29 C 82/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22 570 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 670 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 9 % p. a. od 30. 11. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 884 Kč, -) s úrokem z částky 8 000 Kč ve výši 23,72 % p. a. od 30. 11. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 366,73 Kč, a dále částku ve výši 8 900 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 854,15 Kč ve výši 8,50 % p. a. od 30. 11. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 019,55 Kč, -) s úrokem z částky 6 854,15 Kč ve výši 23,72 % p. a. od 30. 11. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 876,77 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 581 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [údaje o zástupci].

1. Žalobkyně se žalobou podanou původně dne 18. 11. 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 1 a následně postoupenou místně příslušnému Okresnímu soudu v Olomouci dne 23. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 22 570 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 27. 7. 2017 a Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 20. 1. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky z obou Smluv. Pohledávka vyplývající z výše uvedených Smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. K jednání ve věci nařízenému na den 13. 5. 2022 se nedostavila žalobkyně, ani její právní zástupce, nedostavil se ani řádně a včas předvolaný žalovaný, soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř.

3. Soud učinil ve věci z listinných důkazů předložených žalobkyní jednotlivá skutková zjištění a z nich učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo nejprve dne 20. 1. 2017 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením předmětné Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný při posouzení úvěruschopnosti uvedl v zákaznické kartě ze dne 20. 1. 2017, že je svobodný, má učňovské vzdělání, žije v nájemním bytě, má pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] ve výši 7 372 Kč a dále pobírá důchod ve výši 7 294 Kč, odhadované měsíční výdaje činí za bydlení 3 300 Kč, za osobní výdaje 3 500 Kč a za další výdaje 3 500 Kč, celkem 10 300 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet na základě předložených pracovní smlouvy, dokladu o výměru důchodu a složenek k příjmům. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Tímto úvěrem refinancoval předchozí spotřebitelský úvěr [číslo] ve výši 3 406 Kč, fakticky tak převzal žalovaný částku ve výši 6 594 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 400 Kč, poplatek ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby ve výši 17 400 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, a to do 2. 3. 2018 /karta zákazníka – žádost o zápůjčku ze dne 20. 1. 2017, smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 20. 1. 2017 Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy /rekapitulace úvěrových smluv žalovaného s vyčíslením uhrazených plateb a dlužného zůstatku/. Pohledávka, vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019 o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 29. 11. 2019, včetně přílohy [číslo] – strana [číslo] – seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 včetně informace o zpracování osobních údajů a podací lístek ze dne 13. 12. 2019 Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 8 500 Kč, z toho: na jistinu 3 145,85 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 954,15 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho/rekapitulace úvěrových smluv žalovaného s vyčíslením uhrazených plateb a dlužného zůstatku/. Dále pak mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 27. 7. 2017 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením předmětné Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný při posouzení úvěruschopnosti uvedl v zákaznické kartě ze dne 27. 7. 2017, že je svobodný, žije v nájemním bytě, splácí úvěr ve výši 10 000 Kč splátkou 1 350 Kč měsíčně, má pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] ve výši 7 692 Kč a dále pobírá důchod ve výši 7 740 Kč, odhadované měsíční výdaje činí za bydlení 3 300 Kč, za osobní výdaje 3 300 Kč, za splátky úvěrů 1350 Kč a za další výdaje 446 Kč, celkem 8 696 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet na základě předložených pracovní smlouvy, dokladu o výměru důchodu a složenek k příjmům. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 120 Kč, poplatek ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby ve výši 13 920 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, a to do 6. 9. 2018 /karta zákazníka – žádost o zápůjčku ze dne 27. 7. 2017, smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 27. 7. 2017 Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy úvěrových smluv žalovaného s vyčíslením uhrazených plateb a dlužného zůstatku/. Pohledávka, vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019 /smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 29. 11. 2019, včetně přílohy [číslo] – strana [číslo] – seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 včetně informace o zpracování osobních údajů a podací lístek ze dne 13. 12. 2019 Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 250 Kč, z toho: na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 184,83 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 65,17 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho/rekapitulace úvěrových smluv žalovaného s vyčíslením uhrazených plateb a dlužného zůstatku/. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky plynoucí z uzavřených Smluv předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci /předžalobní výzva PZ žalobkyně adresovaná žalovanému a datovaná 30. 4. 2020, včetně podacího lístku ze dne 1. 5. 2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

7. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)

8. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla její předchůdkyně řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů. V tomto ohledu je na místě dále odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 pod č. j. 5 Co 231/2020-97, kde odvolací soud ve věci posouzení úvěruschopnosti uzavřel, že:„ …Stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ 14. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

15. Soud dospěl k závěru, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrových smluv dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši (10 000 Kč a 8 000 Kč), což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit, včetně úrokového navýšení a sjednaných poplatků. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému nejprve částku 10 000 Kč a poté 8 000 Kč, které žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávky z předmětných smluv o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluhy zanikly jinak. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky v celkové výši 22 570 Kč včetně příslušenství tak soud shledal důvodným. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly. Náhrada nákladů řízení pak činí zaplacený soudní poplatek v částce 1 129 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 3 x 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále hotové výdaje advokáta v podobě tří režijních paušálů po 100 Kč za provedené úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všechny shora uvedené částky, vyjma SOP, byly zvýšeny o 21 % DPH. Celkem tedy uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 581 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.