10 C 297/2019

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr Adamem Haasem ve věci žalobce: ; titul celé jméno žalobce , titul za jménem , datum narození , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce insolvenční správce dlužníka právnická osoba , IČO sídlem adresa ; zastoupený advokátem titul . jméno příjmení , titul za jménem , titul . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného o zaplacení 33 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 800 Kč spolu s 9 % ročním úrokem z prodlení od 22. 11. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 21 619 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ve výši 1 690 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Dne 6. 11. 2019 podal žalobce zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 33 800 Kč s příslušenstvím představující nezaplacenou kupní cenu za zboží, které žalovaný u [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen dlužník) odebral, ovšem kupní cenu neuhradil. Žalobu odůvodnil tím, že dne 26. 10. 2018 bylo k návrhu věřitele [právnická osoba], k němuž se později připojil i dlužník, zahájeno insolvenční řízení vůči dlužníkovi. Usnesením insolvenčního soudu č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl současně prohlášen konkurs. Insolvenčním správcem ustanoven žalobce, který je oprávněn podat žalobu v souladu s ust. § 246 zák. č. 182/2006 Sb., kdy prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou dlužníka. Nezaplacená kupní cena ve sjednané výši 33 800 Kč byla žalovanému dlužníkem vyúčtována fakturou [číslo] poté, co dlužník jako prodávající a žalovaný jako kupující nejpozději dne 20. 11. 2017 uzavřeli ústně kupní smlouvu, na základě které za uvedenou sjednanou kupní cenu žalovaný od dlužníka právě dne 20. 11. 2017 odebral movité věci, a to vrtačku stojanovou, dělící pilu, válečkovou trať k dělící pile, centrálu, 15 ks plechových polic, plechový pracovní stůl, 10 ks plechových krabic a 2 ks vysokotlakých hadic; splatnost faktury byla stanovena na 21. 11. 2018. Žalovaný svůj dluh vyplývající z kupní smlouvy do podání žaloby neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil nejprve v rámci odporu proti vydanému platebnímu rozkazu a zcela popřel uzavření jakékoliv kupní smlouvy a odebrání zboží na„ firmu“ žalovaného. Později, u ústního jednání žalovaný připustil, že zboží odebral, ovšem pouze jako fyzická osoba nepodnikatel. Uvedl, že v minulosti s dlužníkem obchodovali. V době, kdy byl dlužník ve finančních problémech, žalovanému nabídl, odebrat předmětné zboží, kdy žalovanému vedle toho dlužil ještě nějaké peníze. Dohodli se na tom, že mu žalovaný při převzetí zboží uhradí 20.000 Kč v hotovosti, čímž se vyrovná i zbytek jeho dluhu vůči žalovanému. K vyplacení peněz a předání zboží podle žalovaného došlo 17. listopadu 2017, peníze vybíral v bankomatu ve [město], k předání zboží došlo v sídle firmy pana [příjmení]. U výběru a předání peněz byli dlužník, žalovaný, dlužníkův syn a [jméno] [příjmení]. Nejprve bylo naloženo a převzato zboží, potom byly předány peníze.

3. Ze shodných tvrzení obou účastníků vzal soud za svá zjištění, že žalovaný v sídle dlužníka odebral strojní vybavení, konkrétně vrtačku stojanovou, dělící pilu, válečkovou trať k dělící pile, centrálu, 15 ks plechových polic, plechový pracovní stůl, 10 ks plechových krabic a 2 ks vysokotlakých hadic. Soud provedl důkaz dodacím listem, fakturou, e-maily a výslechem svědků [jméno] [příjmení] (tehdejší jednatel a současný společník dlužníka) a [jméno] [příjmení]. Z dodacího listu má soud za prokázáno, že v rámci vztahu mezi dlužníkem jakožto prodávajícím a žalovaným co by kupujícím byl sepsán seznam odebraného strojního vybavení jako dodací list k daňovému dokladu [číslo] konkrétně; dodací list vystavil [jméno] [příjmení]. Z faktury [číslo] má soud za prokázáno, že dlužník jako dodavatel vystavil 1. 10. 2017 žalovanému – příjemci fakturu na dodávku zboží - strojní vybavení dle seznamu - v celkové ceně 33 800 Kč vč. DPH, faktura byla splatná 21. 11. 2018, zboží bylo odebráno osobně v sídle dodavatele. Z výpovědi svědka [příjmení] má soud za prokázáno, že pro zboží přijel žalovaný dodávkou [značka] [značka], za kterou měl připojený dvounápravový vlek, nakládali ho oni dva ještě společně s dlužníkovým synem; elektrocentrála byla krychlového tvaru o straně 40 cm a vážila asi 10 kg, plechová police měla 1 m na délku, 60 cm na šířku (hloubku), výška byla asi 3 cm a váha asi 7 kg, vrtačka stojanová byla vysoká 2 m, široká 80 cm, dlouhá 40 cm, vážila asi 700 kg, dělící pila se stojanem byla vysoká 150 cm, široká 70 cm, dlouhá 1,10 m a vážila asi 150- 200 kg, válečková trať byla 3 m dlouhá, 80 cm vysoká, 30 cm široká, vážila cca 80- 100 kg, pracovní stůl starý pracovní byl dlouhý 3 m, hloubku měl asi 70 cm, výšku 90 cm, a hmotnost asi 100 kg, a plechové krabice byly každá o rozměrech 25 x 30 x 40 cm; vysokotlaké hadice moc místa nezabraly.

4. Tato shora uvedená skutková zjištění včetně toho, že k uzavření smlouvy a odebrání zboží došlo dne 17. 11. 2017, což uvedl sám žalovaný, soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, aniž prováděl další dokazování pro nadbytečnost. Ze stejného důvodu nečinil skutková zjištění z dalších provedených důkazů s výjimkou výpovědi svědkyně, kterou soud vyhodnotil jako značně nevěrohodnou, a to zejména s ohledem na charakter, objem a hmotnost strojního vybavení, které mělo být na základě kupní smlouvy odebráno. V tomto směru je výpověď svědkyně v tom smyslu, že žalovaný si pro zboží přijel osobním autem s připojeným malým, klasickým přívěsným vozíkem, zcela nevěrohodná, neboť svědek [příjmení] podrobně popsal, jak bylo zboží těžké a objemné, a z tohoto popisu vyplývá, že je nemyslitelné, aby si ho žalovaný odvezl na malém přívěsném vozíku. Výpověď svědkyně [příjmení] byla vyhodnocena jako nevěrohodná jako celek, když svědkyně fakticky ani nepotvrdila verzi žalovaného o předání částky 20 000 Kč, když uvedla, že vše sledovala z povzdálí z auta, viděla„ nějaké peníze“, ovšem nepoznala ani množství ani druh bankovek, dále popsala, že jela s žalovaným proto, aby za ním ve vlastním voze hlídala, zda nějaký materiál nespadne z vozíku, že zboží nebylo na vozíku nikterak zajištěno. S ohledem na to má soud o pravdivosti výpovědi svědkyně vážné pochybnosti, pročež na jejím základě nemůže mít za prokázánu skutkovou verzi žalovaného. Ten se k ústnímu jednání nedostavil a svou žádost o odročení jednání nepodložil žádným vážným důvodem ani neprokázal, že důvody, které v žádosti uvedl (zdravotní důvody), jsou skutečně dány a jsou takového charakteru, že mu v účasti u jednání brání. Nadto, svědkyně uvedla, že žalovaný, který je jejím přítelem, nebyl od neděle (tj. 9. 5. 2021) doma.

5. Podle § 2079 odst. 1 NOZ kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odst. 2 téhož ustanovení neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citované zákonné ustanovení a dospěl k názoru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že dlužník a žalovaný mezi sebou 17. 11. 2017 uzavřeli ústní formou kupní smlouvu, že žalovaný v sídle dlužníka odebral strojní vybavení za dohodnutou cenu 33 800 Kč, kterou dosud neuhradil. Procesní obrana žalovaného nebyla úspěšná, když výpověď svědkyně o tom, že žalovaný část kupní ceny uhradil, soud vyhodnotil jako zcela nevěrohodnou. Ostatně, pokud by byla tvrzení žalovaného skutečně pravdivá, nebylo nic jednoduššího, ne předložit patřičný výpis z účtu, který by výběr z bankomatu jednoznačně prokázal; ostatně doklad o výběru žalovaný zmiňuje ve vzájemné k předžalobní komunikaci s dlužníkem, tento doklad ovšem dlužníkovi (ani později soudu) nepředložil. Jeho námitka, že zboží nepřebíral jako podnikatel, nýbrž jako fyzická osoba nepodnikající, je ryze účelová, na výsledku řízení by nemohla ničeho změnit, i kdyby toto tvrzení žalovaného bylo prokázáno; to se ovšem nestalo, naopak z listinných důkazů byla jednoznačně prokázána verze popisovaná žalobcem. Pokud se jedná o výši přiznaných úroků z prodlení, tak žalobce požadoval tyto úroky v souladu s nař. vlády č. 142/1994 Sb., kterýžto nárok žalobce shledal soud důvodným, a proto příslušenství k žalované pohledávce přiznal v plném rozsahu, tak jak je shora uvedeno ve výroku I. rozsudku, když celá pohledávka se stala splatnou dne 21. 11. 2018.

7. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalující straně náleží právo na jejich náhradu vůči straně žalované v částce 21 619 Kč, která sestává z odměny za právní zastoupení v celkové výši 14 760 Kč za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka, odvolání do nákladů rozkazního řízení a účast u 2 ústních jednání), když za jeden úkon právní služby náleží dle § 7 bod 5 adv. tar. 2 460 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 1 800 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle § 13 odst. 3 adv. tar. 300 Kč, z náhrady za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a) adv. tarifu v celkové výši 400 Kč za čtyři započaté půlhodiny při cestě k ústnímu jednání a při náhradě za jednu takovou půlhodinu ve výši 100 Kč, z náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 4 adv. tar. v celkové výši 907 Kč za dvě cesty z [obec] do [obec] a zpět k ústnímu jednání soudu, a to osobním vozidlem [značka], rz [registrační značka] [registrační značka], obsah válců 1.968 cm³ s průměrnou spotřebou 5,9 l /100 km, při ceně NM a náhradě za použití osobního automobilu dle vyhlášky, při celkové ujeté vzdálenosti 150 km, a z částky 3 752 Kč odpovídající 21 % DPH ze základu 17 867 Kč.

8. V souladu s ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. soud zavázal žalovaného k úhradě soudního poplatku ve výši 1 690 Kč, když tato povinnost na něho přešla, neboť žalobce je od placení soudních poplatků osvobozen.