11 C 102/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce adresa pro doručování: adresa zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 39 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 39 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 39 500 Kč ve výši 12 % ročně od 1. 1. 2025 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení v plné výši v částce 29 056,68 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobou ze dne 27. 5. 2025 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení částky 39 500 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 1. 1. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce provedl dne 6. 3. 2024 bezhotovostní platbu ve výši 25 500 Kč ze svého účtu na bankovní účet Okresního soudu v Opavě k úhradě peněžitého trestu žalovaného na základě přípisu Okresního soudu v Opavě ze dne 27. 11. 2023. Dále na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce provedl žalobce dne 6. 3. 2024 bezhotovostní platbu ve výši 2 500 Kč ze svého účtu na bankovní účet , právnická osoba, za účelem úhrady výživného nezl. dcery žalovaného , jméno FO, , a to na základě předloženého sdělení k placení výživného na účet , právnická osoba, ze dne 22. 9. 2023. Dále na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce zaslal žalobce dne 25. 3. 2024 na žádost žalovaného ze svého účtu částku 2 500 Kč na bankovní účet, který mu žalovaný za tím účelem sdělil. Dále na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce zaslal žalobce dne 10. 6. 2024 na žádost žalovaného ze svého účtu částku 2 000 Kč na bankovní účet, který mu žalovaný za tím účelem sdělil. Dále dne 11. 7. 2024 poskytl žalobce žalovanému na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce v hotovosti zápůjčku ve výši 7 000 Kč. Celková výše pohledávky žalobce vůči žalovanému tak činí 39 500 Kč. Žalovaný se žalobci ústně zavázal, že dlužnou částku vrátí nejpozději do 31. 12. 2024, což se nestalo. Žalovaný své závazky vůči žalobci dosud nesplnil, ač byl žalobcem opakovaně ústně vyzýván k úhradě. Dne 8. 1. 2025 byla žalobci prostřednictvím poštovních služeb zaslána písemná předžalobní výzva k úhradě celé dlužné částky. Ani na tuto výzvu žalovaný nikterak nereagoval. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou zapůjčených částek, požaduje žalobce úroky z prodlení z žalované částky od 1. 1. 2025 do zaplacení.

2. Ve věci byl dne 11. 6. 2025 pod č. j. , číslo jednací, vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 30. 7. 2025, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.

3. Žalovaný se do protokolu při jednání dne 5. 1. 2026 vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že na základě dohody mezi ním a žalobcem za něj žalobce na účet Okresního soudu v Opavě uhradil částku 25 500 Kč. Tato částka sloužila k úhradě jeho peněžitého trestu. Žalovaný dále potvrdil, že ve stejný den, kdy za něj žalobce na účet Okresního soudu v Opavě zaslal částku 25 500 Kč, zaslal za něj dále na základě dohody mezi nimi částku 2 500 Kč na účet , právnická osoba, . Potvrdil, že mezi ním a žalobcem byla ústní dohoda o tom, že žalobce mu částku 25 500 Kč i částku 2 500 Kč zapůjčí. Dále tvrdil, že mezi nimi byla ústní dohoda o tom, že si půjčené částky u žalobce odpracuje. Tvrdil, že byli dohodnuti na hodinové sazbě 150 Kč nebo 200 Kč a že u žalobce pracoval 2 měsíce v pracovní dny každý pracovní den asi 7 hodin, případně o víkendu, žalobce říkal, že mu připlatí. Tvrdil, že u žalobce začal pracovat už asi týden předtím, než mu žalobce výše uvedené částky zapůjčil. Tvrdil, že se dohodli, že žalobce mu za provedenou práci nebude nic platit a on mu tím vrátí zapůjčené peníze. Vyjmenoval, co za práce pro žalobce dělal (např. pro něj vyrobil dřevěná vrata mezi dřevníkem a vchodem, spravoval střechu u zimní zahrady, sestavil celou ohradu u obory pro zvěř atd.). Tvrdil, že o provedených pracích si vedl zápisky v sešitě, který zůstal u žalobce. Tvrdil, že těmito pracemi vrátil žalobci částku 25 500 Kč a 2 500 Kč. Uvedl, že u dohody o tom, že si půjčené peníze odpracuje, nebyl nikdo další, zmínil se o tom pouze před svou matkou. Zároveň žalovaný uvedl, že za provedenou práci mu žalobce dával také nějaké peníze v hotovosti. Mohlo to být 10 000 – 15 000 Kč, třeba v pátek mu dal 1 000 Kč nebo 2 000 Kč, přesně si to nepamatuje. Co se týká dalších žalobcem požadovaných částek, tak ohledně částky 2 500 Kč, kterou zaslal žalobce 25. 3. 2024 na účet, žalovaný tvrdil, že tyto peníze zaslal žalobce na účet majitele stavebnin ve , město, , když tam kupoval šrouby pro pana , jméno FO, z , město, a neměl na zaplacení. Tvrdil, že se telefonicky obrátil na žalobce se žádostí o zaslání peněz za šrouby, žalobce mu řekl, ať se nestará, že to zařídí, a peníze zaslal. Se žalobcem byli ústně dohodnuti, že žalovaný zanese šrouby panu , jméno FO, , vezme si od něj peníze a vrátí je žalobci. , jméno FO, mu 2 500 Kč předal, ale on je nedal žalobci, protože se od pana , jméno FO, dozvěděl, že žalobce si šrouby odnesl. Žalovaný uvedl, že z toho důvodu 2 500 Kč vrátil panu , jméno FO, . Co se týká další částky uplatňované žalobcem, a to 2 000 Kč zaslané žalobcem na účet uvedený v žalobě, pak žalovaný uvedl, že neví, o co se jedná. Co se týká tvrzené půjčky v hotovosti ve výši 7 000 Kč, která měla být žalovanému poskytnuta dne 11. 7. 2024, toto žalovaný popřel. Uvedl k tomu, že žalobce měl takový stroj „kultivátor“, který vlastně nepotřeboval, tak mu ho „víceméně“ daroval. Potom mu řekl, že za něj chce 7 000 Kč. U toho byl možná syn žalobce, žalovaný už si to přesně nepamatuje. Žalobcův syn tehdy chodil ještě do školy a domů se vracel většinou v pátek odpoledne. Při jednání dne 26. 2. 2026 žalovaný potvrdil, že mu žalobce prodal sekačku za dohodnutou kupní cenu 7 000 Kč, tuto částku mu dosud dluží. Co se týká částky 2 500 Kč (25. 3. 2024), tak po provedení důkazu výpisem z účtu , jméno FO, potvrdil žalovaný, že za něj žalovaný uhradil alimenty. Co se týká částky 2 000 Kč (10. 6. 2024), tak po provedení důkazu výpisem z účtu , jméno FO, potvrdil žalovaný, že tuto částku mu žalobce zaslal na uvedený účet po předchozím telefonátu, když potřeboval peníze. U obou vyjmenovaných případů žalovaný uvedl, že to bral tak, že si zapůjčené peníze u žalobce odpracuje.

4. V písemném podání, které soudu došlo 20. 1. 2026, žalobce doplnil skutková tvrzení. Uvedl, že není pravda, že by si u něj žalovaný zápůjčky „odpracoval“, jak tvrdí. Připustil, že dlouho před poskytnutím zápůjček žalovaný občas žalobci vypomohl v rámci sousedských a přátelských vztahů, avšak tato výpomoc byla činěna ze strany žalovaného nezištně bez nároku na jakoukoliv odměnu tak, jak to mezi přáteli a známými bývá. Nikdy mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena žádná pracovní smlouva nebo dohoda o provedení práce či pracovní činnosti. Tvrzení žalovaného, že si dluh „odpracoval“, jsou pouze účelová. Dále žalobce odmítl jako nepravdivá a účelová tvrzení žalovaného týkající se záležitosti se šrouby. Žalobce žádné finanční prostředky na bankovní účet stavebnin nezasílal za účelem umožnění odběru stavebního materiálu žalovaným, konkrétně šroubů na střechu, jak žalovaný při soudním jednání tvrdil. Pokud by měl žalovaný zájem o odběr jakéhokoliv materiálu ze stavebnin, mohl žalobce kontaktovat, přičemž s ohledem na existenci otevřeného zákaznického účtu žalobce u těchto stavebnin, který je pravidelně v určitém časovém intervalu hrazen, by nebylo zapotřebí zasílat jakékoliv finanční prostředky na bankovní účet stavebnin, jak žalovaný uvedl. Co se týká finančních prostředků zaslaných z účtu žalobce dne 25. 3. 2024 ve výši 2 500 Kč a dne 10. 6. 2024 ve výši 2 000 Kč na bankovní účty, jejichž čísla žalovaný žalobci pro tento účel sdělil, učinil tak žalobce na výslovnou žádost žalovaného. Žalobce přitom nevěděl, kdo je majitelem těchto bankovních účtů. Co se týká částky 7 000 Kč, žalobce žalobu změnil (změna skutkových tvrzení) a uvedl, že závazek 7 000 Kč, který vůči němu žalovaný má, nevznikl ze smlouvy o zápůjčce, nýbrž z ústně uzavřené kupní smlouvy. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dohoda, na jejímž základě si žalovaný převzal stroj na sekání trávy ve vlastnictví žalobce, přičemž se zavázal uhradit žalobci kupní cenu ve výši 7 000 Kč, a to i s ohledem na skutečnost, že obvyklá hodnota stroje činila přibližně 10 000 Kč. Žalovaný si stroj převzal, avšak sjednanou kupní cenu žalobci dosud neuhradil. U převzetí stroje žalovaným byl přítomen syn žalobce , jméno FO, . Po poučení ze strany soudu při jednání dne 26. 2. 2026 žalobce dále doplnil, že kupní smlouva ohledně sekacího stroje byla uzavřena někdy v průběhu února 2024, tentýž den došlo i k předání sekačky. Byla dohoda o výši kupní ceny 7 000 Kč a o tom, že žalovaný kupní cenu zaplatí nejpozději do konce roku 2024.

5. V souladu s ustanovením § 95 o. s. ř. připustil soud usnesením vyhlášeným při jednání dne 26. 2. 2026 změnu žaloby, jak byla učiněna v rámci písemného podání, které soudu došlo 20. 1. 2026 a bylo doručeno žalovanému do vlastních rukou dne 28. 1. 2026, ohledně částky 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2025 do zaplacení.

6. Při jednání dne 26. 2. 2026 žalovaný uznal dluh ve výši 7 000 Kč vůči žalobci co do důvodu i výše, uznal, že žalobci dluží 7 000 Kč z titulu nezaplacené kupní ceny za sekačku, kterou si od něj koupil.

7. Do protokolu při jednání dne 26. 2. 2026, poté, co žalovaný nárok uplatňovaný žalobou co do částky 7 000 Kč uznal, navrhla zástupkyně žalobce, aby soud co do této částky rozhodl částečným rozsudkem pro uznání.

8. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

9. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o. s. ř.).

10. Soud proto co do částky 7 000 Kč rozhodl v souladu s ustanovením § 153a odst. 1, 2 o. s. ř. rozsudkem pro uznání, když má za to, že co do této částky byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Žalovaný nárok, který byl žalobou uplatněný, co do částky 7 000 Kč uznal, žalobce (jeho zástupkyně) navrhla ve vztahu k této částce vydání částečného rozsudku pro uznání, v dané věci se nepochybně nejedná o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, nárok žalobce byl uplatněn v souladu s ustanovením § 2079 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud podotýká, že pokud v průběhu téhož jednání, při kterém žalovaný nárok žalobce co do částky 7 000 Kč uznal, začal tvrdit, že možná to bylo tak, že si měl tu částku u žalobce odpracovat, tak jednou provedené uznání neztrácí své účinky a soud musí v jakýchkoliv dalších fázích řízení z uznání vyjít a v souladu s ním postupovat.

11. Z přípisu Okresního soudu v Opavě ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne 27. 11. 2023 adresovaného žalovanému soud zjistil, že soud vyzval žalovaného, aby neprodleně pokračoval ve splácení peněžitého trestu, jinak se vystavuje nebezpečí odvolání povolených splátek, čímž by se peněžitý trest stal splatným, dále jeho vymáhání, příp. může dojít k přeměně na nepodmíněný trest odnětí svobody.

12. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vytvořené dne 13. 5. 2025 soud zjistil, že z účtu s názvem , Jméno žalobce, , č. ú. , č. účtu, , byla na účet příjemce , č. účtu, zaslána dne 6. 3. 2024 částka 25 500 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Z přípisu Okresního soudu v Opavě ze dne 23. 5. 2023, jakož i z usnesení ze 17. 5. 2023 bylo zjištěno, že se jedná o účet Okresního soudu v Opavě.

13. Ze sdělení k placení výživného na účet , právnická osoba, ze dne 22. 9. 2023, které žalovanému zaslal , právnická osoba, , Krajská pobočka v , adresa, , č. j. , číslo jednací, soud zjistil, že , označení úřadu, sděloval žalovanému, že rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 29. 8. 2023 mu byla stanovena povinnost s účinností od 1. 9. 2023 platit výživné na nezl. , jméno FO, , narozenou , datum, , v částce 2 500 Kč měsíčně, vždy ke každému 1. dni v měsíci, a to na účet , právnická osoba, , Krajská pobočka v , adresa, . K dnešnímu dni (to je k 22. 9. 2023) činí celkový dluh na výživném na nezl. , jméno FO, 2 500 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby tento dluh uhradil na číslo účtu a pod variabilním symbolem, jak je ve sdělení uvedeno.

14. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vytvořeného 13. 5. 2025 soud zjistil, že z účtu s názvem , Jméno žalobce, , č. ú. , č. účtu, , byla na účet příjemce č. ú. , č. účtu, zaslána částka 2 500 Kč, a to dne 6. 3. 2024 pod variabilním symbolem , var. symbol, (což jsou údaje uvedené ve sdělení , označení úřadu, , viz bod 13. odůvodnění tohoto rozsudku).

15. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vytvořeného 13. 5. 2025 soud zjistil, že z účtu s názvem , Jméno žalobce, , č. ú. , č. účtu, , byla na účet příjemce č. ú. , č. účtu, zaslána částka 2 500 Kč, a to dne 25. 3. 2024 pod variabilním symbolem , var. symbol, .

16. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 27. 1. 2026 soud zjistil, že účet č. , hodnota, byl založen 18. 4. 2023 s názvem , jméno FO, , dále uvedeno rodné číslo, datum narození a trvalá adresa, jedná se o běžný účet v měně CZK. Disponenti nejsou. Dne 25. 3. 2024 byla na účet připsána platba 2 500 Kč z účtu , č. účtu, vedeného na , Jméno žalobce, , variabilní symbol , var. symbol, .

17. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vytvořeného 13. 5. 2025 soud zjistil, že z účtu s názvem , Jméno žalobce, , č. ú. , č. účtu, , byla na účet příjemce č. ú. , č. účtu, zaslána částka 2 000 Kč, a to dne 10. 6. 2024 pod variabilním symbolem , var. symbol, .

18. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 15. 1. 2026 soud zjistil ohledně identifikace účtu č. , č. účtu, , že je veden na jméno , jméno FO, , narozen , datum, , dále uvedena trvalá a kontaktní adresa, majitel účtu od 10. 6. 2024 do 10. 6. 2024. Dne 10. 6. 2024 byla na účet připsána platba ve výši 2 000 Kč z účtu , č. účtu, .

19. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 1. 2025, která byla téhož dne doporučeně zaslána žalovanému, soud zjistil, že zástupkyně žalobce ve výzvě sdělovala, že žalobce na základě ústní zápůjčky poskytl žalovanému následující peněžitá plnění, a to 6. 3. 2024 25 500 Kč, 6. 3. 2024 2 500 Kč, 25. 3. 2024 2 500 Kč, 10. 6. 2024 2 000 Kč a 11. 7. 2024 7 000 Kč. Ačkoliv se žalovaný zavázal k vrácení uvedených peněžitých částek nejpozději do 31. 12. 2024, dosud ničeho neuhradil. Ocitl se tak v prodlení s úhradou částek a žalobci vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné částky. Ke dni předžalobní výzvy činí zákonné úroky částku 104 Kč. Zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky včetně vyčíslených zákonných úroků z prodlení a dále nákladů právního zastoupení celkem ve výši 46 864 Kč, a to na bankovní účet ve výzvě uvedený ve lhůtě do 15. 1. 2025. V případě neuhrazení dlužné částky bude dále pokračováno soudní cestou.

20. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že žalobce je jeho otec, žalovaného zná z místa bydliště. K otci má dobrý vztah, k žalovanému má vztah neutrální. Ví, co je předmětem řízení, žalovaný dluží žalobci peníze. Pamatuje si, že asi před dvěma lety prodal žalobce žalovanému sekačku. U předání sekačky byl osobně. Bylo to v ročním období jako je nyní (svědek vyslechnut při jednání 26. 2. 2026). On v té době studoval v Olomouci, jezdíval domů, o víkendu byl doma vždy. Pamatuje si, že žalovaný byl u nich, viděl sekačku, zeptal se žalobce, jestli by mu ji neprodal, a žalobce řekl, že ano. Neslyšel, na jaké ceně se dohodli, a ani neslyšel, do kdy má být cena zaplacena. Viděl, že žalovaný si sekačku odvezl. Dále si pamatuje, že na základě pokynu otce posílal internetovým bankovnictvím z účtu otce nějakou částku mezi 20 000 – 30 000 Kč, mělo to být na úhradu dluhu pana , jméno FO, . Údajně se jednalo o nějaké problémy s alimenty. Ví o tom, že otec půjčoval žalovanému ještě nějaké nižší částky. Konkrétně neví, kdy a o jaké částky se jednalo. Nevzpomíná si na to, jestli byl osobně přítomen nějakému jednání žalobce a žalovaného ohledně poskytnutí a vrácení půjčky. Nemá žádné poznatky o tom, že by žalovaný pro otce vykonával nějaké práce, za které by mu otec platil.

21. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že na základě dohody se žalovaným za žalovaného zaplatil v roce 2024 jeho dluhy, jak jsou popsány v žalobě. Začalo to tím větším dluhem, kvůli kterému volali k soudu. Žalovaný za ním tehdy přišel, že má „malér“, aby mu pomohl, že pokud peníze nezaplatí, hrozí mu, že půjde do výkonu trestu. Dohodli se, že do konce roku 2024 mu peníze vrátí zpátky. Dohodli se ústně, nikdo další u toho nebyl. Potom za něj platil ještě další nižší částky. Co se týká částky 2 000 Kč (odeslané z účtu žalobce dne 10. 6. 2024), pamatuje si, že mu volal žalovaný, že potřebuje poslat 2 000 Kč, řekl mu, na jaký účet, řekl mu, že mu peníze půjčí a chce je vrátit do konce roku 2024, stejně jako v ostatních případech. V roce 2024 pro něj žalovaný nevykonával žádné práce. Práce pro něj vykonával předtím, než si začal od něj půjčovat peníze, byla to kamarádská výpomoc. Žalovaného zná, protože bydlí ve stejné vesnici. Sekačku od něj žalovaný koupil za dohodnutou cenu 7 000 Kč, převzal si ji, tvrdil mu, že na ni má kupce, který ji hned koupí za 10 000 Kč a žalobci žalovaný těch 7 000 Kč hned přinese, žádné peníze však od něj neviděl.

22. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav: V průběhu roku 2024 poskytl žalobce žalovanému na základě ústně uzavřených smluv o zápůjčkách několik dílčích zápůjček, a to dne 6. 3. 2024 ve výši 25 500 Kč, dne 6. 3. 2024 dále ve výši 2 500 Kč, dne 25. 3. 2024 ve výši 2 500 Kč, dne 10. 6. 2024 ve výši 2 000 Kč, a to ve všech případech formou bezhotovostních převodů, jež byly doloženy výpisy z bankovních účtů (podrobně body 11., 13., 14., 15., 16., 17.). Poskytnutí těchto částek na základě uzavřených smluv o zápůjčkách žalovaný v řízení nerozporoval. Jak bylo prokázáno z účastnické výpovědi žalobce, bylo mezi stranami dohodnuto, že zapůjčené částky vrátí žalovaný žalobci nejpozději do konce roku 2024. Co se týká kupní smlouvy ohledně sekačky, bylo prokázáno, že tato byla uzavřena ústně během února 2024, byla dohodnuta kupní cena 7 000 Kč, kterou měl žalovaný uhradit bezprostředně poté, co sekačku prodá další osobě, přičemž již při uzavírání kupní smlouvy tvrdil žalobci, že má kupce, žalovaný sekačku převzal, kupní cenu žalobci neuhradil. Následně žalobce požadoval úhradu kupní ceny do konce roku 2024, žalovaný však kupní cenu neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.

23. V souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. soud hodnotil provedené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným došlo v období od 6. 3. 2024 do 10. 6. 2024 k uzavření několika ústních smluv o zápůjčkách (25 500 Kč + 2 500 Kč + 2 500 Kč + 2 000 Kč), kdy ve všech případech na základě dohody mezi účastníky vždy zaslal žalobce na žalovaným označený účet finanční zápůjčku a žalovaný se zavázal po čase zapůjčené finanční prostředky žalobci vrátit (do konce roku 2024). Zapůjčené finanční prostředky byly použity na úhradu dluhů žalovaného, jak vyplývá z provedeného dokazovaní a jak koneckonců žalovaný sám potvrdil. Nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že si dluhy u žalobce měl odpracovat. Žalovaný v tomto směru neunesl důkazní břemeno (byl poučen soudem podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.). Jeho tvrzení jeví se jako účelová a nevěrohodná, navíc si navzájem odporující. Žalovaný tvrdil, že u žalobce začal pracovat už asi týden předtím, než mu žalobce poskytl zápůjčku 25 500 Kč, pracoval u žalobce celkem 2 měsíce v pracovní dny každý den asi 7 hodin a byla sjednána hodinová sazba 150 Kč - 200 Kč. Zároveň žalovaný tvrdil, že žalobce mu za práci dal v hotovosti 10 000 Kč - 15 000 Kč, některý pátek 1 000 Kč nebo 2 000 Kč, někdy říkal, že mu připlatí za práci o víkendu. Nejprve žalobce tvrdil, že si měl odpracovat zápůjčky ze 6. 3. 2024, to je 25 500 Kč a 2 500 Kč. V průběhu řízení (u dalšího jednání) začal tvrdit, že to bral tak, že „možná“ si měl odpracovat i další zápůjčky (25. 3. 2024 2 500 Kč a 10. 6. 2024 2 000 Kč) a taky 7 000 Kč za sekačku (to začal tvrdit poté, co již předtím svůj dluh vůči žalobci co do částky 7 000 Kč uznal). Přitom, co se týká částky 2 500 Kč (zápůjčka z 25. 3. 2024) žalovaný nejprve tvrdil, že tyto peníze žalobce poskytl na nákup šroubů (podrobně bod 3. odůvodnění tohoto rozsudku), což bylo provedenými důkazy vyvráceno (body 15., 16. odůvodnění tohoto rozsudku), posléze žalovaný potvrdil, že se jednalo o „alimenty“, které za něj žalobce posílal , jméno FO, . Co se týká uzavřené kupní smlouvy, tak předmětem koupě byla sekačka, která byla žalovanému předána, což potvrdil, rovněž tak potvrdil dohodnutou kupní cenu 7 000 Kč, kterou se zavázal žalovanému zaplatit, přitom kupní cenu měl zaplatit bezprostředně po převzetí věci (tvrdil, že má kupce, kterému ihned po převzetí sekačky od žalobce sekačku za vyšší cenu prodá a 7 000 Kč přinese žalobci), kupní cenu neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy a není uhrazena dosud.

24. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

25. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle § 2079 občanského zákoníku neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

26. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a žalobě vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení (v tomto směru přihlédl k ustanovení § 1968 a následující občanského zákoníku, výše přiznaného úroku z prodlení je v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb.). Počátek prodlení žalovaného je v návaznosti na dohodnutou splatnost zápůjčky (smlouvy o zápůjčkách) a na dohodu o úhradě kupní ceny (kupní smlouva), kdy v obou případech byl žalovaný od 1. 1. 2025 již nepochybně s plněním dluhu v prodlení.

27. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovaného zaplatit ve sporu úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení částku celkem 29 056,68 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 580 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 27 476,68 Kč. Náklady právního zastoupení sestávají z odměny advokátky za 6 úkonů právní služby po 2 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení – plná moc ze dne 11. 12. 2024, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne 8. 1. 2025, návrh ve věci samé – žaloba, účast při jednání soudu dne 5. 1. 2026, které trvalo od 9:00 hodin do 10:05 hodin, písemné podání ve věci, které soudu došlo 20. 1. 2026 „doplnění tvrzení a návrh důkazů žalobce“, účast při jednání soudu dne 26. 2. 2026, které trvalo od 9:00 hodin do 10:40 hodin), dále 6x paušální náhrada hotových výdajů, a to 1x po 300 Kč a 5x po 450 Kč, což je v souladu s ustanoveními § 7, § 11, § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, s přihlédnutím k čl. II Přechodná ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb. (týká se § 13 odst. 4, kdy s účinností od 1. 1. 2025 se paušální náhrada hotových výdajů zvýšila z částky 300 Kč na částku 450 Kč). Dále náklady řízení představují náhradu za ztrátu času za celkem 8 půlhodin po 150 Kč (náhrada za ztrátu času 2x k jednání soudu ze sídla advokátky a zpět) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3, vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, když obě jednání se konala po 1. 1. 2025. Dále náklady na cestovném osobním automobilem , tovární značka, , RZ , SPZ, , k Okresnímu soudu v Opavě (2x k jednání soudu) na trase , adresa, a zpět, počet ujetých kilometrů vždy 184 km x 2 = 368 km. Průměrná spotřeba nafty na 4,6 l/100 km, vyhlášková cena motorové nafty 34,10 Kč dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,90 Kč dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. Náhrada celkem za použití silničního motorového vozidla tak činí 2 x 1 379 Kč, to je 2 758 Kč. V souladu s § 137 odst. 1 o. s. ř. vše zvýšeno o částku 4 768,68 Kč, to je o daň z přidané hodnoty (21% DPH), jejímž je zástupkyně žalobce plátcem, což soudu doložila (od 1. 10. 2025 společnost , Anonymizováno, advokátní společnost s.r.o., když od 1. 10. 2025 zástupkyně žalovaného vykonává advokacii jako společník této společnosti). V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit přisouzenou náhradu nákladů řízení zástupkyni žalobce.