10 C 32/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Adamem Haasem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 54.750,-Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 30.000,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 24.750,-Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 42.000,-Kč od 20.8.2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne 29.1.2026 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 54.750,-Kč. Uvedl, že předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 42.000,-Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 30.000,-Kč a ze smluvního měsíčního úroku ve výši 40% p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12.000,-Kč nejpozději splatných dne 19.8.2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Požadoval dále smluvní pokutu ve výši 12.750,-Kč za prodlení žalovaného se splácením úvěru v období od 20.8.2024 do 19.10.2025. Dále uvedl, že k ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobci výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy, které žalobce dokládá v příloze tohoto přípisu. Žalovaný byl dále žalobcem lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst.10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobce zaslal žalovanému na jím uvedené telefonní číslo , tel. číslo, kód ve znění , Anonymizováno, žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobce a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Žalovaný výše uvedenými kroky dne 16.4.2024 uzavřel s žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30.000,-Kč dne 16.4.2024, a to převodem z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena výše popsaná ověřovací platba. Žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného. Žalovaný se dle odst.2.1.

6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní měsíční úrok ve výši 40% z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst.2.1.

7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 16.dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobcem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 16.8.2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 19.8.2024 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 20.8.2024. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce odeslané dne 19.10.2025. V případě, že by soud neměl nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požadoval žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz potvrzením o provedené platbě, výpisem z účtu žalovaného za měsíce prosinec 2023 a leden a únor 2024, smlouvou o úvěru. Z potvrzení o platbě má soud za prokázáno, že dne 16.4.2024 obdržel žalovaný částku 30.000,-Kč na svůj bankovní účet, a to pod variabilním symbolem , var. symbol, . Z výpisu z účtu žalovaného má soud za prokázáno, že v měsících prosinci 2023 a lednu 2024 měl žalovaný konečný zůstatek na účtu v řádech desítek korun, v měsíci únoru byl konečný zůstatek ve výši 10.168,20Kč, ovšem to pouze díky příchozí platbě z titulu úvěru u nebankovní společnosti dne 13.2.2024 ve výši 125.000,-Kč; téhož dne žalovaný realizoval odchozí platbu 112.439,-Kč. Shora uvedená skutková zjištění soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu.

4. Podle zák.č. 267/2016 Sb.,§ 86(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.§ 87(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s §86 odst.1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku na dorovnání dlužné jistiny úvěru, neboť žalobce nedostatečně vyhodnotil schopnosti žalovaného úvěr splácet, když dle jeho výpisu z účtu mu žádný měsíc nezbývaly žádné volné finanční prostředky ke splácení úvěru. Smlouva o úvěru je proto neplatná a žalobci z ní tak nemůže vzniknout nárok na úhradu jiných částek, než nedoplatku jistiny úvěru ve výši 30.000,-Kč. K neplatnosti smlouvy je přitom nutno přihlížet z úřední povinnosti, jak již dnes dovozuje judikatura soudů všech možných stupňů. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že dlužník obdržel od žalobce částku ve výši 30.000,-Kč, kterou nevrátil, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností dlužníka, což znamená, že dlužník dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku.

6. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. §142 odst.1, 2 o.s.ř., kdy žalující strana byla procesně pouze nepatrně úspěšná.