10 C 299/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Adamem Haasem ve věci žalobce: ; právnická osoba, část názvu právnické osoby, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně ; zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 4 709 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 409 Kč spolu s ročním 8,25 % úrokem z prodlení od 2. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 2. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 310 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Dne 26. 8. 2021 podal žalobce soudu žalobu, kterou se domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 4 709 Kč představující upomínací poplatek ve výši 300 Kč a dlužné pojistné na základě uzavřené pojistné smlouvy, kterou s žalovaným uzavřel s účinností od 1. 1. 2019, když měsíční pojistné činilo částku 1 133 Kč; žalovaný neplatil předepsané pojistné od 1. 7. 2020 a do 1. 1. 2020, kdy pojistný vztah zanikl pro neplacení pojistného, dluží žalobci žalovanou částku. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel.

2. Podle § 2758 odst. 1 NOZ se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

3. Podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

4. Podle § 2783 odst. 2 NOZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

5. Podle ust. § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č.351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci sporu mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu a že žalovaný neplnil svou povinnost platit pojistné, čímž mu vznikl na pojistném dluh ve výši tvrzené částky; pojistný vztah trval nejméně do 1. 11. 2020. Žalovaný se svou pasivitou připravil o možnost vyvracet žalobcova tvrzení o tom, že předepsané pojistné v uvedeném období nehradil; za tohoto stavu nemá soud na základě provedených důkazů pochybnosti o správnosti tvrzení žalobce, když důkazní břemeno v tomto směru přešlo na žalovaného a žalobce nemá a ani nemůže mít povinnost prokazovat negativní skutečnosti. Nárok žalobce se opírá o právo platné v době uzavření smlouvy, a to včetně příslušenství. Spolu s pohledávkou byly přiznány také úroky z prodlení v zákonné výši vycházející z citovaného vládního nařízení platného a účinného ke dni začátku prodlení; k tomu došlo dnem následujícím po splatnosti té které splátky pojistného. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku rozsudku, přičemž zamítnul žalobu, pokud se jí žalobce domáhal úhrady upomínacího poplatku, neboť dle názoru soudu jsou takováto ujednání ve všeobecných pojistných podmínkách žalobce v rozporu s dobrými mravy a tedy neplatnými. V případě jeho přiznání by se posvětilo trojí uložení sankce za nezaplacení pojistného, když prvými dvěma sankcemi jsou zánik pojistného vztahu a povinnost platit úroky z prodlení.

7. Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobci přísluší poměrný nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 88 % z částky 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka), když za jeden úkon právní služby náleží dle § 14b odst. 1 bod 1 adv. tar. 200 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. 100 Kč a z částky 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze základu 900 Kč. K aplikaci ust. § 14b adv. tarifu soud přistoupil, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že typově shodné návrhy byly v minulosti a jsou i v současnosti tímtéž žalobcem u zdejšího soudu, a to nejen v senátu 10C, podávány opakovaně, a liší se pouze v osobě na straně žalované.

8. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.