109 C 16/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem JUDr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 11 827 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Uvedla, že společnost právnická osoba, uzavřela se žalovaným po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o půjčce č. hodnota, v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal společnosti úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částka, odměnou za administrativní činnost právnická osoba Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek částka a životní pojištění částka. Souhrn uvedených částek ve výši částka měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58. týdenních splátkách po částka, konče datum. Žalovaný uhradil pouze částka a dluží částka na jistině, částka na úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, právnická osoba Kč na poplatku za administrativní činnost a částka na poplatku za hotovostní inkaso splátek a částka pojištění. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z datum č. hodnota včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne, Smlouvou o postoupení pohledávek z z datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z datum, předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu a zjistil následující skutkový stav:

4. Společnost právnická osoba, poskytla žalovanému datum v hotovosti částku částka jakožto zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek částka, představující součet poplatku za administrativní činnost právnická osoba Kč, úroků částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka a k tomu pojištění částka, které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou dlužnou částku částka měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58. týdenních splátkách po částka, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že nemá žádné nezaopatřené dítě, bydlí v podnájmu, má jiný úvěr u společnosti právnická osoba, jeho výše neuvedena, s měsíční splátkou částka, je zaměstnán jako řidič ve společnosti právnická osoba, jeho měsíční čistá mzda činí částka, měsíčně hradí za nájem/inkaso částka, na domácnost částka, na splátky úvěru částka, výdaje na telefon částka. Celkové měsíční výdaje činily částka. Pokud byl uveden v kartě další příjem částka, není uvedeno o jaký příjem, koho a odkud se jedná. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce „použitelný příjem“ uvedeno částka. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z výplatních pásek, pracovní smlouvy/ŽL, nájemní smlouvy, dokladu SIPO (karta zákazníka). Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis bez podacího lístku).

5. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum do datum, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než částka (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k)). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1).

6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

7. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.

8. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 9 odst. 1 tohoto zákona. Uvedené ustanovení bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti, přičemž z judikatury jednoznačně vyplývá, že se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením žadatele o úvěr ohledně příjmů a výdajů, ale jeho prohlášení musí rovněž dostupným způsobem ověřovat.

9. Z karty zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by mu zápůjčku nemohla poskytnout. Přestože je v kartě zákazníka zaškrtnuto, že poskytovatelka úvěru ověřovala vedle výdajů na bydlení včetně dokladu SIPO, i příjmy žalovaného, žádným způsobem netvrdila ani neprokázala zdroj dalšího příjmu ve výši částka měsíčně vedle mzdy žalovaného ve výši částka měsíčně. Na jakou dobu a v jaké výši měl žalovaný závazek vůči právnická osoba, kterému splácel měsíčně částka, není uvedeno. Pokud žalobkyně tvrdila, že informace zaznamenané v kartě zákazníka zaznamenala při ústním pohovoru s žalovaným, telefonicky si ověřila zaměstnání a rovněž zohlednila pohyby na bankovním účtu žalovaného v relevantním časovém období ke zjištění osobního rozpočtu žalovaného, měla také k dispozici výplatní pásky, nájemní smlouvu , tak na výzvu soudu k doložení těchto listin označených v zákaznické kartě, kromě obecného konstatování o nahlížení do BRKI, NRKI, SOLUS, ISIR, nic konkrétního neuvedla. Při tak minimálním čistém příjmu, jakým je částka, a splátkách jiného úvěru částka, celkové výši zjištěných měsíčních výdajů ve výši částka, měla poskytovatelka úvěru s ohledem na sjednávanou další měsíční splátku částka zvlášť pečlivě ověřovat vedle výdajů žalovaného i celkovou výši jeho příjmů. Právní předchůdkyně žalobkyně měla jakožto profesionálka vyhodnotit situaci žalovaného, a buď si vyžádat doložení veškerých příjmů, anebo v opačném případě jej ochránit před nezodpovědným zadlužením a případnou vlastní neznalostí a zápůjčku mu neposkytnout.

10. Soud tak hodnotí smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru. Jelikož je smlouva od počátku neplatná, získal žalovaný na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky částka bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že tak učinil, přitom je na něm, aby byl v tomto směru v řízení aktivní. Soud tedy vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný na dluh uhradil částka, a přiznal jí rozdíl mezi částkou půjčenou a vrácenou, tedy částka.

11. Současně vznikla žalovanému nevrácením částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, a to ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v předžalobní výzvě. V této výzvě byla právní předchůdkyní žalobkyně určena sedmidenní lhůta k zaplacení od jejího odeslání, k čemuž došlo datum dle poštovního podacího archu. Sedmidenní lhůta k plnění tak uplynula datum a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému, který by na ni měl částečně právo, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.