11 C 71/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 46 899 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 28 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 000 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 18 899 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 000 Kč od 17. 10. 2022 do 9. 6. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 000 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 20. 3. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá,III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady tohoto řízení ve výši 786 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne , datum, domáhala se žalobkyně vůči žalované zaplacení částky 46 899 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 29 000 Kč od 17. 10. 2022 do zaplacení, se zákonnými úroky z prodlení z částky 15 000 Kč od 20. 3. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně žalované při podpisu smlouvy vyplacena v hotovosti částka 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 36 303 Kč. Poplatek je tvořen dílčími položkami, jak jsou rozepsány ve smlouvě. Celkem měla žalovaná vrátit společnosti 66 303 Kč, a to v 78 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené právní předchůdkyní žalobkyně, případně na bankovní účet. Při řádném splácení by splatnost poslední půjčky, jakož i celková splatnost závazku připadla na 16. 10. 2022. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně. Žalovaná závazek včetně sjednaného příslušenství nesplatila řádně a včas, když ani ke dni poslední splátky, to je ke dni 16. 10. 2022, svůj závazek nesplnila. Žalovaná na předmětnou pohledávku právní předchůdkyni žalobkyně uhradila 2 000 Kč. V důsledku prodlení žalované vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále na sjednané sankční poplatky. Dne 19. 12. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě, které postupitelka žalobkyni mimo jiné postoupila pohledávku z předmětné smlouvy. Postupní smlouva nabyla účinnosti ke dni 20. 12. 2022. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem právní předchůdkyně žalobkyně. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 81 552,06 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 29 000 Kč, nesplaceného poplatku ve výši 31 119,32 Kč, když poplatek představuje příslušenství pohledávky vypočítané do dne splatnosti poslední splátky závazku, to je do 16. 10. 2022. Žalobkyně se rozhodla tento poplatek nevymáhat. Dále se celková hodnota pohledávky skládala z nesplacených poplatků za upomínání žalované a za předání pohledávky k vymáhání ve výši 2 200 Kč, dále z nesplacené smluvní pokuty ve výši 19 232,74 Kč. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu pouze ve výši 15 000 Kč, jedná se o smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 29 000 Kč v sazbě 0,1 % denně, a to za období od 17. 10. 2022 do 17. 3. 2024, to je za období, které předchází žalobnímu návrhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. V žalobním návrhu uplatněná smluvní pokuta se stala splatnou nejpozději ke dni podání žalobního návrhu. Ode dne následujícího po dni podání žalobního návrhu žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení z vypočtené smluvní pokuty, a to do zaplacení. Dále se celková hodnota pohledávky skládala z účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši 699 Kč. Ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované doporučeně dne 29. 5. 2023 předžalobní výzvu k úhradě dluhu, žalovaná po zaslání výzvy neuhradila ničeho. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru žalované posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. K tomu doložila dokument Zákaznická karta, ve kterém jsou uvedeny údaje o zaměstnání, příjmech a výdajích žalované. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaná stvrdila vlastnoručním podpisem.

2. Ve věci byl dne , datum, pod č. j. , Anonymizováno, vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne , datum, , neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni, o odročení nežádali (zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, včetně smluvních podmínek, listinami standardní informace o spotřebitelském úvěru, zákaznická karta, dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího archu, potvrzením o provedení úplaty za postoupení pohledávek, dopisy ze dne 18. 10. 2021, 25. 11. 2021, 3. 4. 2023, 19. 8. 2021, 22. 7. 2021, 24. 6. 2021, 23. 5. 2022, 14. 12. 2021, 15. 2. 2023, výpisy úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, předžalobní výzvou včetně podacího archu. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:Společnost , právnická osoba, poskytla žalované , datum, v hotovosti částku 30 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšený o poplatek 36 303 Kč představující součet úroků 24 177 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 8 286 Kč. Dále bylo sjednáno pojistné za doplňkové pojištění 2 340 Kč za pojistnou dobu. Celkovou dlužnou částku 66 303 Kč měl žalovaný zaplatit v 78 týdenních splátkách, 77 splátek po 851 Kč, poslední splátka 776 Kč. První týdenní splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Byla sjednána pevná úroková sazba po celou dobu trvání smlouvy 88 % ročně. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky v žádosti o spotřebitelský úvěr (zákaznická karta) uvedla, že je svobodná, bydlí s rodiči, spotřebitelský úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, v době sjednání úvěru byla k trvalému pobytu hlášena na adrese , adresa, , dále uvedla adresu výběru , adresa, , počet vyživovaných osob 0, nevlastní osobní automobil, je zaměstnána jako operátor výroby v , právnická osoba, , IČO , IČO, , zdroj příjmu 1, pravidelný čistý měsíční příjem žadatele 16 100 Kč, další čisté příjmy domácnosti 18 600 Kč, dále uvedla odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč dále uvedla, že nemá žádné externí splátky, nemá bankovní účet na své jméno ani kreditní kartu. Zástupkyně , právnická osoba, , jméno FO, ověřila totožnost žalované z předloženého občanského průkazu, dále ověřila žalovanou předloženou pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky. Výše uvedené údaje byly zjištěny ze zákaznické karty. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 žalobkyni jako nové věřitelce. Původní věřitelka oznámila žalované, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (oznámení ze dne 20. 12. 2022). Žalobkyně (právní předchůdkyně) vyzývala žalovanou zaslanými výzvami ze dne 24. 6. 2021, 22. 7. 2021, 19. 8. 2021, 18. 10. 2021, 25. 11. 2021, 14. 12. 2021, 23. 5. 2022, 15. 2. 2023, 3. 4. 2023 ke splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucích z předmětné smlouvy o úvěru. Ve doporučeně zaslané výzvě ze dne 29. 5. 2023 ji vyzvala k úhradě dlužné částky včetně příslušenství nejpozději do 9. 6. 2023 s tím, že v opačném případě se obrátí na soud.

4. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

8. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky.

9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku 30 000 Kč, ničím nebylo zpochybněno tvrzení žalobkyně, že z této částky žalovaná doposud uhradila 2 000 Kč. Zbývající částky, jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, neboť předmětná smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně totiž neprokázala, že by původní věřitelka řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalované dlužnice splácet poskytnutý úvěr. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku 30 000 Kč, z toho vrátila částku 2 000 Kč, nevrátila 28 000 Kč, což na její straně představuje bezdůvodné obohacení. Z karty zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalované posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by jí předmětný spotřebitelský úvěr nemohla poskytnout. Z ničeho neplyne, zda a jakým způsobem žalobkyně ověřovala tvrzené pravidelné výdaje žalované. Co se týká „odhadovaných měsíčních výdajů žadatele“, je bez dalšího uváděna částka 5 000 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaná bydlí s rodiči, zcela chybí údaje o tom, jaké má v souvislosti s bydlením náklady. Uvedená částka měsíčních výdajů objektivně vzbuzuje pochybnosti, právní předchůdkyně žalobkyně si měla vyžádat jejich ověření, stejně jako u výdajů na bydlení. Nikterak není osvětlen ani ověřen další tvrzený příjem žalované 18 600 Kč (má se jednat o další čisté příjmy domácnosti). V zákaznické kartě je uvedeno, že v době uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru nesplácela žalovaná další dluhy. Ze 2 předložených výplatních pásek (není zřejmé, za jaké měsíce) byl ověřen čistý měsíční příjem žalované ve výši 16 100 Kč. Žalovaná měla poskytnutý úvěr splácet v týdenních splátkách po 851 Kč, což znamená, že měsíčně se jednalo o částku 3 404 Kč (což je vzhledem k příjmu 16 100 Kč více než 20 % z tohoto příjmu). Bez bližšího ověření příjmů a pravidelných výdajů nelze dle názoru soudu přistoupit k zodpovědnému porovnání a vyhodnocení reálných poměrů žalované a posoudit její schopnost zápůjčku s nastavenými parametry splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně měla po získání informací uvedených v zákaznické kartě objektivně jakožto profesionál vyhodnotit situaci žalované a vyžádat si konkretizaci a doložení dalších tvrzených příjmů a taktéž doložení pravidelných výdajů (chybí rozhodné doklady o dalších tvrzených příjmech a o tom, zda a v jaké výši platí žalovaná nezbytné výdaje na živobytí, na bydlení atd.) nebo ochránit žalovanou před nezodpovědným zadlužením případnou vlastní neznalostí a zápůjčku jí neposkytnout. Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by pouze na základě předložených dokladů nemohla žalobkyně žalované úvěr poskytnout. Soud vyhodnotil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dostál jím zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaná skutečně vyčerpala, a částkou, kterou žalobkyni uhradila. To znamená, že žalobkyně, na kterou původní věřitelka předmětnou pohledávku převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022, se důvodně domáhá vrácení částky 28 000 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). Současně vznikla žalované nevrácením uvedené částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, jak má na mysli ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, a to v návaznosti na doporučeně zaslanou výzvu k úhradě dluhu ze dne 29. 5. 2023. Ve výzvě byla určena lhůta k zaplacení nejpozději do 9. 6. 2023. Ode dne následujícího, to je od 10. 6. 2023 je žalovaná v prodlení. Nárok na zákonné úroky z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Mezi stranami nebyl spor o určení okamžiku splatnosti zbývající části jistiny, jak má na mysli § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná zůstala v řízení naprosto nečinná, takže nebylo možno ohledně jejich poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaná netvrdila a následně ani neprokázala, že její možnosti jí umožňují splácet jistinu pouze v konkrétní výši splátek, je nutno dovodit, že v možnostech žalované je splatit celou jistinu úvěru najednou. Ve zbytku soud žalobu z důvodů uvedených výše zamítl (výrok II. rozsudku).

10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch v 59,7 % (co do částky 28 000 Kč) z uplatněného nároku (předmětem řízení je dlužná jistina 29 000 Kč a dlužné poplatky 2 200 Kč, náklady mimosoudního vymáhání 699 Kč, požadovaná smluvní pokuta vyčíslena na 15 000 Kč, to je 46 899 Kč celkem, zbytek je příslušenství), neúspěch co do 40,3 %. Žalobkyně tak má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení co do 19,4 %. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 1 876 Kč, dále z nákladů právního zastoupení ve výši 4 054 Kč. Náklady právního zastoupení tvoří: odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč, což je v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, vše zvýšeno o náhradu za daň z přidané hodnoty z těchto částek, to je o částku 378 Kč. 19,4 % z částky 4 054 Kč představuje částku 786 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalované uhradit přiznané náklady k rukám zástupce žalobkyně.