11 C 146/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 481 860,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 481 860,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 471 170,13 Kč od 27. 9. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 697,71 Kč od 12. 10. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 8 697,71 Kč od 12. 10. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 471 170,13 Kč od 27. 9. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 19 854 Kč.

1. Žalobou ze dne 11. 8. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky 481 860,99 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 24. 2. 2017 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] bez sledování účelu použití peněžních prostředků. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 595 474 Kč, přičemž žalovaný vyčerpal celkovou částku 595 474 Kč. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo dohodnuto splácení úvěru spolu s úrokovou sazbou ve výši 8,9 % ročně po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy. Dále bylo mezi žalobkyní a žalovaným dohodnuto splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách ve výši 7 534 Kč počínaje měsícem březnem 2017. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný zaplatí žalobkyni vyúčtované poplatky, tedy ceny poskytnutých služeb a provedených úkonů ve výši stanovené sazebníkem platným ke dni vyúčtování, přičemž cena za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr byla 0 Kč, cena za správu a vedení úvěrového účtu 0 Kč za každý započatý měsíc a za pojištění pro případ nemožnosti splácení částku ve výši 376 Kč. Žalobkyně v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalovaného a vyhodnotila jej jako úvěruschopného. Žalovaný platil dohodnuté splátky v termínu od března 2017 do června 2020 Celkem žalovaný zaplatil do splatnosti celého úvěru částku 311 091,26 Kč. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo dohodnuto připisování úroku k jistině dluhu. Žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení dlužných splátek upomínkami ze dne 25. 8. 2020 a 27. 9. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný na upomínky nereagoval a dlužné splátky nezaplatil, byl dne 19. 5. 2021 vyzván k zaplacení dluhu v termínu do 3. 6. 2021 s tím, že zůstatek úvěru se stal splatným 26. 9. 2020. Žalovaný svou povinnost nesplnil a pohledávku žalobkyni nezaplatil. Celková částka sestává: z vyčerpané jistiny ve výši 595 474 Kč, ze smluvních úroků ve výši 169 442,10 Kč, to je úrok ve výši 8,9 % ročně ode dne poskytnutí úvěru do 26. 9. 2020, dále ze zákonných úroků z prodlení ve výši 214,29 Kč, to je úrok ode dne prodlení do 26. 9. 2020. Dále částka sestává z upomínacích nákladů ve výši 2 400 Kč, to je za upomínky 2 x 900 Kč a 2 x 300 Kč, dále z poplatku za pojištění ve výši 16 184 Kč, to je za každý kalendářní měsíc vždy částka 376 Kč (od měsíce února 2017 do měsíce září 2020). Žalovaná částka představuje celkovou částku po odečtení zaplacených splátek do splatnosti ve výši 311 091,26 Kč. Žalovaná částka sestává: z nezaplacené jistiny ve výši 471 170,13 Kč a nezaplacených poplatků ve výši 1 453 Kč (za pojištění ve výši 3 x 376 Kč za měsíce červen, červenec a srpen 2020 a poměr nezaplaceného poplatku ve výši 325 Kč v měsíci září 2020). Žalobkyně jako příslušenství požaduje smluvní úrok do výše zákonného úroku z prodlení, tedy do výše 8,25 % ročně, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Dne 10. 9. 2015 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu) za účelem poskytnutí úvěru a založení kartového účtu. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše 10 000 Kč, který byl dodatkem ke smlouvě ze dne 26. 1. 2016 snížen na částku 8 000 Kč. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo dohodnuto placení ročního úroku z úvěru žalovaným ve výši 23,88 % ke dni uzavření smlouvy. Úrokové sazby byla žalobkyně oprávněna v souladu se smlouvou o úvěru měnit. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty nebo hotovostně a zavázal se nepřekročit jeho stanovenou výši a dluh z úvěru splatit v den stanovené splatnosti. V případě porušení smluvních podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat sankční úrok platný ke dni porušení smluvních podmínek stanovený žalobkyní. Žalovaný započal čerpat povolený úvěrový limit dnem 10. 9. 2015. K částkám výběrů byly připsány ceny za služby v souladu se smlouvou o poskytnutí úvěru. Účtované sazby vyplývají z výpisu z účtu. Žalovaný přečerpal povolenou výši úvěru a upomínkou ze dne 12. 10. 2020 a opakovaně ze dne 19. 5. 2021 byl vyzván k zaplacení závazku z nepovoleného debetního zůstatku v termínu do 3. 6. 2021 s tím, že zůstatek úvěru se stal splatným 11. 10. 2020. Žalovaný svou povinnost nesplnil a pohledávku žalobkyni nezaplatil. Ke dni podání žaloby je pohledávka ve výši 9 237,86 Kč, přičemž tato částka představuje dlužnou jistinu ve výši 8 697,71 Kč a debetní úrok do splatnosti úvěru ve výši 540,15 Kč. Žalobkyně jako příslušenství požaduje smluvní úrok do výše zákonného úroku z prodlení, tedy do výše 8,25 % ročně, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila žalobu podáním ze dne 20. 1. 2022 ohledně podrobnějších informací o posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnuté úvěry. Co se týká kreditní karty, tak žádost o kreditní kartu byla poskytnuta přes pobočkovou síť formou předem schválené nabídky. Klient na žádosti uvedl příjem ve výši 17 161 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet klienta vedený u žalobkyně. Dle výpisu z účtu klienta (v příloze) je patrné, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč, banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 6 503 Kč. Klient na žádosti uvedl splátky mimo [anonymizováno] 0 Kč. Informace o splátkách z jiných bank čerpala banka přes kvartální souhrn splátek, které zasílá CCB tzv. plab – online dotaz do CCB, se v této době u úvěrů generovaných přes předem schválenou nabídku (garantovaná kreditní linka), nedělal. Spotřební úvěr u žalobkyně se splátkou 787 Kč, spotřební úvěr u žalobkyně se splátkou 4 400 Kč. Splátka nového úvěru činila 500 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo 5 687 Kč. Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek životních výdajů. Co se týká hotovostního úvěru, tak žádost o navýšení hotovostního úvěru byla poskytnuta přes pobočkovou síť. Žalovaný na žádosti uvedl příjem ve výši 17 945 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet žalovaného vedený u žalobkyně. Dle výpisu z účtu žalovaného (v příloze) je patrné, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Stejně jako v předchozím případě banka stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 6 077 Kč. Banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: úvěr pro fyzické osoby se splátkou 5 448 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), kreditní karta splátková s limitem 8 000 Kč a s orientační splátkou 400 Kč, osobní úvěr se splátkou 1 618 Kč. Splátka nového úvěru činila 7 534 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo celkem 9 552 Kč. Příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR 192300/2021-6 ze dne 31. 8. 2021, který byl zrušen usnesením ze dne 21. 10. 2021, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s tím, aby soud jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, žalovaný svou neúčast nikterak neomluvil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z listin, které předložila žalobkyně, a to ze smluv o úvěru, dodatku ke smlouvě, z dokladů o čerpání úvěru, z výpisu z kartového účtu, ze sazebníku, z ceníku, z obchodních podmínek, z„ podkladů pro soud“, z„ posouzení úvěruschopnosti klienta“, z výpisu z účtu, ze záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, z upomínek ze dne 25. 8. 2020, 6. 9. 2020, 12. 10. 2020, 19. 5. 2021 a fotokopií vrácených obálek s písemnostmi soud dospěl k těmto závěrům o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla dne 10. 9. 2015 uzavřena smlouva o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu), na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, který byl dodatkem ke smlouvě ze dne 26. 1. 2016 snížen na částku 8 000 Kč. Bylo dohodnuto placení ročního úroku z úvěru žalovaným ve výši 23,88 % ke dni uzavření smlouvy. Úrokové sazby byla žalobkyně oprávněna v souladu se smlouvou o úvěru měnit. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty nebo hotovostně a zavázal se nepřekročit jeho stanovenou výši a dluh z úvěru splatit v den stanovené splatnosti. V případě porušení smluvních podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat sankční úrok platný ke dni porušení smluvních podmínek stanovený žalobkyní. Žalovaný započal čerpat povolený úvěrový limit 10. 9. 2015. K částkám výběrů byly připsány ceny za služby v souladu se smlouvou o poskytnutí úvěru. Ke smlouvě o kartovém účtu č. [bankovní účet] byl dne 26. 1. 2016 sjednán dodatek o změně výše celkového úvěrového limitu, který se snížil na částku 8 000 Kč. Žalovaný přečerpal povolenou výši úvěru a výzvou ze dne 6. 9. 2020 byl vyzýván k úhradě dlužné částky z kartového účtu do 10. 10. 2020 s tím, že pokud dlužnou částku, která činila 7 888 Kč, neuhradí, bude žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru, vypoví smlouvu, na jejímž základ byl kartový účet zřízen a bude dluh vymáhat soudně. Upomínkami ze dne 12. 10. 2020 a 19. 5. 2021 byl vyzván k zaplacení závazku z nepovoleného debetního zůstatku do 3. 6. 2021, zůstatek úvěru se stal splatným 11. 10. 2020. Ke dni podání žaloby činí pohledávka 9 237,86 Kč, což představuje dlužnou jistinu ve výši 8 697,71 Kč a debetní úrok do splatnosti úvěru ve výši 540,15 Kč. V době žádosti o kreditní kartu se příjem žalovaného pohyboval kolem 17 000 Kč - 18 000 Kč měsíčně, což vyplývá z příchozích transakcí na účet žalovaného vedený u [peněžní ústav]. Mezi účastníky byla dále dne 24. 2. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému hotovostní úvěr ve výši 595 474 Kč, který byl žalovaným zcela vyčerpán. Bylo dohodnuto splácení úvěru spolu s úrokovou sazbou ve výši 8,9 % ročně po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy. Dále bylo dohodnuto splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách ve výši 7 534 Kč počínaje březnem 2017, dále vždy 15. den každého kalendářního měsíce. Bylo sjednáno pojištění úvěru pro případ nemožnosti splácení částkou 376 Kč měsíčně. Na žádosti o navýšení hotovostního úvěru uvedl žalovaný příjem ve výši 17 945 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet klienta vedený u žalobkyně. Z výpisu z účtu vyplývá, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na 6 077 Kč. Banka zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: úvěr pro fyzické osoby (poskytovatel ČS) se splátkou 5 448 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), kreditní karta splátková (poskytovatel ČS) s limitem 8 000 Kč a s orientační splátkou 400 Kč a osobní úvěr mimo ČS se splátkou 1 618 Kč. Splátka nového úvěru činila 7 534 Kč. Nové splátkové zatížení tak činilo celkem 9 552 Kč. Příjem klienta byl vyhodnocen jako dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Ke dni podání žaloby bylo uhrazeno na zaplacených splátkách do splatnosti celkem 311 091,26 Kč. Žalovaná částka z úvěrové smlouvy [číslo] sestává z nezaplacené jistiny 471 170,13 Kč, nezaplacených poplatků 1 453 Kč (pojištění ve výši 3 x 376 Kč za měsíce červen, červenec a srpen 2020 a poměr nezaplaceného poplatku 325 Kč v měsíci září 2020). Dne 27. 9. 2020 bylo žalovanému zasláno rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu, když nebyla uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na základě předchozí upomínky ze dne 26. 9. 2020 se stala splatnou celá zbývající částka. Žalovanému bylo sděleno, že tato úvěrová pohledávka je ode dne 27. 9. 2020 úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení, ke dni 26. 9. 2020 dluží celkovou částku 472 624 Kč. Do splatnosti dluhu žalovaný celkem zaplatil 311 091,26 Kč. Předepsáno k úhradě bylo celkem 783 174,39 Kč (vyčerpaná jistina 595 474 Kč, řádné úroky 169 442,10 Kč, to je 8,9 % ročně ode dne poskytnutí úvěru do 26. 9. 2020, úroky z prodlení 214,29 Kč, to je úrok ode dne prodlení do 26. 9. 2020, pojištění 16 184 Kč, náklady spojené s prodlením 2 400 Kč, to je za upomínky 2 x 900 Kč a 2 x 300 Kč). Žalovaný byl o úhradu dlužných částek opakovaně upomínán, a to upomínkami z 12. 10. 2020, 19. 5. 2021. Výzvy byly zasílány doporučeně na adresu dle smlouvy a vracely se vždy zpět jako adresátem nevyzvednuté.

4. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dále přihlédl k ustanovení § 1968, § 1969, § 1970 občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud zvážil zjištěný skutkový stav ve smyslu citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu, tedy co do částky 9 237,86 Kč z úvěrové smlouvy ze dne 10. 9. 2015 a co do částky 472 623,13 Kč z úvěrové smlouvy ze dne 24. 2. 2017. Dále je důvodná i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 471 170,13 Kč od 27. 9. 2020 do zaplacení, co do zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 697,71 Kč od 12. 10. 2020 do zaplacení, jakož i co do úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 471 170,13 Kč od 27. 9. 2020 do zaplacení a z částky 8 697,71 Kč od 12. 10. 2020 do zaplacení. Žalobkyně prokázala, že smluvené spotřebitelské úvěry žalovanému poskytla, žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěrových pohledávek v souladu s ujednáním úvěrové smlouvy a obchodních podmínek, žalovaný přes upomínky závazek z úvěru nesplnil ani po předžalobních výzvách. Bylo prokázáno, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dlužníka. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovaného zaplatit ve sporu úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 19 854 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 19 254 Kč (soudní poplatek vyměřen z částky 481 330 Kč dle § 6 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, když kapitalizovaný úrok ve výši 540,15 Kč představuje příslušenství, které není základem pro výpočet soudního poplatku, jak vyplývá z ustanovení § 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích), dále částka paušálních náhrad 2 x 300 Kč, což je v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhláškou č. 351/2013 Sb.