10 C 132/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Adamem Haasem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného Anonymizováno o zaplacení 17 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 7 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 412 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou soudu dne 5. 5. 2025 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 17 300 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jako věřitel uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) dne 19. 2. 2024 Smlouvu o zápůjčce (dále jen Smlouva), na základě které, ve znění dodatku ze dne 5. 3. 2024 poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč bezhotovostně na účet dlužníka č. , č. účtu, , a to 5 000 Kč 19. 2. 2024 a 5 000 Kč 5. 3. 2024, a dlužník se zavázal tuto částku vrátit spolu s dohodnutým poplatkem 3 250 Kč nejpozději do 20. 3. 2024. To se nestalo a dlužník tak věřiteli dluží neuhrazenou jistinu zápůjčky a poplatek, dále částku 2 500 Kč představující účelně vynaložené náklady věřitele za pět zaslaných upomínek po 500 Kč, a konečně smluvní pokutu z důvodu prodlení dlužníka ve výši 4 050 Kč. K výzvě soudu žalobce výslovně uvedl, že nebude doplňovat tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti a že si je vědom procesních následků.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz výpisem z účtu věřitele a smlouvou o zápůjčce. Shora uvedená skutková zjištění soud na základě tohoto dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, aniž prováděl další dokazování pro jeho nadbytečnost.

4. Podle zák.č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru,§ 86(1)Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2)Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.§ 87(1)Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení jistiny zápůjčky. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že poskytl žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaný dosud navrátil. Smlouvu o zápůjčce jako celek soud vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobce netvrdil, že byla splněna povinnost dle § 86 zák.č. 267/2016 Sb. Soud má proto za to, že věřitel nesplnil podmínky ve shora citovaném zákonném ustanovení zákona, když řádně neprověřil schopnosti dlužníka splácet a z tohoto důvodu je nutné smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. Ze zjištěného skutkového stavu tak je zřejmé, že dlužník obdržel od žalobce bez právního důvodu částku ve výši 10 000 Kč, kterou nevrátil, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností dlužníka, což znamená, že dlužník dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. K neplatnosti smlouvy je přitom nutno přihlížet z úřední povinnosti, nikoli optikou obecného ustanovení § 586 obč. zákoníku, tedy pouze k námitce dlužníka, a to přesto, že jazykové vyjádření obsažené ve větě druhé ust. § 87 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. by mohlo svádět k domněnce, že se jedná o neplatnost relativní. Tyto závěry dovodila judikatura soudů vyšších stupňů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku.

6. V souladu s ust. § 142 odst. 1 a 2 o.s.ř. náleží účastníkovi, který ve věci zaznamenal převážný procesní úspěch (16%), také tomuto poměru odpovídající náhrada nákladů řízení ve výši 412 Kč, a to z částky 1 852 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (Sazebník poplatků zák.č. 549/1991 Sb.), a dále potom, v souladu s advokátním tarifem, z odměny za právní zastoupení účastníka ve výši 1 000 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka v polovině sazby - neobsahuje skutkový rozbor), když za jeden náleží 400 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony právní služby ve výši 300 Kč, když za jeden náleží 100 Kč, a z DPH ve výši 273 Kč. K aplikaci ust. § 14b adv. tarifu soud přistoupil, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že typově shodné návrhy byly v minulosti a jsou i v současnosti tímtéž žalobcem u zdejšího soudu, a to nejen v senátu 10 C, podávány opakovaně, když se liší se pouze v osobě na straně žalované.