11 C 156/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 51 780 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč a pro případ prodlení se zaplacením této částky je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a to od 1. dne po uplynutí lhůty k plnění až do úplného zaplacení této částky.

II. Ve zbytku, to je pokud se žalobkyně proti žalované dále domáhala zaplacení částky 21 780 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 30 000 Kč od 27. 11. 2024 do splatnosti této částky, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 157 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 517 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 28. 11. 2025, kterou k výzvě soudu doplnila podáním, které došlo soudu dne 25. 2. 2026, domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení částky celkem 51 780 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 17. 7. 2024 prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě této smlouvy zaslala žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, celkem částku 30 000 Kč. Žalobkyně platby identifikovala uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalované, jak je patrno z přiloženého potvrzení o platbě. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Podle této smlouvy (odst. 2.1.6. smlouvy) se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni úrok 40 % měsíčně z poskytnuté částky a každý měsíc nejpozději k 23. dni v měsíci splácet úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu byla oprávněna vrátit kdykoliv. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, takže žalobkyně využila smluveného oprávnění (čl. VI. smlouvy) a celý úvěr zesplatnila ke dni 26. 11. 2024. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky (odst. 4.2. písm. c/ smlouvy). Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, a to výpisy z bankovního účtu žalované, výplatními listy, lustrovala ji ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. V tomto řízení žalobkyně uplatňovala zaplacení nesplacené jistiny 30 000 Kč, zaplacení dohodnutého úroku za první měsíc čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč a smluvní pokuty 9 780 Kč (0,1 % denně z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 27. 11. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 19. 10. 2025). Žalovaná přes výzvu žalovanou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic, které se k jednání nedostavily, ačkoliv byly řádně předvolány, o odročení nežádaly, žalobkyně (její zástupkyně) svou neúčast omluvila, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 7. 2024, potvrzeními o platbě, fotokopií občanského průkazu žalované a fotokopií jejího cestovního pasu, výpisy z běžného účtu žalované č. ú. , č. účtu, , zesplatněním úvěru ze dne 23. 11. 2024, výzvou k úhradě ze dne 19. 10. 2025 včetně potvrzení o podání doporučené zásilky, všeobecnými obchodními podmínkami. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně se prostřednictvím internetu zavázala poskytnou žalované úvěr do výše 2 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit jí úroky, a to vše na základě podmínek stanovených ve smlouvě datované 17. 7. 2024. Úvěr má podobu revolvingového úvěru. Smluvní strany se dohodly, že limit bude žalované poskytnut dne 17. 7. 2024, žalovaná může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny poskytnuté na základě smlouvy dosahovala maximálně výše limitu. Žalovaná se zavázala platit úrok 40 % měsíčně. Žalovaná se zavázala splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 23. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Bylo dohodnuto, že jistinu úvěru může žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 7. 2024, fotokopie občanského průkazu a cestovního pasu žalované). Žalobkyně odeslala na účet uvedený žalovanou ve smlouvě číslo , č. účtu, dne 17. 7. 2024 částku 1 000 Kč, dále částku 3 000 Kč, dále částku 5 000 Kč, dále částku 19 000 Kč, dále částku 2 000 Kč (předložená potvrzení o platbách). Dne 23. 11. 2024 žalobkyně v souladu s čl. VI. smlouvy úvěr zesplatnila, když ze strany žalované došlo k opakovanému porušování smluvních podmínek (zesplatnění úvěru). Dne 19. 10. 2025 zaslala žalobkyně žalované doporučenou poštou výzvu k úhradě dlužné částky do 3 dnů (výzva k úhradě, potvrzení o podání doporučené zásilky). Dále doložila žalobkyně soudu výpisy z účtu žalované od února 2024 do července 2024. Z předložených výpisů z účtu žalované (č. ú. , č. účtu, ) soud zjistil, že žalovaná v měsících únor, březen, květen 2024 měla měsíční příjem cca 22 000 – 24 000 Kč od , právnická osoba, , vícekrát čerpala úvěry, kreditní položky kromě příjmu od , právnická osoba, a dalších spotřebitelských úvěrů (např. 15. 3. 2024 7 000 Kč od , Anonymizováno, , 10. 4. 2024 8 000 Kč od , Anonymizováno, , 15. 6. 2024 2 000 Kč od , Anonymizováno, , 16. 6. 2024 10 000 Kč od , Anonymizováno, , 20. 6. 2024 5 000 Kč od , Anonymizováno, , 3. 7. 2024 10 000 Kč od , Anonymizováno, ) tvořily nepravidelné platby od různých fyzických osob většinou v řádech stokorun.

4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně se před poskytnutím úvěru poměry žalované dostatečně nezabývala, měla k dispozici výpisy z jejího účtu za období od měsíce února 2024 do začátku měsíce července 2024, z těchto výpisů z účtu žalované vyplývá, že žalovaná měla příjem cca 22 000 Kč – 24 000 Kč (zřejmě ze zaměstnání) pouze v měsících únor, březen, květen 2024, dále jí na účet přicházely finanční prostředky ze spotřebitelských úvěrů, jak je podrobněji rozepsáno v bodě 3. odůvodnění tohoto rozsudku. Žalobkyně si měla vyžádat aktuální údaje ohledně příjmů a výdajů žalované, a to i s ohledem na údaje zjištěné z výpisů, které měla k dispozici. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že výše úvěru byla sjednána do 2 000 Kč, bylo sjednáno, že nesplacená jistina bude úročena úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Žalobkyně odeslala na účet žalované celkem 30 000 Kč. Žalobkyně předložila pouze výpisy z účtu žalované za měsíce únor 2024 až počátek července 2024, ale i z těch je zcela zjevné, že žalovaná neměla prostředky, aby úvěr a sjednané úroky platila. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, se zbavila možnosti poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Soud vyhodnotil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou z důvodu nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně zkoumat před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet.

8. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva je od počátku neplatná, jsou účastníci povinni vrátit to, co plnili. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž nebylo ničím zpochybněno, že tuto částku žalovaná žalobkyni dosud dluží. To znamená, že žalobkyně se důvodně domáhá vrácení částky 30 000 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 přijal a odůvodnil závěr, že v případě neplatné smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka, nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Mezi stranami nebyl spor o určení okamžiku splatnosti dlužné jistiny, jak má na mysli § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná zůstala v řízení naprosto nečinná, takže nebylo možno ohledně jejích poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaná netvrdila a následně ani neprokázala, že její možnosti jí umožňují splácet jistinu úvěru pouze v konkrétní výši splátek, je nutno dovodit, že je v možnostech žalované splatit celou jistinu úvěru najednou ve splatnosti určené do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně má nárok na úroky z prodlení z přiznané jistiny až v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s vrácením dlužné jistiny spotřebitelského úvěru, a to v době podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jestliže dohodou stran nebyla určena splatnost spotřebitelského úvěru, pak tuto splatnost stanovil soud, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Pokud žalovaná do 3 dnů od právní moci rozsudku přiznanou částku žalobkyni neuhradí, pak se teprve dostane do prodlení se splacením této částky a žalobkyni náleží úrok z prodlení, ovšem až za dobu, kdy se žalovaná dostane do prodlení. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, že žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 30 000 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku a pro případ prodlení se zaplacením této částky se zákonnými úroky z prodlení, přičemž 1. den prodlení nastává po uplynutí lhůty k plnění (v tomto srovnej například se závěry vyslovenými v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 199/2024-74 ze dne 24. 10. 2024, v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 201/2024-87 ze dne 20. 1. 2025, v rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc č. j. 75 Co 188/2024-366 ze dne 12. 9. 2024, v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 17/20269-86 ze dne 24. 2. 2026) až do úplného zaplacení dluhu (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vycházel přitom z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch pouze co do nároku na zaplacení dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč a neúspěch co do nároku na zaplacení částky 21 780 Kč. Žalobkyně tak měla úspěch v 58 % z uplatněného nároku (co do částky 30 000 Kč) a neúspěch co do 42 % z uplatněného nároku (co do částky 21 780 Kč). Po odečtení procesního neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 16 %. Náklady řízení sestávají soudního poplatku ve výši 2 589 Kč (částku 2 072 Kč již žalobkyně uhradila a částku 517 Kč jí bylo uloženo doplatit), dále z nákladů právního zastoupení ve výši 10 890 K. Náklady zastoupení představují: odměna advokátky za 3 úkony právní služby po 3 180 Kč, a to převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, 3x paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč, což je v souladu s ustanovením § 7, § 11, § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif. Soud vychází z tarifní hodnoty 51 780 Kč, což je v souladu s § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Náklady řízení celkem 13 479 Kč. Z této částky náleží žalobkyni 16 %, to je 2 157 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náklady řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

10. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu dle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí dle položky 1 bod 1 písm. b) 2 589 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 2 072 Kč, zbývá doplatit 517 Kč.