11 C 124/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: ; B2 právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 23 670,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 9 212 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 212 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení úroku ve výši 76,25 % ročně z částky 9 754,26 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se řízení zastavuje.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 14 458,52 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 542,26 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 9 754,26 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 630,30 Kč, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek na soudním poplatku ve výši 236 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum], která byla dále doplněna a upřesněna podáním ze dne [datum], podáním ze dne [datum] (částečné zpětvzetí žaloby) a podáním ze dne [datum], domáhala se žalobkyně vůči žalovanému zaplacení částky 23 670,52 Kč spolu se sjednaným úrokem 88 % ročně z částky 9 754,26 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonnými úroky z prodlení z částky 9 754,26 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 630,30 Kč (vznikl z důvodu prodlení žalovaného s hrazením jednotlivých splátek). Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] s produktovým názvem [anonymizována tři slova] týdenní [anonymizována dvě slova] [rok]. Neoddělitelnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Na základě smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému při podpisu smlouvy vyplacena v hotovosti částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 8 917 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 101 Kč s úrokovou sazbou ve výši 88 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměny za administrativní zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, z částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 1 036 Kč a částka za flexibilní splácení činí 1 280 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za doplňkové pojištění ve výši 1 560 Kč Celkem měl žalovaný vrátit společnosti 20 477 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 394 Kč, přičemž poslední splátka činila 383 Kč. Žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil celkem 788 Kč, a to [datum] částku 394 Kč a [datum] částku 394 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž své závazky ze smlouvy porušil. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % denně byla kapitalizována na částku dle připojeného výpočtu k [datum], přičemž je po žalovaném požadována pouze v částce 5 000 Kč, smluvní pokuta je po žalovaném požadována v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl.„ Postup při prodlení zákazníka“. Dále v důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, tento žalobkyně požadovala pouze ve výši 630,30 Kč, jak vyplývá z přiloženého výpočtu. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postupitelka žalobkyni mimo jiné postoupila pohledávku z předmětné smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem smlouvy [číslo] Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], společně s tímto oznámením byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalovanému dne [datum] odeslána výzva k okamžitému splacení dluhu, v této výzvě byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku ve výši 24 300,82 Kč uhradil nejpozději do [datum]. K tomuto datu je vyčíslena předmětná pohledávka následovně: dlužná jistina 9 754,26 Kč, dlužný poplatek za poskytnutí a správu úvěru 8 916,26 Kč (uhrazené platby byly započteny ve výši 245,74 Kč na jistinu ve výši 10 000 Kč, která tak byla ponížena na částku 9 754,26 Kč, a ve výši 542,26 Kč na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru včetně plateb za doplňkové pojištění ve výši 10 477 Kč, dlužné poplatky tak byly poníženy na částku 9 934,74 Kč, žalobkyně z toho požadovala pouze 8 916,26 Kč), kapitalizovaná smluvní pokuta 5 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 630,30 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému doporučeně dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě dluhu, žalovaný po zaslání výzvy neuhradil ničeho. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru žalovanému posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Vycházela mimo jiné z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na úvěru leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS), dále prověřila úvěruschopnost žalovaného například prostřednictvím insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů a dalších. Dále právní předchůdkyně žalobkyně komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, když konfrontovala žalovaným doložené skutečnosti s dostupnými údaji umožňujícími posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Po důkladné analýze dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně prověřila, že trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Žalovaný předložil před podpisem smlouvy pracovní smlouvu, ze které bylo patrné, že byl v dané době zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] na pozici manipulační dělník, a to od [datum] na dobu neurčitou. Žalovaný předložil vázanému zástupci právní předchůdkyně žalobkyně výplatní pásky za měsíce prosinec 2019 a leden 2020, čímž doložil svůj pravidelný deklarovaný čistý měsíční příjem ve výši 22 821 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný doložil další příjem domácnosti 8 000 Kč měsíčně.

2. Žaloba byla podána u Okresního soudu v Ostravě a Okresnímu soudu v Opavě jako soudu místně příslušnému byla postoupena na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]).

3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, pokud se domáhala úroku ve výši 76,25 % ročně z jistiny 9 754,26 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to s ohledem na ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a přechodných ustanovení zákona [číslo] 2020 Sb. K tomuto částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání, soud proto řízení v uvedené části v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. zastavil (výrok II. tohoto rozsudku).

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni, o odročení nežádali (zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, zákaznickou kartou ze dne [datum], přehledem plateb, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky z [datum], výzvou k okamžitému splacení z [datum], předžalobní upomínkou ze dne [datum], výplatními páskami z 12/ 2019 a 1/ 2020, výstupem z centrální evidence exekucí, z listiny„ zařazení zákazníka do pojistného programu“, podacími archy z [datum], [datum], [datum]. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: [právnická osoba] poskytla žalovanému [datum] v hotovosti částku 10 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený o poplatek 8 917 Kč představující součet úroků 5 101 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 2 316 Kč (částka za komfortní poskytnutí a splácení 1 036 Kč a částka za flexibilní splácení 1 280 Kč), dále pojistné za sjednané doplňkové pojištění 1 560 Kč. Celkovou dlužnou částku 20 477 Kč měl žalovaný zaplatit v 52 týdenních splátkách po 394 Kč (první až předposlední splátka), 383 Kč poslední splátka. Týdenním splátkovým obdobím se rozumí doba 7 dnů, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku spotřebitelského úvěru. První splátkové období začíná běžet vždy dnem uzavření smlouvy. Byla sjednána pevná úroková sazba po celou dobu trvání smlouvy 88 % ročně. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, spotřebitelský úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, v době sjednání úvěru byl k trvalému pobytu hlášen na adrese [stát. instituce] (adresa [adresa žalovaného] adresou úřadu), uvedl odlišnou adresu výběru v [obec] - [část obce], počet vyživovaných osob 1, nevlastní osobní automobil, je zaměstnán jako manipulační dělník v [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], zdroj příjmu 1, pravidelný čistý měsíční příjem žadatele 22 821 Kč, další čisté příjmy domácnosti 8 000 Kč, dále uvedl odhadované měsíční výdaje 6 800 Kč bez bližších údajů, uvedl, že nemá žádné externí ani interní splátky, nemá bankovní účet na své jméno. Zástupce [právnická osoba] [jméno] [příjmení] ověřil žalovaným předloženou pracovní smlouvu (od [datum], pracovní poměr na dobu neurčitou) a dvě žalovaným předložené výplatní pásky (12/ 2019, 1/ 2020), výše uvedené údaje byly zjištěny ze zákaznické karty. Z předložených mzdových lístků bylo zjištěno, že žalovaný od [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] za období 12/ 2019 obdržel čistou mzdu 22 827 Kč a za období 1/ 2020 obdržel čistou mzdu 23 806 Kč, žalovaný uplatňoval slevu na dani na dítě. Z výpisu z Centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že proti žalovanému byla v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy nařízena 1 exekuce (zahájena [datum], [číslo]). Z žalobcem předložené listiny„ Zařazení zákazníka do pojistného programu“ datované [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl zařazen do pojistného programu a přistoupil ke Skupinové pojistné smlouvě č. [číslo] Z přehledu plateb bylo zjištěno, že na předmětný úvěr žalovaný uhradil celkem 788 Kč, a to [datum] částku 394 Kč a [datum] částku 394 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako nové věřitelce. Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (oznámení ze dne [datum] s podacím archem ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného doporučeně zaslanými výzvami ze dne [datum] a [datum] ke splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucích z předmětné smlouvy o úvěru. Ve výzvě ze dne [datum] jej vyzvala k úhradě dlužné částky včetně příslušenství ve lhůtě 7 dnů od datace této výzvy s tím, že v opačném případě se obrátí na soud.

6. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

10. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky.

11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 10 000 Kč, přitom z této částky jí žalovaný doposud uhradil 788 Kč (což ničím zpochybněno nebylo). Zbývající částky, jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, neboť předmětná smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně totiž neprokázala, že by původní věřitelka řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného dlužníka splácet poskytnutý úvěr. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč, z toho vrátil částku 788 Kč, nevrátil 9 212 Kč, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení. Z karty zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by mu předmětný spotřebitelský úvěr nemohla poskytnout. Z ničeho neplyne, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala pravidelné výdaje žalovaného. Co se týká„ odhadovaných měsíčních výdajů žadatele“, je bez dalšího uváděna částka 6 800 Kč. Přitom adresa, na které byl žalovaný v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru přihlášen k trvalému pobytu, je adresou, na které sídlí [stát. instituce] (adresa ohlašovny pobytu), v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný bydlí v nájmu, zcela chybí údaje o tom, jaké má v souvislosti s bydlením náklady. Uvedená částka měsíčních výdajů objektivně vzbuzuje pochybnosti, právní předchůdkyně žalobkyně si měla vyžádat jejich ověření, stejně jako u výdajů na bydlení. Sám žalovaný uvedl, že má 1 vyživovací povinnost (i z předložených mzdových lístků vyplývá, že uplatnil slevu na dani na dítě), touto skutečností a s tím spojenými výdaji se právní předchůdkyně žalobkyně taktéž nikterak blíže nezbývala. Nikterak není osvětlen ani ověřen další tvrzený příjem žalovaného 8 000 Kč (má se jednat o další čisté příjmy domácnosti, přitom z údajů v zákaznické kartě nevyplývá, že by žalovaný žil ve společné domácnosti s někým dalším). V zákaznické kartě je uvedeno, že v době uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru nesplácel žalovaný žádné další dluhy z předchozích zápůjček či úvěrů, přitom z Centrální evidence exekucí (předložila žalobkyně) je patrno, že v době uzavření předmětné smlouvy byla na žalovaného nařízena exekuce. Poskytovatelka se měla blíže zajímat o to, o jaké dluhy se jedná, zda je žalovaný splácí pravidelně atd. Bez bližšího ověření příjmů a pravidelných výdajů nelze dle názoru soudu přistoupit k zodpovědnému porovnání a vyhodnocení reálných poměrů žalovaného a posoudit jeho schopnost zápůjčky s nastavenými parametry splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně měla po získání informací uvedených v zákaznické kartě objektivně jakožto profesionál vyhodnotit situaci žalovaného a vyžádat si konkretizaci a doložení příjmů a pravidelných výdajů (chybí rozhodné doklady o tom, zda a v jaké výši platí žalovaný nezbytné výdaje na živobytí, na bydlení atd.) nebo ochránit žalovaného před nezodpovědným zadlužením případnou vlastní neznalostí a zápůjčku mu neposkytnout. Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by pouze na základě předložených dokladů nemohla žalobkyně žalovanému úvěr poskytnout. Soud vyhodnotil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dostál jím zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaný skutečně vyčerpal, a částkou, kterou žalobkyni uhradil. To znamená že žalobkyně, na kterou původní věřitelka předmětnou pohledávku převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], se důvodně domáhá vrácení částky 9 212 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). Současně vznikla žalovanému nevrácením uvedené částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, jak má na mysli ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, a to v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v oznámení o postoupení pohledávek. Ve výzvě byla právní předchůdkyní žalobkyně určena desetidenní lhůta k zaplacení od jejího doručení, výzva byla podána na poště dne [datum], doručenku k ní žalobkyně nepředložila. Vzhledem k běžné doručovací praxi soud vychází z toho, že výzva byla doručena třetím dnem, nejpozději [datum], desetidenní lhůta k plnění tak uplynula [datum] a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení, přitom žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně. Nárok na zákonné úroky z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Mezi stranami nebyl spor o určení okamžiku splatnosti zbývající části jistiny, jak má na mysli § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný zůstal v řízení naprosto nečinný, takže nebylo možno ohledně jeho poměrů s možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaný netvrdil a následně ani neprokázal, že jeho možnosti mu umožňují splácet jistinu pouze v konkrétní výši splátek, je nutno dovodit, že v možnostech žalovaného je splatit celou jistinu úvěru najednou. Ve zbytku soud žalobu z důvodů uvedených výše zamítl (výrok III. rozsudku).

12. Z důvodu nadbytečnosti soud neprovedl důkaz výpovědí žalobkyní navrhovaného svědka [jméno] [příjmení], který měl být vyslechnut k tomu, že s žalovaným vyplňoval zákaznickou kartu, ověřoval jeho příjmy na základě dokumentů, které jsou specifikované v zákaznické kartě, jednalo se o pracovní smlouvu a výplatní pásky za měsíce prosinec 2019 a leden 2020, a na základě žalovaným předložených dokladů ověřoval pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Ze zákaznické karty totiž vyplývá, že zástupce [právnická osoba] [jméno] [příjmení] svým podpisem potvrdil, že dne [datum] všechny vyplněné údaje řádně zjistil, ověřil a zaznamenal na základě předložených dokladů nebo dokumentů a dalších informací sdělených žadatelem (žalovaným), přitom jako ověřené dokumenty jsou uvedeny pracovní smlouva, 2 výplatní pásky 12/ 2019, 1/ 2020 a občanský průkaz žalovaného. V zákaznické kartě není uvedeno, že by zástupce ověřoval ještě nějaké další dokumenty (například co se týká výdajů), pracovní smlouvu a výplatní pásky žalobkyně předložila k důkazu a soud těmito listinami důkaz provedl a učinil patřičná zjištění, jak je podrobně rozepsáno v bodě 11. odůvodnění tohoto rozsudku.

13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch ve 38,92 % (co do částky 9 212 Kč) z uplatněného nároku (předmětem řízení je dlužná jistina 9 754,26 Kč a dlužné poplatky a dlužné pojistné 8 916,26 Kč, požadovaná smluvní pokuta vyčíslena na 5 000 Kč, 23 670,52 Kč celkem, zbytek je příslušenství), neúspěch co do 61,08 %. Žalovaný tedy měl úspěch co do 61,08 % a neúspěch co do 38,92 %. Žalovaný by měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení co do 22,16 %. Z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady řízení vznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek dle položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí 1 184 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 948 Kč, zbývá doplatit 236 Kč. Základem pro výpočet výše soudního poplatku, jak vyplývá z ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, zákona o soudních poplatcích, je částka 23 670,52 Kč.