11 C 121/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce proti žalovanému: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Návrh, aby výživné, které je povinen platit žalovaný na žalobce podle rozsudku [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne 3. 8. 2004 v částce 1 200 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 1. 2019 zvýšilo na částku 3 000 Kč měsíčně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 17. 9. 2021 domáhal se žalobce proti žalovanému, který je jeho otcem, zvýšení výživného zletilého dítěte z částky 1 200 Kč měsíčně na částku 3 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2019. Žalobu odůvodnil tím, že od poslední úpravy výživného uplynulo mnoho let, poslední úprava výživného byla provedena rozsudkem [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne 3. 8. 2004, který nabyl právní moci 8. 9. 2004. V té době byl nezletilý žalobce svěřen do výchovy matky a žalovanému byla stanovena povinnost platit na něj výživné 1 200 Kč měsíčně. V současné době je studentem vysoké školy a rozsah jeho potřeb výrazně stoupl, a to nejen s přibývajícím věkem, ale i s jeho mimoškolní a sportovní činností. Od [datum] žije v [obec] na kolejích, do [obec] dojíždí. V prostém elektronickém podání ze dne 21. 2. 2022 žalobce sdělil, že nemá poznatky, kde a s kým žalovaný bydlí, na internetu našel pouze odkaz na článek o [povolání] v [anonymizováno] deníku. Žalovaného neviděl od roku 2018. Dále uvedl, že 8. 6. 2021 ukončil maturitní zkouškou studium na střední škole a od 10. 9. 2021 studuje na [název školy] [anonymizováno] v [obec], [označení fakulty] [anonymizována dvě slova]. Za ubytování na kolejích platí měsíčně 2 850 Kč. Jeho zdravotní stav je dobrý, nemá pravidelný příjem, přivydělává si na občasných brigádách. Trvale žije ve společné domácnosti s matkou v pronajatém dvoupokojovém bytě, kde platí nájemné cca 10 500 Kč měsíčně. Matka je zaměstnána jako [povolání] s průměrných měsíčním příjmem cca 20 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvolání, o odročení nežádali, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z rozsudku [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne 3. 8. 2004, který nabyl právní moci 8. 9. 2004, soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo rozhodováno o úpravě práv a povinností i pro dobu po rozvodu k tehdy nezletilým dětem [jméno], narozené [datum], [jméno], narozené [datum], a [jméno], narozenému [datum] (žalobci), [příjmení]. Soud schválil dohodu, podle které tehdy nezletilé děti byly svěřeny do výchovy matky [jméno] [příjmení], a to i pro dobu po rozvodu manželství rodičů. Otec (žalovaný) se zavázal přispívat na výživu tehdy nezletilé [jméno] 2 400 Kč měsíčně, na výživu tehdy nezletilé [jméno] 1 400 Kč měsíčně a na výživu tehdy nezletilého žalobce 1 200 Kč měsíčně s účinností od 1. 8. 2004, a to i pro dobu po rozvodu. V době této úpravy žily tehdy nezletilé děti s matkou ve čtyřpokojovém bytě, tehdy nezletilá [jméno] ukončila [anonymizováno] třídu základní školy, tehdy nezletilá [jméno] ukončila [anonymizováno] třídu základní školy a s tehdy nezletilým žalobcem byla matka na mateřské dovolené. Otec (žalovaný) žil s přítelkyní v pronajatém dvoupokojovém bytě. S nimi ještě žily ve společné domácnosti také 2 nezletilé děti přítelkyně žalovaného. Dle odůvodnění rozsudku soud vycházel z příjmu žalovaného z podnikání za rok 2003 ve výši 10 500 Kč průměrně měsíčně. V době poslední úpravy byl otec (žalovaný) OSVČ, podával daňové přiznání u Finančního úřadu v [obec], v roce 2002 měl žalovaný dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné SVČ 103 161 Kč a v roce 2003 dílčí základ daně z příjmu z podnikání a jiné SVČ 126 002 Kč (sdělení Finančního úřadu v [obec] č. l. 9). Matka žalobce v té době pobírala rodičovský příspěvek a dále jí byly vypláceny dávky SSP.

5. Z žalobcem předložených listin soud zjistil, že žalovaný je žalobcův otec (předložený rodný list), dále že žalobce je v akademickém roce 2021 2022 studentem 1. ročníku prezenčního studia, studijní obor [anonymizována dvě slova], studijní program bakalářský, [anonymizována dvě slova] fakulta [název školy] [anonymizováno] v [obec] (potvrzení o studiu vydané dne 9. 9. 2021, dále potvrzení o studiu vydané 4. 11. 2021). Dále soud zjistil, že žalobce měl rezervaci ubytování na vysokoškolské koleji, začátek ubytování 24. 9. 2021, konec 30. 6. 2022, cena za noc 95 Kč, rezervační kauce 2 000 Kč (předložené listiny o rezervaci ubytování). Dále soud zjistil, že ve školním roce 2020 2021 byl žalobce studentem [anonymizováno] třídy [název školy] [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec], jednalo se o denní formu studia (potvrzení ze dne 14. 10. 2020).

6. Ze sdělení Úřadu práce České republiky, [anonymizováno] [pobočka], ze dne 11. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl naposledy veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 5. 10. 1998 do 4. 5. 1999. Důvodem vyřazení byla skutečnost, že zahájil samostatnou výdělečnou činnost bez příspěvku úřadu práce. K dotazu soudu dále úřad práce sdělil, že žalovaný od 1/ 2018 dosud není žadatelem ani příjemcem dávek SSP podle zákona 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, vyplácených úřadem práce.

7. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 18. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl od 5. 5. 1999 evidován v registru pojištěnců [státní instituce] [anonymizována tři slova] jako osoba samostatně výdělečně činná, [IČO], nepobírá dávky nemocenského pojištění a nepobírá dávky důchodového pojištění. Toto sdělení [stát. instituce] doplnila sdělením ze dne 1. 11. 2021 tak, že žalovaný byl přihlášen jako osoba samostatně výdělečně činná na základě živnostenských listů s oprávněním od 1. 2. 1998 do 28. 11. 2012 – [anonymizována dvě slova] a s oprávněním od 1. 8. 1998 do 28. 11. 2012 – [anonymizováno] Místem podnikání byla [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce]. Kontaktní adresu žalovaný neoznámil. Není známo, zda a na základě jakého oprávnění je samostatná výdělečná činnost vykonávána od 29. 11. 2012, žalovaný je nekontaktní. Ke svému sdělení [stát. instituce] připojila živnostenský list [číslo jednací] vydaný žalovanému Okresním úřadem [obec], živnostenským úřadem, na základě ohlášení ze dne 29. 6. 1998 pro předmět podnikání [anonymizováno], a dále živnostenský list č. j. ŽÚ [číslo] vydaný Magistrátem města Opavy, Městským živnostenským úřadem, na základě ohlášení ze dne 26. 1. 1998 pro předmět podnikání [anonymizována dvě slova]. Aktuálně v živnostenském rejstříku (nahlížení do ŽR) nebyl nalezen podnikatelský subjekt [celé jméno žalobce], [datum narození], identifikační [číslo].

8. Ze sdělení [územní celek], Úřadu městského obvodu [část obce], ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný nebyl ani není zaměstnancem Úřadu městského obvodu [část obce]. [anonymizována dvě slova] měla ve správě [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [část obce]. Dotaz činil soud z důvodu odkazu žalobce na článek v [anonymizováno] deníku o [anonymizována dvě slova] v areálu [anonymizována dvě slova] ze dne 2. 2. 2019, kde bylo zmíněn i žalovaný.

9. Ze sdělení [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ze dne 14. 6. 2022 soud zjistil, že tato společnost zajišťovala výkon [anonymizováno] správy pro provozovatele [územní celek], městský obvod [část obce], do 30. 3. 2019. V této době výkopy hrobů zajišťovali hrobníci jako osoby samostatně výdělečně činné. Žalovaný jim není znám a ani s ním neevidují žádný smluvní vztah.

10. Ze sdělení Finančního úřadu pro [označení kraje], Územní pracoviště v [obec], které soudu došlo 29. 6. 2022, soud zjistil, že žalovaný – daňový subjekt za zdaňovací období 2019, 2020 a 2021 nepodal daňové přiznání.

11. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

12. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

13. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

14. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je potřeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněnou osobu osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí, přihlédne se popř. i k péči o rodinnou domácnost.

15. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. Podle ustanovení § 923 odst. 1 občanského zákoníku změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném.

17. Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

18. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav: Žalobce je synem žalovaného. Naposledy bylo o výživném na žalobce rozhodováno rozsudkem [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne 3. 8. 2004 (právní moc 8. 9. 2004), výživné na žalobce bylo stanoveno částkou 1 200 Kč měsíčně s účinností od 1. 8. 2004. Žalobce měl 2,5 roku, jeho matka byla z důvodu péče o něj na rodičovské dovolené a pobírala rodičovský příspěvek. Ve společné domácnosti s nimi žily ještě 2 nezletilé sestry žalobce. Žalovaný žil v době poslední úpravy ve společné domácnosti s přítelkyní a jejími 2 nezletilými dětmi, byl osobou samostatně výdělečně činnou na základě živnostenských listů, podával daňová přiznání (dílčí základ daně z příjmů z podnikání za rok 2003 126 002 Kč). Žalobce po ukončení studia na [název školy] [anonymizováno 6 slov] v [obec] (ve školním roce 2020 2021 byl žákem 4. ročníku) začal v září 2021 studovat na [název školy] [anonymizováno] v [obec], [označení fakulty] [anonymizována dvě slova], bakalářský studijní program [anonymizována dvě slova], prezenční forma studia. Byl ubytován na kolejích, kde platil za 1 noc 95 Kč (písemnost zaslaná v červnu 2022 na adresu kolejí, kterou soudu žalobce sdělil, se vrátila 28. 6. 2022 soudu zpět s tím, že žalobce se odstěhoval). Je nepochybné, že poměry na straně žalobce se od poslední úpravy změnily, že se jeho potřeby zvýšily. Změnily se i poměry žalovaného. Z listin, které si soud vyžádal, bylo prokázáno, že žalovaný byl u [stát. instituce] přihlášen jako osoba samostatně výdělečně činná na základě živnostenských listů od 1. 2. 1998 do 28. 11. 2012, není znáno, zda a na základě jakého oprávnění je samostatná výdělečná činnost vykonávána od 29. 11. 2012, žalovaný je nekontaktní. Aktuálně v živnostenském rejstříku (registr živnostenského podnikání, nahlížení do ŽR) nebyl žalovaný jako podnikatelský subjekt nalezen. Za zdaňovací období 2019, 2020, 2021 žalovaný daňové přiznání nepodával. Žalovaný není a nebyl zaměstnancem [územní celek] [anonymizována dvě slova] [část obce] ani [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalovaný není a od května roku 1999 nebyl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce. Žalobce dostatečně netvrdil, natož aby prokázal, jak se změnily poměry na straně žalovaného, aby soud mohl vyhovět, byť i jen částečně, jeho návrhu na zvýšení výživného za požadovanou dobu. Žalobce se k jednání soudu nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán, svou procesní nečinností se tak zbavil možnosti být soudem poučen, jak má na mysli ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Soud žalobu pro neunesení důkazního břemene žalobcem tvrdit a prokázat, že jsou na straně žalovaného podmínky pro zvýšení výživného, jak žalobce požaduje, zamítl.

19. Pro úplnost soud dodává, že pokud se v žalobě žalobce zmiňuje o dluhu na výživném za dobu 2017 – 2021, tak z informačního systému pro okresní soudy ISAS vyplývá, že ve věci uspokojení pohledávky oprávněného žalobce proti povinnému žalovanému v částce jistina ve výši [částka] a dále běžné výživné 1 200 Kč měsíčně od 1. 10. 2021 do zaplacení, a náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, rozhodl soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 14. 2. 2022 o odmítnutí exekučního návrhu ze dne 13. 9. 2021, když oprávněný žalobce na výzvu soudního exekutora nedoložil ve stanovené lhůtě soudnímu exekutorovi dle pokynu [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 9. 2021 následující informace: období, za které je dluh na výživném vymáhán, přesný přehled plateb v jednotlivých měsících, které povinný na výživné hradil, a to v období, za které je výživné vymáháno. Rozhodnutí nabylo právní moci 5. 4. 2022.

20. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovanému (ale ani žalobci) v tomto řízení dosud žádné náklady nevznikly.