109 C 28/2016

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum ; bytem adresa žalobce ; zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení ; sídlem adresa proti; žalovaným: ; 1) titul celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného 2) titul celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované ; oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno jméno , Ph.D. ; sídlem adresa o zaplacení 536 754 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní 1), 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 2 989,50 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 8. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 533 764,50 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 8. 2016 do zaplacení zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1), 2) na náhradu nákladů řízení částku 150 640 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu došlým dne 4. 11. 2016 domáhal se žalobce zaplacení částky 536 754 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobce odůvodnil tím, že s žalovanými uzavřel dne [datum] Smlouvu o zhotovení, projednání a provedení dokumentace a projektu pozemní stavby k novostavbě RD na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (dále jen„ Smlouva“), podle níž měli žalovaní vypracovat projektovou dokumentaci k dílu s tím, že rozsah díla byl rozdělen do devíti výkonových fází. Žalovaní podle žalobce nepředali žalobci dokumentaci pro stavební povolení, vypracovali nekompletní dokumentaci pro provádění stavby a zejména neprováděli stavební a autorský dozor na stavbě. Do dne podání tohoto návrhu neprovedli žalovaní dokumentaci konečného provedení stavby. Žalovaní tak svým jednáním porušili ustanovení Profesního a etického řádu České komory architektů (jak plyne z rozsudku ČKA ze dne 26. 4. 2016, o který žalobce mj. svůj nárok opírá). Podle čl. 6 Smlouvy je architekt (zde žalovaní) povinen při zaviněném nedodržení termínu předání jednotlivých částí dokumentace povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,05% za každý den prodlení z honoráře příslušného ke konkrétní výkonové fázi dle Smlouvy. Žalovaní podle žalobce porušili výkonovou fázi čtvrtou, pátou, osmou a devátou Smlouvy, s těmito jsou v prodlení, a proto žalobce vyúčtoval žalovaným smluvní pokutu ve výši 62 654 Kč, tuto žalovaní nezaplatili a na výzvu k úhradě žalobce nereagovali. Protože žalovaní neplnili své povinnosti plynoucí ze Smlouvy, jsou odpovědni za škodu ve výši 474 100 Kč včetně DPH způsobenou žalobci, která byla takto vyčíslena znalcem. Žalovaní na stavbě neprováděli řádně stavební a autorský dozor, nebylo zpracováno jasné estetické a geometrické formátování desek obkladu CEMBONIT, žalovaní porušili čl. 9 1 Smlouvy, podle které je architekt odpovědný za škodu způsobenou vykonáním nebo nevykonáním sjednaných činností a poskytnutím nebo neposkytnutím sjednaných služeb, a to po dobu deseti let od kolaudace díla.

2. V podáních ze dne 8. 12. 2012 a ze dne 12. 1. 2017 k výzvě soudu dále žalobce předložil výpočet požadované smluvní pokuty a sdělil, že úroky z prodlení požaduje po žalovaných ode dne 1. 8. 2016, neboť je výzvou ze dne 11. 7. 2016 vyzval k zaplacení žalované pohledávky ve lhůtě do 31. 7. 2016. K prodlení žalovaných s plněním jednotlivých výkonových fází, žalobce uvedl, že výkonová fáze čtvrtá dle smlouvy měla být ukončena 14. 5. 2012, výkonová fáze pátá měla být ukončena 25. 6. 2012, výkonová fáze osmá (výkon autorsko-technického a investorsko-technického dozoru od zahájení stavby po její dokončení) měla být zahájena do 31. 1. 2013, takže od 1. 2. 2013 jsou žalovaní v prodlení s řádným plněním tohoto dozoru. Přestože nárok byl uplatněn 4. 11. 2016, domáhá se žalobce úroku z prodlení ve vztahu k výkonovým fázím čtyři, pět a osm za období tří let, přesněji za 1096 dní Výkonová fáze devátá (spolupráce po dokončení díla, zejména zhotovení projektu, konečného provedení díla a spolupráce při uvedení díla do provozu) měla být dokončena do 30. 11. 2013. Žalobce se domnívá, že projekt konečného provedení díla měl být dodán bez zbytečného odkladu po datu dokončení stavby. Termín 31. 12. 2013 tak považuje žalobce za přiměřený. Prodlení ve fázi deváté dle žalobce nastalo 1. 1. 2014. Nárok byl žalobcem uplatněn 4. 11. 2016, takže žalobce se domáhá úroku z prodlení za 1039 dnů. Platební rozkaz ve věci nebyl doručen, a proto byl usnesením č. j. 109 C 28/2016-44 ze dne 6. 4. 2017 zrušen.

3. V doplnění žaloby doručeném dne 25. 6. 2018 žalobce uvedl, že dodavatelem stavby se na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] stala [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) tedy korporace žalovaných. Smyslem Smlouvy ze dne [datum] bylo podle žalobce mj. provádění autorsko a investorsko-technického dozoru, žalobce však jako laik není schopen vysvětlit rozdíly mezi typy dozoru, které měly být prováděny podle Smlouvy. Z rozsudku stavovského soudu přitom vyplynulo, že žalovaní řádně neprováděli funkci stavebního dozoru na předmětné stavbě. Stavovským soudem uvedený čl. 7 obsažený ve Smlouvě ze dne 6. 4. 2012 uvádí, že stavební dohled nad prováděním stavebních prací je zodpovědností dodavatele díla. Podle žalobce není jasné, o jaké konkrétní dílo a jakou zodpovědnost má podle tohoto čl. jít, a s ohledem na autorství smlouvy a právní postavení stran nelze tyto nejasnosti interpretovat v neprospěch žalobce.

4. Dále žalobce zaslal soudu dne 3. 10. 2019 podání, ve kterém vyúčtoval opravy poškození rodinného domu a přiložil fotodokumentaci a pak dále podání dne 14. 12. 2020, kterým reagoval na stanovisko žalovaných.

5. Zástupce žalovaných ve vyjádření ze dne 28. 8. 2017 uvedl, že žalovaní uplatněný nárok neuznávají. Dokumentace ke stavebnímu povolení byla žalobci jednoznačně předána, žalobce s ní isponoval na jednání senátu Stavovského soudu ČKA, obdržel ji společně se stavebním povolením, rovněž byla předána elektronicky prostřednictvím internetového serveru uschovna.cz. K tvrzenému vypracování nekompletní dokumentace pro provádění stavby a dokumentace konečného provedení stavby odkázali žalovaní na ustanovení § 4 odst. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, s tím že skutečné provedení stavby se neodchylovalo od projektové dokumentace. Tím že projektovou dokumentaci měl žalobce k dispozici, byla jejich povinnost tímto splněna. Dále žalovaní nesouhlasili s tím, že by nebyl z jejich strany řádně prováděn stavební a autorský dozor. Dodavatelem stavby byla [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), a to na základě smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako objednatelem a spol. [anonymizována dvě slova] jako zhotovitelem. Žalovaní byli v té době společníky a jednateli společnosti a na stavbě se pohybovali a její průběh koordinovali. Všechny jednotlivé výkonové fáze dle Smlouvy byly splněny řádně a včas dle dohody s žalobcem. Případné odchylky od sjednaných termínů v rámci jednotlivých výkonových fází byly projednány s žalobcem, případně plynuly ze skutečnosti, že žalobce neposkytoval potřebnou součinnost. K prodlení výkonové fáze čtyři a pět žalovaní uvedli, že žalobce po řádném předání odpovídající dokumentace uhradil faktury předložené žalovanými již v roce 2012, aniž by vznesl vůči žalovaným jakékoliv námitky k fakturaci. K prodlení s výkonovou fází osm a devět mají žalovaní za to, že uvedené činnosti, které byli žalovaní povinni realizovat v rámci těchto dvou výkonových fází, byly plněny dle Smlouvy, a žalobce nijak neprokázal, že by tomu tak nebylo. K namítanému nezpracování návrhu obložení deskami CEMBONIT vytkli žalovaní žalobci nedostatek součinnosti z jeho strany a uvedli, že spor ohledně realizace fasády není sporem vyplývajícím z uzavřené Smlouvy mezi žalobcem a žalovanými, když tato se týkala dodání projektové dokumentace. Případný spor ohledně realizace fasády tak byl Žalobce povinen řešit s dodavatelem stavby, v tomto případě tedy se spol. [anonymizována dvě slova]. Žalovaní též vyjádřili nesouhlas s vyčíslenou vzniklou škodou, neboť své povinnosti plnili řádně a včas. Dále uvedli, že žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalovaných a vyčíslenou škodou a ani jejich zavinění. Žalovaní pak dále rozporují výši případné škody. Žalovaní mají za to, že v řízení doposud Žalobce neprokázal svůj nárok na zaplacení náhrady škody. Rozsudek Stavovského soudu České komory architektů do značné míry stavěl na porušení Profesního a etického řádu České komory architektů, který není právním předpisem, ale jedná se o interní předpis stavovského orgánu, a jeho porušení nelze bez dalšího považovat za porušení ustanovení právních předpisů a samotné Smlouvy uzavřené mezi dvěma smluvními stranami.

6. Zástupce žalovaných zaslal soudu další podání dne 4. 3. 2020, 30. 8. 2020, 13. 11. 2020, ve kterých blíže rozvedl již výše popsanou argumentaci a především zdůraznil, že žalovaní nejsou pasivně legitimováni ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu škody, neboť tato nebyla způsobena vadami dokumentace, kterou zpracovávali podle Smlouvy.

7. Při jednání před soudem dne 19. 6. 2019 žalobce nad rámec výše uvedeného rozvedl svou argumentaci tak, že předmětná Smlouva je smlouvou spotřebitelskou, poukázal neurčitost článku 7.3 smlouvy a na skutečnost, že dozor na stavbě měli provádět žalovaní. Žalovaní setrvali na svém stanovisku a podotkli, že nejsou ve věci pasivně legitimováni. Na to žalobce upřesnil, že uplatněná smluvní pokuta nemá se [anonymizována dvě slova] nic společného a směřuje proti žalovaným. K otázce uplatněného nároku na náhradu škody zástupce žalobce uvedl, že žalovaní jsou tytéž osoby, jako ty, co vystupovaly za [anonymizována dvě slova], tuto společnost si žalovaný vzal na doporučení žalovaných. Společnost byla v úpadku a již neexistuje, vyvození odpovědnosti této společnosti tak nepřichází v úvahu, proto jsou žalovaní pasivně legitimováni. Dále ve věci proběhlo jednání před soudem ve dnech 4. 3. 2020, 2. 9. 2020, 14. 10. 2020, 9. 6. 2021.

8. Soud po provedeném dokazování pro své závěry vycházel ze Smlouvy o zhotovení, projednání a provedení dokumentace a projektu pozemní stavby k novostavbě RD na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a ze spisového přehledu Stavovského soudu České komory architektů, který soudu předložily obě strany sporu a dále z nesporných tvrzení. Tyto listiny jsou součástí příloh spisu. Mezi stranami je nesporné, že žalobce uzavřel se žalovanými předmětnou Smlouvu, na základě které se žalovaní zavázali vypracovat veškerou potřebnou projektovou dokumentaci pro zhotovení díla stavby rodinného domu. Žalobce pak dále uzavřel smlouvu o dílo se [anonymizována dvě slova], kdy předmětem této smlouvy bylo zhotovení této nemovitosti. Společnost [anonymizována dvě slova] byla zrušena v likvidaci. K dalším v řízení provedeným důkazům stran výše způsobené škody soud konstatuje, že k těmto s ohledem na níže popsaný závěr soudu o nedostatku pasivní legitimace žalovaných, nepřihlížel. Pokud se jedná o žalobcem předložený rozsudek Stavovského soudu České komory architektů, tento z pohledu žalobcem uplatněných nároků nerozlišuje mezi žalovanými a [anonymizována dvě slova], ač je právě tento rozdíl zásadní pro právní posouzení věci. Nadto soud konstatuje, že rozsudek stavovského soudu není závazným pramenem práva, jeho smyslem je zhodnotit profesní etické pochybení žalovaných jako architektů v rámci kultivace profesního prostředí. Proto soud k tomuto rozsudku jako k důkazu nepřihlédl.

9. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je jen částečně důvodná.

10. Na úvod soud konstatuje, že pro posouzení žalobcem vznesených nároků je nutné striktně rozlišovat mezi Smlouvou ze dne [datum], jejímž předmětem je zhotovení dokumentace, a jejímiž stranami jsou žalobce a žalovaní, a smlouvou o dílo ze dne [datum], jejímž předmětem je zhotovení stavby, a jejímiž stranami jsou žalobce a [anonymizována dvě slova]. Žalobce přitom v řízení opakovaně uváděl, že své nároky opírá o první ze smluv, tuto smlouvu soudu předložil, své nároky odůvodňuje odkazem na ustanovení této smlouvy, a proto z ní soud v následující úvaze vycházel.

11. Nejprve k nároku žalobce na smluvní pokutu soud uvádí, že žalobce prokázal, že žalovaní 1. a 2. byli skutečně v prodlení s plněním jedné z výkonových fází Smlouvy, a to konkrétně výkonové fáze čtvrté.

12. Výkonová fáze čtvrtá: Zhotovení projektu díla pro vydání stavebního povolení, jak je tato popsána v čl. 7 .1.2.4 Smlouvy obsahuje následující povinnosti žalovaných: <i>Architekt v průběhu této fáze buď sám, nebo ve spolupráci s poradci a specialisty, poskytne tyto služby a úkony:</i> <i>Vypracuje projekt díla, přikládaný k žádosti o vydání stavebního povolení při respektování výsledků, dosažených v předchozích fázích, a to v rozsahu stanoveném v příloze číslo jedna této smlouvy,</i> <i>obstará doklady a vyjádření orgánů veřejné správy a dotčených právnických a fyzických osob, potřebné pro vydání příslušného rozhodnutí nebo povolení,</i> <i>vypracuje žádost o vydání stavebního povolení za použití podkladů všech zúčastněných profesí,</i> <i>doplní a přizpůsobí projekt podle získaných podkladů a vyjádření, bude se účastnit stavebního řízení,</i> <i>obstará stavební povolení,</i> <i>zapracuje podmínky obdrženého stavebního povolení do projektu.</i> 13. Termín plnění výkonové fáze čtvrté byl ve Smlouvě ve čl. 3 .2.1.4 ujednán na den 14. 5. 2012 a stejně tak byl stanoven v příloze II. Smlouvy. Ze spisového přehledu Stavovského soudu České komory architektů, který vedl řízení ve věci profesního pochybení žalovaných, vyplývá, že souhlas s provedením ohlášené stavby - novostavba RD, sjezdu, zpevněných ploch, napojení na IS, [obec], [část obce], [anonymizována dvě slova] byl odborem výstavby [stát. instituce] vydán dne 10. 10. 2012, jak je tento veden na str. 5 pod číslem 121 spisového přehledu stavovského soudu. Pokud se jedná o poslední položku výkonové fáze čtvrté podle Smlouvy, tedy povinnost zapracovat podmínky obdrženého stavebního povolení do projektu, ve vztahu k jakémukoliv prodlení k této konkrétní povinnosti nebylo žalobcem nic tvrzeno a z předložených důkazů jakékoliv prodlení s touto položkou nevyplývá. Žalovaní tak skutečně byli v prodlení s plněním výkonové fáze čtvrté spočívajícím v obstarání povolení stavby a to celých 149 dní od 14. 5. 2012 do 10. 10. 2012, kdy bylo stavební povolení vydáno.

14. Pokud se jedná o smluvní pokutu uplatněnou žalobcem k výkonovým fázím pět, osm a devět, žalobce neprokázal konkrétní zaviněné nesplnění ani opožděné plnění těchto fází ze strany žalovaných. Žalobce nárok na smluvní pokutu jednoduše dovozuje z toho, že dům byl zhotoven s prodlením. Zde je však nutné rozlišovat, že tento svůj nárok žalobce uplatňuje podle smlouvy týkající se dokumentace a nikoliv samotné stavby. Ačkoliv bylo v čl. 3 Smlouvy ujednáno, že„ Novostavba RD manželů [příjmení]“ má být dokončena v červenci 2013, předmětem této smlouvy nebylo zhotovení stavby, ale dokumentace. Žalobce tak ani přes výzvy soudu dostatečně neprokázal a nedotvrdil, že by žalovaní byli v prodlení ve fázi pět se zhotovením projektové dokumentace pro provedení díla, ve fázi osm v prodlení se spoluprací při provádění díla a výkonu autorsko-technického a investorsko-technického dozoru a ve fázi devět ve spolupráci s dokončením díla. Zcela na okraj soud konstatuje, že v řízení vyplynulo, že žalobce si dodavatele stavby nejprve zajišťoval sám, sám měl tedy zásadní vliv na okamžik zahájení výstavby. Dovozuje-li žalobce ve vztahu k fázím čtyři, pět, osm a devět svůj nárok na smluvní pokutu výslovně z ustanovení čl. 6 Smlouvy (jak opakovaně vyplývá z žalobního návrhu, jakož i doplnění žaloby na č. l. 10 spisu), soud konstatuje, že tento článek hovoří o smluvní pokutě jako následku nedodržení termínu předání jednotlivých částí dokumentace.

15. Povinnost předat dokumentaci žalobci byla ve smlouvě ujednána v čl. 2 .3.3, tento článek však hovoří toliko o povinnosti žalovaných předat dokumentaci žalobci ve dvou paré a k předání nestanovuje žádnou lhůtu. Obdobně je ujednáno v čl. 8 Smlouvy, avšak ani zde soud nenalezl povinnost předávat konkrétní typ dokumentace ke konkrétnímu datu. Naopak, v čl. 7 .1.2.4, 7.1.2.5, 7.1.2.8 a 7.1.2.9 (tedy v článcích smlouvy vztahujících se k výkonovým fázím čtyři, pět, osm a devět a hůtám plnění těchto fází) není povinnost předat jakoukoliv dokumentaci žalobci ujednána. K prodlení a tedy nároku na smluvní pokutu nemohlo v těchto fázích dojít nepředáním dokumentace, jak nesprávně tvrdí žalobce. Ve vztahu ke zbylému nároku na smluvní pokutu soud proto dospěl k závěru, že tento žalobce neprokázal.

16. Dále, k nároku žalobce na náhradu škody ve výši 474 100 Kč soud souhrnně konstatuje, že tento žalobce staví na skutečnosti, že jeho dům nebyl ve stanovených termínech dokončen (tedy řádně postaven) či postaven nekvalitně (např. obklad fasády deskami CEMBONIT). Smlouva uzavřená mezi účastníky se však obsahově nevztahuje k provádění stavebních prací, jak již soud předeslal. Již ze samotného označení smlouvy, tedy„ Smlouvy o zhotovení projednání a provedení dokumentace a projektu pozemní stavby“, plyne, že tato se vztahuje ke zhotovení dokumentace, tedy listinným materiálům, podle kterých má být stavba prováděna a nikoliv k provádění stavby jako takové. Tato skutečnost dále vyplývá zejména z čl. 2 Smlouvy, který jako předmět plnění vymezuje vypracování úplné dokumentace a dále z vymezení výkonové fáze osmé: spolupráce při provádění díla a výkon autorsko-technického a investorsko-technického dozoru (čl. 7 .1.2.8 Smlouvy). Tato fáze se vztahuje k provádění stavby, tedy fáze, ze které žalobce dovozuje svůj nárok na náhradu škody. Ve druhé odrážce čl. 7 .1.2.8 Smlouvy si účastníci jako smluvní strany výslovně ujednaly, že:„ architekt nebude odpovědný za nedostatky díla nebo za jednání, chyby nebo opomenutí dodavatele, subdodavatele, nebo jakékoli jiné osoby, která provádí výkony v souvislosti s díle, ani za to, když kdokoliv z nich nebude schopen provést dílo ve shodě s dokumentací zakázky, a dále za kontrolu, dozor příslušejících dodavateli, subdodavateli a jakýmkoli jiným osobám, ani za stavební prostředky, metody, techniky, užité technologie nebo výkony těchto subjektů, ani za bezpečnostní opatření ve vztahu k dílu.“ Odpovědnost žalovaných za jakékoliv vady na provedení díla, na které žalobce poukazuje (obklady deskami CEMBONIT apod.) je podle soudu tímto citovaným ustanovením smlouvy výslovně vyloučena. Z žalobních tvrzení nevyplývá, že k prodlení se stavbou jakýmkoliv způsobem došlo v důsledku nedostatků dokumentace nebo pozdního dodání a nadto, na okamžik zahájení výstavby měl vliv především žalobce. Smlouvu, jejímž předmětem byla výstavba nemovitosti, uzavřel žalobce s [anonymizována čtyři slova]. Podle Smlouvy ze dne [datum] je tak odpovědnost žalovaných za výstavbu vyloučena a za stavbu samotnou byla odpovědná právnická osoba odlišná od žalovaných. Pokud žalobce prokazuje, že žalovaní jsou odpovědni za způsobenou škodu, na základě předloženého potvrzení stavebního dozoru ze dne 20. 8 2015, které podepsal žalovaný 1), jedná se dle soudu o podpis jednatele společnosti [anonymizována dvě slova], která byla smluvní stranou ve smlouvě, jejímž předmětem byla výstavba domu. Ani zde se nejedná o vztah mezi žalobcem a žalovanými vzniklý ze Smlouvy ze dne [datum]. Proto soud konstatuje, že žalovaní 1. a 2. nejsou v této části žaloby pasivně legitimováni, a proto ji co do nároku na náhradu škody ve výši 474 100 Kč s úroky zamítl.

17. Je také nutné odmítnout argumentaci žalobce spočívající v tom, že byl v právních vztazích se žalovanými popř. [anonymizována dvě slova] laikem a spotřebitelem a veškerá nejasná ustanovení je tak nezbytné vykládat v jeho prospěch. Žalobce uzavřel dvě různé smlouvy týkající se jeho nemovitosti se dvěma odlišnými smluvními protistranami. Již z této skutečnosti lze usuzovat, že každá z těchto smluv se týká jiného plnění. Z prostého jazykového výkladu předmětných ustanovení Smlouvy ze dne [datum], která popsal soud v předchozím odstavci, je zcela zjevné, že Smlouva uzavřená se žalovanými se týká vyhotovení dokumentace. Rozlišení mezi autorsko a investorsko-technickým dozorem na jedné straně a stavebním dozorem na straně druhé je otázkou prostého porozumění textu. Takové rozlišení pak podle soudu není otázkou vyžadující jakékoliv odborné posouzení.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 3 občanského soudního řádu a přiznal ji žalovaným, neboť žalobce měl ve věci vzhledem k žalované částce 536 754 Kč s příslušenstvím úspěch jen nepatrný. Náhrada v celkové výši 150 640 Kč, sestávající se z nákladů na právní zastoupení ve výši 146 440 Kč, tzn. z odměny advokáta za 14 úkonů právní služby po 10 460 Kč (příprava a převzetí věci, odpor ve věci, 7x úkon účasti při jednání ve dnech 19. 6. 2019, 4. 3. 2020, 2. 9. 2020, 14. 10. 2020, 9. 6. 2021, 2x porada s klientem, 3x písemné vyjádření ve věci samé ze dne 4. 3. 2020, 30. 8. 2020, 13. 11. 2020) a 14x náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalobce zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaných.