29 C 99/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 287,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 399,99 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 796,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 196,58 Kč ve výši 11,75 % p. a. od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 351,22 Kč a náklady s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 900,21 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 11 287,61 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které měly být splaceny formou 14 měsíčních splátek po 1 593 Kč společně s příslušenstvím ve výši 10 302 Kč sestávajícím z kapitalizovaného smluvního úroku a poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná od poskytnutí úvěru splatila celkově pouze částku 3 600,01 Kč. Splatnost poslední splátky úvěru byla stanovena ke dni [datum]. Žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena ke dni [datum] Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené na základě Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně po žalované požadovala dále zaplacení částky 217 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky, sestávající z jedné osobní návštěvy žalované pracovníkem žalobkyně a smluvní pokuty z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od [datum] do [datum], tedy 1 091,03 Kč. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva, ale žalovaná přesto ničeho neuhradila.

2. Na výzvu soudu ze dne [datum] k doplnění tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením výše uvedené smlouvy žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr a vzala žalobu částečně zpět co do příslušenství žalované pohledávky, resp. kapitalizovaného úroku ve výši 8 953,78 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 091,03 Kč, když dále požadovala pouze dlužnou jistinu ve výši 10 196,58 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Usnesením č. j. [číslo jednací] proto soud řízení v této části zastavil.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila, ač byla řádně předvolána.

4. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Dne [datum] podala žalovaná u právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO], žádost o úvěr, ve které uvedla že je na mateřské dovolené, živí jedno dítě, je svobodná, bydlí u rodičů, její měsíční příjem ve výši 10 166 Kč je tvořen rodičovským příspěvkem, její náklady ve výši 8 320 Kč jsou tvořeny náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady ve výši 6 320 Kč a měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 000 Kč, měsíční příjem použitelný na splácení žádaného úvěru tak činí 1 846 Kč (Žádost o úvěr žalované ze dne [datum]). Následně dne [datum] došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou ke sjednání smlouvy o úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované v hotovosti při podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, jejichž převzetí žalovaná stvrdila podpisem smlouvy a zavázala se tyto finanční prostředky splatit spolu s poplatky a sjednaným úrokem částkou 22 302 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 593 Kč, RPSN z této smlouvy činí 272,44 % (Smlouva o úvěru [číslo] Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně na základě Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] uzavřeli dne [datum] [ulice] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou došlo ke dni [datum] k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (Rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne [datum], Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Potvrzení o provedení transakce ze dne [datum]), což právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil dopisem ze dne [datum] (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podací arch České pošty ze dne [datum]). Žalobkyně oznámila postoupení pohledávky žalované opětovně dopisem ze dne [datum] (Výzva žalobkyně adresovaná žalované ze dne [datum]). Dne [datum] navštívil žalovanou na její kontaktní adrese pověřený terénní pracovních žalobkyně (Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované dne [datum] předžalobní výzvu (Výzva před podáním žaloby ze dne [datum] a podací arch České pošty ze dne [datum]), na kterou žalovaná žalobkyni přesto neuhradila ničeho (žalovaná netvrdila opak). Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

5. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě žalovaná v hotovosti převzala částku 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky splatit spolu s poplatky a sjednaným úrokem částkou 22 302 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 593 Kč, RPSN z této smlouvy činí 272,44 %. Právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni oznámil právní předchůdce žalobkyně žalované. Žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila přes zaslanou předžalobní výzvu.

6. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle ust. § 2392 odst. 1 věty první občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. se pro účely tohoto zákona rozumí roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

10. Podle ust. § 75 zákona č. 257/2016 Sb. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

14. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle ust. § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

17. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

18. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru:

20. Soud se v prvé řadě v řízení zabýval aktivní legitimací žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], čímž je její aktivní legitimace dána. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou měli v úmyslu uzavřít smlouvu, která by byla podle jejího obsahu smlouvou o zápůjčce. Jelikož žalovaná při uzavírání smlouvy o zápůjčce vystupovala jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, tj. její schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

21. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že její právní předchůdce posuzoval schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, avšak k výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované posuzoval a k doložení příslušných listin k těmto tvrzením, žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr a vzala žalobu částečně zpět co do sjednaného úroku a smluvní pokuty. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že její právní předchůdce před poskytnutím zápůjčky prověřoval úvěruschopnost žalované s odbornou péčí.

22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by její právní předchůdce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalované, tj. schopnost žalované poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem žalobkyni vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu zápůjčce uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatnou.

23. V souladu s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je § 87 zákona č. 257/2016 Sb. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná převzala od právního předchůdce žalobkyně při podpisu předmětné smlouvy v hotovosti částku 12 000 Kč, přičemž žalobkyně tvrdila, že žalovaná na danou pohledávku uhradila celkem částku 3 600,01 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k úhradě částky ve výši 8 399,99 Kč jako nevrácené části poskytnuté zápůjčky.

25. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaná povinna jistinu zápůjčky vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaná byla během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdila ani soudu k věci neoznačila žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalované, určil lhůtu pro vrácení jistiny zápůjčky žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

26. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu sjednaných poplatku, smluvní pokuty a požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a žalovaná proto není s úhradou jistiny zápůjčky (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval podle ustanovení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch, a soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil. Předmětem řízení v době vyhlášení rozsudku byla částka 10 196,58 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši 8 399,99 Kč, neboť v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.) a neúspěšná co do částky ve výši 1 796,59 Kč, neboť v této části byla žaloba zamítnuta (výrok II.). Úspěch žalobkyně ve výši 8 399,99 Kč činí 82,38 % předmětu sporu, úspěch žalované ve výši 1 796,59 Kč pak činí zbylých 17,62 %. Rozdíl úspěchu žalobkyně a žalované činí 64,76 %, žalobkyně tak má proti žalované právo na náhradu 64,76 % nákladů řízení.

28. Náklady řízení představují soudní poplatek ve výši 800 Kč; sazbu mimosmluvní odměny ve výši 2 440 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen vyhl.), a dále za jeden úkon právní služby v částce 1 540 Kč (za účast u jednání soudu dne [datum]); jakož i náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a jeden za 300 Kč (účast u jednání soudu dne [datum]) dle téže vyhlášky (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech – viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11). Dále náklady řízení tvoří DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 638,40 Kč, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tedy činí 4 478,40 Kč, žalobkyni tak svědčí právo na náhradu nákladů ve výši 2 900,21 Kč (64,76 % z 4 478,40 Kč). Tuto náhradu nákladů je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když s ohledem na výši přiznané náhrady nákladů řízení nejsou dány podmínky pro stanovení delší lhůty splatnosti.