10 C 90/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Adamem Haasem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 24 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 823 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 22 177 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 177 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 10 844 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou podanou dne 11. 3. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 25 000 Kč představující náklady upomínání 1 000 Kč a dluh z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou účastníci uzavřeli dne 25. 7. 2024 s tím, že žalobce (dále jen věřitel) poskytl žalované (dále jen dlužník) částku 24 000 Kč a dlužník se zavázal věřiteli splácet nejprve úroky úvěru v pravidelných měsíčních splátkách po 4 800 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. To však neplnil, proto věřitel úvěr zesplatnil a požaduje neuhrazenou jistinu 24 000 Kč a náklady upomínání 1 000 Kč. Úroky nikoliv. Žalobce dále uvedl, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované nezjistil žádné její rizikové chování v podobě sázení a pracoval se závěrem, že po zohlednění všech příjmů, výdajů, závazků a rezerv, žalovaná měsíčně disponuje s volnými prostředky ve výši 7 017 Kč.

2. Soud provedl důkaz smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , z níž má za prokázáno, že dlužník měl nejprve 12 měsíčními splátkami s účinností od 15. 8. 2024 hradit smlouvou sjednaný úrok ve výši 240 % ročně s tím, že až s poslední takovouto splátkou byla splatná též jistina 24 000 Kč. Z historie pohybů má soud za prokázáno, že dne 26. 7. 2024 žalovaná od žalobce na bankovní účet obdržela částku 24 000 Kč pod VS , var. symbol, , když předtím pod stejným variabilním symbolem uhradila věřiteli 1 Kč a následně dne 15. 8. 2024 a 18. 10. 2024 vždy částku 4 800 Kč, 10. 12. 2024 částku 5 800 Kč a dne 3. 1. 2025 částku 5 776 Kč.

3. Podle zák. č. 267/2016 Sb.,§ 86(1)Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2)Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.§ 87(1)Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

4. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení částky, kterou žalované skutečně vyplatil na bankovní účet a žalovaná dosud nevrátila. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že poskytl žalované částku ve výši 24 000 Kč, z níž nebylo dle tvrzení žalobce uhrazeno 2 823 Kč. Zbývající částka 21 177 Kč, kterou při závěru o neplatnosti smlouvy nutno považovat za částečně splacenou jistinu, ani částka 1 000 Kč, již však nejsou žádány po právu, protože tato smlouva byla shledána neplatnou, neboť žalobce netvrdil, natož pak prokázal, že by řádným způsobem splnil svou povinnost zkoumat schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr. Z obsahu spisu, zejména pak z předmětné úvěrové smlouvy a tvrzení žalobce vyplývá, že dlužník nemohl být s finanční měsíční rezervou 7 017 Kč schopen uhradit nejméně poslední splátku dluhu, která měla dle obsahu smlouvy činit 28 800 Kč. Rovněž žalobce nedostatečně vyhodnotil osobu žalované, když z důkazů předložených žalovanou vyplývá, že pravidelně sází (sázela), což žalobce v rámci procesu zkoumání úvěruschopnosti vyloučil. Ze zjištěného skutkového stavu tak je zřejmé pouze to, že dlužník obdržel od věřitele částku ve výši 24 000 Kč, kterou dosud zcela neuhradil, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností dlužníka, což znamená, že dlužník dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. K neplatnosti smlouvy je přitom nutno přihlížet z úřední povinnosti, nikoli optikou obecného ustanovení § 586 obč. zákoníku, tedy pouze k námitce dlužníka. Pokud žalovaná tvrdila, že uhradila též částku 2 823 Kč, tak z jí předložených důkazů nevyplývá, že by bylo hrazeno právě na splátku jistiny předmětné úvěrové smlouvy; z potvrzení o provedení platby ze dne 10. 1. 2025 totiž vyplývá, že částka 2 823,20 Kč byla uhrazena již dne 14. 8. 2024 (tedy ještě před splatností prvé splátky z předmětné úvěrové smlouvy) na účet, který nebyl v této smlouvě označen, a dokonce pod zcela jiným variabilním symbolem. Neúčastí u ústního jednání se žalovaná připravila o možnost okolnosti této platby blíže objasnit. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku.

5. V souladu s ust. § 142 odst. 1 a 2 o.s.ř. náleží účastníkovi, který ve věci zaznamenal převážný procesní úspěch (78 %), také tomuto poměru odpovídající náhrada nákladů řízení ve výši 10 844 Kč, a to z částky 13 903 Kč, která sestává v souladu s advokátním tarifem, z odměny za právní zastoupení účastníka ve výši 9 840 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odůvodněný odpor proti platebnímu rozkazu, jednání o smírném vyřešení věci a vyjádření se závěrečným návrhem), když za jeden náleží 2 460 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony právní služby ve výši 1 650 Kč, když za jeden náleží 300 Kč (450 Kč od 1. 1. 2025), a z DPH v částce 2 413 Kč. Soud nepřiznal odměnu ani paušální náhradu hotových výdajů za blanketní odpor proti platebnímu, když součástí tohoto podání mělo již být také jeho odůvodnění; v tomto směru se tedy jednalo o náklady neúčelně vynaložené.