla. Do října 2023 působila jako jednatelka v obchodních společnostech , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., kdy se jedná o rodinné firmy rodičů žalobkyně, žádný příjem jí z postavení jednatelky neplynul. Po narození syna , jméno FO, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 9 600 Kč a přivydělává si na dohodu, kdy pokračuje ve své práci a z této činnosti dosahuje výdělku okolo 1 333 Kč měsíčně. Jiný příjem nemá. Od žalovaného pro svoji osobu žádné výživné žalobkyně nepobírá, tento na základě rozhodnutí soudu hradí výživné pro společného syna ve výši 6 800 Kč s účinností od května 2024. Žalobkyně bydlí společně se synem ve vlastním bytě o velikosti 1+kk pod adresou , adresa, v Olomouci. Náklady na bydlení činí asi 2 000-3 000 Kč měsíčně. K tomuto bytu náleží venkovní parkovací stání, které zatím žalobkyně nevyužívá, protože auto nemá. Dále žalobkyně vlastní byt o velikosti 1+1 v Oděse, který nepronajímá z důvodu války na Ukrajině. Žádné další nemovitosti nevlastní ani nespoluvlastní. Ke svým měsíčním výdajům uvedla žalobkyně především náklady na bydlení a energie v rozmezí 2 000 – 3 000 Kč měsíčně, dále náklady na mobilní telefon 400 Kč měsíčně. Kromě toho vynakládá další částku za pořizování potravin, kosmetiky a dalších běžných potřeb, včetně oblečení. Zdravotní stav žalobkyně je dobrý, je zdravá.K poměrům žalovaného soud zjistil, že pracuje jako produktový manažer u společnosti , právnická osoba, , adresa, spol. s r.o., jeho průměrný měsíční příjem činí cca 60 000 Kč čistého. Jiný příjem, než z tohoto pracovního poměru nemá. Žalovaný vlastní byt o velikosti 2+1 v Olomouci na , adresa, , žádné jiné nemovitosti nevlastní ani nespoluvlastní. Měsíčně hradí v souvislosti s bydlením náklady ve výši asi 7 500 Kč, což zahrnuje zálohy asi ve výši 3 000 Kč, záloha na elektřinu společnosti ČEZ je 1 600 – 1 700 Kč měsíčně, internet, pojištění bytu, náklady na mobilní telefon asi 700 Kč měsíčně. Žalovaný vlastní osobní automobil tov. zn. Suzuki Vitara, kterým dojíždí do zaměstnání a za palivo vynakládá měsíčně částku asi 3 000 Kč, pojištění vozidla činí asi 12 000 Kč ročně. Aktuálně hradí žalovaný také výživné pro syna ve výši 6 800 Kč. Žalovaný má rovněž investice do akcií v hodnotě cca 400 000 Kč, na běžném účtu má zůstatek také okolo 400 000 Kč, dále stavební spoření a spořící účet u , právnická osoba, , kde má uloženo okolo 700 000 Kč. Žalovaný uvedl, že má problémy se zády, musí cvičit, rehabilitovat, z fotbalu má problémy s koleny. V této souvislosti si pořizuje vitamíny a výživové doplňky v hodnotě asi 2 000 Kč měsíčně.

11. Podle ust. § 687 odst. 2 o. z. manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

12. Podle ust. § 690 o. z. každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

13. Podle ust. § 691 odst. 1 o. z. nemají-li manželé rodinnou domácnost, nese každý z nich náklady své domácnosti; to je nezbavuje povinnosti navzájem si pomáhat a podporovat se.

14. Podle ust. § 697 o. z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

15. Podle ust. § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

16. Podle ust. § 921 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.

17. Podle ust. § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

18. Pokud jde o právní hodnocení, tak provedenými důkazy bylo prokázáno, že nárok žalobkyně na výživné manželky je dán a žaloba tak byla podána zcela důvodně, rozpor tohoto požadavku s dobrými mravy není dán.

19. Žalobkyně a žalovaný jsou stále manželé, kteří v souladu s ust. § 697 o. z. mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. V této souvislosti bylo v řízení provedenými důkazy prokázáno, že žalovaný žalobkyni žádné výživné pro její osobu neposkytuje, přestože žalobkyně sama pečuje o společného nezletilého syna účastníků , jméno FO, , se kterým je na rodičovské dovolené, přičemž žalovaný hradí k rukám žalobkyně pravidelné měsíční soudem stanovené výživné částkou 6 800 Kč, proti jehož výši se však odvolal. Soud přihlédl ve smyslu ust. § 913 o. z. k odůvodněným potřebám žalobkyně, jakož i k možnostem a schopnostem žalovaného, a pro období od , datum, (jak požaduje žalobkyně) nadále stanovil výživné v žalobkyní požadované výši 15 000 Kč měsíčně, když toto výživné považuje za výživné, které je žalovaný schopen žalobkyni platit s ohledem na jeho pravidelné příjmy ze zaměstnání, jakož i úspory a investice. Jedná se dle přesvědčení soudu o výživné, které žalobkyni zajistí stejnou hmotnou a kulturní úroveň, jakou má žalovaný.

20. Soud při posouzení samotného nároku žalobkyně na výživné zohlednil také okolnosti ukončení soužití účastníků, kdy má za prokázané výpovědí žalobkyně a zvukovými nahrávkami, které soudu žalobkyně poskytla, že po narození syna a zejména v období předcházejícímu konfliktu ze dne , datum, , se žalovaný začal chovat k žalobkyni dehonestujícím způsobem, byl vulgární a hrubý. Žalobkyně měla za to, že žalovaný je příliš zaměřen na majetek a peníze, nedostatečně se podílí na nákladech společné domácnosti a společného syna, naproti tomu žalovaný vytýkal žalobkyni její vyšší nároky na hygienu v domácnosti a při kontaktu s dítětem, dále také žalobkyně nevyhověla jeho představě, že tato pronajme svůj byt a parkovací stání, aby si zajistila vlastní „pasivní příjem“. Žalovaný žalobkyni na zvukových záznamech oslovuje „vole, demente“, označuje ji za „rozmazleného fracka“, sděluje manželce, že je „magor, nepoužívá mozek, má poslouchat chytřejší lidi … bude ho poslouchat“, dále, že je žalobkyně „psychopat, autista zasranej“, také jí sděluje, že ho „nebude srát a dítě nebude s magorem“. Nahrávky chování žalovaného si začala žalobkyně pořizovat z obavy o své zdraví a život, a to v období asi od října 2023 do dubna 2024. Zda skutečně dne , datum, došlo i k fyzickému napadení žalobkyně žalovaným, jak tato tvrdí, prokázáno nebylo a sám žalovaný fyzické napadení popřel, nicméně přinejmenším k jakési strkanici a vyhrocení předchozích konfliktů došlo. Přestože žalovaný tvrdil, že nechtěl ukončit soužití s žalobkyní, současně uvedl, že žalobkyni navrhl s ohledem na její neustále přesuny i s nezletilým mezi jeho bytem a rodiči, zda by nebylo vhodnější, aby se přestěhovala do svého bytu, kdy takto by měla blízko své rodiče a nemusela ztrácet čas přesuny mezi jednotlivými byty, on by je chodil navštěvovat. V den odchodu žalobkyně ze společné domácnosti řekl žalobkyni, ať mu vrátí klíče od bytu, protože podle něj přišla pozdě z procházky se synem a ten měl navíc těžkou plenu. Takovéto jednání rozhodně nesvědčí o zájmu žalovaného zachovat manželství s žalobkyní a rodinu.

21. Při stanovení výše výživného vzal soud v úvahu zejména odůvodněné potřeby žalobkyně, tedy skutečnost, že žalobkyně žije sama a sama pečuje o nezletilého syna účastníků, kdy nad rámec rodičovského příspěvku v pravidelné měsíční výši 9 600 Kč si zajišťuje další příjem, přivydělává si u svého původního zaměstnavatele , právnická osoba, , Anonymizováno, s.r.o. jako kosmetička s příjmem v rozmezí 1 000-2 000 Kč měsíčně, v průměru cca 1 333 Kč. Jiný příjem s ohledem na péči o syna, nemá. Výdaje žalobkyně jsou tvořeny náklady na bydlení a energie v rozmezí v částek 2 000 – 3 000 Kč měsíčně, dále náklady na mobilní telefon 400 Kč měsíčně, za pořizování potravin, kosmetiky a dalších běžných potřeb, včetně oblečení. Žalobkyně bydlí společně se synem ve vlastním bytě o velikosti 1+kk pod adresou , adresa, v Olomouci. K tomuto bytu náleží venkovní parkovací stání, které zatím žalobkyně nevyužívá, protože auto nemá. Dále žalobkyně vlastní byt o velikosti 1+1 v Oděse, který nepronajímá z důvodu války na Ukrajině. Do října 2023 působila žalobkyně jako jednatelka v obchodních společnostech , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., kdy se jedná o rodinné firmy rodičů žalobkyně, přičemž svou činnost jednatelky zde ukončila po narození syna. Žalobkyně je zdravá, neléčí se s žádným onemocněním a tvrzení žalovaného, že žalobkyně trpí chorobným strachem ze špíny a nečistoty zvaným mysofobie, je pouze odrazem jeho přesvědčení.

22. Soud v souladu s ust. § 913 o. z. hodnotil schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného a dospěl k závěru, že příjem žalovaného, který v průměru činí cca 60 000 Kč čistého, je zcela dostatečný pro placení výživného manželky v žalobou uplatněné výši, a to i přes skutečnosti zjištěné v souvislosti s hrazením poplatků spojených s bydlením, jakož i dalších výdajů. Konkrétně žalovaný v souvislosti s užíváním vlastního bytu o velikosti 2+1 v Olomouci na , adresa, , měsíčně hradí náklady na bydlení ve výši asi 7 500 Kč, tj. zálohy asi ve výši 3 000 Kč, zálohu na elektřinu společnosti ČEZ je 1 600 – 1 700 Kč měsíčně, za internet, pojištění bytu, náklady na mobilní telefon asi 700 Kč měsíčně. Žalovaný vlastní osobní automobil tov. zn. Suzuki Vitara, kterým dojíždí do zaměstnání a za palivo vynakládá měsíčně částku asi 3 000 Kč, pojištění vozidla činí asi 12 000 Kč ročně. Aktuálně hradí žalovaný také výživné pro syna ve výši 6 800 Kč a soud tedy přihlédl i k vyživovací povinnosti žalovaného k nezletilému synovi účastníků. Žalovaný disponuje investicemi do akcií v hodnotě cca 400 000 Kč, na běžném účtu má zůstatek také okolo 400 000 Kč, dále má stavební spoření a spořící účet u , právnická osoba, , kde má uloženo okolo 700 000 Kč. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že je v možnostech žalovaného výživné manželky v částce 15 000 Kč měsíčně žalobkyni platit. Soud proto přiznal žalobkyni právo na výživné tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. S ohledem na to, že bylo rozhodováno o stanovení výživného s účinností od podání předmětné žaloby (, datum, ) nadále, když v souladu s ust. § 921 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, byl vypočten dluh na výživném ve výši 75 000 Kč, což odpovídá dlužnému výživnému za měsíce 6-10/2024, tj. 5 x 15 000 Kč. Tuto částku soud uložil zaplatit žalovanému jednorázově (výrok II.), když žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, pro které by měl soud rozhodnout, že dluh má být plněn ve splátkách a jeho poměry toto dle zjištění učiněných v průběhu řízení umožňují. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. oproti běžným 3 dnům ve lhůtě 15 dnů, a to s ohledem na výši dlužné částky.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny částkou 103 334 Kč a sestávají z nákladů na zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 900 000 Kč (pětinásobek ročního plnění - u opětujícího se plnění na dobu neurčitou) sestávající z částky 11 900 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (podání žaloby, vyjádření k tvrzením žalovaného ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, a , datum, – každé přesahující 2 hodiny, účast u jednání dne , datum, ), celkem 83 300 Kč, včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 2100 Kč, jakož i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 17 934 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění obvyklá pariční dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).