11 C 10/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 30 297 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč.

II. Ve zbytku, to je pokud se žalobkyně proti žalovanému dále domáhala zaplacení částky 5 297 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 297 Kč od 11. 2. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 348 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 6. 11. 2025 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky 30 297 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 297 Kč od 11. 2. 2024 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 8. 12. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v původní výši 6 000 Kč, žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 10. 2. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 5 297 Kč. Předmětem řízení je pohledávka v celkové výši 30 297 Kč, která se skládá z celkové nesplacené jistiny 25 000 Kč a ze smluvního úroku 5 297 Kč, částka byla nejpozději splatná 10. 2. 2024, dále zákonný úrok z prodlení z této částky ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru. Co se týká posuzování úvěruschopnosti žalovaného, k tomu se žalobkyně podrobněji nevyjádřila. Úvěr byl žalovanému vyplacen převodem z bankovního účtu původní věřitelky na účet č. , č. účtu, . Žalovaný neuhradil ničeho, a to ani přes zaslané upomínky. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako původní věřitelkou a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novou věřitelkou. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána 16. 6. 2024.

2. Ve věci byl dne 18. 11. 2025 pod č. j. , číslo jednací, vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 9. 1. 2026, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni, o odročení nežádali (zástupkyně žalobkyně svou neúčast omluvila), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud provedl důkaz listinami (smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 12. 2023 včetně dodatku 1 a dodatku 2 k této smlouvě, sdělením , právnická osoba, . ze dne 5. 2. 2026, které si vyžádal soud, výpisem z účtu žalovaného č. , č. účtu, za prosinec 2023, obchodními podmínkami, výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 včetně dodatku č. 1 a seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 6. 2024, upomínkami ze dne 15. 1. 2024, 10. 2. 2024, výzvou k úhradě ze dne 16. 6. 2024 a podacím lístkem z téhož dne) a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, se dne 8. 12. 2023 prostřednictvím internetu zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr 6 000 Kč převodem na bankovní účet , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 7. 1. 2024, a to společně s úrokem 279,83 % ročně, je uvedena celková výše spotřebitelského úvěru 7 380 Kč (to znamená smluvní úrok celkem 1 380 Kč). Dle dodatku č. 1 k předmětné smlouvě ze dne 14. 12. 2023 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 22 100 Kč převodem na tentýž bankovní účet, a to společně s úrokem 258,58 % ročně, je uvedena celková výše spotřebitelského úvěru 26 797 Kč (to znamená odpovídající úroku ve výši 4 697 Kč). Ostatní ustanovení smlouvy zůstávají dodatkem č. 1 nedotčeny. Dle dodatku č. 2 k předmětné smlouvě ze dne 14. 12. 2023 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 25 000 Kč převodem na tentýž bankovní účet, a to společně s úrokem 257,79 % ročně, je uvedena celková výše spotřebitelského úvěru 30 297 Kč (to znamená odpovídající úroku 5 297 Kč). Ostatní ustanovení smlouvy zůstávají dodatkem č. 2 nedotčeny. Na výše uvedený běžný účet žalovaného žalobkyně dne 8. 12. 2023 odeslala částku 6 000 Kč, dne 14. 12. 2023 částku 16 100 Kč a dne 14. 12. 2023 dále částku 2 900 Kč, a to pod VS , var. symbol, , VS , var. symbol, , VS , var. symbol, . Žalovaný sdělil žalobkyni v souvislosti s uzavřením smlouvy své rodné číslo, adresu trvalého pobytu, e-mailovou adresu, telefonní číslo, číslo občanského průkazu a výše uvedené číslo bankovního účtu. Žalovaný dlužnou částku ve sjednané lhůtě neuhradil, proto jej právní předchůdkyně žalobkyně o úhradu dluhu upomínala, a to upomínkami ze dne 15. 1. 2024, 10. 2. 2024. V upomínce ze dne 15. 1. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného upozornila na to, že v souladu s odstavcem 3.5 smlouvy o úvěru má věřitel právo účtovat sankční poplatky, a to až do dne zaúčtování celkové úhrady a náklady na písemné výzvy k úhradě poštou. Pokud se žalovaný bude nadále vyhýbat úhradě dluhu, přinutí právní předchůdkyni žalobkyně dluh zesplatnit. V upomínce ze dne 10. 2. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně sdělovala žalovanému, že dluh zesplatnila a žádala jej, aby celkem uhradil částku 31 222 Kč, která sestává z jistiny po splatnosti 25 000 Kč, vyčíslených smluvních úroků, smluvní pokuty a poplatku za upomínku, a to ihned na bankovní účet ve výzvě uvedený. Pohledávka z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 a dodatku k této smlouvě na žalobkyni. Jak vyplývá z připojeného seznamu postoupených pohledávek, byla postoupena i pohledávka, která je předmětem tohoto řízení. Původní věřitelka žalovanému postoupení pohledávky oznámila podáním ze dne 16. 6. 2024. Doporučeně zaslanou předžalobní výzvou ze dne 16. 6. 2024 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě celkového dluhu ze smlouvy a dosud vzniklých nákladů právního zastoupení, vše v předžalobní výzvě vyčíslil, a to do 3 dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený.

5. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně jako právní nástupkyně původní věřitelky domáhala zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného dlužníka poskytnutý úvěr splácet. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně celkem částku 25 000 Kč, ničím nebylo zpochybněno tvrzení žalobkyně, že z této částky nevrátil ničeho. Zbývající částka, jejíž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, není žádána po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. Není zřejmé, jaké měl žalovaný příjmy ani jaké byly jeho výdaje, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného dlužníka. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, zbavila se možnosti poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně (její právní předchůdkyně) zkoumat před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet. Z důvodu neplatnosti předmětné smlouvy jsou si účastníci povinni vrátit to, co plnili. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, přičemž nebylo ničím zpochybněno, že tuto částku žalovaný žalobkyni dosud dluží. Žalobkyně se důvodně domáhá vrácení částky 25 000 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, přijal a odůvodnil závěr, že v případě neplatné smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka, nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Mezi stranami nebyl spor o určení okamžiku splatnosti dlužné jistiny, jak má na mysli § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný zůstal v řízení naprosto nečinný, takže nebylo možno ohledně jeho poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaný netvrdil a následně ani neprokázal, že jeho možnosti mu umožňují splácet jistinu pouze v konkrétní výši splátek, je nutno dovodit, že v možnostech žalovaného je splatit celou jistinu najednou ve splatnosti určené do 3 dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž pod body 14. až 20. Nejvyšší soud provedl výklad daného ustanovení včetně tohoto, že se jedná o hmotně právní stanovení splatnosti pohledávky ze spotřebitelského úvěru soudem, v důsledku čehož ještě ani nenastalo prodlení žalovaného, a proto i žalobní požadavek na zaplacení úroků z dosud nevrácené jistiny bylo nutno zamítnout.

10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch pouze co do nároku na zaplacení dlužné jistiny 25 000 Kč a neúspěch co do nároku na zaplacení částky 5 297 Kč. Žalobkyně tak měla úspěch co do 82,5 % z uplatněného nároku a neúspěch co do 17,5 % z uplatněného nároku. Po odečtení procesního neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 65 %. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 212 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 2 400 Kč. Odměna advokátky za 3 úkony právní služby, a to převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, po 700 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč, což je v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému ISAS). Náklady řízení celkem činí 3 612 Kč, z této částky náleží žalobkyni 65 %, to je 2 348 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení advokátce (zástupkyni žalobkyně).