29 C 85/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované, žalovaného a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované, žalovaného a žalovaného 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované, žalovaného a žalovaného 4. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem,

I. Žaloba, aby soud určil, že manželé [celé jméno žalovaného], [datum narození] a [celé jméno žalované], [datum narození], vlastní ve společném jmění manželů nemovitosti označené jako parcela č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 223 m2, jehož součástí je stavba, budova [adresa] – rodinný dům, stojící na parcele č. st. [anonymizováno], a parcela [číslo] – zahrada, o výměře 1 733 m2, to vše v k. ú. [obec], [územní celek], jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1), 2), 3) a 4) na náhradě nákladů řízení částku 43 366,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejich právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne [datum], částečně vzatou zpět podáním doručeným soudu dne [datum], domáhala určení, že žalovaní 3) a 4) vlastní ve společném jmění manželů nemovitosti označené jako parcela č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 223 m2, jehož součástí je stavba, budova [adresa] – rodinný dům, stojící na parcele č. st. [anonymizováno], a parcela [číslo] – zahrada, o výměře 1 733 m2, to vše v k. ú. [obec], [územní celek], jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc. Původně se žalobkyně domáhala rovněž zrušení věcného břemene doživotního bezúplatného užívání výše uvedených nemovitostí, zřízeného darovací smlouvou ze dne [datum] ve prospěch žalovaných 3) a 4). V této části žalobkyně svou žalobu zpět podáním ze dne [datum], na základě čehož bylo v této části řízení zastaveno usnesením ze dne 16. 5. 2022 pod č. j. 29 C 85/2022-24. Žalobkyně svůj žalobní návrh odůvodnila tak, že darovací smlouvou ze dne [datum] žalovaní 3) [celé jméno žalovaného] 4) [celé jméno žalované] bezúplatně převedli (darovali) výše uvedené nemovitosti žalovaným 1) a 2). Výše uvedenou darovací smlouvou byla současně zřízena služebnost věcného břemene doživotního a bezplatného užívání předmětných nemovitostí ve prospěch žalovaných 3) a 4). Žalobkyně je dcerou žalovaných 3) a 4), žalovaní 1) [celé jméno žalovaného] a 2) [celé jméno žalovaného] jsou synovci žalobkyně a vnuci žalovaných 3) a 4). Žalobkyně je přesvědčena, že výše uvedená darovací smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná a skutečnými vlastníky předmětných nemovitostí jsou stále žalovaní 3) a 4). Důvodem neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] je podle žalobkyně skutečnost, že žalovaný 3) zcela prokazatelně trpěl v době uzavření darovací smlouvy duševní poruchou, která ho učinila neschopným právně jednat. Svéprávnost žalovaného 3) sice pravděpodobně nebyla formálně omezena soudním rozhodnutím, alespoň o tom žalobkyně neví, avšak povaha jeho duševní poruchy je natolik závažná a její projevy se počínají dlouho před podpisem darovací smlouvy, že lze jednoznačně uzavřít, že k darování předmětných nemovitostí rozhodně nebyl způsobilý. Žalovaný 3) podle žalobkyně dlouhodobě trpí těžkou formou demence, konkrétně kombinovaným onemocněním Alzheimerovou a [příjmení] chorobou. Jeho duševní i celkový zdravotní stav se postupem let zhoršil natolik, že musel být v roce 2018 hospitalizován v Psychiatrické léčebně [obec], kde se po nějaké době podařilo jeho zdravotní stav stabilizovat natolik, aby mohl být umístěn do zařízení s pečovatelskou službou, kde pobývá dosud [anonymizována tři slova], z. s./. Podle žalobkyně vyžaduje žalovaný 3) každodenní odbornou péči a není schopen si sám obstarat své záležitosti. Jeho rozumové schopnosti jsou v důsledku uvedené duševní poruchy natolik snížené, že je vyloučeno, aby činil právní jednání o svém nemovitém majetku v hodnotě nejméně statisíců korun. Ohledně žalované 4) si žalobkyně vůbec není jistá, zda si byla v době podpisu předmětné darovací smlouvy ze dne [datum] vědoma následků takto závažného právního úkonu. V každém případě je žalovaná 4) již velmi pokročilého věku, její zdravotní stav není nejlepší, rovněž trpí stařeckou demencí a dlouhodobě se nachází pod výrazným vlivem žalovaných 1) a 2). Žalobkyně dále uvedla, že má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaných 3) a 4) k předmětným nemovitostem, když žalobkyně je jedním ze dvou potomků žalovaných 3) a 4), kteří byli, respektive stále jsou vlastníky předmětných nemovitostí. Z hlediska občanského a rodinného práva je tedy žalobkyně neopominutelným potencionálním dědicem po žalovaných 3) a 4) a má vůči svému otci i matce, tj. žalovaným 3) a 4), vyživovací povinnost, atd. Bezúplatným převodem výše uvedených nemovitostí objektivně došlo ke zmenšení majetkové sféry žalovaných 3) a 4). Důsledkem toho je snižování potencionální pozůstalosti po žalovaných 3) a 4) a zvyšování pravděpodobnosti, že žalovaní 3) a 4) jako rodiče žalobkyně budou ve věci výživy na žalobkyni v budoucnosti plně odkázáni, jelikož se zbavují nevýhodným způsobem svého majetku. Toto právní jednání je tedy bezpochyby významný a citelný zásah do právní sféry žalobkyně a tato je dle svého přesvědčení oprávněna domáhat se zneplatnění takovéhoto právního úkonu ve smyslu ust. § 581 občanského zákoníku, který učinili její rodiče.

2. Žalovaní se vyjádřili podáními ze dne [datum], kde uvedli, že žalobu považují za nedůvodnou v celém rozsahu a z jejího obsahu je zřejmé, že žalobkyně nemá dostatek informací o tom, za jakých okolností byla darovací smlouva ze dne [datum] uzavřena, ani jaký byl a jaký je zdravotní stav žalovaných 3) a 4). Ze strany žalobkyně se jedná o pokus obnovit vlastnictví žalovaných 3) a 4) s cílem zajistit si jako potenciální dědic do budoucna, aby předmětné nemovitosti žalovaným 3) a 4) zůstaly a v rámci dědictví v případě jejich úmrtí po nich jako jejich dcera nabyla spoluvlastnický podíl na nemovitostech. Každý vlastník má právo o svém majetku rozhodovat za svého života dle vlastního uvážení a jeho potenciální dědicové nemají za jeho života žádné nároky ve vztahu k majetku svého předka. Žalovaní pak zejména namítli, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k podání takové žaloby a nemá na podání žaloby na určení vlastnictví ve prospěch žalovaných 3) a 4) naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. Případné vyhovění žalobě by nijak pozitivně neovlivnilo právní postavení žalobkyně a nemělo by dopad ani na její majetková práva. Žalovaní se dále vyjadřují ke zdravotnímu stavu žalovaných 3) a 4), přičemž žalovaný 3) v době uzavření darovací smlouvy a nadále trpí cukrovkou a [příjmení] chorobou, v listopadu 2018 u něho byl zjištěn nádor tlustého střeva a absolvoval operaci. V době podpisu darovací smlouvy i nyní je plně svéprávný a je schopen posoudit následky vlastního jednání. Alzheimerovou chorobou, jak tvrdí žalobkyně, žalovaný 3) nikdy netrpěl. Pokud jde o zdravotní stav žalované 4), pak ta v době podpisu darovací smlouvy i nyní je rovněž plně svéprávná, schopna posoudit následky vlastního jednání a netrpí žádným onemocněním, které by mělo vliv na její schopnost posoudit následky vlastního jednání. Žalovaní setrvávají na svém stanovisku, že žalovaní 3) a 4) se rozhodli darovat své nemovitosti žalovaným 1) a 2) a je to tak správně. Darovací smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti ze dne [datum] sepsala pro žalované advokátka JUDr. [jméno] [příjmení], která také ověřila podpisy všech účastníků, kdy za žalovaným 3) jela společně s žalovanou 4) do domova ve [část obce]. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby.

3. V reakci na vyjádření žalovaných podala žalobkyně dne [datum] repliku, kde zejména znovu opakuje argumentaci uvedenou již v žalobě, zejména ohledně existence naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalovaných 3) a 4). Žalobkyně nezpochybňuje právo svých rodičů nakládat za svého života se svým majetkem avšak nikoliv situaci, kdy je nejméně jeden z rodičů, konkrétně žalovaný 3) zcela nepochybně nezpůsobilý učinit takové právní jednání. Žalobkyně dále rekapituluje zdravotní stav žalovaného 3), jeho hospitalizace a umístnění do [anonymizována tři slova], z.s. Popisuje svůj vztah k rodičům, jakož i související rodinné vztahy. Žalobkyně dále vyslovila své přesvědčení, že nejméně žalovaný 3) by měl mít v tomto řízení ustanoveného opatrovníka, jelikož jeho zájmy jsou v rozporu se zájmy žalovaných 1) a 2) a své zájmy není schopen v tomto řízení hájit sám. Žalobkyně navrhla, aby soud ustanovil žalovanému 3) pro toto řízení opatrovníka.

4. S ohledem na návrh žalobkyně na ustanovení opatrovníka žalovanému 3) pro toto řízení, se soud zabýval v prvé řadě otázkou, zda jsou pro takový postup dány předpoklady dle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř., tedy, zda žalovaný 3) je účastníkem, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení.

5. Soud v této souvislosti učinil dotazy na [anonymizována tři slova], z.s., jakož i ošetřujícího lékaře a psychiatra žalovaného 3) v tom směru, jaký je aktuální zdravotní stav žalovaného 3) a zejména, zda je schopen se účastnit jednání soudu a chápat jeho smysl. Přípisem ze dne [datum] sdělila sociální pracovnice Mgr. [jméno] [příjmení] z [anonymizována tři slova], z.s., že žalovaný 3) je pojištěncem VZP a byla u něj diagnostikována neurčená demence (F03) a demence u jiných určených nemocí zařazených jinde (F028). Trpí poruchou prostorové představivosti, poruchou exekutivních funkcí, snížením intelektové výkonnosti, amnestickou dezorientací a akcersoními příznaky, jako je apraxie a agnozie. Na základě těchto skutečností dovozuje, že žalovaný 3) není schopný se zúčastnit soudního jednání. Praktický lékař žalovaného 3) MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] sdělil soudu, že přes četná onemocnění, pro která je pan [celé jméno žalovaného] léčen, jeho zdravotní stav umožnuje, aby se účastnil jednání u soudu a chápal jeho smysl. Psychiatr žalovaného 3) MUDr. [jméno] [jméno] sdělil dne [datum], že pacient byl v jeho ambulanci vyšetřen pouze jednou, a to [datum], od té doby se pouze několikrát dostavila sestra domova důchodců pro předpis léků. Poslední předpis léků byl vydán v dubnu 2020, poté léky vysadily. Od července 2021 nemá o pacientovi žádné zprávy. Dne [datum] pak sociální pracovnice [anonymizována tři slova], z.s. Mgr. [příjmení] doplnila informaci o zdravotním stavu žalovaného 3) tak, že tento je upoután na invalidní vozík, nevydrží dlouho sedět, je silný diabetik a trpí na dekubity (proleženiny). Delší jednání i cesta k jednání a zpět jej vyčerpají a oni budou muset případné následky řešit. Lékař vidí pacienta v lepším případě jedenkrát týdně. Žalovaný 3) není omezen ve svéprávnosti.

6. V návaznosti na shora učiněná zjištění pak soud usnesením ze dne 1. 2. 2023 pod č. j. 29 C 85/2022 rozhodl tak, že zamítl návrh žalobkyně na ustanovení opatrovníka 3) žalovanému pro toto řízení, neboť 3) žalovaný je schopen se účastnit jednání u soudu a je schopen chápat jeho smysl, přičemž šetřením soudu nebyly zjištěny skutečnosti, které by ustanovení opatrovníka pro toto řízení jinak odůvodňovaly, a nadto je 3) žalovaný v tomto řízení právně zastoupen, a to na základě plné moci ze dne [datum].

7. Podle § 80 určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Soud považuje v souladu se shodnými tvrzeními účastníků, darovací smlouvou a smlouvou o zřízení služebnosti uzavřenou dne [datum] mezi žalovanými 3) a 4) jako dárci a oprávněnými z věcného břemene a mezi žalovanými 1) a 2) jako obdarovanými a povinnými z věcného břemene, jakož i výpisy z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] a [list vlastnictví], vše v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres], za prokázané, že darovací smlouvou ze dne [datum] žalovaní 3) [celé jméno žalovaného] 4) [celé jméno žalované] bezúplatně převedli (darovali) výše uvedené nemovitosti žalovaným 1) a 2). Výše uvedenou darovací smlouvou byla současně zřízena služebnost věcného břemene doživotního a bezplatného užívání předmětných nemovitostí ve prospěch žalovaných 3) a 4). Aktuálně je žalovaný 1) zapsán jako výlučný vlastník parcely č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 223 m², jehož součástí je stavba, budova [adresa] - rodinný dům, stojící na parcele č. st. [anonymizováno], v k.ú. [obec], [územní celek], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, a žalovaní 1) a 2) jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci, každý s podílem ve výši id. 1/2 na parcele [číslo] – zahrada, o výměře [číslo] m², v k.ú. [obec], [územní celek], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc.

9. Z podané žaloby je zřejmé, že žalobkyně sama nebyla účastnicí darovací smlouvy ze dne [datum], ale domáhá se žalobou uplatněného nároku jako třetí osoba, na jejíž právní postavení by vyhovění žalobě mohlo mít příznivý dopad. V obecné rovině lze konstatovat, že takovýto postup možný je, když v rozsudcích ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 30 Cdo 75/2015, ze dne 6. 3. 2001, sp. zn. 22 Cdo 797/2000 či ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 23 Cdo 787/2007 (všechny uveřejněné na [webová adresa]) Nejvyšší soud uzavřel, že:„ Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy podle § 80 písm. c) o. s. ř. může mít i osoba, která není účastníkem smlouvy, jestliže by vyhovění takové žalobě mohlo mít příznivý dopad na její právní postavení“.

10. Dle právní teorie či ustálené soudní judikatury (srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1972, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 824/1997, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] ze dne 9. 6. 1998, sp. zn. 3 Cdon 468/1996, ze dne 30. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1429/1997, ze dne 30. 3. 2000, sp. zn. 2 Cdon 2017/1997, ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/1999, ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 679/2001, ze dne 22. 7. 2004, sp. zn. 28 Cdo 491/2004, ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2350/2009, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009, ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 29 Odo 914/2012, ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2928/2015), má určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. preventivní charakter a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Naléhavý právní zájem na určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým, což znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, popřípadě pro nejisté postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě.

11. Dle rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 2 Cdon 1690/97, ze dne 15. 6. 1999,„ Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (§ 80 písm. c) osř) nemá jen ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde. Aktivně legitimována k žalobě na určení neplatnosti smlouvy je i osoba, která není účastníkem této smlouvy, jestliže by vyhovění žalobě mohlo mít příznivý dopad na její právní postavení. Toto příznivé ovlivnění by mělo spočívat v tom, že by jí zakládalo či umožňovalo s poukazem na tuto deklaraci uplatnit vlastní (vynutitelná) práva s předmětem neplatné smlouvy související.“ 12. V návaznosti na shora uvedené skutečnosti tak podepsaný soud činí právní závěr takový, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, poněvadž ani v případě, že by žalobě bylo vyhověno, nezměnilo by se nic v jejím právním postavení. Žalobkyně by ani v případě úspěchu v této věci neměla (vynutitelné) právo na to, aby žalovaní 3) a 4) na ni předmětné nemovitosti převedli, tyto jí odkázali, či jinak s nimi ve prospěch žalobkyně disponovali. Hypoteticky by se také mohlo stát, že předmětné nemovitosti, jejichž vlastnictví by se vrátilo žalovaným 3) a 4), by mohly ještě během jejich života zaniknout. Žalobkyně i po dispozici žalovaných 3) a 4) s vlastním majetkem, vyplývající z darovací smlouvy ze dne [datum], je stále jako jejich dcera potenciální dědičkou po žalovaných 3) a 4) a v tomto směru se na jejím právním postavení rovněž ničeho nemění.

13. Žaloba žalobkyně byla v návaznosti na skutečnosti výše uvedené v celém rozsahu zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Soud proto také neprováděl další důkazy navržené účastníky k prokázání jejich tvrzení a tyto pro nadbytečnost zamítl.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně úspěšným žalovaným byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 43 366,40 Kč Náklady řízení představuje odměna právní zástupkyně žalovaného za 4 úkony právní pomoci po 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení, vyjádření ve věci [datum] a [datum], účast při jednání dne [datum]), jakož i 4x náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 vyhlášky, celkem 11 200 Kč, to vše násobeno čtyřmi při zastoupení 4 osob dle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky a sníženo o 20 %. Žalovaní mají právo rovněž na zaplacení DPH z odměny a náhrad ve výši 7 526,40, když právní zástupce žalovaných osvědčil, že je plátcem DPH. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obvyklá třídenní, platební místo pak dle ust. 149 odst. 1 o. s. ř.