11 C 39/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 35 117,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 12 300 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 300 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 22 817,31 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 375,49 Kč od 18. 3. 2022 do 27. 5. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 075,49 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 375,49 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 869,22 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne , datum, domáhala se žalobkyně vůči žalovanému zaplacení částky 35 117,31 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 13 375,49 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 13 375,49 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 869,22 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s produktovým názvem , Anonymizováno, v hotovosti měsíční 02/2019 (dále jen smlouva). Neoddělitelnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Na základě smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému při podpisu smlouvy vyplacena v hotovosti částka 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 16 151 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 431 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy, odměny za administrativní zpracování a flexibilní splácení spotřebitelského úvěru ve výši 6 548 Kč, z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 850 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za doplňkové pojištění ve výši 2 322 Kč. Celkem měl žalovaný vrátit společnosti 30 151 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 676 Kč, přičemž poslední splátka činila 1 659 Kč. Žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil celkem 1 700 Kč, a to 28. 10. 2019 částku 500 Kč a 29. 10. 2019 částku 1 200 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž své závazky ze smlouvy porušil. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % denně byla kapitalizována na částku dle připojeného výpočtu k 1. 2. 2022, přičemž je po žalovaném požadována pouze v částce 7 000 Kč, smluvní pokuta je po žalovaném požadována v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. „Postup při prodlení zákazníka“. Dále v důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, tento žalobkyně požadovala pouze ve výši 869,22 Kč, jak vyplývá z přiloženého výpočtu. Dne 28. 1. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postupitelka žalobkyni mimo jiné postoupila pohledávku z předmětné smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem smlouvy , hodnota, Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, společně s tímto oznámením byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalovanému dne 10. 2. 2022 odeslána výzva k okamžitému splacení dluhu, v této výzvě byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku ve výši 35 986,53 Kč uhradil nejpozději do 17. 3. 2022. K tomuto datu je vyčíslena předmětná pohledávka následovně: dlužná jistina 13 375,49 Kč, dlužný poplatek za poskytnutí a správu úvěru 11 341,82 Kč (uhrazené platby byly započteny ve výši 624,51 Kč na jistinu ve výši 14 000 Kč, která tak byla ponížena na částku 13 375,49 Kč, a ve výši 1 075,49 Kč na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 16 151 Kč, dlužné poplatky tak byly poníženy na částku 15 075,51 Kč, žalobkyně z toho požadovala pouze 11 341,82 Kč), kapitalizovaná smluvní pokuta 7 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 869,22 Kč, sankční poplatky 3 400 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému doporučeně dne 20. 5. 2022 předžalobní výzvu k úhradě dluhu, žalovaný po zaslání výzvy neuhradil ničeho. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru žalovanému posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Vycházela mimo jiné z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb (SOLUS), dále prověřila úvěruschopnost žalovaného například prostřednictvím insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů a dalších. Dále právní předchůdkyně žalobkyně komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, když konfrontovala žalovaným doložené skutečnosti s dostupnými údaji umožňujícími posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Po důkladné analýze dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně prověřila, že trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Žalovaný předložil před podpisem smlouvy pracovní smlouvu, ze které bylo patrné, že byl v dané době zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . se sídlem v , adresa, , na pozici , Anonymizováno, , jednalo se o pracovní poměr na dobu neurčitou. Žalovaný předložil vázanému zástupci právní předchůdkyně žalobkyně výplatní pásky za měsíce duben a květen 2019, čímž doložil svůj pravidelný deklarovaný čistý měsíční příjem ve výši 18 400 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný doložil další příjem domácnosti 2 000 Kč měsíčně. Co se týká výdajů žalovaného, uvedla žalobkyně, že na základě sdělení žalovaného a podkladů, které žalovaný doložil zástupci právní předchůdkyně žalobkyně, měl žalovaný odhadované měsíční výdaje 9 300 Kč. K této částce právní předchůdkyně žalobkyně připočetla částku životního minima a následně vzniklou částku navýšila dle svého ekonomického modelu, přičemž výsledkem těchto propočtů bylo, že žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr splácet.

2. Ve věci byl dne , datum, pod č. j. , Anonymizováno, vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne , datum, , neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni, o odročení nežádali (zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, včetně smluvních podmínek, listinami standardní informace o spotřebitelském úvěru a zařazení zákazníka do pojistného programu, zákaznickou kartou ze dne , datum, , přehledem plateb, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky z 1. 2. 2022, výzvou k okamžitému splacení z 10. 2. 2022, předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2022, podacími archy z 11. 2. 2022, 24. 5. 2022, výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně obchodního zprostředkovatele. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:Společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému , datum, v hotovosti částku 14 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený o poplatek 13 829 Kč představující součet úroků 3 431 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 6 548 Kč, částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 3 850 Kč, dále pojistné za sjednané doplňkové pojištění 2 322 Kč. Účelem poskytnuté zápůjčky bylo refinancování zápůjčky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , zůstatek činil celkem 6 822 Kč, takže žalovanému byla vyplacena částka 7 178 Kč. Celkovou dlužnou částku 30 151 Kč měl žalovaný zaplatit v 18 měsíčních splátkách po 1 676 Kč (první až předposlední splátka), 1 659 Kč poslední splátka. První splátkové období začíná běžet vždy dnem uzavření smlouvy. Byla sjednána pevná úroková sazba po celou dobu trvání smlouvy 29 % ročně. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že je svobodný, bydlí s rodiči v rodinném domku, spotřebitelský úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, v době sjednání úvěru byl k trvalému pobytu hlášen na adrese , adresa, , počet vyživovaných osob 0, vlastní osobní automobil, je zaměstnán jako elektrikář v , právnická osoba, ., IČO , IČO, , zdroj příjmu 1, pravidelný čistý měsíční příjem žadatele 18 400 Kč, další čisté příjmy domácnosti 2 000 Kč, dále uvedl odhadované měsíční výdaje 5 300 Kč bez bližších údajů, uvedl, že má externí splátky 4 000 Kč, má zápůjčky u jiné společnosti, má bankovní účet na své jméno, má kreditní kartu. Zástupkyně Providentu , jméno FO, ověřila žalovaným předloženou pracovní smlouvu (pracovní poměr na dobu neurčitou). Výše uvedené údaje byly zjištěny ze zákaznické karty. Z žalobcem předložené listiny „Zařazení zákazníka do pojistného programu“ datované 10. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl zařazen do pojistného programu a přistoupil ke Skupinové pojistné smlouvě č. , hodnota, .Z přehledu plateb bylo zjištěno, že na předmětný úvěr žalovaný uhradil celkem 1 700 Kč, a to 28. 10. 2019 částku 500 Kč a 29. 10. 2019 částku 1 200 Kč.Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako nové věřitelce. Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (oznámení ze dne 1. 2. 2022 s podacím archem ze dne 11. 2. 2022).Žalobkyně vyzvala žalovaného doporučeně zaslanými výzvami ze dne 10. 2. 2022 a 20. 5. 2022 ke splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucích z předmětné smlouvy o úvěru. Ve výzvě ze dne 20. 5. 2022 jej vyzvala k úhradě dlužné částky včetně příslušenství ve lhůtě 7 dnů od datace této výzvy s tím, že v opačném případě se obrátí na soud.

4. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

8. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky.

9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku 14 000 Kč, přitom z této částky jí žalovaný doposud uhradil 1 700 Kč (což ničím zpochybněno nebylo). Zbývající částky, jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, neboť předmětná smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně totiž neprokázala, že by původní věřitelka řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného dlužníka splácet poskytnutý úvěr. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku 14 000 Kč, z toho vrátil částku 1 700 Kč, nevrátil 12 300 Kč, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení. Z karty zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by mu předmětný spotřebitelský úvěr nemohla poskytnout. Z ničeho neplyne, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy žalovaného. Z ničeho rovněž neplyne, zda a jakým způsobem žalobkyně ověřovala pravidelné výdaje žalovaného. Co se týká „odhadovaných měsíčních výdajů žadatele“, je bez dalšího uváděna částka 5 300 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný bydlí v rodinném domku s rodiči, zcela chybí údaje o tom, jaké má v souvislosti s bydlením náklady. Uvedená částka měsíčních výdajů objektivně vzbuzuje pochybnosti, právní předchůdkyně žalobkyně si měla vyžádat jejich ověření, stejně jako u výdajů na bydlení. Nikterak není ověřen tvrzený čistý příjem žalovaného. Nikterak není osvětlen ani ověřen další tvrzený příjem žalovaného 2 000 Kč (má se jednat o další čisté příjmy domácnosti). V zákaznické kartě je uvedeno, že v době uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru splácel žalovaný další dluhy z předchozích zápůjček či úvěrů ve výši 4 000 Kč měsíčně, přímo v předmětné smlouvě o zápůjčce ze dne 10. 7. 2019 je deklarováno, že poskytnutá zápůjčka byla částečně použita na refinancování zůstatku z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , který činil celkem 6 822 Kč, žalovanému tak byla vyplacena částka snížená o zůstatek celkové dlužné částky, tedy částka 7 178 Kč. Poskytovatelka se měla blíže zajímat o to, o jaké dluhy se jedná, zda je žalovaný splácí pravidelně atd. Bez bližšího ověření příjmů a pravidelných výdajů nelze dle názoru soudu přistoupit k zodpovědnému porovnání a vyhodnocení reálných poměrů žalovaného a posoudit jeho schopnost zápůjčku s nastavenými parametry splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně měla po získání informací uvedených v zákaznické kartě objektivně jakožto profesionál vyhodnotit situaci žalovaného a vyžádat si konkretizaci a doložení příjmů a pravidelných výdajů (chybí rozhodné doklady o příjmech a o tom, zda a v jaké výši platí žalovaný nezbytné výdaje na živobytí, na bydlení atd.) nebo ochránit žalovaného před nezodpovědným zadlužením případnou vlastní neznalostí a zápůjčku mu neposkytnout. Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by pouze na základě předložených dokladů nemohla žalobkyně žalovanému úvěr poskytnout. Soud vyhodnotil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dostál jím zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaný skutečně vyčerpal, a částkou, kterou žalobkyni uhradil. To znamená, že žalobkyně, na kterou původní věřitelka předmětnou pohledávku převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, se důvodně domáhá vrácení částky 12 300 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). Současně vznikla žalovanému nevrácením uvedené částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, jak má na mysli ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, a to v návaznosti na doporučeně zaslanou výzvu k úhradě dluhu ze dne 20. 5. 2022. Ve výzvě byla právní předchůdkyní žalobkyně určena sedmidenní lhůta k zaplacení od datace výzvy. Tato lhůta uplynula 27. 5. 2022 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Nárok na zákonné úroky z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Mezi stranami nebyl spor o určení okamžiku splatnosti zbývající části jistiny, jak má na mysli § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný zůstal v řízení naprosto nečinný, takže nebylo možno ohledně jeho poměrů s možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaný netvrdil a následně ani neprokázal, že jeho možnosti mu umožňují splácet jistinu pouze v konkrétní výši splátek, je nutno dovodit, že v možnostech žalovaného je splatit celou jistinu úvěru najednou. Ve zbytku soud žalobu z důvodů uvedených výše zamítl (výrok II. rozsudku).

10. Z důvodu nadbytečnosti soud neprovedl důkaz výpovědí žalobkyní navrhované svědkyně , jméno FO, , která měla být vyslechnuta k tomu, že s žalovaným vyplňovala zákaznickou kartu, ověřovala jeho příjmy na základě dokumentů, které jsou specifikované v zákaznické kartě. Mělo se jednat o pracovní smlouvu a výplatní pásky za měsíce duben a květen 2019, dále měla na základě žalovaným předložených dokladů ověřoval pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Ze zákaznické karty totiž vyplývá, že zástupkyně Providentu , jméno FO, svým podpisem potvrdila, že dne , datum, všechny vyplněné údaje řádně zjistila, ověřila a zaznamenala na základě předložených dokladů nebo dokumentů a dalších informací sdělených žadatelem (žalovaným), přitom jako ověřený dokument je uvedena pouze pracovní smlouva a občanský průkaz žalovaného. V zákaznické kartě není uvedeno, že by zástupkyně ověřovala ještě nějaké další dokumenty (například výplatní pásky nebo dokumenty týkající se výdajů žalovaného). Listinou zákaznická karta, kterou žalobkyně předložila, soud důkaz provedl a učinil patřičná zjištění, jak je podrobně rozepsáno v bodě 3. a 9. odůvodnění tohoto rozsudku.

11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch ve 35 % (co do částky 12 300 Kč) z uplatněného nároku (předmětem řízení je dlužná jistina 13 375,49 Kč a dlužné poplatky 11 341,82 Kč, požadovaná smluvní pokuta vyčíslena na 7 000 Kč, sankční poplatky 3 400 Kč, to je 35 117,31 Kč celkem, zbytek je příslušenství), neúspěch co do 65 %. Žalovaný tedy měl úspěch co do 65 % a neúspěch co do 35 %. Žalovaný by měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení co do 30 %. Z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady řízení vznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.