11 C 36/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 63 834,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 40 350 Kč a pro případ prodlení se zaplacením této částky je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a to od 1. dne po uplynutí lhůty k plnění až do úplného zaplacení této částky.

II. Pokud se žalobkyně proti žalovanému dále domáhala zaplacení částky 23 484,44 Kč s kapitalizovanými úroky od 16. 8. 2023 do 27. 9. 2023 ve výši 1 081,51 Kč, s kapitalizovanými úroky od 28. 9. 2023 do 14. 11. 2023 ve výši 1 207,27 Kč, s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 7 836,03 Kč, s úroky ve výši 15 % ročně z částky 40 350 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, s úroky z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 40 350 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

III. V části, ve které se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení úroku ve výši 7,44 % ročně z částky 40 350 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, se řízení zastavuje.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení v částce 2 800 Kč k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 178 Kč, která jí bude poukázána z účtu České republiky – Okresního soudu v Opavě po právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 7. 2. 2025, která byla dále doplněna podáním ze dne 23. 4. 2025, domáhala se žalobkyně vůči žalovanému zaplacení částky 63 834,44 Kč (z toho dlužná jistina 40 350 Kč, neuhrazená část poplatku za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč, nesplacená část poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 565,44 Kč, nesplacená část poplatku za pojištění ve výši 3 096 Kč, neuhrazená část sjednaného úroku ve výši 16 323 Kč), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 836,03 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 081,51 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 350 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků ve výši 22,44 % ročně z částky 40 350 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřela dne 15. 8. 2021, v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 41 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 25 974 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 16 323 Kč s úrokovou sazbou sjednanou na straně 2 předmětné smlouvy (v žalobě dále uvedena úroková sazba 22,44 % ročně), poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 055 Kč a částku za pojistné ve výši 3 096 Kč. Celkem měl žalovaný vrátit společnosti 66 974 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 2 791 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 8. 2023. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž své závazky ze smlouvy porušil. Poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 10. 1. 2022. Ke dni 14. 5. 2022 provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 40 350 Kč a dlužný poplatek částku 23 484,44 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný na předmětnou pohledávku neuhradil ničeho. Dlužný poplatek se skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 16 323 Kč, neuhrazené části poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a nesplacené části poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 565,44 Kč. Dále nesplacená část poplatku za pojištění 3 096 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem 650 Kč. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky z předmětné smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru žalovanému posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Vycházela především z informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 15. 8. 2021 a ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“. Majetková situace byla ověřena ze živnostenského listu a faktur za měsíce 5, 6/2021. Současně právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem z podnikání (svářeč/zámečník), jeho čistý měsíční příjem činí 23 016 Kč, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu, který žalovaný doložil potvrzením Okresní správy sociálního zabezpečení, a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr je dostatečná.

2. Podáním ze dne 23. 4. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to pokud se domáhala úroků ve výši 7,44 % ročně z částky 40 350 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, a to s ohledem na ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb. K tomuto částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání, soud proto řízení v uvedené části v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. zastavil (výrok II. tohoto rozsudku). Žalobkyně tak po žalovaném nadále požadovala zaplacení celkové dlužné částky 63 834,44 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 40 350 Kč a poplatků ve výši 23 484,44 Kč, kapitalizovaných úroků od 16. 8. 2023 do 27. 9. 2023 ve výši 1 081,51 Kč, kapitalizovaných úroků od 28. 9. 2023 do 14. 11. 2023 ve výši 1 207,27 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 836,03 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 40 350 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 40 350 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, neboť se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán, o odročení nežádal, soud přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 8. 2021 č. , hodnota, včetně smluvních podmínek, zákaznickou kartou, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky z 29. 9. 2023, poštovním podacím lístkem ze dne 27. 10. 2023, přehledem plateb (tabulka umoření) a předžalobní výzvou ze dne 15. 2. 2024 včetně poštovního podacího lístku. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:Společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému 15. 8. 2021 v hotovosti částku 41 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 22 878 Kč představující součet úroků ve výši 16 323 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 055 Kč. Dále bylo sjednáno pojistné za doplňkové pojištění, které činilo za sjednanou dobu pojištění částku 3 096 Kč. Celkovou dlužnou částku 66 974 Kč měl žalovaný zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 2 791 Kč, když 1. měsíční splátku měl zaplatit 5. den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího měsíčního období. Poslední splátka činila 2 781 Kč a byla splatná nejpozději do konce dalšího následujícího měsíčního období. Sjednaná úroková sazba činila 34,50 % ročně (nikoli 22,44 % ročně, jak je uvedeno v žalobě), úroková sazba byla sjednána jako pevná po celou dobu trvání smlouvy.Z žalobkyní předložené zákaznické karty ze dne 15. 8. 2021, která je podepsána zástupkyní původní věřitelky a zákazníkem – žalovaným, bylo zjištěno, že žalovaný předložil svůj občanský průkaz, uvedl, že je svobodný, spotřebitelský úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, má 1 vyživovací povinnost, nevlastní osobní automobil, je podnikatelem/OSVČ, pracovní zařazení svářeč/zámečník, IČO , IČO, , jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí 23 016 Kč, bydlí v nájmu, své měsíční výdaje odhaduje na 6 000 Kč, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nemá zřízen bankovní účet na své jméno, nemá kreditní kartu. Dle údajů v zákaznické kartě byl příjem žadatele (žalovaného) ověřen pracovní smlouvou/ŽL, „Fa 5,6/2021“. Uvedené výdaje ničím ověřeny nebyly.Z přehledu plateb (tabulky umoření) bylo zjištěno, že na předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, žalovaný uhradil dne 10. 1. 2022 částku 650 Kč, zůstatek nesplacené jistiny tak činí 40 350 Kč.Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobkyni jako nové věřitelce. Původní věřitelka doporučenou zásilkou oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni, vyzvala jej k úhradě dluhu v desetidenní lhůtě (oznámení ze dne 29. 9. 2023, podací lístek ze dne 27. 10. 2023).Doporučeně zaslanou předžalobní výzvou ze dne 15. 2. 2024 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 1. 3. 2024 (předžalobní výzva ze dne 15. 2. 2024, podací lístek z téhož dne).Z veřejně přístupných detailních údajů s historií z živnostenského rejstříku vyplývá, že žalovaný v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru podnikal jako OSVČ pod identifikačním číslem osoby , IČO, , předmět podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obory činnosti Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, zahájeno 30. 1. 2019, přerušení provozování živnosti od , datum, do , datum, , ukončeno 30. 11. 2021(zánik živnostenského oprávnění).

5. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

9. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když bylo prokázáno, že předmětná pohledávka na ni byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 15. 8. 2021 částku 41 000 Kč, přitom z této částky jí žalovaný doposud uhradil 650 Kč (což ničím zpochybněno nebylo). Zbývající částky (úroky), jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně totiž neprokázala, že by řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného dlužníka splácet poskytnutý úvěr. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně v částku 41 000 Kč, z toho vrátil částku 650 Kč, nevrátil 40 350 Kč, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení. Z karty zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by mu předmětný spotřebitelský úvěr nemohla poskytnout. Co se týká „odhadovaných měsíčních výdajů žadatele“, je bez dalšího uváděna částka 6 000 Kč. V zákaznické kartě je přitom uvedeno, že žalovaný bydlí v nájmu, zcela chybí údaje o tom, jaké má v souvislosti s bydlením výdaje. Dostatečně nebyl ověřen tvrzený čistý měsíční příjem žalovaného 23 016 Kč. Bez dostatečného ověření tvrzených příjmů a výdajů žalovaného, který byl v době poskytnutí úvěru osobou samostatně výdělečně činnou, jak si soud ověřil z přístupných detailních údajů s historií z živnostenského rejstříku (viz výše), a to i vzhledem k výši splátek z úvěru 2 791 Kč měsíčně, nelze dle názoru soudu přistoupit k zodpovědnému porovnání a vyhodnocení reálných poměrů žalovaného a posoudit jeho schopnost úvěr s nastavenými parametry splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně měla po získání informací uvedených v zákaznické kartě objektivně jakožto profesionál vyhodnotit situaci žalovaného, dostatečně si ověřit příjmy žalovaného (není jasné, z jakých „faktur 5,6/2021“ vycházela, tyto připojeny nebyly, připojen nebyl ani živnostenský list), vyžádat si konkretizaci pravidelných výdajů (chybí rozhodné doklady o tom, v jaké výši platí nájemné a další výdaje na bydlení, výdaje na živobytí atd.) nebo ochránit žalovaného před nezodpovědným zadlužením případnou vlastní neznalostí a úvěr mu neposkytnout. Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by na základě předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr poskytnout. Soud vyhodnotil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou z důvodu nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně zkoumat před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet. Z důvodu neplatnosti předmětné smlouvy jsou si účastníci povinni vrátit to, co plnili. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaný žalobkyni dosud dluží 40 350 Kč. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, přijal a odůvodnil závěr, že v případě neplatné smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka, nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst.. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Mezi stranami nebyl spor o určení okamžiku splatnosti dlužné jistiny, jak má na mysli § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný zůstal v řízení naprosto nečinný, takže nebylo možno ohledně jeho poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaný netvrdil a následně ani neprokázal, že jeho možnosti mu umožňují splácet jistinu úvěru pouze v konkrétní výši splátek, je nutno dovodit, že v možnostech žalovaného je splatit celou jistinu úvěru najednou ve splatnosti určené do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně má nárok na úroky z prodlení z přiznané jistiny až v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s vrácením dlužné jistiny spotřebitelského úvěru, a to v době podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jestliže dohodou stran nebyla určena splatnost spotřebitelského úvěru, pak tuto splatnost stanovil soud, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Pokud žalovaný do 3 dnů od právní moci rozsudku přiznanou částku žalobkyni neuhradí, pak se teprve dostane do prodlení se splacením této částky a žalobkyni náleží úrok z prodlení, ovšem až za dobu, kdy se žalovaný dostane do prodlení. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, že zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu 40 350 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a pro případ prodlení se zaplacením této částky se zákonnými úroky z prodlení, přičemž 1. den prodlení nastává po uplynutí lhůty k plnění (v tomto směru srovnej například se závěry vyslovenými v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 199/2024-74 ze dne 24. 10. 2024, v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 201/2024-87 ze dne 20. 1. 2025 nebo v rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc č. j. 75Co 188/2024-366 ze dne 12. 9. 2024) až do úplného zaplacení dluhu (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbytku soud žalobu z důvodů uvedených výše zamítl (výrok II. rozsudku).

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k ustanovení § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. ve vztahu k částečnému zpětvzetí žaloby (týkalo se části příslušenství) a zavázal žalovaného zaplatit na nákladech řízení částku 2 800 Kč. Soud vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch v 63,21 % (co do částky 40 350 Kč) z uplatněného nároku, neúspěch co do 36,79 % z uplatňovaného nároku (co do částky 23 484,44 Kč), takže přiznal žalobkyni část nákladů řízení ve výši 26,42 %. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 2 376 Kč (vypočteného z částky 47 511,44 Kč, což je v souladu s ustanovení § 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, položka 1 písm. b/ Sazebníku soudních poplatků), dále z nákladů právního zastoupení a DPH. Náklady právního zastoupení představují: odměnu advokáta za 2 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva), 1 úkon právní služby po 700 Kč (sepis žaloby), dále 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč, což je v souladu s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif, a to s přihlédnutím k čl. II Přechodná ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá z informačního systému ISAS. Dále 1 úkon právní služby po 3 020 Kč (účast u jednání dne 25. 9. 2025), 1x paušální náhrada hotových výdajů 450 Kč, což je v souladu s § 14b odst. 4, 5, § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátního tarifu. Soud vychází z tarifní hodnoty 47 511,44 Kč, což je v souladu s § 8 advokátního tarifu. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění žaloby (podání, které došlo soudu dne 23. 4. 2025), jak požadovala. Pokud by žaloba od počátku obsahovala veškerá potřebná skutková tvrzení, nemusel by soud žalobkyni k jejímu doplnění vyzývat. Dále náklady řízení představují náhradu za ztrátu času 4 půlhodiny po 150 Kč k jednání soudu ze sídla advokáta k Okresnímu soudu v Opavě a zpět, což je v souladu s § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu. Dále cestovné osobním automobilem RZ , SPZ, jednání soudu, počet ujetých kilometrů celkem 84 km. Průměrná spotřeba pohonných hmot 8 l/100 km benzinu v ceně 35,80 Kč/litr, sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,80 Kč. Náhrada celkem za použití silničního motorového vozidla 727,80 Kč, což je v souladu s vyhláškou č. 475/2024 Sb. V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty (21% DPH), to je o částku 1 427,50 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně, což soudu doložil. Náklady řízení celkem 10 601,30 Kč, 26,42 % z toho činí 2 800 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit přiznané náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.

12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uhradila ve věci soudní poplatek ve výši 2 554 Kč, rozhodl soud o vrácení části soudního poplatku ve výši 178 Kč. Soudní poplatek dle položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí 2 376 Kč. Základem pro výpočet výše soudního poplatku, jak vyplývá z ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, zákona o soudních poplatcích, je částka 47 511,44 Kč (jistina 40 350 Kč, požadované dlužné poplatky – částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 2 565,44 Kč, nesplacená část poplatku za pojištění 3 096 Kč, zbytek je příslušenství). O vrácení části soudního poplatku rozhodl soud dle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.