11 C 57/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 21 136,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 21 136,94 Kč -) s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 21 136,94 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 136,94 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 056,39 Kč od 21. 10. 2016 do 16. 4. 2021, -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 324,36 Kč od 26. 8. 2020 do 16. 4. 2021.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 298 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 22. 4. 2021, kterou k výzvě soudu doplnila podáním ze dne 15. 6. 2021, domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky 21 136,94 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 10. 2016 uzavřela žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru ke kreditní kartě reg. číslo, jejíž nedílnou součástí byly podmínky pro kreditní karty. Smlouva byla uzavřena doručením oznámení o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě k předchozí žádosti žalovaného. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou úvěru ke kreditní kartě až do maximálního úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč. Úvěr mohl být čerpán počínaje datem 21. 10. 2016. Žalovaný se na základě čl. 3 smlouvy zavázal splácet žalobkyni čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z vyčerpané částky úvěru vždy k 25. dni v měsíci, minimálně ve výši 500 Kč. Dle čl. 3 smlouvy byl vyčerpaný a nesplacený úvěr úročen úrokovou sazbou, jejíž výše byla sjednána při uzavření smlouvy, to je 19,90 % p. a. Splatnost úroků byla dle smlouvy sjednána vždy k 25. dni v měsíci. Úroky, s jejichž placením byl žalovaný v prodlení, se dle čl. 4 podmínek staly dnem následujícím po splatnosti součástí vyčerpané jistiny. Žalobkyně byla dále dle čl. 4 smlouvy oprávněna účtovat žalovanému poplatky dle platného sazebníku poplatků. Tyto poplatky se dle 4.4 podmínek okamžikem připsání na účet stávaly součástí vyčerpané jistiny. Dle čl. 5 podmínek byl žalovaný povinen zajistit k úhradě úroků, jakož i úroků z prodlení, dostatek peněžních prostředků, ze kterých by mohly být tyto závazky hrazeny. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, když nehradil řádně a včas splátky počínaje splátkou splatnou 25. 2. 2020, a to ani přes výzvu k úhradě splátek ze strany žalobkyně, prohlásila žalobkyně dle čl. 4 smlouvy všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 25. 8. 2020 za splatné. Žalovanou částku 24 517,69 Kč tvoří jistina ve výši 21 136,94 Kč, smluvní úrok ve výši 2 056,39 Kč a úrok z prodlení ve výši 1 324,36 Kč. Žalovaný mohl poskytnutý úvěr čerpat v souladu s čl. 2 smlouvy. Žalovaný poprvé čerpal dne 23. 10. 2016 částku 5 000 Kč, dále dne 23. 10. 2016 částku 150 Kč, dne 25. 10. 2016 částku 2 000 Kč, dne 25. 10. 2016 částku 150 Kč, dále částky v historickém výpisu pod transakčními kódy CMDCARD, CMDT, CMD. Žalovaný čerpané prostředky nepravidelně splácel, splátka je ve výpisu uvedena pod transakčním kódem CMP (CMP+) nebo HCMP. Žalovaný tak 10. 11. 2016 splatil částku 10 835 Kč, dne 11. 12. 2016 částku 761,26 Kč, dne 10. 1. 2017 částku 4 000 Kč, dne 13. 2. 2017 částku 3 000 Kč a dále všechny částky v historickém výpisu pod výše uvedenými transakčnímu kódy. Celková výše vyčerpané jistiny je vždy zobrazena ve sloupci Balance. Žalovaný naposledy zcela uhradil čerpanou jistinu dne 1. 12. 2019, kdy uhradil částku 9 000 Kč na do té doby čerpané prostředky ve výši 8 833,01 Kč, následně dne 2. 12. 2019 žalovaný uhradil ještě částku 50 Kč. Následně žalovaný pod výše uvedenými transakčními kódy čerpal předmětný úvěr, který zároveň i nadále nepravidelně splácel, v důsledku čehož ke dni zesplatnění úvěru, to je ke dni 25. 8. 2020, činila výše čerpaných prostředků celkem 18 664,93 Kč, přičemž na tuto částku žalovaný následně dne 21. 10. 2020 hradil částku 184,69 Kč, z toho vyplývá, že ke dni podání žaloby činila výše poskytnutých prostředků 18 480,24 Kč. Žalovanému byly v souladu se smlouvou a podmínkami účtovány poplatky, které se dle čl. 4 podmínek dnem připsání na účet stávaly součástí vyčerpané jistiny. Po datu poslední plné úhrady, to je po 1. 12. 2019, byly žalovanému účtovány následující poplatky: pravidelný poplatek za služby spojené s kreditní kartou ve výši 50 Kč, a to v souladu s čl. 3 smlouvy – tento poplatek byl žalovanému po datu plné poslední úhrady účtován 31. 1. 2020, 29. 2. 2020, 31. 3. 2020, 30. 4. 2020, 31. 5. 2020, celkem 250 Kč. Žalovanému byl 5. 3. 2020 vyúčtován poplatek za zaslanou upomínku k úhradě ve výši 300 Kč, a to v souladu s čl. 4 smlouvy. Následně byl žalovanému 2x vyúčtován poplatek za výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 500 Kč (dne 16. 3. 2020 a 16. 4. 2020), a to opět v souladu s čl. 4 smlouvy. Tyto sankční poplatky žalovaný již uhradil, proto nejsou předmětem žalobního návrhu. Celková výše požadovaných poplatků účtovaných žalovanému po dni poslední celkové úhrady tak byla ve výši 250 Kč. Žalovanému byly dále v souladu s čl. 3 smlouvy účtovány smluvní úroky a tyto se dle čl. 4 podmínek stávají součástí vyčerpané jistiny dnem následujícím po dni splatnosti, to je vždy k 26. dni v měsíci, nedošlo-li k jejich úhradě. Žalovanému byly takto po datu poslední úhrady vyúčtovány a připsány k tíži úroky ze: dne 26. 1. 2020 ve výši 316,78 Kč, dne 26. 2. 2020 ve výši 340,46 Kč, dne 26. 3. 2020 ve výši 321,90 Kč, dne 26. 4. 2020 ve výši 359,96 Kč, dne 26. 5. 2020 ve výši 363,27 Kč, dne 26. 6. 2020 ve výši 361,43 Kč, dne 26. 7. 2020 ve výši 342,90 Kč. Všechny tyto položky jsou označeny transakčním kódem CMPPI. Celková výše kapitalizovaných úroků, které se staly součástí jistiny po datu poslední úhrady, byla 2 406,70 Kč, přičemž posledním takto vyúčtovaným úrokem byl úrok za období 26. 6. 2020 – 25. 7. 2020 ve výši 342,90 Kč. Čerpané prostředky byly úročeny sazbou 19,90 % p. a. Částka 21 136,94 Kč představuje kapitalizované úroky, které se staly součástí jistiny, ve výši 2 406,70 Kč, poplatky ve výši 250 Kč a čerpané prostředky ve výši 18 480,24 Kč. Pokud jde o částku dlužných úroků ve výši 2 056,39 Kč, žalobkyně spolu s podanou žalobou zaslala soudu výpis z účtu – čerpání úvěru, ve kterém je mimo jiné uvedena položka obchodní úrok dlužný, ze které růst úroku vyplývá. Dle čl. 4 podmínek se vyúčtované úroky stávaly vždy součástí vyčerpané jistiny. Žalobkyně takto účtované úroky naposledy započetla k vyčerpané jistině dne 26. 7. 2020, kdy se součástí čerpané jistiny staly úroky ve výši 342,90 Kč, které byly splatné za období od 26. 6. 2020 do 25. 7. 2020. Částka 2 056,39 Kč tak přestavuje úroky ve výši 19,90 % ročně z částky 21 136,94 Kč od 22. 10. 2020 do 16. 4. 2021. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má právo požadovat úroky až do úplného uhrazení dlužné částky, požaduje žalobkyně dále smluvní úrok ve výši 19,90 % ročně z částky 21 136,94 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně dále požaduje v souladu s čl. 4 podmínek úroky z prodlení. Ohledně růstu žalobkyně opět odkázala na výpis, ze kterého je růst úroku z prodlení patrný v položce sankční úrok dlužný. Úroky z prodlení byly účtovány vždy z dlužných částek po splatnosti. Z historického výpisu vyplývá, že úroky z prodlení, které jsou předmětem žalobního návrhu, počaly žalovanému nabíhat: z částky 1 031,71 Kč od 25. 2. 2020 do 24. 3. 2020, z částky 2 453,88 Kč od 25. 3. 2020 do 24. 4. 2020, z částky 5 047,95 Kč od 25. 4. 2020 do 11. 5. 2020, z částky 2 747,95 Kč od 12. 5. 2020 do 24. 5. 2020, z částky 251,98 Kč od 25. 5. 2020 do 24. 6. 2020, z částky 7 869,28 Kč od 25. 6. 2020 do 24. 7. 2020, z částky 9 848,01 Kč od 25. 7. 2020 do 24. 8. 2020, z částky 21 136,94 Kč od 25. 8. 2020 do 16. 4. 2021. Celková částka dlužných úroků z prodlení byla ke dni 16. 4. 2021 ve výši 1 324,36 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má právo požadovat úroky z prodlení až do úplného uhrazení dlužné částky, požaduje dále úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 21 136,94 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že prověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru ke kreditní kartě, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalovaném, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele podle § 20z zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Úvěruschopnost žalovaného byla v prvé řadě posuzována na základě údajů vyplněných v žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 21. 10. 2016. Žalovaný mimo jiné uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 15 000 Kč. Tuto skutečnost si žalobkyně ověřila z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet. Systémem žalobkyně tak bylo vyhodnoceno, že není třeba v tomto případě příjmy klienta dále dokládat. Úvěr byl žalovanému schválen ve standardním procesu jako již existující balíček předschváleného úvěru ke kreditní kartě s úvěrovým limitem do 20 000 Kč, a tudíž žalobkyně během schvalování úvěru při posuzování bonity a úvěruschopnosti žalovaného vycházela zejména z následujících kritérií o žalovaném: deklarovaný příjem 15 000 Kč, výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity, - 7 772,50 Kč (splátky 1 281 Kč a životní náklady 6 491 Kč). Na základě výše uvedených údajů následně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr a vyhodnotila, že platební kapacita žalovaného pro poskytnutí požadovaného úvěru je dostatečná, tedy že žalovaný bude schopen splácet potencionální měsíční splátku požadovaného úvěru ve výši 1 000 Kč (tedy 5 % požadovaného úvěrového limitu). Žalobkyně rovněž zjišťovala zadluženost žalovaného, a to jednak z transakcí žalovaného, jednak z tzv. výpisu CRIF poskytovaného právnická osoba, který slouží pro monitorování platební morálky žalovaného a sledování jeho dalších závazků, a z tzv. PLAB (kvartálního souhrnného reportu poskytovaného právnická osoba). Z výpisu CRIF je patrný tzv. ukazatel DSTI, který vyjadřuje poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů včetně aktuálně žádaného úvěru proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu. Ukazatel DSTI činil 54 %. Žalovaný v době žádosti neměl u žalobkyně žádný negativní záznam týkající se platební morálky. Na základě aplikačního skóre byla stanovena rizikovost žalovaného: low, tedy druhý možný nejlepší výsledek. Žalovaný před schválením a poskytnutím úvěru prošel taktéž kontrolou interních Blacklistů, Fraudlistů a Delikvencí. Dále byl prolustrován v databázi neplatných dokladů, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí. Následně bylo ověřeno, že běžný účet žalovaného nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům. Na základě takto provedené lustrace, kdy žalovaný neměl v předmětných registrech žádný negativní záznam, žalobkyně následně vyhodnotila, že veškerá výše uvedená risk knockout (vyřazovací) kritéria byla splněna. Žalobkyně poukázala i na to, že žalovaný své závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru po dobu několika let řádně hradil. Vzhledem k tomu, že přes opakované výzvy žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, předala žalobkyně věc právnímu zástupci. V zájmu mimosoudního řešení věci zaslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím právního zástupce výzvu k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 7. 4. 2021. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla dosud uhrazena.

2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem č. j. 11 C 57/2021-18 ze dne 21. 7. 2021, který byl zrušen usnesením ze dne 21. 10. 2021, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listin, které žalobkyně předložila, když účastníci s takovýmto postupem souhlasili (za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.).

3. Z listin, které ve věci předložila žalobkyně, a to z žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 21. 10. 2016, ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze dne 21. 10. 2016, ze smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 21. 10. 2016, z předsmluvních informací, z obchodních podmínek, z výpisů z účtu, z oznámeni o zesplatnění úvěru ze dne 27. 6. 2020 včetně obálky, z výzvy k zaplacení dluhu z 20. 8. 2020 včetně doručenky, z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 1. 9. 2020 včetně doručenky, z dokumentace prokazující úvěruschopnost – vyhodnocení žádosti – informace o klientovi, z předžalobní upomínky ze dne 7. 4. 2021 včetně potvrzení o podání soud dospěl k těmto závěrům o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla dne 21. 10. 2016 uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě reg. číslo, nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro kreditní karty. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky formou úvěru ke kreditní kartě až do maximálního úvěrového limitu 20 000 Kč. Úvěr mohl být čerpán počínaje datem 21. 10. 2016. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z vyčerpané částky úvěru vždy k 25. dni v měsíci, minimálně ve výši 500 Kč. Dle smlouvy byl vyčerpaný a nesplacený úvěr úročen úrokovou sazbou 19,90 % ročně, úroky, s jejichž placením byl žalovaný v prodlení, se dle čl. 4 podmínek staly dnem následujícím po splatnosti součástí vyčerpané jistiny. Dle smlouvy byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému poplatky dle platného sazebníku poplatků. Tyto poplatky se v souladu s čl. 4 podmínek okamžikem připsání na účet stávaly součástí vyčerpané jistiny. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, když počínaje 25. 2. 2020 nehradil splátky řádně a včas, a to ani přes výzvu k úhradě splátek ze strany žalobkyně, prohlásila žalobkyně dle čl. 4 smlouvy všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 25. 8. 2020 za splatné. Jak je podrobně popsáno v bodě 1. odůvodnění, výše poskytnutých prostředků ke dni podání žaloby činila 18 480,24 Kč. Částka 21 136,94 Kč, kterou žalobkyně požaduje, představuje čerpané prostředky ve výši 18 480,24 Kč, dále kapitalizované úroky, které se staly součástí jistiny, ve výši 2 406,70 Kč a poplatky ve výši 250 Kč (vše podrobně rozepsáno v bodě 1. odůvodnění). Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 2 056,39 Kč od 21. 10. 2016 do 16. 4. 2021, z předloženého výpisu z účtu vyplývá, jak k této částce žalobkyně dospěla (podrobně rozepsáno v bodě 1. odůvodnění). Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 324,36 Kč od 26. 8. 2020 do 16. 4. 2021, z předloženého výpisu vyplývá, jak k této částce žalobkyně dospěla (podrobně rozepsáno v bodě 1. odůvodnění). Dále žalobkyně požaduje sjednaný úrok 19,90 % ročně z žalované částky od 17. 4. 2021 do zaplacení a rovněž zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 17. 4. 2021 do zaplacení. Bylo prokázáno, že žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru ke kreditní kartě, vycházela z údajů v žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru, kde uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 15 000 Kč, což žalobkyně ověřila z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný je svobodný, má výdaje 7 772,50 Kč měsíčně (splátky 1 281 Kč, životní náklady 6 491 Kč). Z informací získaných z interních i externích registrů bylo zjištěno, že u žalovaného nebyl veden žádný negativní záznam. Žalobkyně přihlédla i k tomu, že žalovaný závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru po dobu několika let řádně hradil. Žalobkyně tak vyhodnotila, že žalovaný bude schopen splácet potencionální měsíční splátku požadovaného úvěru ve výši 1 000 Kč (tedy 5 % požadovaného úvěrového limitu). K zaplacení dluhu vyzývala žalobkyně žalovaného opakovaně, a to výzvami ze dne 20. 8. 2020, 1. 9. 2020, výzvy byly zasílány doporučeně a doručeny žalovanému do vlastních rukou dne 25. 8. 2020 a 14. 9. 2020. Dále byla žalovanému zástupkyní žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne 7. 4. 2021, která byla rovněž zasílána doporučeně. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil nejpozději do 14. 4. 2021, v opačném případě se žalobkyně obrátí na soud. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil. Ke dni 22. 4. 2021 tak žalovaný žalobkyni dluží na jistině 18 480,24 Kč, na poplatcích, které byly účtovány v souladu s uzavřenou smlouvou a příslušnými sazebníky, částku 250 Kč a dále kapitalizovaný úrok, který se stal součástí jistiny, ve výši 2 406,70 Kč, jak podrobně rozepsáno výše, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 324,36 Kč, jak podrobně rozepsáno výše, jakož i kapitalizovaný úrok ve výši 2 056,39 Kč, jak podrobně rozepsáno výše, a úrok ve výši 19,90 % ročně z částky 21 136,94 Kč Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 136,94 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení.

4. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku. Dále přihlédl k ustanovením § 1968, § 1969, § 1970 nového občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud rovněž zkoumal, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného (spotřebitele), jakož i z jiných zdrojů, jak má na mysli ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. V poměrech projednávané věci žalobkyně učinila všechny nezbytné kroky, které lze rozumně očekávat při zjištění bonity žalovaného. Žalovaný vyplnil dotazník o svých majetkových poměrech v žádosti o úvěr, tvrzenou výši příjmu si žalobkyně ověřila z běžného účtu žalovaného vedeného u žalobkyně. Žalobkyně také provedla lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaný není veden v insolvenčním rejstříku a že na jeho majetek nebyla prohlášena exekuce. S ohledem na výši jednotlivých splátek úvěru (potencionální měsíční splátka 5 % požadovaného úvěrového limitu, to je 1 000 Kč), maximální výši úvěrového limitu (20 000 Kč) na straně jedné a průměrnými příjmy (15 000 Kč) a výdaji (7 772,50 Kč) na straně druhé, lze dospět k závěru, že žalobkyně v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostatečně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Soud zvážil zjištěný skutkový stav ve smyslu citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu, tedy co do částky 21 136,94 Kč představující dlužné čerpané prostředky ke dni zesplatnění úvěru, to je ke dni 25. 8. 2020, ve výši 18 480,24 Kč, kapitalizované úroky, které se staly součástí jistiny ve výši 2 406,70 Kč, poplatky ve výši 250 Kč. Žaloba je důvodná i co do požadovaného příslušenství, to je co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 056,39 Kč od 21. 10. 2016 do 16. 4. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 324,36 Kč od 26. 8. 2020 do 16. 4. 2021, jakož i co do příslušenství na úroku z úvěru ve smluvené výši 19,90 % ročně z částky 21 136,94 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení a na zákonném úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 136,94 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně prokázala, že žalovanému smluvený spotřebitelský úvěr poskytla, žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěrové pohledávky v souladu s ujednáním úvěrové smlouvy a obchodních podmínek, žalovaný přes upomínky závazek z úvěru nesplnil ani po předžalobní výzvě. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř a zavázal žalovaného zaplatit ve sporu úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 2 298 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 846 Kč, dále z nákladů právního zastoupení 1 452 Kč Náklady právního zastoupení představují: odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) po 300 Kč, dále 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč, což je v souladu s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému ISAS). Soud přitom vycházel z tarifní hodnoty do 30 000 Kč, přičemž k příslušenství (tedy i ke kapitalizovaným úroků) se podle § 8 odst. 1 věta druhá advokátního tarifu nepřihlíží. V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty (21% DPH), to je o částku 252 Kč, když zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně, což soudu doložila. Za doplnění žaloby soud žalobkyni žádné náklady nepřiznal, neboť pokud by žaloba od samého počátku obsahovala veškerá potřebná skutková tvrzení, nemusel by soud žalobkyni k jejich doplnění vyzývat. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit přiznané náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).