10 C 116/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Adamem Haasem ve věci žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované:Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 17.260,-Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10.000,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 7.260,-Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14.000,-Kč od 10.12.2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 412,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou podanou soudu dne 19.5.2026 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 17.260,-Kč spolu s ročním 12,75% úrokem z prodlení z částky 14.000,-Kč od 10.12.2024 do zaplacení. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba., IČ IČO (dále jen věřitel) uzavřel s žalovanou (dále jen dlužník) dne 9.8.2024 Smlouvu o úvěru (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 10.000,-Kč na bankovní účet dlužníka. Dlužník se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 4.000,-Kč dle jeho uvážení, ovšem s tím, že každý měsíc byl povinen platit 40% úrok z jistiny. Dlužník se dostal do prodlení, úvěr byl zesplatněn ke dni 9.12.2024. Žalobce požaduje také zaplacení smluvní pokuty ve výši 3.260,-Kč. Věřitel pohledávku postoupil smlouvou ze dne 17.10.2025 na žalobce. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud provedl důkaz oznámením o postoupení pohledávky, smlouvou o úvěru a potvrzením o provedené platbě, z nichž má za prokázána shora uvedená tvrzení. V průběhu řízení žalobce zcela rezignoval na vylíčení rozhodujících skutečností ve vztahu k procesu zkoumání úvěruschopnosti dlužníka, a již v žalobě avizoval, že pro ten případ se spokojí s vydáním bezdůvodného obohacení v podobě jistiny úvěru. Podle zák.č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru, § 86 (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. § 87 (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s §86 odst.1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení nedoplatku jistiny úvěru. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že jeho právní předchůdce poskytl dlužníkovi částku ve výši 10.000,-Kč, kterou dlužník nevrátil. Zbývající částku představující sjednaný úrok a smluvní pokutu soud nepřiznal, neboť tato smluvní ujednání a vůbec Smlouvu o úvěru jako celek vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobce neprokázal, že byla splněna povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka. K neplatnosti smlouvy je přitom nutno přihlížet z úřední povinnosti, jak již dnes dovozuje judikatura soudů všech možných stupňů. Ze zjištěného skutkového stavu tak je zřejmé pouze to, že dlužník obdržel od právního předchůdce žalobce bez právního důvodu částku ve výši 10.000,-Kč, kterou nevrátil, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností dlužníka, což znamená, že dlužník dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku. V souladu s ust. §142 odst.1 a 2 o.s.ř. náleží účastníkovi, který ve věci zaznamenal převážný procesní úspěch (16%), také tomuto poměru odpovídající náhrada nákladů řízení ve výši 412,-Kč, a to z částky 2.573,-Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000,-Kč (Sazebník poplatků zák.č. 549/1991 Sb.), a dále potom, v souladu s advokátním tarifem, z odměny za právní zastoupení účastníka ve výši 1.000,-Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka v polovině sazby - neobsahuje skutkový rozbor věci), když za jeden náleží 400,-Kč, z paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony právní služby ve výši 300,-Kč, když za jeden náleží 100,-Kč, a z DPH ve výši 273,-Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.