11 C 132/2020
č. j. 11 C 132/2020-106
V PLATNOSTICitované zákony (11)
Plný text
Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce ; zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zvýšení výživného pro zletilé dítě
I. Výživné, které je žalovaný povinen platit na žalobce podle rozsudku [název soudu] [anonymizována tři slova] č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 10. 2010 v částce 1 800 Kč měsíčně, se s účinností od 15. 9. 2017 zvyšuje na částku 2 300 Kč měsíčně a s účinností od 1. 6. 2019 do 31. 7. 2021 se zvyšuje na částku 3 500 Kč měsíčně, přičemž výživné je splatné vždy do každého 1. dne v měsíci předem k rukám žalobce.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce proti žalovanému domáhal zvýšení výživného o dalších 3 700 Kč měsíčně od 15. 9. 2017 do 31. 5. 2019, o dalších 2 500 Kč měsíčně od 1. 6. 2019 do 31. 7. 2021 a zvýšení výživného o 4 200 Kč měsíčně od 1. 8. 2021 nadále, zamítá.
III. Nedoplatek na výživném vzniklý jeho zpětným zvýšením za dobu od 15. 9. 2017 do 31. 7. 2021 v částce 54 467 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, 1. splátka 1. dne v měsíci následujícím po doručení rozsudku žalovanému a dále vždy spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. České republice – Okresnímu soudu v Opavě se právo na náhradu nákladů řízení státem zálohovaných nepřiznává.
1. Žalobou ze dne 15. 9. 2020, kterou dále doplnil podáním ze dne 28. 12. 2020 a podáním ze dne 17. 2. 2021, domáhal se žalobce proti žalovanému, který je jeho otcem, zvýšení výživného zletilého dítěte z částky 1 800 Kč měsíčně na částku 2 800 Kč měsíčně od 15. 9. 2017. Žalobu odůvodnil tím, že od poslední úpravy výživného uplynulo 10 let, poslední úprava výživného byla provedena rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 10. 2010. Od doby poslední úpravy se jeho poměry změnily. V době poslední úpravy byl žalobce žákem základní školy. V současné době je studentem [název školy] [anonymizováno 6 slov] v [obec], v tomto školním roce je studentem 4. ročníku denního studia. Studiem se připravuje na výkon budoucího povolání. Ve společné domácnosti nadále žije s matkou, která je nezaměstnaná a jejímž jediným příjmem je [anonymizována dvě slova] důchod ve výši 6 285 Kč. Matka žalobce má stále vyživovací povinnost pouze k žalobci. Žalobce se věnuje [zájmová činnost] [anonymizováno], s tím má spojené výdaje 500 Kč měsíčně jako příspěvek do [anonymizována dvě slova] a výdaje cca 3 000 Kč ročně na sportovní oblečení. V souvislosti se studiem si žalovaný musí pořizovat některé učebnice, případně další pomůcky, využívá internet, měsíční náklady na připojení k internetu jsou 450 Kč. Z důvodu online studia si žalobce pořídil notebook, za což vynaložil částku 15 100 Kč. V uplynulém školním roce měl dále výdaje cca 300 Kč na zájezdy pořádané školou.
2. Podáním ze dne 11. 6. 2021 žalobce žalobu změnil a domáhal se zvýšení výživného na částku 6 000 Kč měsíčně s účinností od 15. 9. 2017. Změnu žaloby odůvodnil tím, že u [právnická osoba] [obec], kde je zaměstnán, dosáhl žalovaný takových příjmů, že je schopen výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně platit.
3. V souladu s ustanovením § 95 o. s. ř. soud usnesením ze dne 4. 10. 2021 změnu žaloby, jak byla učiněna podáním ze dne 11. 6. 2021, připustil.
4. Do protokolu při jednání dne 4. 10. 2021 žalobce dále doplnil skutková tvrzení a uvedl, že po ukončení základní školy začal ve školním roce 2017 /2018 studovat [název školy] [anonymizováno 7 slov], v [obec]. Na této škole absolvoval 2 ročníky. V té době bydlel s matkou [jméno] [příjmení] v [obec] - [část obce] v pronajatém bytě o velikosti 3+1. Ve školním roce 2019 2020 přestoupil na [název školy] [anonymizována dvě slova] [název školy] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec], protože se s matkou přestěhovali do rodinného domku [rodinní příslušníci] v [obec]. Tento rodinný domek [rodinní příslušníci] darovali jeho matce a jejímu [rodinný příslušník] ([příbuzenský vztah] [role v řízení]), a to každému z jedné ideální poloviny. V rodinném domě jsou 2 bytové jednotky. V jedné bydlí matka, ve druhé on s [rodinní příslušníci], kteří jsou oba starobní důchodci. On se stravuje u [rodinní příslušníci]. Matka platí měsíčně na výdajích za elektřinu a plyn 2 000 Kč. Jemu matka měsíčně posílá 1 500 Kč, žalovaný mu má platit výživné 1 800 Kč měsíčně, od března 2021 mu však žádné výživné neposílá. Žalobce dále doplnil, že kromě nákupu sešitů a učebnic má vždy v září výdaje na příspěvek SRPŠ, a to ve výši 500 Kč. Když z důvodu přestěhování žalobce přestoupil na [název školy] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [obec], opakoval 2. ročník, protože obsah studia byl trochu odlišný oproti obsahu studia v [obec]. Dále žalobce doplnil, že kromě [anonymizováno] oblečení si každoročně do [anonymizována dvě slova] pořizuje [anonymizováno] obuv, za což zaplatí cca 1 500 Kč. Příspěvek do [anonymizována dvě slova] aktuálně činí 600 Kč měsíčně. V současné době je studentem 4. ročníku [název školy] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [obec], studium by měl v tomto školním roce ukončit maturitní zkouškou. Má zvýšené výdaje v souvislosti se svým zdravotním stavem, když trpí [anonymizováno], užívá léky, měsíčně na ně doplácí cca 250 Kč. Je nemajetný, nemá žádný pravidelný vlastní příjem, pouze v létě si přivydělává na brigádách. Letos v létě měl 2 brigády a celkem si vydělal 12 000 Kč. S žalovaným není v kontaktu.
5. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, když poukazoval na to, že není v jeho schopnostech a možnostech zvýšené výživné platit. Prodělal [anonymizováno] s těžkým průběhem, dlouhou dobu se léčil a na základě doporučení lékaře požádal o starobní důchod, který mu byl přiznán ve výši 9 326 Kč měsíčně. V současné době má pouze vyživovací povinnost k žalobci. V době poslední úpravy výživného měl ještě 2 další vyživovací povinnosti, a to k [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Vyživovací povinnost k [jméno] skončila už dávno, na [jméno] přestal výživné platit v březnu 2021, když zjistil, že odešla ze školy a nedokončila ji. Stále žije sám v rodinném domku svého otce. Jedná se o starší malý rodinný domek, kdy celková výměra obytných prostor je 70 m2. Jeho otec má 85 let a bydlí v bytě v [obec]. Žalovaný dále uvedl, že v souvislosti se svým zdravotním stavem má zvýšené výdaje na nákup léků, měsíčně se jedná o částku cca 300 Kč. Za výdaje spojené s užíváním domku, ve kterém bydlí, měsíčně platí 2 800 Kč zálohu na elektřinu a vodu, kromě toho každý rok nakupuje dřevo, což stojí 9 000 – 10 000 Kč, dřevem topí. Dále žalovaný uvedl, že od září 2017 až do 31. 5. 2019 byl evidován jako uchazeč o zaměstnání. Od 3. 6. 2019 byl zaměstnán u [právnická osoba] [obec], od [datum] až do přiznání starobního důchodu byl v pracovní neschopnosti, a to právě z důvodu [anonymizováno]. Uvedl, že vlastní 19 let starý osobní automobil a 11 let starý motocykl, jinak je nemajetný. S žalobcem není v kontaktu od jeho narození, v tomto směru je situace stále stejná.
6. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 10. 2010, který nabyl právní moci 13. 1. 2011, soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo rozhodováno o změně výživného na tehdy nezletilého žalobce, bylo rozhodnuto, že výživné, které se žalovaný zavázal platit na tehdy nezletilého žalobce podle rozsudku [název soudu] ze dne 20. 4. 2005, č. j. [číslo jednací], v částce 1 000 Kč měsíčně, je žalovaný povinen platit ve zvýšené výši 1 800 Kč měsíčně, splatné vždy ke každému 1. dni v měsíci předem k rukám matky, s účinností od 1. 9. 2008. Dále bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2008 do 31. 10. 2010 ve výši 20 800 Kč spolu s běžným výživným v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž bude žalovanému doručen rozsudek, to vše až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. V době této úpravy žil nezletilý ve společné domácnosti s matkou v [obec], kde měla matka pronajatý byt, byl žákem 1. třídy základní školy. Po úrazu [anonymizováno], který matka žalobce utrpěla v [časový údaj] [rok], jí byl následně přiznán částečný invalidní důchod ve výši 4 200 Kč měsíčně. Předtím, než byl matce žalobce přiznán částečný invalidní důchod, se její příjem v otevřeném přezkumném období (návrh podán 5. 5. 2010, přezkumné období 3 roky zpětně, to je od 5. 5. 2007) pohyboval v rozmezí od 8 150 Kč do 17 160 Kč. Matka měla vyživovací povinnost jen k tehdy nezletilému žalobci, nevlastnila žádné nemovitosti. Otec, tzn. žalovaný, v době této úpravy bydlel v rodinném domě rodičů, do 25. 7. 2006 byl zaměstnán ve [právnická osoba], od [datum] do [datum] byl v pracovní neschopnosti, měl problémy s [anonymizováno] a lékař mu doporučil najít si vhodnější zaměstnání. Z toho důvodu žalovaný pracovní poměr ukončil. Soud dospěl k závěru, že žalovaný ukončil pracovní poměr u [právnická osoba] důvodně, pro svůj zdravotní stav. V době od [datum] do [datum] byl žalovaný evidován jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce, v době od října 2007 začal pracovat u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], průměrný čistý měsíční příjem žalovaného u tohoto zaměstnavatele od října do prosince 2007 činil 11 776 Kč, od ledna do června 2008 14 335,83 Kč, od července 2008 do prosince 2008 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 14 881 Kč, od ledna 2009 do června 2009 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 15 054 Kč, od července 2009 do prosince 2009 15 402,83 Kč, od ledna 2010 do června 2010 14 160,67 Kč a v červenci 2010 15 968 Kč. Na cestovních náhradách v uvedeném období bylo žalovanému vypláceno 758 – 1 898 Kč měsíčně. V té době měl žalovaný kromě vyživovací povinnosti k žalobci ještě 2 další vyživovací povinnosti, a to k [jméno] [příjmení], která žila ve [země], po dohodě s její matkou na ni platil výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně, dále k nezl. [jméno] [příjmení], na kterou na základě soudního rozhodnutí platil výživné ve výši 1 800 Kč měsíčně. Soud při rozhodování vycházel z průměrného měsíčního příjmu žalovaného 14 419 Kč, dále z toho, že tehdy nezletilý žalobce začal od 1. 9. 2008 navštěvovat 1. třídu základní školy a přihlížel k tomu, že žalovaný měl v té době 2 další vyživovací povinnosti.
7. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 3. 2013, který nabyl právní moci 18. 5. 2013, soud zjistil, že tímto rozsudkem byl zamítnut návrh matky žalobce na zvýšení výživného pro tehdy nezletilého žalobce. V době rozhodování měl žalovaný stále celkem 3 vyživovací povinnosti (včetně žalobce), stále byl zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu 15 600 Kč. Soud návrh zamítl z toho důvodu, že na žádné straně není taková změna poměrů, aby vyžadovala zvýšení výživného.
8. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 29. 8. 2014, který nabyl právní moci 3. 11. 2014, soud zjistil, že tímto rozsudkem byl zamítnut návrh žalovaného na změnu výživného pro nezletilého žalobce. Žalovaný se tímto návrhem domáhal zrušení výživného na tehdy nezletilého žalobce. V době rozhodování matka s tehdy nezletilým žalobcem žila u svých rodičů, kteří jí pomáhali s péčí o nezletilého, do zaměstnání dojížděla do [obec], za období od ledna 2014 do června 2014 činil její průměrný čistý měsíční příjem 18 139 Kč, dále matka pobírala invalidní důchod prvního stupně ve výši 4 500 Kč měsíčně. Žalovaný žil stále v rodinném domku svého otce, do [datum] byl zaměstnán v [právnická osoba] [anonymizována tři slova] s průměrným čistým měsíčním příjmem 15 073 Kč, dále pobíral náhrady za dojíždění do práce ve výši 2 500 Kč měsíčně. Pracoval jako [povolání] [anonymizováno], neměl dobré pracovní hodnocení. Pracovní poměr byl ukončen dohodou ze strany žalovaného, zaměstnavatel sdělil, že v případě řádné pracovní morálky mohl být otec u [právnická osoba] zaměstnán i nadále. V době rozhodování, a to od 9. 4. 2014, byl žalovaný evidován u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a pobíral podporu v nezaměstnanosti ve výši 6 447 Kč měsíčně. Nadále měl celkem 3 vyživovací povinnosti. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku, soud žalobu na změnu (zrušení) výživného zamítl z toho důvodu, že žalovaný se bez důležitého důvodu vzdal zaměstnání.
9. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 12. 2014, který nabyl právní moci 13. 1. 2015, soud zjistil, že výživné pro tehdy nezletilou [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], bylo žalovanému s účinností od 1. 9. 2013 zvýšeno z částky 1 800 Kč na částku 2 300 Kč měsíčně.
10. Z žalobcem předložených potvrzení o studiu soud zjistil, že žalobce byl od 1. 9. 2017 do 30. 6. 2019 žákem [název školy] [anonymizována čtyři slova] v [obec a číslo], [ulice a číslo], studoval v denním studiu studijního (učebního) oboru [číslo] [anonymizována čtyři slova]. Z dalších potvrzení o studiu soud zjistil, že ve školním roce 2019 2020 byl žalobce studentem [název školy] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] v [obec] – denní forma studia, v uvedeném školním roce byl studentem 2. ročníku, ve školním roce 2020 2021 byl studentem 3. ročníku uvedené školy, opět denní forma studia a ve školním roce 2021 /2022 je studentem 4. ročníku uvedené školy, opět denní forma studia. Z předloženého vysvědčení žalobce za školní rok 2020 2021 vyplývá, že na [název školy] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] v [obec] studuje žalobce v oboru vzdělání [číslo] [anonymizována čtyři slova], ve školním roce 2020 2021 ukončil 3. ročník s celkovým hodnocením prospěl, v 1. pololetí měl celkem 27 omluvených zameškaných vyučovacích hodin a ve 2. pololetí celkem 6 omluvených zameškaných vyučovacích hodin, chování velmi dobré.
11. Ze sdělení Úřadu práce České republiky, Krajská [pobočka], Kontaktní pracoviště [obec], soud zjistil, že žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 7. 5. 2018 do 31. 5. 2019, důvod vyřazení: našel si práci sám. Zaměstnavatel, ke kterému uchazeč nastoupil: [právnická osoba] Co se týká minulých evidencí, tak žalovaný byl jako uchazeč o zaměstnání evidován od 9. 4. 2014 do 31. 3. 2017 a dále od 10. 5. 2017 do 1. 1. 2018. Jeho posledním zaměstnavatelem byl [titul]. [jméno] [příjmení], rozhodný výdělek 11 057 Kč. Nárok na podporu v nezaměstnanosti od ledna 2017 dosud není. Úřad práce dále sdělil, že od ledna 2017 dosud není žalovaný žadatelem ani příjemcem dávek státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., v platném znění. Dále sdělil, že žalovanému od ledna 2017 dosud nebyly podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, poskytovány dávky pomoci v hmotné nouzi. Z přehledu činností a evidencí uchazeče soud zjistil, že od 9. 4. 2014 do 31. 3. 2017 byl žalovaný v evidenci na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, našel si práci sám. Od 1. 2. 2016 do 31. 12. 2016 pracoval na základě dohody o provedení práce pro [titul]. [jméno] [příjmení]. Od 3. 4. 2017 do 30. 4. 2017 byl zaměstnán v pracovním poměru u [titul]. [jméno] [příjmení], zaměstnání ukončil sám – bez vážného důvodu. V době od 10. 5. 2017 do 1. 1. 2018 byl žalovaný v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, našel si práci sám, v době od 1. 2. 2018 do 30. 4. 2018 byl žalovaný v pracovním poměru u [titul]. [jméno] [příjmení], ukončil zaměstnání dohodou bez vážného důvodu. V době od 7. 5. 2018 do 31. 5. 2019 byl žalovaný v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, našel si práci sám.
12. Z přehledu výdělků a pracovního hodnocení žalovaného, které soudu zaslal [právnická osoba] [právnická osoba], [obec] (do [datum] [právnická osoba]), dále z informací [obec] správy sociálního zabezpečení [obec] o druhu a výši vyplacených dávek nemocenského pojištění soud zjistil, že žalovaný pracoval v [právnická osoba] [anonymizováno], [obec], jako [povolání] [anonymizováno]. Byl hodnocen jako zaměstnanec s výbornou pracovní morálkou, k pracovním úkolům přistupoval aktivně a zodpovědně. V kolektivu spoluzaměstnanců vystupoval kolegiálně, bezkonfliktně a zodpovědně. Nebyly u něj evidovány žádná porušení pracovní kázně a ani ze strany cestující veřejnosti nebyly k jeho osobě evidovány žádné stížnosti. Žalovaný ukončil svůj pracovní poměr dohodou ke dni 17. 8. 2021 z důvodu odchodu do [anonymizováno] starobního důchodu. Z přehledu výdělků žalovaného soud zjistil, že za dobu od 06/ 2019 – 12/ 2019 dosahoval žalovaný průměrného čistého měsíčního příjmu 41 511,50 Kč, každý měsíc vykazoval řadu přesčasových hodin (až 54 přesčasových hodin měsíčně), dále pobíral cestovní náhrady cca 1 400 – 1 800 Kč měsíčně. Za rok 2020 dosahoval žalovaný průměrného čistého měsíčního příjmu 29 487 Kč, přesčasové hodiny měl pouze v měsících lednu, únoru, březnu a červnu 2020, dále pobíral cestovní náhrady v rozpětí cca 1 000 - 2 000 Kč měsíčně. Za dobu od 01/ 2021 – 06/ 2021 dosáhl žalovaný průměrného čistého měsíčního příjmu 23 723,70 Kč, a to včetně dávek v pracovní neschopnosti, jak je soudu sdělila [státní instituce] [anonymizována tři slova] (č. l. 74 – vyplaceno na dávkách nemocenského pojištění žalovanému za dobu od 20. 4. 2021 do 25. 7. 2021 nemocenské celkem 70 431 Kč)), co se týká přesčasových hodin, tak pouze v měsíci lednu měl 2,18 přesčasových hodin a v měsíci únoru 2,42 přesčasových hodin. V době od ledna 2021 do dubna 2021 pobíral žalovaný dále cestovní náhrady v rozpětí 180 – 2 090 Kč měsíčně. Jak dále vyplývá ze zprávy [státní instituce] [anonymizována tři slova] v [obec], žalovaný pobíral nemocenské dávky od 20. 4. 2021 do 25. 7. 2021.
13. Z rozhodnutí [státní instituce] [anonymizována tři slova] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byl přiznán starobní důchod ve výši 9 326 Kč. Ze zprávy [státní instituce] [anonymizována tři slova] soud dále zjistil, že důchod byl jmenovanému přiznán k 18. 8. 2021.
14. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], ordinace praktického lékaře v [obec], soud zjistil, že žalovaný je v ambulanci MUDr. [jméno] [příjmení] registrován od 16. 6. 2020. Ode dne 6. 4. 2021 do 26. 7. 2021 byl v dočasné pracovní neschopnosti pro DG: [anonymizována tři slova] způsobená [anonymizována dvě slova]. Průběh onemocnění lékařka klasifikovala jako středně těžký, dispenzarizován na [anonymizováno] ambulanci v [obec], terapie a předpis léků v režii této ambulance. Dále se žalovaný léčil pro [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [spisová značka] Onemocnění [anonymizováno] je chronického charakteru, potíže pacienta budou trvalé. V terapii onemocnění [anonymizováno] indikována analgetika a [anonymizováno] běžně dostupná (volně prodejná, doplatky v řádu několika stovek korun měsíčně). Pacientovi bylo doporučeno nepřetěžování [anonymizována dvě slova], bez fyzické zátěže, nesetrvávat dlouhodobě v jednostranné poloze. Vhodné každodenní [anonymizováno] cvičení ev. ambulantní rehabilitace.
15. Ze sdělení Úřadu práce České republiky, Krajská [pobočka], Kontaktní pracoviště [obec], soud zjistil, že matka žalobce [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], není v evidenci úřadu práce. Naposledy byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 6. 3. 2017 do 13. 8. 2017, nastoupila k zaměstnavateli [právnická osoba], v [obec] Poslední zaměstnavatel byla [právnická osoba] [role v řízení] [anonymizována tři slova] v [obec], rozhodný výdělek 6 497 Kč, bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. [jméno] [příjmení] ukončila zaměstnání bez vážného důvodu. Dále ze zprávy úřadu práce soud zjistil, že jmenovaná od 1/ 2017 není žadatelem ani příjemcem dávek státní sociální podpory a byly jí poskytovány dávky pomoci v hmotné nouzi, které vyplácel Úřad práce, Kontaktní pracoviště [obec a číslo].
16. Ze sdělení [státní instituce] [anonymizována tři slova] soud dále zjistil, že [jméno] [příjmení] pobírá invalidní důchod prvního stupně v aktuální výši 6 544 Kč měsíčně. V roce 2020 činila výše jejího invalidního důvodu 6 285 Kč měsíčně, v roce 2019 5 783 Kč měsíčně, v roce 2018 5 130 Kč měsíčně, v roce 2017 4 897 Kč měsíčně.
17. Ze zprávy [název školního zařízení] [anonymizována čtyři slova] [obec] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] tam pracovala ve dnech 21. 9. 2020 – 29. 9. 2020, svůj pracovní poměr ukončila ve zkušební době. Za uvedené období činil čistý příjem [jméno] [příjmení] 3 904 Kč.
18. Z žalovaným předložených příjmových pokladních dokladů soud zjistil, že žalovaný uhradil [právnická osoba] [datum] za palivové dříví 7 314 Kč a za dopravu 616 Kč. Dále z žalovaným předložených dokladů SIPO soud zjistil, že žalovaný hradil 45 Kč poplatek ČRo, 135 Kč poplatek ČT, 259 Kč satelitní TV, 1 320 Kč elektřina (doklad SIPO na platební měsíc říjen 2021).
19. Z žalobcem předložených dokladů soud zjistil, že žalobce za připojení k internetu prostřednictvím sítě„ Opavský bezdrát“ hradil v měsíci říjnu 2021 celkem 450 Kč, jedná se o smluvený tarif dle smlouvy. Dále žalobce předložil soudu daňové doklady o nákupu knih [anonymizováno] 152 Kč dne 9. 3. 2021, Literatura pro 3. ročník 143,65 Kč dne [datum], [anonymizováno 6 slov] 469 Kč dne [datum], Literatura pro 4. ročník 159 Kč dne 16. 9. 2021 v [právnická osoba] Dále žalobce předložil soudu daňové doklady o nákupu oblečení, které si pořizoval, a to doklad o nákupu kalhot a pleteného zboží dne 8. 9. 2021 celkem 680 Kč, dále doklad ze dne 25. 9. 2021 o pořízení obuvi za 149 Kč, dále doklad o pořízení oděvů ve [anonymizováno] [obec] dne 10. 5. 2021, částka 1 149 Kč celkem. Dále doklad o pořízení oděvů v [anonymizováno] dne [datum] částka 205,79 Kč. Dále žalobce předložil daňové doklady o nákupu léků v lékárně [název] v [obec], dne 16. 9. 2021 za [anonymizováno] 5mg tbl a [anonymizována dvě slova] 5 mg tbl zákazníkem uhrazeno celkem 194 Kč, dále za [anonymizováno] sprej, [anonymizováno] a Vitamin C dne 23. 9. 2021 zákazníkem uhrazeno celkem 537 Kč. Dále žalobce doložil, že má náklady na MHD – kupón student [číslo] nepřenosný, platnost 30 dnů, za září 2021 hradil 199 Kč. Dále žalobce předložil doklady o tom, že za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] uhradil dne 13. 9. 2021 celkem 1 299,80 Kč s tím, že se jedná o vybavení jeho pokoje. Dále žalobce předložil příjmový pokladní doklad ze dne 20. 9. 2021, z toho soud zjistil, že uhradil 600 Kč [jméno] [příjmení], [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jednalo se o úhradu členského příspěvku. Z dalších žalobcem předložených daňových dokladů soud zjistil, že za Notebook [značka] [anonymizováno] [číslo] šedý byla dne 16. 8. 2019 uhrazena částka 15 147,35 Kč, dále za Office 365 825,62 Kč, dále dne 3. 12. 2020 za monitor uhrazeno 2 685,28 Kč. Žalobce předložil dále daňové doklady, ze kterých soud zjistil, že za [anonymizována tři slova] byla dne 25. 11. 2019 v prodejně [název] uhrazena částka celkem 1 600 Kč, v prodejně [název] dne 5. 2. 2020 za [anonymizována dvě slova] částka 3 689,90 Kč, ve [název] za batoh částka 699 Kč, dne 13. 12. 2019 za ponožky částka 150 Kč, za psací stůl dne 14. 9. 2019 částka 3 999 Kč, dále předložil doklady o pořízení šatní skříně a komody v prodejně [název] dne 13. 6. 2020, o pořízení stolní lampy za částku 1 799 Kč dne 4. 11. 2019, doklad o zálohách na obědy ze dne 10. 6. 2019, uhrazeno 200 Kč, za autoškolu žalobce vystavena faktura na částku 4 000 Kč, splatnost 12. 5. 2020. Dále žalobce předložil doklad z [anonymizována dvě slova] ze dne 26. 3. 2019, z tohoto dokladu soud zjistil, že žalobce na brýle zaplatil zálohu 1 000 Kč a byl vyúčtován doplatek 2 194 Kč.
20. Z pravomocného rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 12. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaný byl dne 9. 6. 2017 kolem 21.40 hodin jako [povolání] [anonymizováno] [trestný čin] [anonymizována dvě slova]. Tento důkaz byl proveden k námitkám žalovaného, že měl vážné důvody pro to, aby ukončil pracovní poměr u [příjmení] [příjmení], neboť byl [trestný čin]. K tomu soud podotýká, že ze sdělení úřadu práce (bod 11. odůvodnění) vyplývá, že u [titul]. [jméno] [příjmení] byl žalovaný zaměstnán od 3. 4. 2017 do 30. 4. 2017, pak byl bez zaměstnání a znovu byl u [titul]. [jméno] [příjmení] v pracovním poměru od 1. 2. 2018 do 30. 4. 2018.
21. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
22. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
23. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
24. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je potřeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněnou osobu osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí, přihlédne se popř. i k péči o rodinnou domácnost.
25. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
26. Podle ustanovení § 923 odst. 1 občanského zákoníku změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném.
27. Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.
28. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav: Žalobce je synem žalovaného. Naposledy bylo výživné na žalobce žalovanému stanoveno ve výši 1 800 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2008, a to rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 10. 2010, který nabyl právní moci 13. 1. 2011 (viz bod 6. odůvodnění). V té době byl tehdy ještě nezletilý žalobce žákem 1. třídy základní školy, žil ve společné domácnosti s matkou [jméno] [příjmení] v pronajatém bytě v [obec]. Matka žalobce měla vyživovací povinnost pouze k žalobci, v březnu 2009 utrpěla [anonymizována dvě slova], následně jí byl přiznán částečný invalidní důchod ve výši 4 200 Kč měsíčně. Žalovaný měl v té době kromě žalobce 2 další vyživovací povinnosti, a to k dceři [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], na kterou platil výživné 1 500 Kč měsíčně, a k dceři [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], na kterou platil výživné 1 800 Kč měsíčně. Soud při rozhodování vycházel z průměrného měsíčního příjmu žalovaného 14 419 Kč. Žalovaný žil sám v rodinném domě rodičů. Žalobce po ukončení základní školy začal od 1. 9. 2017 studovat na [název školy] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo], [ulice a číslo], v denním studiu studijního oboru [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Ve školním roce 2019 2020 přestoupil na [název školy] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [obec], denní forma studia, obor vzdělávání [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] (viz bod 10. odůvodnění), protože se s matkou přestěhovali z [obec] do [obec], kde bydlí i s [rodinní příslušníci] z matčiny strany v rodinném domě, ve kterém jsou 2 bytové jednotky, [rodinní příslušníci] rodinný dům darovali matce žalobce a [rodinný příslušník] [anonymizováno] ([příbuzenský vztah] [role v řízení]), a to každému z ideální jedné poloviny. Ve studiu žalobce řádně pokračuje, ve školním roce 2021 /2022 je studentem 4. ročníku, v tomto školním roce by měl studium ukončit maturitní zkouškou. Žalobce bydlí ve výše zmíněném rodinném domě v bytové jednotce s [rodinní přslušníci], kteří jsou starobními důchodci, ve druhé bytové jednotce bydlí žalobcova matka, která mu měsíčně posílá částku 1 500 Kč. Matka má stále vyživovací povinnost pouze k žalobci. Žalobce nemá žádný vlastní příjem s výjimkou přivýdělku na letních brigádách. Žalobce má výdaje v souvislosti se studiem a dále i v souvislosti se svými zájmy, když se věnuje [zájmová činnost] [anonymizováno] (podrobně viz bod 19. odůvodnění). Žalovaný žije i nadále sám v rodinném domě svého otce, v souvislosti s bydlením má výdaje na provoz domu, například na nákup dříví, kterým topí, platby SIPO (viz bod 18. odůvodnění). Dále má každý měsíc doplatky na léky, řádově se jedná o stokoruny. Bylo prokázáno, že žalovaný byl do 8. 4. 2014 zaměstnán v [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s průměrným měsíčním příjmem 15 073 Kč, pracoval jako [povolání] [anonymizováno], neměl dobré pracovní hodnocení, pracovní poměr ukončil dohodou. Žalovaný podal u soudu návrh na zrušení výživného, soud jeho návrh rozsudkem č. j. [číslo jednací] z dne 29. 8. 2014, který nabyl právní moci 3. 11. 2014, zamítl, když uzavřel, že v případě řádné pracovní morálky mohl být u [právnická osoba] žalovaný zaměstnán i nadále (podrobně bod 8. odůvodnění). Žalovaný byl od 9. 4. 2014 do 31. 3. 2017 v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, přitom od 1. 2. 2016 do 31. 12. 2016 pracoval na základě dohody o provedení práce pro [titul]. [jméno] [příjmení]. U něj byl zaměstnán v době od 3. 4. 2017 do 30. 4. 2017, zaměstnání ukončil sám, bez vážného důvodu. V době od 10. 5. 2017 do 1. 1. 2018 byl žalovaný opět v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, práci si našel sám. Dle sdělení úřadu práce od ledna 2017 neměl žalovaný nárok na podporu v nezaměstnanosti. Od 1. 2. 2018 do 30. 4. 2018 byl žalovaný opět zaměstnán u [titul]. [jméno] [příjmení], ukončil zaměstnání dohodou. Od 7. 5. 2018 do 31. 5. 2019 byl žalovaný opět v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, práci si našel sám. Rozhodný výdělek u zaměstnavatele [titul]. [jméno] [příjmení] 11 057 Kč. Podrobně viz bod 11. odůvodnění. Od 1. 6. 2019 do 17. 8. 2021 byl žalovaný zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno], [obec] (do [datum] [právnická osoba]), jako [povolání] [anonymizováno], byl výborně pracovně hodnocen, jeho průměrný čistý měsíční příjem za dobu od 06/ 2019 do 12/ 2019 činil 41 511,50 Kč, v tomto období vykazoval řadu přesčasových hodin (až 54 přesčasových hodin měsíčně), dále pobíral cestovní náhrady cca 1 400 Kč - 1 800 Kč měsíčně. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za dobu od 01/ 2020 - 12/ 2020 činil 29 487 Kč, i v tomto období vykazoval přesčasové hodiny, avšak ne v takové míře jako v předchozím období (přesčasové hodiny v měsících leden, únor, březen a červen 2020), dále pobíral cestovní náhrady cca 1 000 Kč - 2 000 Kč měsíčně. Za dobu od 01/ 2021 do 06/ 2021 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 23 723,70 Kč, a to včetně dávek v pracovní neschopnosti, které mu byly vyplaceny za období od 20. 4. 2021 do 25. 7. 2021. Co se týká přesčasových hodin, tak v tomto období měl žalovaný pouze 2,18 přesčasových hodin v měsíci lednu 2021. V období od 01/ 2021 do 04/ 2021 pobíral žalovaný dále cestovní náhrady v rozpětí 180 Kč - 2 090 Kč měsíčně. Podrobně viz bod 12. odůvodnění. Jak byl prokázáno zprávou praktické lékařky MUDr. [jméno] [příjmení] (viz bod 14. odůvodnění), žalovaný byl ode dne 6. 4. 2021 do 26. 7. 2021 v dočasné pracovní neschopnosti pro DG: [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] způsobená [anonymizováno] se středně těžkým průběhem, dispenzarizován na [anonymizováno] ambulanci v [obec]. Dále se žalovaný léčil pro [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [spisová značka] Onemocnění [anonymizováno] je chronického charakteru, potíže budou trvalé. Doporučení nepřetěžovat [anonymizována dvě slova], bez fyzické zátěže, nesetrvávat dlouhodobě v jednostranné poloze. Pracovní poměr ukončil žalovaný dohodou k 17. 8. 2021 z důvodu odchodu do [anonymizováno] starobního důchodu. Rozhodnutím [státní instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] byl žalovanému přiznán starobní důchod ve výši 9 326 Kč, a to k 18. 8. 2021 (viz bod 13. odůvodnění).
29. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba na zvýšení výživného je důvodná částečně. Žalobce svou žalobou podanou 15. 9. 2020 požadoval zvýšení výživného zpětně od 15. 9. 2017. Soud srovnal poměry, ze kterých se vycházelo při úpravě výživného pro žalovaného na částku 1 800 Kč, se současnými poměry, a to jak na straně žalobce, tak na straně žalovaného, přihlédl také k v mezidobí vydaným rozsudkům č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 3. 2013 a č. j. [číslo jednací] ze dne 29. 8. 2014, přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením. Od doby, kdy bylo výživné na žalovaného stanoveno částkou 1 800 Kč měsíčně, došlo k podstatné změně poměrů na straně žalobce i žalovaného. Žalovaný, kterému výživné ve výši 1 800 Kč měsíčně bylo stanoveno v době, kdy byl žákem 1. třídy základní školy, ukončil základní školu, od 1. 9. 2017 řádně pokračuje v denním studiu na škole střední, jak je podrobně popsáno výše, v současné době je ve 4. ročníku [název školy] [anonymizováno 6 slov] v [obec], studiem se připravuje na výkon svého budoucího povolání. Kromě výdajů se studiem má výdaje v souvislosti se svými zájmy. Žije v [obec] v rodinném domě s [rodinní příslušníci] a matkou, které nepřibyla další vyživovací povinnost. Co se týká žalovaného, tak i u něj se poměry změnily. Poté, co žalovaný 8. 4. 2014 ukončil bez vážného důvodu pracovní poměr u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], kde dosahoval průměrného čistého měsíčního výdělku 15 073 Kč, byl od 9. 4. 2014 do 31. 3. 2017 evidován u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Pak byl necelý měsíc zaměstnán u [titul]. [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], od 10. 5. 2017 do 1. 1. 2018 byl opět evidován jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce, od 1. 2. 2018 do 30. 4. 2018 byl opět zaměstnán u [titul]. [jméno] [příjmení], od 7. 5. 2018 do 31. 5. 2019 opět evidován jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce. Rozhodný výdělek u zaměstnavatele [titul]. [jméno] [příjmení] 11 057 Kč. V tomto období měl žalovaný kromě žalobce ještě dvě další vyživovací povinnosti. Soud v tomto řízení, stejně jako soud při rozhodování o návrhu žalovaného na zrušení výživného pro tehdy nezletilého žalobce (rozsudek č. j. [číslo jednací]) vychází z toho, že ukončením pracovního poměru u [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] k 8. 4. 2014 se žalovaný bez důležitého důvodu vzdal zaměstnání u svého zaměstnavatele. Soud proto ve smyslu ustanovení § 913 odst. 2 pro období od 15. 9. 2017 do 31. 5. 2019 vycházel z tzv. výdělečné potenciality žalovaného, neboť žalovaný by dle sdělení tehdejšího zaměstnavatele mohl být za podmínky řádného plnění pracovních povinností zaměstnán na stejné pozici jako do doby ukončení pracovního poměru a dosahoval by stejných výdělků i nadále. Soud podotýká, že rovněž u zaměstnavatele [titul] [jméno] [příjmení], kde pracoval jako [povolání] [anonymizována dvě slova], žalovaný opakovaně ukončil pracovní poměr bez vážného důvodu. Vzhledem k tomu, že od 1. 9. 2017, kdy žalobce nastoupil na střední školu, se jeho potřeby nepochybně zvýšily, je dle názoru soudu možno (s ohledem na výše uvedené, co se týká zaměstnání žalovaného a jeho příjmů) zvýšit za období od [datum] do [datum] výživné na žalobce o částku 500 Kč měsíčně. Od 1. 6. 2019 začal žalovaný pracovat u [právnická osoba] (od 1. 1. 2021 změna názvu na [právnická osoba] [právnická osoba], [obec]), jeho průměrný čistý měsíční příjem za dobu od června 2019 do prosince 2019 činil 41 511,50 Kč, výše příjmu byla ovlivněna tím, že v tomto období vykazoval žalovaný vysoký počet přesčasových hodin. Za rok 2020 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 29 487 Kč, výše příjmu byla taktéž ovlivněna přesčasovými hodinami, i když již ne v tak vysokém počtu. Za dobu od ledna 2021 do června 2021 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 23 723,70 Kč. Kromě toho pobíral žalovaný cestovní náhrady, jak rozepsáno výše. Žalovaný byl od 6. 4. 2021 do 26. 7. 2014 v dočasné pracovní neschopnosti, když prodělal [anonymizováno] se středně těžkým průběhem, léčí se s onemocněním [anonymizována dvě slova], jak je podrobně popsáno výše. K 18. 8. 2021 byl žalovanému přiznán starobní důchod ve výši 9 326 Kč měsíčně. Vzhledem k prokázanému zvýšení příjmů žalovaného od 1. 6. 2019 je dle názoru soudu možno výživné zvýšit v období od 1. 6. 2019 do 31. 7. 2021 o dalších 1 200 Kč měsíčně. Soud zohlednil také to, že žalovanému odpadla vyživovací povinnost k [jméno] [příjmení] (uvedl, že vyživovací povinnost k [jméno]„ skončila už dávno“) a od března 2021 už neplatí ani výživné na [jméno] [příjmení]. Od srpna 2021 byl žalovanému přiznán starobní důchod ve výši 9 326 Kč a dle názoru soudu s ohledem na aktuální schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného, které soud porovnal s jeho poměry v době, kdy mu bylo stanoveno výživné ve výši 1 800 Kč měsíčně, není možno žalobě v části, pokud se žalobce domáhal zvýšení výživného za dobu od 1. 8. 2021 nadále, vyhovět. Rozhodnutí soudu je přitom v souladu s pravidlem, že rozsah vyživovací povinnosti každého z rodičů je určován jeho možnostmi, schopnostmi a majetkovými poměry, a současně že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Soud přihlédl dále k tomu, že k žalobci má vyživovací povinnost i jeho matka. Vzhledem ke všemu, co je uvedeno výše, soud zamítl žalobu, pokud se žalobce domáhal zvýšení výživného o dalších 3 700 Kč měsíčně od 15. 9. 2017 do 31. 5. 2019, o dalších 2 500 Kč měsíčně od 1. 6. 2019 do 31. 7. 2021 a o 4 200 Kč měsíčně od 1. 8. 2021 nadále (výrok II. rozsudku).
30. Vzhledem k tomu, že v době rozhodování soudu se již stalo splatným zvýšené výživné za dobu od 15. 9. 2017 do 31. 7. 2021 v částce 54 467 Kč (poměrná část zvýšeného výživného za měsíc září 2017 267 Kč, dále 20 x 500 Kč za měsíce říjen 2017 - květen 2019, dále 26 x 1 700 Kč za měsíce červen 2019 - červenec 2021), zavázal soud žalovaného zaplatit toto dlužné výživné tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, to je ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., věta za středníkem, neboť má za to, že s ohledem na současné poměry a příjmové možnosti žalovaného je důvodné povolit úhradu ve splátkách, a to pod sankcí ztráty výhody splátek. Soud přitom přihlédl k výši dluhu, jakož i k tomu, aby dlužné zvýšené výživné bylo žalobci splaceno v přiměřené době.
31. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovaný, který byl v řízení převážně úspěšný, se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.
32. O nákladech řízení státem zálohovaných rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř., když přihlédl k tomu, že u účastníků jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (žalobci byla v tomto řízení k ochraně jeho zájmů v souladu s ustanovením § 30 o. s. ř. ustanovena zástupkyně advokátka JUDr. [jméno] [příjmení], aktuální příjem žalovaného je starobní důchod ve výši 9 326 Kč, je nemajetný). Náklady řízení státem zálohované představují částku 306 Kč, která byla uhrazena MUDr. [jméno] [příjmení] za podanou lékařskou zprávu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.