109 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 5 o zaplacení 287 808 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 287 808 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 287 808 Kč od 16. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 46 899,60 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 8. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 287 808 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z této částky od 16. 8. 2021 do zaplacení s poukazem na skutečnost, že v minulosti byl vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, ), č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, ), č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, ) v k.ú. , obec, , přičemž pozemek parc. č. , hodnota, měli s manželkou ve společném jmění, byl vlastníkem jen ½. Na tomto pozemku žalovaný vybudoval v roce 2002 bez souhlasu vlastníka splaškovou kanalizaci a šachtici, čímž pozemky znehodnotil. Žalovaný v minulosti několikrát sliboval jednorázové odškodnění za újmu, zřízení věcného břemene nebo přeložení předmětné kanalizace na obecní pozemek, avšak nic z toho se dosud nestalo. Nyní proto po žalovaném požaduje odškodnění (náhradu škody) za újmu (znehodnocení pozemku) parc. č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, ), č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, ), č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, ), resp. ušlý zisk ve výši 287 808 Kč. Dále uvedl, že v minulosti chtěli s manželkou pozemky prodat, měli kupce, kteří byli ochotni zaplatit za pozemky dohromady 650 000 až 750 000 Kč, nicméně kvůli nedořešené splaškové kanalizaci a šachtici nakonec od prodeje odstoupili a pozemky byly nakonec prodány v insolvenčním řízení za mnohem nižší částku. Požadovaná částka 287 808 Kč je náhrada škody, resp. ušlý zisk, kterého by mohl dosáhnout, kdyby na pozemku nebyla kanalizace a šachtice. Dále žalobce označil pozemky, které v minulosti s manželkou, která již zemřela, vlastnil s uvedením jejich výměr a podle kupci v minulosti nabízené ceny vypočetl minimální částku za 1 m2 410,6127 Kč. Za pozemky žalobce o celkové výměře 1 188 m2 mu kupci v minulosti tedy nabízeli (přepočtem) 487 808 Kč, a to je o 287 808 Kč více, než za kolik byly pozemky prodány v insolvenci. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní výzvou dne 20. 7. 2021 prostřednictvím tehdejšího právního zástupce žalobce. Žalovaný v reakci na výzvu s požadavkem žalobce nesouhlasil, nároky žalobce považoval za neoprávněné. Spolu s jistinou se žalobce domáhal i úroku z prodlení dle vyhlášky ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté k úhradě v předžalobní výzvě.

2. Ve svém vyjádření z 15. 8. 2022 žalovaný namítl promlčení nároku žalobce, když promlčecí lhůta uplynula jistě dříve než tři roky před podáním žaloby. Pro případ, že by soud přesto dospěl k závěru, že nárok promlčen není, uvedl, že tvrzený nárok považuje za neoprávněný. Nerozporoval, že při výstavbě řadu splaškové kanalizace v roce 2001 byla zasažena i část pozemku parc. č. , hodnota, (tehdy č. , Anonymizováno, ) v k. ú. , obec, , který se nacházel ve spoluvlastnictví žalobce do výše ½, avšak zásah byl minimální, a to na samé hranici uvedeného pozemku a žalovaný je přesvědčen, že případné znehodnocení bylo nanejvýš v řádu stokorun českých. Žalovaný poukázal na závěr znal. posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru Ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí z 20. 5. 2002, v němž znalec dospěl k závěru, že cena dotyčného pozemku, který není vzhledem k existenci řadu splaškové kanalizace zastavěn, je 2 088 Kč. Polovina z této částky tedy činí 1 044 Kč a mj. díky zvolené trase vedení posuzované kanalizační stoky při hranici pozemku tato svým průběhem ve vztahu k tvaru pozemku neomezuje. Další tvrzení žalobce o tom, jak ho měl žalovaný udržovat několik dlouhých let v domnění, že se chce dohodnout, že jej odškodní a nyní by chtěl použít námitku promlčení…, žalovaný odmítá a považuje za absurdní, když ze strany žalovaného bylo žalobci v minulosti učiněno několik nabídek, avšak žalobce s nimi nesouhlasil. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

3. V reakci na vyjádření žalovaného uvedl žalobce v podání z 21. 9. 2022, že s námitkou promlčení nesouhlasí. Žalobci byly pozemky znehodnoceny, resp. mu vznikla škoda, resp. mu ušel zisk, až když byly pozemky prodány, tj. až v srpnu 2018. Dříve nevěděl, že se prodají o tolik méně, než mu nabízeli kupci, promlčecí doba tak, dle žalobce, běží až od srpna 2018. Domnívá se, že i kdyby byl nárok promlčen, nemůže se ho dovolávat ten, kdo jednal v rozporu s dobrými mravy, tj. žalovaný. Na počátku výstavby kanalizace jednal neoprávněně a poté udržoval několik let žalobce v domnění, že se chce smírně dohodnout, že jej chce odškodnit. Současně opětovně poukázal na to, že žalovaný několik let sliboval, že jej jednorázově odškodní za újmu nebo zřídí věcné břemeno za úplatu nebo kanalizaci přeloží na obecní pozemek, avšak nic z toho se dosud nestalo a že nyní požaduje odškodnění (náhradu škody) za újmu (za znehodnocení pozemku), resp. ušlý zisk v celkové výši 287 808 Kč, jak uváděl již v žalobě.

4. V rámci přípravy jednání obě strany učinily nesporným, že k vybudování předmětné kanalizace došlo v roce 2001 a 2002. Pak žalobce uvedl, že se nedomáhá znehodnocení, ale ušlého zisku. Uvedl, že i když je každý pozemek zapsán v katastru nemovitostí samostatně a kanalizace byla vybudována pouze na jednom pozemku, jedná se o funkční celek, který byl prodáván dohromady. Zájemci chtěli koupit vždy všechny pozemky, nabízeli cenu 650 000 - 750 000 Kč. K tomu došlo ještě za života manželky, kdy nabízeli k prodeji předmětné pozemky, asi dva roky před jejím úmrtím, mohlo se jednat o období od roku 2012, manželka zemřela v roce 2014. Žalobce, resp. insolvenční správce se ty pozemky pokoušel prodat i v rámci insolvence, ve které byl žalobce od roku 2015. Žalovaný setrval na vznesené námitce promlčení. Domnívá se, že k uložení splaškové kanalizace do pozemku parc. č. , hodnota, došlo neúmyslně, jednotlivé geodetické body mají vždy různou odchylku, a proto i výměra v katastru nemovitostí je spíše informativní údaj a není při majetkovém převodu závazná. K částce získané prodejem pozemků v rámci insolvence pouze upozornil, že je zcela běžné, že pozemky se v rámci insolvence zpeněžují za výrazně nižší částky.

5. Ve lhůtě poskytnuté účastníkům při koncentraci řízení žalobce ve svém podání z 26. 7. 2023, mimo již dříve uvedené, tvrdil, že požaduje odškodnění (náhradu škody) za újmu (za znehodnocení pozemku) na všech pozemcích, resp. požaduje ušlý zisk za všechny pozemky, protože tvořily jeden funkční celek. Částka 287 808 Kč je náhrada škody, resp. ušlý zisk, kterého mohl žalobce dosáhnout, kdyby na pozemku nebyla kanalizace a šachtice. K tomu rozepsal výpočet, jak k předmětné částce dospěl v návaznosti na výměry pozemků, na něho připadající podíl a cena na 1 m2 shodně jako v žalobě. Žalovaný mu tak dluží částku 287 808 Kč jako náhradu škody (za újmu - za znehodnocení) předmětných pozemků, za ušlý zisk.

6. Žalovaný v poskytnuté lhůtě doplnil svou procesní obranu. Nadále setrval na vznesené námitce promlčení a poukázal na nesporné tvrzení obou účastníků u přípravného jednání o tom, že k vybudování kanalizace na pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , obec, došlo v roce 2001 a 2002. V návaznosti na opakované tvrzení žalobce, že se domáhá náhrady škody, poukázal na ust. § 3079 odst. l zák. č. 89/2012 Sb. (NOZ) a nutnost posoudit nárok žalobce dle zák. č. 40/1964 Sb. (OZ), a to § 106 odst. 1 OZ, podle něhož se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Současně ocitoval i odst. 2 § 106 OZ. Poukázal na dosavadní tvrzení a přednesy žalobce, kdy popsal, jak žalobce nabízel pozemky společně s manželkou k prodeji již od roku 2012 a pozemky se snažil prodat i v rámci insolvenčního řízení, ve kterém se žalobce nacházel od r. 2015. Rovněž v přípravném řízení tvrdil, že když zájemci o pozemek sdělil, že tam vede kanalizace, ztratil o něj zájem a realitní makléř mu za to vynadal. K takové situaci mohlo dojít do doby zahájení insolvenčního řízení, tj. , datum, , neboť pouze do té doby mohl s pozemkem disponovat žalobce, poté již insolvenční správce. Již tehdy měl žalobce povědomost o údajné majetkové újmě, když věc prodával v té době žalobce tzv. „s vadou“. Tvrzení žalobce, že vznik škodní události se odvíjí až od faktického prodeje předmětných pozemků v srpnu 2018, jde o účelové tvrzení žalobce. Žalovaný dále popřel tvrzení žalobce o funkčním celku pozemků, které navíc nijak nerozvedl. Z listu vlastnictví založeného v insolvenčním spise je zřejmé, že od 19. 5. 2015 měli parc. č. , hodnota, k.ú. , obec, celkem 3 spoluvlastníci, žalobce podíl ½ a tito spoluvlastníci nikdy nedeklarovali společný zájem, tvrzení o funkčním celku nemá v ničem oporu. Ke znehodnocení došlo fakticky ke znehodnocení toliko jednoho pozemku, a to parc. č. , hodnota, , jehož byl žalobce pouze spoluvlastníkem.

7. Žalovaný dále zdůraznil, že dávno před podáním žaloby (6. 8. 2021) uplynula subjektivní (dvouletá) i objektivní (tříletá) promlčecí doba stanovená tehdy platným občanským zákoníkem (OZ, z. č. 40/1964 Sb.) Také v případě úmyslně způsobené škody, což žalovaný popírá, je promlčecí doba deset let ode dne, kdy k události došlo a tato lhůta rovněž uplynula. Uvedené platí jak pro běh promlčecí doby od roku 2002, kdy byla kanalizace nejpozději dobudována, tak pro případné povědomí žalobce o „údajné“ ztrátě při prodeji jeho pozemků v době před zahájením insolvenčního řízení, tj. před , datum, , protože následně s pozemky disponovat nemohl a toto oprávnění přešlo na insolvenčního správce. Žalovaný zdůraznil, že nelze přehlédnout, že žalobce prošel insolvenčním řízením od 9/2015, které bylo ukončeno usnesením Krajského soudu v Ostravě zn. , spisová značka, z , datum, (právní moc téhož dne). Mezi majetkovou hodnotu byl zahrnut i podíl žalobce na pozemku parc. č. , hodnota, a pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, , kdy nemovitosti byly zatíženy zástavním právem ve prospěch společnosti , právnická osoba, (zajištěný věřitel s pohledávkou ve výši 380 920 Kč). Žalobce v insolvenčním řízení neuvedl, že má vůči žalovanému pohledávku ve výši 287 808 Kč a přitom podpisem stvrdil, že ve smyslu § 104 ins. zákona správně a úplně předložil seznamy majetku včetně pohledávek. Pokud by svou tvrzenou pohledávku uvedl, s touto by již disponoval insolvenční správce a získané finanční prostředky mohly vést k uspokojení zajištěného věřitele v plné výši. Žalobce však tuto pohledávku v insolvenčním řízení zatajil. Je tedy otázkou, zda tvrzená pohledávka vůbec existovala a pokud ne, je nutno žalobu zamítnout a pokud ano, proč ji žalobce zatajil. Nelze přehlédnout, že ve lhůtě 1 týdne po skončení insolvenčního řízení žalobce návrhem uplatnil předmětnou pohledávku vůči žalovanému u soudu. Dále žalovaný ve svém podání poukazuje na možné trestně-právní následky v souvislosti s jednáním žalobce v průběhu insolvenčního řízení ve spojení s pohledávkou, kterou v insolvenčním řízení zatajil a nyní si ji uplatňuje u soudu. Setrval na vznesené námitce promlčení a zamítnutí žaloby. Při jednání 9. 4. 2024 žalobce setrval na podané žalobě, mj. nesouhlasil s tím, že mělo dojít k promlčení. V návaznosti na výzvu soudu, aby jednoznačně uvedl, čeho se domáhá, z čeho jeho nárok vyplývá a o jaké ustanovení toto opírá, uvedl žalobce, prostřednictvím právní zástupkyně, že požaduje ušlý zisk jako rozdíl mezitím, za co mohl pozemky prodat zájemců a tím, zač byly prodány v insolvenčním řízení. Nárok žalobce se opírá o ustanovení o bezdůvodném obohacení a o ušlém zisku.

8. V návaznosti na přednes zástupkyně žalobce reagoval zástupce žalovaného tak, že ustanovení o ušlém zisku nezná a pokud žalobce mění právní kvalifikaci svého nároku z náhrady škody na bezdůvodné obohacení, tak uplatněný nárok žalobce je i dle úpravy o bezdůvodném obohacení dle § 107 OZ (z. č. 40/1964 Sb.) promlčen, když má téměř totožné hodnoty jako režim promlčení náhrady škody dle § 106 OZ. V této souvislosti poukázal na tvrzení žalobce dne 11. 7. 2023 o tom, že pozemky chtěli s manželkou prodávat již od r. 2012, k čemuž musí soud přihlédnout.

9. Na závěr žalobce zdůraznil mj. že žalovaný v r. 2002 vybudoval neoprávněně bez jeho souhlasu i manželky na jeho pozemku splaškovou kanalizaci a šachtici, několik let s ním vedl jednání jakým způsobem bude odškodněn až zájemci za nabízenou cenu 650 - 750 000 Kč pozemky právě kvůli té kanalizaci nekoupili a následně byly pozemky v r. 2018 prodány v insolvenci za nižší částku ve výši 200 000 Kč. Toto způsobil žalovaný. Promlčecí doba počala běžet až poté, kdy se dozvěděl, za kolik byly pozemky prodány. I kdyby začala promlčecí doba běžet dříve, promlčení způsobil žalovaný tím, že sliboval smírné vyřešení věci, tzn. že jednal v rozporu s dobrými mravy a nemůže se promlčení dovolávat.

10. Žalovaný oproti tomu uvedl k žalobcem změněné právní kvalifikaci bezdůvodného obohacení, že na straně žalovaného žádné bezdůvodné obohacení nenastalo. Jeho majetek se v této věci nijak nezmenšil ani nezvětšil, tato argumentace o bezdůvodném obohacení nemůže obstát. Automaticky vybudování kanalizace a šachtice neznamená škodu, může tím dojít i ke zhodnocení pozemku.

11. Pokud by soud vyhodnotil jednání žalovaného z r. 2002 jako protiprávní, dostali bychom se do režimu náhrady škody a odkázal na svá tvrzení uvedená v podání z 10. 8. 2023. Tomu odpovídá i chování a jednání žalobce a jeho manželky, kteří se již od r. 2002 domáhali odškodnění u rady města a požadovali různé částky. Běh promlčecí doby je třeba posuzovat od vybudování předmětné kanalizace, tj. dle tvrzení žalobce od dubna 2002. Nárok je promlčen. V případě, že by soud nepřihlédl ke vznesené námitce promlčení a vycházel z r. 2018, kdy došlo k prodeji pozemků v rámci insolvenčního řízení vedeného na žalobce, žalovaný namítl nedostatek aktivní legitimace žalobce ohledně úhrady žalované částky. Touto osobu byl insolvenční správce.

12. Soud provedl důkaz LV č. , hodnota, a , hodnota, pro k.ú. , obec, , sděleními žalovaného z r. 2002 a 2014, reakcí žalobce z 27. 3. 2014, částí spisu KSOS sp. zn. , spisová značka, , předžalobní výzvou z 20. 7. 2021, znaleckým posudkem z , datum, , obsahem spisu Okresního soudu v Opavě č.j. 20 D 1102/2014-57 a 62, z nichž vzal za prokázáno, že žalobce byl u , anonymizováno, zapsán na LV č. , hodnota, , k.ú. , obec, jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, (zahrada), parc. č. , hodnota, (ostatní plocha - neplodná půda) a na LV č. , hodnota, jako spoluvlastník parc. č. , hodnota, (zahrada) s , jméno FO, , každý z ½. Dopisem z 10. 5. 2002 sdělil žalovaný žalobci, že , Anonymizováno, projednala 25. 4. 2002 zřízení věcného břemene spočívající ve strpění vedení splaškové kanalizace přes pozemek parc. č. , hodnota, k.ú. , obec, , doporučila zastupitelstvu toto schválit, jakožto i jednorázovou úhradu ve výši ocenění dle znaleckého posudku, který se vypracovává. Byl projednán i návrh žalobce na jednorázové odškodnění za újmu a doporučeno schválit částku 25 000 Kč, žalobce měl co nejdříve písemně sdělit, zda s navrhovaným řešením souhlasí.

13. Dopisem z 9. 9. 2014 žalovaný vyzval žalobce ke sdělení termínu schůzky na , adresa, k dojednání podrobností k dořešení celé záležitosti (mj. žádost žalobce o finanční náhradu za znehodnocení pozemku p. č. , Anonymizováno, a žádost o přeložení splaškové kanalizace mimo pozemek, jakož i výši jednorázového odškodnění dle platné legislativy jen za poslední 2 roky. Zda ke schůzce došlo, nebylo doloženo. Dne 27. 3. 2019 píše žalobce dopis žalovanému, kde mj. uvádí, že žalovaný 15. 4. 2002 přijal souhlas manželů , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, s dokončením stavby kanalizace a slíbil vypracovat znalecký posudek, dále že , Anonymizováno, jako vodoprávní úřad vydal , datum, sdělení, že kanalizační řad je legální stavbou, kterou nechal investor zbudovat v dobré víře, že se nedotýká pozemku č. , hodnota, . Po popisu celé události od r. 2002 s tvrzením o kanalizaci jako neoprávněné stavbě, nepřijatelnosti nabízené jednorázové náhrady po vznik škody v podobě ušlého zisku ve výši rozdílu mezi tržní cenou pozemku bez kanalizace a cenou skutečně zaplacenou za prodej pozemku v insolvenčním řízení, nabídl žalovanému řešení jako definitivní majetkové vypořádání zaplacením částky 512 800 Kč. Znaleckým posudkem vypracovaným na žádost žalovaného dne , datum, jako podklad pro stanovení náhrady věcného břemene finančním plnění (za strpění vedení inženýrských sítí - kanalizační stavby) byla znalcem zjištěna obvyklá cena věcného břemene celkem ve výši 630 Kč. Spisem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. , spisová značka, vzal soud za prokázáno, že usnesením z , datum, byl zjištěn úpadek dlužníka , Jméno zainteresované osoby 0/0, a povoleno řešení úpadku oddlužením. Insolvenční správce předložil , anonymizováno, , datum, soupis majetkové podstaty s tím, že dlužník uvedený seznam majetku označil za úplný. Žádnou svou pohledávku vůči žalovanému v insolvenčním řízení insolvenční správce neuvedl. Kupní smlouvou ze dne , datum, insolvenční správce v rámci insolvenčního řízení žalobce prodal pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, , zapsané na LV č. , hodnota, v k.ú. , obec, , ve výlučném vlastnictví , Jméno zainteresované osoby 0/0, a jeho spoluvlastnický podíl o velikosti ½ k pozemku parc. č. , hodnota, v tomtéž k.ú., zapsány na LV č. , hodnota, za kupní cenu 200 000 Kč. Usnesením z , datum, insolvenční soud vyslovil souhlas s vyplacením zajištěného věřitele , právnická osoba, z výtěžku z prodeje výše označených nemovitostí, a to částkou 170 129,70 Kč a částka 20 791,30 Kč představovala zálohu na vyplacení odměny insolvenčnímu správci. Usnesením , anonymizováno, z , datum, vzal soud na vědomí splnění oddlužení dlužníka , Jméno zainteresované osoby 0/0, plněním splátkového kalendáře. Dne 6. 8. 2021 byla Okresnímu soudu v Opavě doručena žaloba , Jméno zainteresované osoby 0/0, proti žalovanému na zaplacení 287 808 Kč s příslušenstvím. Spisem Okresního soudu v Opavě sp. zn. 20 D 1102/2014 bylo prokázáno, že dne , datum, zemřela , jméno FO, , kdy účastníky pozůstalostního řízení byli zjištěni manžel, dcera a vnuk. , jméno FO, zanechala pořízení pro případ smrti ve formě notářského zápisu, kterou povolala za dědice dceru a vnuka a svému manželovi , Jméno zainteresované osoby 0/0, neodkázala nic. Spoluvlastnický podíl ve výši ½ na pozemku , hodnota, v k.ú. , obec, nabyli do vlastnictví rovným dílem dcera a vnuk zůstavitelky. Výzvou z 20. 7. 2021 žalobce, prostřednictvím právní zástupkyně, vyzval žalovaného ke smírnému vyřešení věci ohledně pozemků parc. č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v k.ú. , obec, , kdy požadoval zaplacení jednorázového odškodnění (náhrady škody) za újmu (za znehodnocení pozemku) na pozemku č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, a pozemcích na něj navazujících ve výši celkem 287 807,96 Kč nejpozději do 15. 8. 2021. Dále ve výzvě podrobně rozepsal, jakým způsobem k této částce dospěl.

14. Z dalších provedených důkazů soud nečinil skutková zjištění a další důkazy navrhované žalobcem pro nadbytečnost zamítl.

15. Podle § 3079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (NOZ) právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních předpisů.

16. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

17. Podle § 106 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. (OZ) právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

18. Podle § 106 odst. 2 cit. zák. nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li op škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

19. Podle § 107 odst. 1 OZ právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

20. Podle § 107 odst. 2 OZ nejpozději se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

21. Na základě skutkového stavu, jak byl výše zjištěn a dle citovaných ustanovení, soud posoudil věc dle zákona č. 40/1964 Sb., tj. občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, proto ji v celém rozsahu zamítl. Žalobce se nejprve domáhal odškodnění (náhrady škody) za újmu (za znehodnocení pozemku), resp. ušlého zisku ve výši 287 808 Kč. Totéž požadoval ve svém stanovisku z 21. 9. 2022. U přípravného jednání 11. 7. 2023 pak prohlásil, že se nedomáhá znehodnocení, ale ušlého zisku v souvislosti s vybudovanou kanalizací na pozemku parc. č. , hodnota, , kterého by dosáhl, kdyby na něm kanalizace nebyla. Ten měl být představován rozdílem mezi cenami nabízenými kupci v období 2 roky před úmrtím jeho manželky v r. 2014, tzn. od r. 2012 a cenou, za které byly předmětné pozemky prodány v insolvenčním řízení žalobce insolvenčním správcem. V podání z 26. 7. 2023 již opět požaduje odškodnění (náhradu škody) za újmu (za znehodnocení pozemku), resp. ušlý zisk. Při jednání 9. 4. 2024 na výzvu soudu uvedl, že se dožaduje ušlého zisku jako rozdílu mezi tím za kolik mohl pozemky prodat zájemcům a tím, za kolik pak byly prodány insolvenčním správcem a že svůj nárok opírá o ustanovení o bezdůvodném obohacení a o ušlém zisku. Které ustanovení o ušlém zisku měl na mysli, neuvedl a soudu není toto známo. Žalobce tak změnil právní kvalifikaci svého nároku z náhrady škody na bezdůvodné obohacení. Žalovaný od počátku řízení namítal promlčení nároku žalobce, což podrobně odůvodnil, a to ať již z titulu náhrady škody či naposledy tvrzeného bezdůvodného obohacení. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je skutečně promlčen, a to ať by se mělo jednat o náhradu škody či nárok z bezdůvodného obohacení, proto žalobu zamítl. Soud se neztotožnil s názorem žalobce o počátku běhu promlčecí doby až prodejem pozemku v insolvenčním řízení v r. 2018, příp. že nemohlo dojít k promlčení, když ho žalovaný udržoval v tom, že se chce dohodnout na vyřešení věci a odškodnit ho. Každý má být bdělý svých práv a jelikož nejméně od r. 2012 věděl, že vybudovaná kanalizace snižuje hodnotu pozemku a domáhal se vůči žalovanému odškodnění, nic mu nebránilo obrátit se se svým nárokem k soudu mnohem dříve, a to i v době, kdy měla probíhat nějaká jednání o způsobu či výše, když v tom směru spolu komunikovali již od roku 2002. Pokud tak neučinil, svůj nárok promlčel. Je třeba přisvědčit žalovanému, že je až s podivem, že v rámci insolvence se o takové své pohledávce vůči žalovanému v souvislosti s odškodněním za předmětnou kanalizaci nedomáhal a je otázkou, zda si v té době byl vědom toho, že v případě úspěchu by s výtěžkem disponoval insolvenční správce a nikoli žalobce. Ovšem pouhý týden po skončení insolvence se žalobce na soud obrací. Jak výše uvedeno, soud neshledal nárok uplatněný žalobcem důvodný.

22. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy neúspěšnému žalobci uložil povinnost uhradit úspěšnému žalovanému na nákladech řízení částku 46 899,60 Kč. Náklady řízení představují náklady žalovaného za právní zastoupení dne vyhl. č. 177/96 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, vyjádření z 10. 8. 2023, účast při jednání 9. 4. 2024) dle § 7 bod 6 po 12 620 Kč, tři režijní paušály po 300 Kč a v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. 21 % DPH z částky 38 760 Kč, tj. 8 139,60 Kč, když právní zástupce žalovaného osvědčil, že je plátcem této daně. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen uhradit náklady řízení žalovanému k rukám jeho právního zástupce.

23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.