10 C 119/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Adamem Haasem ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému:ČR - Jméno žalovaného, IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o nahrazení projevu vůle

I. Změna žaloby učiněná podáními žalobkyně ze dne 13. 6. 2023 a 25. 2. 2025 se připouští.

II. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zák.č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě): Smluvní strany: Jméno žalovaného, IČ: IČO žalovaného, sídlem v adresa (dále jen Jméno žalovaného), jako převodce, a Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně, bytem v adresa, jako nabyvatel, jejíž nárok co by oprávněné osoby na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle zákona o půdě vznikl na základě Rozhodnutí č. hodnota ze dne datum s právní mocí ke dni datum. Jméno žalovaného touto smlouvou bezúplatně převádí do vlastnictví oprávněné osoby Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně, bytem v adresa, k uspokojení nároku oprávněné osoby na náhradu za pozemky v restituci nevydané tyto následující pozemky: - část pozemku parc.č. Anonymizováno zapsaného v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště adresa, na LV Anonymizováno, pro katastrálním území adresa, označenou v rozdělovacím geometrickém plánu č. hodnota, vyhotoveném jméno FO. jméno FO a schváleném jmenovaným pracovištěm právnická osoba jako pozemek parc.č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m², jehož cena byla stanovena na částku 44 354 Kč, - část pozemku parc.č. Anonymizováno zapsaného v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště adresa, na LV Anonymizováno, pro katastrálním území adresa, označenou v rozdělovacím geometrickém plánu č. hodnota, vyhotoveném jméno FO a schváleném jmenovaným pracovištěm právnická osoba jako pozemek parc.č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m², jehož cena byla stanovena na částku 51 940 Kč, a oprávněná osoba tyto pozemky přijímá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 43 543 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. ČR – Okresní soud v Opavě nemá vůči účastníkům právo na náhradu nákladů řízení. Dne 16. 11. 2022 podala žalobkyně soudu žalobu, kterou se domáhala, aby soud svým rozhodnutím nahradil vůli žalovaného k bezúplatnému převodu nemovitých věcí (náhradních pozemků) do jejího výlučného vlastnictví, a to podle ust. § 11a zák. č. 229/1991 Sb., dále jen zákon o půdě, a to z důvodu poskytnutí náhrady za původně odejmuté pozemky ve vlastnictví právních předchůdců (rodičů) žalobkyně, z nichž tento nárok na žalobkyni přešel na základě jeho postoupení. Konkrétně se domáhala nahrazení projevu vůle směřujícího k převodu pozemků v katastrálním území adresa parc. č. Anonymizováno (dále jen pozemek adresa) a v katastrálním území adresa parc. č. Anonymizováno, vše zapsáno v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště adresa, na LV Anonymizováno pro daná katastrální území. S ohledem na zvolenou procesní obranu žalovaného žalobkyně oba uvedené pozemky nechala rozdělit geometrickými plány a nadále uplatňovala popisovaný nárok již pouze k jejich takto odděleným částem. Jednak tedy části pozemku parc.č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, označenou v rozdělovacím geometrickém plánu č. hodnota jméno FO. jméno FO jako pozemek parc.č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m² (dále již jen jako Pozemek adresa), jednak části pozemku parc.č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, označenou v rozdělovacím geometrickém plánu č. hodnota právnická osoba jako pozemek parc.č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m² (dále již jen jako Pozemek adresa). Žalovaný se k žalobě vyjádřil a své procesní námitky v průběhu řízení postupně omezil až na jedinou, a sice námitku nesprávného ocenění původně odňatých pozemků právním předchůdcům žalobkyně. V průběhu řízení účastníci učinili nespornými žalobcem tvrzené rozhodující skutečnosti, že žalobkyně má vůči žalovanému právo na bezúplatný převod jiného pozemku (pozemků) ve vlastnictví státu na základě § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. za nevydané pozemky - restituční nárok, který nabyla na základě postoupení od svých předchůdců – rodičů, resp. od své matky. Původními oprávněnými osobami byl pan jméno FO, r.č. RČ a jméno FO, r.č. RČ, oba bytem adresa. Restituční nárok vyplývá z rozhodnutí označení úřadu, č.j. Anonymizováno ze dne datum, právní moc datum (dále jen Rozhodnutí pozemkového úřadu), jehož předmětem bylo rozhodnutí o vlastnictví k nemovitosti podle ust. § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen Zákon o půdě). Rozhodnutím uvedeného jednacího čísla žalovaný rozhodl tak, že oprávněné osoby, a to pan jméno FO a paní jméno FO „nejsou vlastníky každý k ½ pozemku EN p.č. hodnota role o výměře Anonymizováno m2 v k.ú. adresa, neboť se jedná o plochy zastavěné nebo nezbytně nutné k provozu staveb a nelze je proto podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě vydat.“ Dále se ve výroku rozhodnutí uvádí, že nárok oprávněných osob byl ve správním řízení prokázán a že restituentům náleží nárok na převod náhradních pozemků z vlastnictví státu, o které mohou na základě výzvy požádat. V závěru odůvodnění rozhodnutí se uvádí, že „původní pozemek EN p.č. hodnota zanikl do pozemků p.č. Anonymizováno komunikace, Anonymizováno zastavěné plochy a Anonymizováno ostatní plochy … „ a dále, že „Pozemek byl zastavěn komunikacemi, obytnými domy, parkovištěm, chodníky a částečně slouží i jako sídlištní zeleň a zanikl tedy do sídliště adresa … „ (dále jen Předmětný pozemek). Dále se podařilo účastníkům najít shodu ohledně stanovení hodnoty (ceny) náhradních pozemků, a to ve výši 44 354 Kč v případě jméno FO adresa a ve výši 51 940 Kč v případě jméno FO adresa. Za obecně známý fakt, který není třeba nikterak prokazovat a nelze jej ani rozumně zpochybnit, potom soud považuje skutečnost, že sídliště adresa bylo postaveno a stojí, adresa je jednou z městských částí označení obce. Pokud jde o povinnost žalobkyně účastnit se veřejných nabídek na odkup náhradních pozemků, tak na její splnění žalobkyně rezignovala s ohledem na čistě formalistický přístup žalovaného k otázce výše restitučního nároku žalobkyně. Zatímco žalobkyně vychází z hodnoty svého nároku ve výši 831 200 Kč (znalecký posudek jméno FO. právnická osoba – specifikován níže), žalovaný, přestože „nezpochybňuje fakt, že bylo sídliště adresa skutečně realizováno, že se jednalo o stavbu zvlášť rozsáhlou a že zpracování územně plánovací dokumentace si muselo vyžádat delší dobu“ (jeho stanovisko ze dne 19. 10. 2022), trvá na striktním dodržování legislativy platné k datu přechodu předmětného pozemku na stát a jeho ocenění co by pozemku zemědělského – role ve výši 18 078,60 Kč (znalecký posudek právnická osoba – specifikován níže). Již jen z tohoto postoje je zřejmé, že jakákoliv účast ve veřejných nabídkách by se minula s kýženým účinkem. V tomto směru žalobkyně odkázala na relevantní judikaturu, konkrétně kupř. rozhodnutí nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1007/2020, sp.zn. 28 Cdo 5389/2014. Žalovaný ve své procesní obraně nerespektování povinnosti žalobkyně účastnit se jím vyhlášených veřejných nabídek nikterak nezmiňuje, proto se ani soud touto problematikou nadále nezabývá a považuje postup žalobkyně, kdy se svého nároku domáhá podanou žalobou, za odůvodněný, správný a v souladu se zákonem i relevantní judikaturou. Procesní námitky žalovaného směřovaly pouze do formálních nedostatků (náležitostí) znaleckého posudku jméno FO. právnická osoba a do samotného způsobu jím provedeného ocenění Předmětného pozemku, když oproti žalobkyně se žalovaný domnívá, že tento měl být oceněn jakožto pozemek zemědělský – orná půda, nikoliv jako pozemek stavební. Pro tento účel nechal předmětný pozemek ocenit jméno FO, která cenu předmětného pozemku stanovila ve svém znaleckém posudku č. Anonymizováno na částku 18 078,60 Kč. Naopak žalobce vycházel z ceny pozemků, jak byla stanovena znaleckým posudkem jméno FO, a to ve výši 831 200 Kč. Žalovaný poté, co tomuto znaleckému posudku vytkl celou řadu formálních nedostatků, jež však byly v průběhu řízení opět odstraněny tím, že jmenovaný znalec byl soudem ustanoven k vyhotovení doplnění tohoto posudku, opakovaně uplatňoval argumentaci jednak, že se v daném případě nejednalo o pozemky stavební, jednak že znalec při oceňování těchto pozemků neuplatnil srážky dle přílohy 7 vyhl. č. 182/1988 Sb. (dále jen Srážky), ač je uplatnit měl. Jedná se o srážku 55 % uplatněnou z důvodu, že předmětný pozemek nebyl v době jeho odnětí stavebně srostlý s územím centrální části označení obce a nacházel se dokonce i mimo zastavěné území městské části adresa. Dále měly být uplatněny srážky z důvodu přístupu na předmětný pozemek po nezpevněné komunikaci, z důvodu nemožnosti napojení předmětného pozemku na veřejný vodovod (5 %), veřejnou kanalizaci (7 %) a na rozvod elektřiny. Ke zbývajícím sporným skutečnostem soud provedl důkaz znaleckým posudkem jméno FO ve spojení s jeho doplněním v podobě znaleckého posudku č. hodnota a výslechem znalce samotného (ustanovením znalce soudem usnesením ze dne 4. 11. 2024 byla odstraněna případná opodstatněnost námitek žalovaného co do formálních nedostatků předešlého znaleckého posudku jmenovaného znalce a soud se jimi proto nadále již také nebude zabývat), smlouvou o převodu nemovitostí ze dne datum, identifikací směrného územního plánu, znaleckým posudkem právnická osoba., a GP č. hodnota a č. hodnota. Ostatní navržené důkazy soud neprováděl, neboť podstatnou část rozhodujících skutečností účastníci učinili nespornými, a důkazy navrhované žalovaným směřovaly převážně k prokázání skutkového stavu, který vycházel z nesprávného závěru žalovaného, že Předmětný pozemek měl být oceňován jako pozemek zemědělský. Geometrickými plány č. hodnota a č. hodnota byly realizovány úpravy původně žádaných pozemků v kat. území adresa poté, co žalovaný vznesl faktické námitky proti jejich vydání. Tyto geometrické plány, jež jsou nedílnou součástí tohoto rozhodnutí, přesně definují pozemky, jež jsou vydávány, tedy pozemek adresa a pozemek adresa, ať už jde o jejich nové hranice, tak o jejich aktuální výměru. Ze smlouvy o převodu nemovitostí ze dne datum má soud za prokázáno, že Předmětný pozemek poz.p.č. hodnota v k.ú. adresa – role o výměře Anonymizováno m² byl převeden na stát k umožnění výstavby sídliště adresa, čís.st. Anonymizováno. Ze znaleckého posudku jméno FO, jakož jeho doplnění č. hodnota i výslechu jmenovaného znalce má potom soud za prokázáno, jakou částkou je ohodnocen nárok původních oprávněných osob, potažmo dnes nárok žalobkyně, představovaný náhradou za původně odňatý pozemek (pozemky), tedy náhradou za Předmětný pozemek (viz shora odst. 3). Jedná se o částku 831 200 Kč. Znalec při svém zkoumání vycházel zejména z toho, že se jednalo o pozemky stavební, určené k výstavbě sídliště adresa. Předmětný pozemek oceňoval dle stavu ke dni datum podle cenové úrovně ke dni datum s tím, že neshledal žádné podmínky pro uplatnění Srážek. Konkrétně v doplnění č. hodnota uvedl, a zopakoval to i v rámci svého výslechu, že Předmětný pozemek byl ke dni převodu na stát sice pozemkem zemědělským (role), ovšem bylo nutné na něho nahlížet jako na pozemek stavební, protože byl určen k výstavbě sídliště adresa, pročež byl zahrnut také ve směrném územním plánu označení obce, a to ne jako jeden jednotlivý samostatný pozemek, ale soubor pozemků. K neuplatnění Srážek nepřistoupil, neboť k tomu nebyly splněny potřebné podmínky. Vzhledem k povaze Předmětného pozemku spočívající v jeho rozčlenění na více menších pozemků určených k výstavbě sídliště adresa, nebylo možné pochybovat o možnosti napojení na inženýrské sítě (zpevněné komunikace, vodovod, kanalizace, rozvod elektřiny). Pro neuplatnění Srážek pro případ tzv. stavební nesrostlosti s označení obce dle znalce hovoří jednoznačný fakt, že Předmětný pozemek se v době jeho odnětí nenacházel v samostatném sídle nebo části obce, které není s obcí stavebně srostlé; naopak označení obce bylo s hlavní částí označení obce a Předmětný pozemek se nacházel v území rozšiřujícím intravilán obce. Tyto závěry znalce jsou v souladu se závěry jiných znalců, kteří v květnu 2023 vyhotovili znalecký posudek č. hodnota pod hlavičkou společnosti právnická osoba., sídlem v adresa, IČO IČO. V naposledy citovaném znaleckém posudku je rovněž použit odkaz na relevantní judikaturu v této oblasti, zejména pokud jde o problematiku určování hodnoty pozemků pro účely restitucí při změně územního členění obcí, konkrétně nález sp.zn.

IV. ÚS 1088/12, jež závěry všech zmíněných znalců o neuplatnění Srážek potvrzuje. Shora uvedená skutková zjištění soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel: žalobkyni svědčí postavení oprávněné osoby ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě, které vyplývá z rozhodnutí označení úřadu, č.j. Anonymizováno ze dne datum, právní moc datum, kterýžto nárok nabyla od původních oprávněných, svých rodičů, na základě postoupení. Nárok byl ve správním řízení prokázán. Původní pozemek EN p.č. hodnota zanikl do pozemků p.č. Anonymizováno komunikace, Anonymizováno zastavěné plochy a Anonymizováno ostatní plochy. Pozemek byl zastavěn komunikacemi, obytnými domy, parkovištěm, chodníky a částečně slouží i jako sídlištní zeleň a zanikl tedy do sídliště adresa, jež je aktuálně součástí označení obce jako jeho městská část. Hodnota tohoto pozemku (pozemků) činila ke dni datum 831 200 Kč s tím, že pozemky ocenil jako pozemky stavební bez uplatnění Srážek. Hodnota náhradních pozemků označení obce činí 44 354 Kč resp. 51 940 Kč. Podle ust. § 11a zákona č. 229/1991 Sb. v platném znění, (1) Oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo mimo jiné děděním se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. (2) Pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu. (14) Cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11. Shora citované zákonné ustanovení soud aplikoval na prokázaný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba o předmětu řízení, jak je definován v návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby, je důvodná, a proto jí soud vyhověl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je oprávněnou osobou ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, že její restituční nárok v prokázané výši 831 200 Kč byl žalovaným dosud, byť nedobrovolně, uspokojen pouze částečně. Žalobkyně má právo domáhat se vydání náhradních pozemků i způsobem jiným, než prostřednictvím veřejných nabídek, jak již mnohokráte ve svých rozhodnutích potvrdil Nejvyšší soud ČR. Z provedených důkazů má soud za prokázáno, že s ohledem na prokázanou výši restitučního nároku oprávněné osoby nebyl tento dosud uspokojen, proto vydání pozemků označení obce nic nebrání. V průběhu řízení byly zásahy do původních rozsahů požadovaných pozemků neutralizovány námitky žalovaného co do nevhodnosti těchto pozemků k vydání (Geometrické plány, které žalovaný respektoval, jsou součástí rozsudku), v průběhu řízení se dále účastníci shodli také na hodnotě – ceně těchto náhradních vydávaných pozemků, a v průběhu řízení bylo provedenými důkazy také prokázáno, že restituční nárok žalobkyně ve výši odpovídající hodnotě Předmětného pozemku, nebyl dosud ani částečně uspokojen. Hodnota Předmětného pozemku, který byl původním vlastníkům ve prospěch státu odňat, byla stanovena znalcem na 831 200 Kč. Tento Předmětný pozemek byl odňat jakožto zemědělský, ovšem se záměrem následné rozsáhlé výstavby, proto byl znalcem oceněn správně jako pozemek stavební, aniž by byl důvod při jeho ocenění přistoupit k uplatnění Srážek. V této souvislosti soud zcela odkazuje na závěry ustanoveného znalce, které prezentoval ve svém znaleckém posudku, jeho doplnění a také své výpovědi, během které závěry svého znaleckého zkoumání přesvědčivě obhájil. Tyto jeho závěry, z nichž vyplývá i způsob i konečná výše určené hodnoty Předmětného pozemku, jsou zcela v souladu se skutkově obdobným případem, jak ho ve svém nálezu sp. zn.

IV. ÚS 1088/12, pokud jde o způsob ocenění pozemků v rámci restituce při změně územního členění obce, hodnotí Ústavní soud ČR. K námitkám žalovaného soud souhrnně uvádí, že není důležité, kdy byl předmětný pozemek zastavěn (jak žalovaný po znalci žádal zodpovědět), není dokonce důležité ani to, že byl zastavěn (přestože v projednávané věci se tak stalo), důležitý byl dle názoru soudu potenciál Předmětného pozemku stát se pozemkem stavebním, což je prokazováno již jen z obsahu smlouvy o převodu nemovitostí, a potenciál Předmětného pozemku stát se významnou stavební částí označení obce, což bylo rovněž prokázáno. Pokud žalovaný soudu u ústního jednání předložil „Komentované předpisy pro oceňování nemovitostí II. díl 1985-1994“ prof. Bradáče a kol., a navrhoval je provést k důkazu, soud s ohledem na do té doby prokázaný skutkový stav uvádí, že žádný právní předpis ani metoda nemohou oceňování nemovitostí v každém jednotlivém případě postavit do dokonalého a bezchybného světla, ale naopak vždy je třeba ten který případ posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti geografické, sociální, populační apod.. V projednávané věci bylo prokázáno, že byl odňat zemědělský pozemek pro účel výstavby městského sídliště, k tomu skutečně došlo, navíc je nepochybné, že tento pozemek musel mít možnost napojení na inženýrské sítě a že jeho zastavěním se rozšířil intravilán označení obce, proto neměl soud žádný důvod o závěrech znaleckého zkoumání (ať už znalce ustanoveného či právnická osoba.) pochybovat. Naopak, z tohoto důvodu se vůbec nezabýval znaleckým posudkem předloženým žalovaným, v němž znalkyně jméno FO Předmětný pozemek nepřiléhavě ocenila jako pozemek zemědělský. V souladu s ust. § 142 odst. 1 má na náhradu nákladů řízení právo žalobkyně, co by procesně úspěšná strana sporu. Jsou představovány částkou 43 543 Kč, která sestává z odměny za právní zastoupení v celkové výši 26 228 Kč za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, změna žaloby ze dne 7. 10. 2024, účast u ústního jednání dne datum, porada s klientem dne 20. 2. 2025, změna žaloby ze dne 25. 2. 2025 a účast u ústního jednání dne datum), když za jeden úkon právní služby náleží dle § 7 bod 6 adv.tar. 4 980 Kč (tarifní hodnota 96 294 Kč – odpovídá hodnotě v tomto řízení vydaných pozemků), z paušální náhrady hotových výdajů v částce 2 070 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle § 13 odst. 3 adv. tar. 300 Kč, od 1. 1. 2025 potom 450 Kč, z náhrady za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a) adv. tarifu v celkové výši 2 000 Kč za 16 započatých půlhodin při cestě k ústnímu jednání a při náhradě za jednu takovou půlhodinu ve výši 100 Kč, od 1. 1. 2025 potom 150 Kč, z náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 4 adv. tar. v celkové výši 5 688 Kč za dvě cesty z adresa a zpět k ústnímu jednání soudu, a to osobním vozidlem Anonymizováno, rz SPZ, obsah válců 1 995 cm³ s průměrnou spotřebou 5,3/100 km, při ceně NM a náhradě za použití osobního automobilu dle vyhlášky a při celkové ujeté vzdálenosti 2 x 365 km, a z částky 7 557 Kč odpovídající 21 % DPH ze základu 35 986 Kč. Za sepis žaloby a její změny dne 7. 10. 2024 soud přiznal žalobkyni k její žádosti odměnu za tyto dva úkony právní služby ve dvojnásobné sazbě podle ust. § 12 odst. 1 adv. tar. z důvodu jejich mimořádné obtížnosti a časové náročnosti. Soud dále upozorňuje, že pokud jde o úkony právní služby v podobě převzetí věci a sepisu žaloby, byla konečná výše odměny za tyto úkony přiznána pouze ve výši jedné pětiny, neboť se jednalo o společné úkony vztahující se ke všem požadovaným pozemkům (původní návrh podán u označení soudu, který následně věc rozdrobil a dílčí uplatněné nároky postoupil k místně příslušným soudům) nejen v obvodu zdejšího soudu. Z úřední činnosti, jakož i z podání žalobkyně ze dne 7. 10. 2024, je soudu známo, že žalobkyně vede (vedla) na základě těchto dvou úkonů právní služby (zejména na základě jediné podané žaloby) spory též u označení soudu – beze změny, označení soudu - změna, označení soudu – změna, a označení soudu – vzato zpět), proto za tyto dva úkony právní služby soud přiznal odměnu pouze ve výši jedné pětiny. V případě návrhu na změnu žaloby ze dne 7. 10. 2024 je z jeho obsahu evidentní, že stejné návrhy byly podány též u označení soudu, kdy se návrh (zřejmě) liší pouze v petitu navrhované změny, proto za tento úkon právní služby soud přiznal odměnu pouze ve výši jedné třetiny. Ze stejného důvodu potom soud přiznal také pouze pětinu z celkové paušální náhrady hotových výdajů za převzetí věci a sepis žaloby, neboť tyto byly učiněny pouze jednou. K této fragmentaci části náhrady nákladů řízení soud přistoupil, neboť není vyloučeno, že míra procesního úspěchu a neúspěchu účastníků ve věcech projednávaných u ostatních soudů bude (případně byla, pokud jde o označení soudu) odlišná, než v této věci. Vzhledem k tomu, že oba účastníci jsou osvobozeni od placení soudních poplatků, nemá vůči nim stát právo na náhradu nákladů znalečného (výrok III. rozsudku), a to ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.