11 C 112/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 24 960 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od 21. 8. 2006 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí.

II. Pokud se žalobkyně proti žalované domáhala kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 931,92 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 2 504,02 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, v této části se řízení zastavuje.

III. Pokud se žalobkyně proti žalované dále domáhala zaplacení částky 9 960 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení z částky 7 455,98 Kč od 21. 8. 2006 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 865,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek na soudním poplatku ve výši 124 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 20. 8. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení částky 24 960 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 29 224,90 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení počítaný z celkové dlužné částky ve výši 24 960 Kč od 21. 8. 2006, to je od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 18. 12. 2020), zákonného úroku z prodlení z částky 24 960 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí, od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne 9. 5. 2006 smlouvu o půjčce číslo nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč Celkem tak měla žalovaná vrátit částku 24 960 Kč v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 5. 2007. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ve smlouvy. Ke dni 13. 8. 2006 činila dlužná jistina 15 000 Kč a souhrnný dlužný poplatek 9 960 Kč Ani po tomto datu nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky z předmětné smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, a to s účinností od 5. 1. 2021, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 24 960 Kč sestávající z dlužné jistiny 15 000 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku 9 960 Kč a příslušenství, jak je rozepsáno výše.

2. K dotazu soudu podáním ze dne 29. 10. 2021 žalobkyně doplnila skutková tvrzení a uvedla, že souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč je součtem dvou úplat souvisejících s poskytnutím půjčky, a to úroku za poskytnutou půjčku ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a souhrnem úplaty za administrativní činnost a za hotovostní osobní výběr splátek obchodním zástupcem nebo pracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně každý týden. Úrok za poskytnutou půjčku je vyčíslen za dobu trvání smluvního vztahu, to je od uzavření smlouvy 9. 5. 2006 do data poslední řádné splátky dle sjednaného splátkového kalendáře 8. 5. 2007 a jeho výše činí 2 504,02 Kč. Úroková sazba odpovídá výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu v době sjednání smlouvy, to je v květnu 2006, to je 16,51 % ročně, představuje cenu za finanční kapitál poskytnutý žalované na sjednanou dobu. K tomu žalobkyně doložila Statistiku ČNB – úvěr na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně. Úplata za administrativní činnost a za hotovostní osobní výběr splátek činí 7 455,98 Kč. Jedná se o paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím půjčky, které budou žalované ze strany věřitele poskytovány minimálně po dobu, na kterou byla smlouva sjednána. Administrativní činnost zahrnuje zejména správu interního systému věřitele, vyhledávání„ žadatele o půjčku“ v databázi o spotřebitelích za účelem posouzení schopnosti splácet úvěr, činnost pracovníků při zadávání dat ze sjednané smlouvy do interního systému a zákaznickou podporu. Hotovostní osobní výběr splátek představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem nebo pracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně každý týden. Tyto náklady v podstatě nahrazují náklady, které by žalovaná při splácení půjčky musela jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance. Zároveň žalobkyně v tomto podání vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 2 931,92 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení vypočtený ke dni postoupení pohledávky žalobkyni, viz bod 1. odůvodnění rozsudku), a dále pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 2 504,02 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. K odůvodnění tohoto částečného zpětvzetí žaloby žalobkyně uvedla, že tak činí po posouzení celého případu. Po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyně po žalované nadále požadovala částku 24 960 Kč (to je součet jistiny ve výši 15 000 Kč a poplatku ve výši 9 960 Kč), zákonný úrok z prodlení z částky 22 455,98 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 26 292,98 Kč (to znamená, jedná se o úrok z prodlení v zákonné výši z částky 22 455,98 Kč, to je jistina 15 000 Kč + tvrzená úplata za administrativní činnost a za hotovostní osobní výběr splátek, jak v doplnění žaloby uvedla žalobkyně ve výši 7 455,98 Kč, a to od 21. 8. 2006, to je od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 18. 12. 2020).

3. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, ke kterému došlo dříve, než bylo ve věci jednáno, soud řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. zastavil (výrok II.).

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni, o odročení nežádali (zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Soud provedl důkaz smlouvu o půjčce číslo ze dne 5. 5. 2006 (v žalobě uvedeno nesprávné datum 9. 5. 2006) včetně smluvních podmínek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a přílohou číslo k této smlouvě, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021, poštovním podacím lístkem ze dne 1. 2. 2021, předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2021, poštovním podacím lístkem ze dne 30. 7. 2021. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: právnická osoba, IČO, poskytla žalované dne 5. 5. 2006 v hotovosti částku 15 000 Kč jakožto půjčku, kterou se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšenou o„ souhrnný poplatek“ v částce 9 960 Kč, a to v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 480 Kč, počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Ohledně„ souhrnného poplatku“ v částce 9 960 Kč, zejména ohledně toho, co přestavuje a z čeho se skládá, není ve smlouvě o půjčce ani ve smluvních podmínkách uvedených na zadní straně smlouvy nic bližšího uvedeno. V čl. 1 smluvních podmínek uvedených na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zákazník prohlašuje, že byl seznámen s výší roční procentní sazby nákladů (RPSN) půjčky mu poskytnuté Providentem, tato RPSN u doby splácení 52 týdnů činí 199,4 %. Délka splácení půjčky nebude anonymizováno v průběhu účinnosti této smlouvy upravována, nedohodnou-li se strany jinak. Podle smluvních podmínek uvedených na zadní straně smlouvy, které tvořily nedílnou součást smlouvy, se strany v čl. 5 dohodly, že jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Dále se strany v čl. 8 dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má anonymizováno právo požadovat uhrazení celé zbylé části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Původní věřitelka převedla pohledávku na žalobkyni (číslo příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020), doporučeně zaslaným oznámením ze dne 6. 1. 2021 původní věřitelka oznámila žalované, že žalovanou pohledávku z předmětné smlouvy číslo postoupila žalobkyni, a to včetně příslušenství této pohledávky. Výše pohledávky k datu postoupení dle údajů v oznámení o postoupení pohledávky činila 24 960 Kč bez příslušenství. Doporučeně zaslanou předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2021 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné jistiny 15 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 9 960 Kč a dále příslušenství, které tvoří úroky z prodlení v zákonné výši nabíhající z celkové částky 24 960 Kč do zaplacení (k datu 29. 7. 2021 pohledávka vyčíslena na částku 55 310,88 Kč), a to do 13. 8. 2021 (případně nechť do této doby žalovaná písemně uzná svůj závazek vůči žalobkyni a uzavře dohodu o splátkách), jinak se žalobkyně obrátí na soud.

6. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena v souladu s ustanovením § 1879 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

7. V daném případě soud ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, aplikoval ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, starého občanského zákoníku, neboť předmětná smlouva o půjčce byla uzavřena ještě za jeho účinnosti. Přihlédl tako k ustanovením zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Podle § 657 starého občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 starého občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle § 39 starého občanského zákoníku neplatný je mimo jiné právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 41 starého občanského zákoníku vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle § 517 odst. 1, 2 starého občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, přičemž jejich výši stanoví prováděcí předpis, kterým bylo s účinností do 31. 12. 2013 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8. Pokud jde o ujednání ohledně výše„ souhrnného poplatku“ za poskytnutí půjčky, hodnotí je soud jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Ač původní věřitelka označila ve smlouvě navýšení půjčky„ souhrnným poplatkem“, jedná se fakticky o úplatu za poskytnutí peněz, a tedy úroky ve smyslu § 658 odst. 1 starého občanského zákoníku. Ten jejich sjednání sice připouštěl, nicméně jejich dohodnutá výše musela být v souladu se základními zásadami pro právní úkony obsaženými v části první, hlavě čtvrté občanského zákoníku. V této věci výše dohodnutých úroků představuje 66,4 % půjčené částky, takže žalovaná by měla vracet 166,4 % půjčených prostředků. Takové ujednání je dle názoru soudu v rozporu s obecnými zásadami slušnosti, které jsou běžně v civilizované společnosti zastávány a ve svém souhrnu jsou označovány jako dobré mravy. Je logické a opodstatněné, že věřitelé půjčující peníze za dobu, po kterou nemohou s půjčenou částkou disponovat, požadují určitou úplatu za půjčení, ta by však měla odpovídat určité obvyklé ceně peněz, za kterou jsou půjčovány. 66,4% úrok je úrokem, který lze hodnotit jako lichevní, protože spotřebitelé využívající k čerpání úvěru služeb nebankovních subjektů jsou téměř ve všech případech osoby, kterým by banky, které poskytují (v době uzavření smlouvy o půjčce poskytovaly) standardní úroky, z nějakého důvodu nepůjčily. K půjčce od nebankovního subjektu tak přistupují zpravidla v určité tísni, kdy nemají na výběr. Původní věřitelka žalované za této situace poskytla půjčku 15 000 Kč, za kterou měla žalovaná zaplatit kromě jejího vrácení ještě částku 9 960 Kč, tedy plnění, které je k poskytnuté půjčce v hrubém nepoměru. Pokud v podání ze dne 29. 10. 2021 žalobkyně tvrdila, že„ souhrnný poplatek“ představuje úrok ve výši 16,51 % ročně za poskytnutí půjčky od uzavření smlouvy do data poslední řádné splátky ve výši 2 504,02 Kč a dále poplatky za administrativní činnost a za hotovostní osobní výběr splátek ve výši 7 455,98 Kč, kdy se má jednat o jakousi paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím půjčky, pak z předložených důkazů nic takového nevyplývá (v tomto směru byla k důkazu předložena smlouva o půjčce, kde je pouze uvedeno, že„ zákazník se zavazuje zaplatit anonymizováno v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek v částce 9 960 Kč“, ani smluvní podmínky za zadní straně smlouvy žádné další podrobnosti ohledně souhrnného poplatku neobsahují). Žalobkyně se k jednání nedostavila, čímž se zbavila možnosti být poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., zejména aby ke svým tvrzením navrhla důkazy. Předložená listina„ Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR“ za období rok 2006 neprokazuje, že část„ souhrnného poplatku“ představuje úrok za poskytnutou půjčku ve výši 16,51 % ročně.

9. Vzhledem k tomu, že část smlouvy o„ souhrnném poplatku“ lze oddělit od zbývajících ujednání smlouvy, soud považuje v ostatním smlouvu za platnou. Předáním peněz právní předchůdkyní žalobkyně žalované tak došlo k uzavření smlouvy o půjčce a bylo povinností žalované půjčenou částku vrátit. Nebylo nikterak zpochybněno tvrzení žalobkyně, že žalovaná od uzavření smlouvy o půjčce do uzavření smlouvy o postoupení pohledávek právní předchůdkyni ničeho neuhradila a že neuhradila ničeho ani po postoupení pohledávky žalobkyni. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 15 000 Kč (poskytnutá půjčená jistina) a dále co do zákonných úroků z prodlení z této částky od 21. 8. 2006 (to je od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu dlužné částky, což je v souladu se smluvními podmínkami, dlužná jistina vyčíslená k 13. 8. 2006 činila 15 000 Kč) do zaplacení (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok III.).

10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a s přihlédnutím k ustanovením § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. ve vztahu k částečnému zpětvzetí žaloby. Soud vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch v 66,8 % (co do částky 15 000 Kč) z uplatněného nároku (předmětem řízení dlužná jistina 15 000 Kč a částka 9 960 Kč, přitom žalobkyně tvrdí, že 2 504,02 Kč z tohoto jsou úroky a 7 455,98 Kč poplatky), neúspěch 33,2 %, takže žalobkyni přiznal část nákladů řízení ve výši 33,6 %, což je 865,20 Kč Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 1 123 Kč a z nákladů právního zastoupení 1 452 Kč Náklady právního zastoupení představují: odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) po 300 Kč a 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč, což je v souladu s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným ustáleným vzorem uplatněným opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému ISAS). Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za částečné zpětvzetí a doplnění žaloby (§ 146 odst. 2, věta prvá o. s. ř.). V souladu s § 137 odst. 1 o. s. ř. vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty (21% DPH), to je o částku 252 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně, což soudu doložil. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit přiznané náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.

11. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z žaloby podle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí 1 123 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 999 Kč, zbývá doplatit 124 Kč. Základem pro výpočet výše soudního poplatku je částka 22 455,98 Kč (§ 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na sodní výkon rozhodnutí (exekuci).