11 C 72/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně adresa pro doručování: adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně ; zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné manželky

I. Pokud se žalobkyně domáhala stanovení výživného manželky i za den 11. 7. 2022, v této části se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné částkou 80 000 Kč měsíčně počínaje dnem 12. 7. 2022 a dále vždy do každého 1. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

III. Dlužné výživné již splatné za dobu od 12. 7. 2022 do 31. 3. 2023 v částce 631 613 Kč a výživné, které se stane splatným do konce měsíce, v němž tento rozsudek bude doručen žalovanému, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 30 dnů od doručení tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 319 742,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě na soudním poplatku z žaloby částku 240 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, kterou podala u soudu dne 12. 7. 2022, domáhala se žalobkyně proti žalovanému stanovení výživného manželky ve výši 80 000 Kč měsíčně s účinností ode dne 11. 7. 2022. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným jsou manželé, jejich manželství procházelo delší krizí, která vyústila dne 26. 5. 2022 v její odchod ze společného bydliště v [obec], [ulice a číslo]. Odchodu předcházelo její fyzické napadení ze strany žalovaného, který ji chytil pod krk. Fyzicky jí žalovaný ubližoval i v minulosti. Od 26. 5. 2022 bydlí v pronajatém bytě v [obec], [ulice a číslo]. Za pronájem bytové jednotky včetně služeb s tím spojených platí měsíčně cca 13 000 Kč. S žalovaným jsou oba starobní důchodci, výše jejího starobního důchodu v době podání žaloby byla 19 144 Kč měsíčně, výše starobního důchodu žalovaného cca 25 000 Kč. Žalovaný má ještě další podstatné příjmy, když v minulosti byl společníkem [právnická osoba] s.r.o., [IČO]. Uvedený obchodní podíl byl součástí jejich společného jmění manželů. Dne 11. 2. 2020 bez jejího souhlasu a vědomí prodal žalovaný tento obchodní podíl jejich synovi [titul] [jméno] [příjmení], narozenému [datum], za částku [částka] s tím, že tato částka bude jejich synem splacena žalovanému v celkem 120 měsíčních splátkách ve výši 188 500 Kč, a to počínaje měsícem únorem 2020. Jejich syn tuto povinnost plní a žalovanému uvedenou částku splácí. Se [právnická osoba] s.r.o. má žalovaný rovněž uzavřenou dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce, na základě které inkasuje další finanční plnění a užívá osobní automobil. V minulosti jí žalovaný částečně disproporci v příjmech dorovnával, když dne [datum] jí zaslal částku 100 000 Kč, dne [datum] částku 15 000 Kč, dne [datum] částku 20 000 Kč, dne [datum] částku 15 000 Kč, dne [datum] částku 10 000 Kč, dne [datum] částku 10 000 Kč, dne [datum] částku 50 000 Kč. Od května 2022 do podání této žaloby jí žalovaný nezaplatil ničeho. Žalovaný má měsíčně k dispozici nejméně částku 213 500 Kč, zatímco ona má k dispozici toliko příjem ze svého starobního důchodu. Žalovaný vyživovací povinnost vůči její osobě neplní, a to ani přesto, že její právní zástupce mu zaslal výzvu k plnění zákonné vyživovací povinnosti.

2. Žalovaný ve svých vyjádřeních navrhoval zamítnutí žaloby. Poukazoval na to, že manželka svévolně neplní své manželské povinnosti, jak je stanoví § 687 odst. 2 občanského zákoníku. Již před 15 lety manželka jednostranně ukončila jejich intimní soužití, přes jeho nesouhlas měli oddělené ložnice. Po osamostatnění jejich dětí (dcery [jméno], narozené [datum], a syna [jméno], narozeného [datum]) zůstali sami dva bydlet v rodinném domě, který je co do ideální 1/2 v jejich společném jmění manželů a dále každé z jejich dětí spoluvlastní ideální 1/4. K rodinnému domu patří také zahrada. Žalobkyni zahrnoval penězi a jinými materiálními statky. Teprve dodatečně zjistil, že žalobkyně si již [datum] najala byt 2+kk na [ulice] [anonymizováno] v [obec], tento byt neužívala a zbytečně jej platila. Zřejmě [datum] se žalobkyně vzdálila ze společného bydliště účastníků, vrátila se po 2 - 3 týdnech na popud dětí. Podle žalovaného tehdy nebyl žádný vážný důvod k tomu, aby žalobkyně jejich rodinný dům opustila. Z jejich rodinného domu žalobkyně opět odešla koncem května 2022, podle žalovaného k tomu opět neměla žádný vážný důvod. Žalovaný popřel, že by odchodu žalobkyně ze společného bydliště předcházelo fyzické napadení z jeho strany, fyzicky žalobkyni neublížil ani v minulosti, ani [datum], žalobkyni pod krk rozhodně nechytil, jak tvrdí. Dále žalovaný uvedl, že již mnoho let platil výhradě on veškerý chod jejich společné domácnosti. Žalobkyně si pro svou potřebu ponechávala celý svůj starobní důchod, a to od počátku jeho pobírání. Stejně tak, když ještě pracovala, ponechávala si pro svou potřebu celou svou mzdu, na chod jejich společné domácnosti ničím nepřispívala. Vedle toho poskytoval žalobkyni značné finanční částky, když si o ně řekla. Při svém odchodu ze společné domácnosti si vozem [tovární značka] [anonymizováno], který jí v průběhu manželství zakoupil, odvezla drahé oblečení, zlato, šperky, doplňky, kosmetiku, podle něj jde o majetkové hodnoty v řádu statisíců. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z jejich po všech stránkách dostačujícího společného bydliště svévolně a bez vážného důvodu odstěhovala, měla by v souladu s ustanovením § 691 odst. 1 občanského zákoníku nést náklady této své rozmařilosti sama a nepřenášet je na něj. Žalovaný potvrdil, že obchodní podíl ve [právnická osoba] s.r.o. převedl na syna účastníků, stejně tak a za stejných podmínek učinili i ostatní společníci firmy, když se tak všichni dohodli. Žalobkyně o tom moc dobře věděla, než k tomu v únoru 2020 došlo, tak se o tom doma mnohokrát bavili. Přiznání výživného manželky žalobkyni by podle něj bylo v rozporu s dobrými mravy.

3. V podání ze dne 3. 10. 2022 žalobkyně doplnila, že v mezidobí jednali s žalovaným o smírném vyřešení věci, byli domluveni na tom, že žalovaný jí bude na výživném měsíčně poskytovat částku 60 000 Kč, což v měsíci září 2022 dodržel a 60 000 Kč jí skutečně zaslal. Následně jí žalovaný sdělil, že se jejich dohodou necítí být vázán a že jí na výživném nic platit nebude. V podání ze dne 27. 10. 2022 žalobkyně doplnila, že v září 2022 jí ještě žalovaný na její účet zaslal částku [částka], tuto částku jí zaslal z toho důvodu, že s žalovaným prodali podíl na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] (3/8), který měli ve společném jmění manželů, zbývající spoluvlastnický podíl ve výši 5/8 byl ve výlučném vlastnictví žalovaného, který se jako většinový spoluvlastník rozhodl nemovitosti prodat. Dále žalobkyně uvedla, že nemá zájem na obnově soužití s žalovaným, společnou domácnost opustila proto, že již nebyla schopna snášet neustálé vulgarity a naschvály ze strany žalovaného, které se stupňovaly a vyústily v květnu 2022 ve fyzické napadení. Pokud jí po jejím odstěhování začal psát zprávy týkající se plnění manželských povinností, návštěvy mediačního zařízení apod., činil tak zjevně na radu svého zástupce.

4. V podání ze dne 6. 10. 2022 žalovaný potvrdil, že účastníci jednali o mimosoudním vyřízení věci. Uvedl, že on má zájem na obnově soužití s žalobkyní, na základě jejich telefonického rozhovoru ze dne 22. 8. 2022 mu žalobkyně poskytla naději, že s ním obnoví manželské soužití, takže jí na její účet 1. 9. 2022 zaslal částku 60 000 Kč a dále jí dne 13. 9. 2022 na její účet zaslal částku 496 851 Kč (v podání ze dne 2. 11. 2022 doplnil, že se jedná o výplatu poloviny kupní ceny za prodej jejich společného nemovitého majetku po odečtu zaplacené provize zprostředkovateli a 15% daně z příjmů, kterou v souvislosti s tímto prodejem za sebe i žalobkyni uhradí). Toto prostřednictvím svého zástupce oznámil e-mailem zástupci žalobkyně a zároveň jej opakovaně žádal o sdělení, jak hodlá žalobkyně plnit své manželské povinnosti, na což se mu nedostalo odpovědi. Dále žalovaný v podání ze dne 2. 11. 2022 doplnil, že v průběhu manželství to byla naopak žalobkyně, která jej opakovaně častovala vulgaritami. Rovněž popřel, že by se vůči žalobkyni dopouštěl jakýchkoliv naschválů, nedošlo k žádnému fyzickému napadení žalobkyně z jeho strany.

5. Do protokolu dne 30. 1. 2023, dříve než začalo jednání, vzal zástupce žalobkyně žalobu částečně zpět, a to pokud se žalobkyně domáhala stanovení výživného manželky za den 11. 7. 2022. V této části soud řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. zastavil (výrok I. rozsudku).

6. Z oddacího listu účastníků a z listin ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno [datum] před [označení úřadu] [anonymizována dvě slova] v [obec], žalobkyně uzavírala manželství jako svobodná, žalovaný jako rozvedený. Dne 6. 10. 2022 podala žalobkyně u [název soudu] návrh na rozvod manželství proti žalovanému, věc je vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], proti tomuto rozsudku podal manžel (žalovaný), který s rozvodem nesouhlasil, odvolání. Zástupce žalovaného předložil zpětvzetí odvolání ze dne 17. 3. 2023. Řízení ve věci rozvodu není dosud pravomocně skončeno.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], narozeného [datum], syna účastníků, soud zjistil, že měl dobrý vztah k oběma rodičům, avšak v důsledku jejich aktuálního chování v současné době jeho vztah ochladl. Snažili se jim společně s jeho sestrou domlouvat, avšak bezvýsledně. V současné době již mají on i jeho sestra své rodiny, on se od rodičů odstěhoval asi před 10 nebo 11 lety a sestra asi před 4 nebo 5 lety. Podle něj spolu rodiče neuměli nikdy komunikovat, žili vedle sebe. Volný čas netrávili společně, občas si spolu dali na zahradě kávu. Rodiče neměli společnou ložnici, on neřešil, jestli to někomu z nich vadí nebo nevadí. V poslední době si mu žalovaný postěžoval, že mu to vadilo. Ale rodiče si teď stěžují jeden na druhého, takže to vypadá, jako by po celou dobu jejich manželství bylo vše jen špatné. V průběhu jejich manželství mezi nimi někdy docházelo k hádkám. O fyzickém napadení mezi účastníky nic neví, připustil vulgární výrazy ze strany žalovaného, někdy je slyšel, když se rodiče hádali. Na chodu domácnosti se podíleli oba účastníci, žalobkyně se starala o věci„ uvnitř domu“, žalovaný zajišťoval vše„ kolem domu“ a co bylo potřeba udělat venku. Přesný způsob finančního hospodaření účastníků mu není znám, ví, že žalovaný žalobkyni peníze dával, žalobkyně si před ním někdy stěžovala, že jí dává málo peněz. Poté, co už on a jeho sestra v domě na [ulice] [anonymizováno] nebydleli, tak se s rodiči pravidelně 1 – 2x týdně navštěvovali, ví o tom, že sestra každému z rodičů často telefonovala. V květnu 2022 měli v domě na [ulice] [anonymizováno] rodinnou oslavu, na které se pil alkohol, rodiče se tam spolu začali hádat. Po skončení oslavy, kdy již rodiče v domě zůstali sami, zřejmě mezi nimi došlo ještě k větší hádce, matka následně odešla ze společné domácnosti. O tom, že od otce odchází, jeho i sestru matka informovala SMS zprávou. Ví o tom, že už asi rok před tímto odchodem si žalobkyně pronajala byt, pamatuje si, že už jednou se do tohoto bytu na krátkou dobu odstěhovala. Rovněž jim své odstěhování oznámila SMS zprávou. Tehdy jí se sestrou domlouvali, takže se asi po týdnu do domu na [ulice] [anonymizováno] vrátila. Svědek potvrdil, že se u nich mluvilo o tom, že na něj žalovaný převádí obchodní podíl, byla to pro všechny důležitá věc, všichni členové rodiny o tom věděli. Podle něj se mluvilo i o podrobnostech týkajících se převodu obchodního podílu. On je nyní společníkem firmy [právnická osoba] a firmy [právnická osoba] a spoluvlastníkem z 25 %, žalovaný pracuje ve firmě [právnická osoba] jako konzultant. On žalovanému splácí cenu podílu podle smlouvy o převodu podílu. V současné době firma [právnická osoba] žalobkyni neposkytuje žádné plnění s výjimkou SIM karty a mobilního telefonu, pamatuje si, že po nějakou dobu v minulosti tam žalobkyně byla formálně zaměstnaná, žádnou práci fakticky nevykonávala. Během jeho života mu oba rodiče vždy pomáhali. Když stavěl dům, finančně jej podporovali. Ví, že po odchodu žalobkyně ze společné domácnosti poslal žalovaný žalobkyni několikrát kytici a posílal jí nějaké SMS zprávy.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bratra žalovaného a švagra žalobkyně, soud zjistil, že má k oběma účastníkům dobrý vztah, s oběma je v kontaktu. Jejich rodiny se pravidelně, nejméně 1x měsíčně, navštěvovaly, společně slavili narozeniny. Od obou účastníků ví, že nějak od loňského léta spolu nežijí. Žalobkyně říkala jeho manželce, že od žalovaného odešla, protože ji chytil pod krkem, on se žalovaného na to ptal a žalovaný mu to potvrdil a říkal, že to nebylo nic tak hrozného. On domlouval žalovanému, co to dělá, oběma domlouval, aby soužití obnovili, že by měli být rádi, že mají zdravé děti a zdravá vnoučata, jeho domluvy byly bezvýsledné. Kdysi jezdívali společně na dovolené, žalovaný se tam k žalobkyni nijak agresivně nechoval. Podle něj měli účastníci normální manželství. Ví, že účastníci měli oddělené ložnice. Pamatuje si, že na jedné oslavě šla žalobkyně do auta s pivem, žalovaný ji z toho auta vytáhl takovým způsobem, že žalobkyně upadla na zem. Bylo to poté, co žalovaný žalobkyni vícekrát řekl, že s pivem do auta nemá chodit. Jinak se před ním a jeho manželkou účastníci k sobě chovali„ celkem normálně“. Pamatuje si, že ještě za trvání společného soužití účastníků byla jeho manželka s žalobkyní společně na dovolené, když chtěly jet podruhé, žalovaný s tím nesouhlasil. Na společné dovolené byla jeho manželka s žalobkyní i minulý rok, ale to už bylo v době, kdy účastníci spolu nežli.

9. Z dalších provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně od [datum] pobírá starobní důchod, k [datum] ve výši 19 937 Kč měsíčně a od ledna 2023 ve výši 21 895 Kč měsíčně. Žalovaný pobírá od [datum] starobní důchod, k [datum] ve výši 29 024 Kč měsíčně a od ledna 2023 ve výši 30 446 Kč měsíčně. Toto bylo zjištěno ze zpráv České správy sociálního zabezpečení. Ze smlouvy o převodu podílu uzavřené mezi žalovaným a jeho synem [jméno] [příjmení], narozeným [datum], ze dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou převedl žalovaný na syna [jméno] [příjmení] za podmínek stanovených ve smlouvě podíl [právnická osoba] s.r.o., [IČO], ve výši 25 %, jemuž odpovídá vklad převodce do základního kapitálu společnosti ve výši [částka]. Z čl. 3 smlouvy soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že za převod podílu náleží převodci (žalovanému) částka ve výši [částka], dle čl. 3 smlouvy bylo dohodnuto, že cena podílu bude placena převodci vždy převodem na účet č. [bankovní účet], a to v pravidelných a za sebou jdoucích 120 měsíčních splátkách ve výši 188 500 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci, za který je splátka placena, počínaje měsícem únorem 2020. Ze zpráv [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný od [právnická osoba] s.r.o. pobírá stravenky dle odpracovaných dnů, osobní vozidlo (jedná se o [značka automobilu], rok pořízení 2019, pořizovací cena [částka] bez DPH), mobilní telefon. Pracovní poměr s ním je sjednán na zkrácený úvazek 4 hod. denně. Za dobu od května 2022 do ledna 2023 včetně činil jeho průměrný čistý měsíční příjem 8 723 Kč. Žalovaný nepobírá žádná plnění v souvislosti s členstvím v dozorčí radě. Z výpisů z osobního účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že za období [datum] – [datum] byl počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], za období [datum] – [datum] byl počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], za období [datum] – [datum] byl počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], za období [datum] – [datum] byl počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], za období [datum] – [datum] byl počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], za období [datum] – [datum] byl počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], za období [datum] – [datum] byl počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], za období [datum] – [datum] byl počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], za období [datum] – [datum] byl počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka]. Na účet pravidelně každý měsíc mimo jiné jako příchozí úhrada docházela částka [částka] (splátky obchodního podílu) a dále starobní důchod žalovaného. Z výpisu z osobního účtu žalobkyně č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že za uvedené období byl počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], celkové příjmy [částka] a celkové výdaje [částka]. Z výpisu z tohoto osobního účtu žalobkyně za období [datum] – [datum] soud zjistil, že za uvedené období byl počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], celkové příjmy [částka] a celkové výdaje [částka]. Z uvedených výpisů vyplývá, že žalovaný zaslal na účet žalobkyně [datum] částku 15 000 Kč, [datum] částku 10 000 Kč, [datum] částku 10 000 Kč, [datum] částku 50 000 Kč, [datum] částku 60 000 Kč, [datum] částku 496 851 Kč (podíl z prodeje nemovitosti). Na tento účet žalobkyni pravidelně dochází starobní důchod. Z tohoto účtu žalobkyně pravidelně platí výdaje spojené s užíváním bytu. Z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi pronajímatelem [jméno] [příjmení] a nájemkyní žalobkyní soud zjistil, že předmětem nájmu je bytová jednotka [číslo] o velikosti 2+kk, která se nachází v domě na [ulice] [anonymizováno] [adresa] v [obec]. Pronajímatel přenechal nájemkyni předmět smlouvy do užívání výhradně za účelem bydlení. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu od [datum] do [datum] s tím, že nájemní vztah lze prodlužovat formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami. Bylo dohodnuto nájemné a zálohy na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu celkem 12 200 Kč (teplo 637 Kč, teplá voda 600 Kč, studená voda 500 Kč, elektřina společných prostor 200 Kč, výtah 90 Kč, úklid společných prostor 130 Kč - nájemné 9 343 Kč). Bylo dohodnuto, že elektřinu si nájemce hradí a sjednává u dodavatelů sám. K dotazu soudu firma [právnická osoba], [IČO], dne [datum] sdělila, že [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] (žalovaný), byly za období květen 2022 do podání tohoto sdělení splaceny vklady společníka, a to [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy částka [částka] a [datum] částka [částka]. K tomu syn účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného], který byl vyslýchán jako svědek, sdělil, že žalovaný byl původně společníkem ve firmě [právnická osoba], převedl však svůj obchodní podíl na něj darovací smlouvou a peníze uvedené ve zprávě nejsou vypláceny žalovanému, jsou vypláceny jemu na jeho osobní účet, ve sdělení jde zřejmě o chybu účetní (dle údajů z obchodního rejstříku je [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], jedním z jednatelů a ze společníků - obchodní podíl 25 % - společnosti [právnická osoba], [IČO], zapsáno [datum]). Z žalovaným předložených dokladů soud zjistil, že se jedná o doklady o pořízení šperků ve zlatnictvích v [obec], a to v období od roku 2007 do roku 2019 [datum] byl dle těchto dokladů ve [název zlatnictví] [anonymizována tři slova] v [obec] pořízen [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], dle předložených„ paragonů – zjednodušených daňových dokladů“ [datum] byly zakoupeny hodinky [anonymizováno] za 9 250 Kč, náramek za 13 800 Kč, prsten za 14 850 Kč, [datum] byl zakoupen v [anonymizována tři slova] [část obce] v [obec] zlatý náramek za 14 380 Kč a zlatý náramek za 17 370 Kč, [datum] byl ve [název zlatnictví] [anonymizována tři slova] v [obec] zakoupen řetěz za 35 350 Kč, dále prsten s [anonymizováno], náušnice s [anonymizováno] a medailon s [anonymizováno] celkem za 36 200 Kč, [datum] byl v tomtéž zlatnictví zakoupen náramek a prsten celkem za 104 000 Kč, [datum] byl v tomtéž zlatnictví zakoupen řetízek za 7 600 Kč a závěs [anonymizována tři slova] za 75 400 Kč, [datum] byl v tomtéž zlatnictví zakoupen 2x řetízek, závěs a prsten celkem za 75 700 Kč a [datum] dále v tomtéž zlatnictví závěs 25 200 Kč. Dne [datum] byl v prodejně [název] [anonymizováno] zakoupen přívěsek a náramek za 85 800 Kč a dále řetízek ve [název zlatnictví] [anonymizována tři slova] za 18 200 Kč [datum] byl ve [název zlatnictví] [anonymizována tři slova] zakoupen řetízek za 7 400 Kč a v prodejně [název] [anonymizováno] téhož dne náušnice a přívěsek [anonymizována dvě slova] celkem 101 300 Kč. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci mají ve společném jmění manželů podíl ideální 1/2 na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] - [část obce] (jedná se mimo jiné o rodinný dům se zahradou v [obec] na [ulice] [anonymizováno] [číslo]), dalšími podílovými spoluvlastníky jsou děti účastníků (každé z nich z ideální 1/4). Z doporučeně zaslané předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k placení výživného manželky ve výši 80 000 Kč měsíčně počínaje [datum], když od [datum] spolu účastníci nežijí ve společné domácnosti a další manželské soužití již není možné. Pokud nezačne žalovaný výživné hradit, obrátí se žalobkyně na soud. Z dalších listinných důkazů, a to kupní smlouvy ze dne [datum] a výpisu z katastru nemovitostí, soud zjistil, že účastníci prodali nemovitosti (pozemky) zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], které měli co do podílu 3/8 v SJM a co podílu 5/8 byly ve výlučném vlastnictví žalovaného, za kupní cenu [částka] celkem. Z předložené SMS komunikace soud zjistil, že v době od května 2022 do srpna 2022 zaslal žalovaný žalobkyni několik SMS zpráv, ve kterých se jí omlouval za to, co jí řekl, prosil o odpuštění, chtěl obnovit soužití. Z žalobkyní předloženého návrhu na rozvod prvního manželství žalovaného soud žádná zjištění nečinil, neboť obsah této listiny nemá pro rozhodnutí ve věci žádný význam.

10. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že v manželství s žalovaným není dlouhodobě spokojená, neuměli spolu komunikovat, neměli žádné společné zájmy. Jejich manželství se zhoršilo zejména posledních 4 – 5 let, to už s nimi nebydlely jejich děti. Poslední 1 – 2 roky už spolu téměř nekomunikovali, žili vedle sebe, měli„ tichou domácnost“. Ona byla v neustálém psychickém napětí. Právě z toho důvodu, že jejich manželství nefungovalo, si v červenci 2021 pronajala zařízený byt o velikosti 2+kk , 50 m2, na [ulice] 17 v [obec], který si od té doby platila. O tom, že si pronajala byt, zpočátku nikdo z rodiny nevěděl. Poprvé se od žalovaného odstěhovala v říjnu 2021, v tomto pronajatém bytě byla asi týden a poté se na naléhání obou dětí k žalovanému vrátila zpět. Když se v říjnu 2021 vrátila zpět do rodinného domu na [ulice], kde s žalovaným žili, tak si byt na [ulice] nechala a platila ho dále. Jejich soužití s žalovaným se po návratu nezměnilo, nekomunikovali spolu, žili vedle sebe.„ Poslední kapkou“ pro to, aby ze společné domácnosti natrvalo odešla, bylo, když [datum] po rodinné oslavě došlo k tomu, že po odchodu ostatních jí na zahradě v pergole žalovaný vulgárně nadával a chytil ji pod krk. Proto se rozhodla do pronajatého bytu se odstěhovat. Od té doby bydlí v domě na [ulice] [anonymizováno] v [obec] žalovaný sám, ona má stále klíče od domu, někdy tam jezdí za psem. O svém odchodu ze společné domácnosti i o napadení následující den telefonicky informovala obě děti. Od té doby s žalovaným nehospodaří a nevedou domácnost, komunikují pouze přes SMS zprávy. V době odchodu ze společné domácnosti měla na svém účtu částku kolem [částka], když spolu žili, žalovaný jí občas posílal na její účet peníze, jak vyplývá z výpisu z jejího účtu. Od konce roku 2020 pobírá starobní důchod, předtím asi 40 let pracovala jako [anonymizováno]. Pokud spolu žili, oba se podíleli na chodu domácnosti, žalovaný hradil výdaje spojené s provozem rodinného domu, ve kterém bydleli, a větší nákupy, ona hradila drobné nákupy. Ona uklízela, žalovaný zajištoval věci kolem domu a rád vařil. Po jejím odchodu ze společné domácností se 1x sešli na zahradě na Těšínské ulici, žalovaný jí slíbil, že jí bude posílat výživné 60 000 Kč měsíčně, to jí však zaslal jenom jednou. Následně jí poslal peníze z prodeje podílu na nemovitostech ve [část obce]. Přestože ví, že jako rozvedená manželka na výživné manželky nemá nárok, podala návrh na rozvod. Co se týká výdajů, tak platí nájemné a zálohy spojené s užíváním bytu celkem 12 200 Kč měsíčně, dále zálohy na elektřinu 500 Kč měsíčně, 300 Kč za připojení k internetu. Dále platí provoz a servis auta, které má z předchozího období, jedná se o auto pořízené za trvání manželství, rok výroby [rok], [tovární značka] [anonymizováno]. Dále platí každé 2 – 3 měsíce doplatky na léky kolem 800 Kč, protože je [anonymizováno]. Jinak má běžné výdaje. Co se týká příjmů, tak od prosince 2020 pobírá starobní důchod. Žalobkyně potvrdila, že od manžela v době trvání manželství dostávala šperky, které si při odchodu s sebou odvezla.

11. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav: Manželství, které účastníci uzavřeli dne [datum] (z tohoto manželství se narodily 2 děti – dcera [jméno], [datum narození], syn [jméno], [datum narození]), dosud trvá. Žalobkyně podala dne [datum] návrh na rozvod tohoto manželství, věc je vedena u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], manželství bylo rozvedeno rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, které vzal zpět podáním ze dne [datum], v době rozhodování soudu ve věci výživného manželky se spis sp. zn. [spisová značka] z důvodu odvolání žalovaného nacházel na [název soudu] a řízení ve věci rozvodu manželství účastníků nebylo pravomocně skončeno. Účastníci společně žili v rodinném domě, který co do ideální 1/2 je v jejich společném jmění manželů, rovnodílnými podílovými spoluvlastníky druhé ideální poloviny jsou jejich děti. Jak bylo prokázáno výpovědí svědka [jméno] [příjmení], narozeného [rok], syna účastníků, a účastnickou výpovědí žalobkyně, v průběhu manželství měli účastníci problémy ve vzájemné komunikaci, zejména po odchodu dětí žili v posledních letech spíše vedle sebe než spolu, měli oddělené ložnice, komunikovali spolu minimálně, netrávili spolu volný čas. Na chodu domácnosti se, pokud spolu žili, podíleli oba účastníci. Mezi účastníky docházelo k hádkám, při kterých žalovaný používal vůči žalobkyni vulgární výrazy. O tom, že manželství účastníků procházelo dlouhodobou krizí, svědčí i to, že již v roce 2021 si manželka pronajala samostatný byt, do kterého se v roce 2021 na krátkou dobu odstěhovala. Na naléhání dětí se žalobkyně do společné domácnosti vrátila. Vzájemné vztahy mezi účastníky se však nikterak nezměnily. V květnu 2022 po rodinné oslavě došlo mezi účastníky k hádce, kdy, jak bylo prokázáno účastnickou výpovědí žalobkyně a výpovědí svědka [jméno] [příjmení], narozeného [rok], bratra žalovaného, došlo ze strany žalovaného i na fyzické napadení žalobkyně, žalovaný chytil žalobkyni pod krk (což sám potvrdil svému bratrovi [jméno] [příjmení], který byl slyšen jako svědek). Po této události žalobkyně [datum] opustila společnou domácnost a od té doby se zdržuje v pronajatém bytě. O tom, že od žalovaného odchází, žalobkyně informovala obě děti. Smyslem žaloby na stanovení výživného manželky je vyrovnat rozdílné životní úrovně manželů. Pravidla o vyživovací povinnost mezi manžely stanoví rozsah, v jakém mají být společné prostředky (to je především realizované pracovní příjmy a důchody) vynakládány na úhradu potřeb každého z manželů (jde o stanovení podílu, s kterým příjemce již není oprávněn nadále disponovat, ale je povinen jej předat druhému k uspokojení jeho potřeb). Podstatné pro toto řízení je, že od odchodu žalobkyně ze společné domácnosti (konec května 2022) účastníci společně nehospodaří a žalovaný od této doby žalobkyni na její výživu přispěl pouze v září 2022 částkou 60 000 Kč. Běžnou vyživovací povinnost přitom nelze realizovat z úspor, které se staly součástí společného jmění manželů - v tomto případě finanční prostředky získané z prodeje nemovitosti v SJM účastníků. Totéž platí pro šperky, které si žalobkyně vzala s sebou při odchodu ze společné domácnosti. Oba účastníci jsou starobními důchodci, v průběhu řízení pobíral žalovaný starobní důchod nejprve ve výši 29 024 Kč měsíčně a od ledna 2023 ve výši 30 446 Kč měsíčně, žalobkyně pobírala starobní důchod nejprve ve výši 19 937 Kč měsíčně a od ledna 2023 ve výši 21 895 Kč měsíčně. Žalovaný má kromě starobního důchodu ještě další příjmy, a to splátky ve výši 188 500 Kč měsíčně ze smlouvy o převodu podílu a průměrný čistý měsíční příjem z pracovního poměru ve firmě [právnická osoba] ve výši 8 723 Kč, dále od firmy [právnická osoba] má k dispozici [značka automobilu], mobilní telefon a dle odpracovaných dnů pobírá stravenky, jak je podrobně rozepsáno v bodě 6. odůvodnění tohoto rozsudku. Co se týká měsíčních výdajů, tak oba účastníci mají výdaje v souvislosti s bydlením a stravováním (žalovaný užívá rodinný dům, ve kterém před odchodem žalobkyně ze společné domácnosti účastníci společně bydleli, žalobkyně bydlí v nájemním bytě a ze svého účtu hradí nájemné a výdaje spojené s bydlením ve výši kolem 13 000 Kč měsíčně celkem), žalobkyně má k dispozici [značka automobilu], má výdaje v souvislosti s provozem tohoto automobilu. Z firmy [právnická osoba] má žalobkyně k dispozici SIM kartu a mobilní telefon. Na základě provedeného dokazování lze učinit závěr, že přiznání výživného není v tomto případě v rozporu s dobrými mravy. Manželství účastníků prochází dlouhodobou krizí, v důsledku špatné komunikace došlo k odcizení účastníků, bezprostředním důvodem odchodu žalobkyně pak byl konflikt mezi účastníky, který vyvrcholil fyzickým napadením žalobkyně ze strany žalovaného.

12. Dle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

13. Dle § 697 odst. 2 občanského zákoníku pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

14. Dle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle 3 let zpět od tohoto dne.

15. Soud posoudil věc dle § 697 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Manželství účastníků trvá, od odchodu žalobkyně ze společné domácnosti [datum] společně nehospodaří a žalovaný neplní dobrovolně svou vyživovací povinnost k žalobkyni (s výjimkou částky 60 000 Kč zaslané na účet žalobkyně v září 2022), jejíž příjem je nižší než příjem žalovaného (příjmem žalobkyně je její starobní důchod aktuálně ve výši 21 895 Kč, příjmem žalovaného je starobní důchod aktuálně ve výši 30 446 Kč, dále splátky ze smlouvy o převodu obchodního podílu ve výši 188 500 Kč měsíčně a příjem z pracovního poměru ve výši 8 723 Kč měsíčně, celkem tak má žalovaný měsíční příjem 227 669 Kč. Při rozhodování o výši výživného hodnotil soud poměry obou účastníků a jejich životní náklady. Po zaplacení výživného ve výši 80 000 Kč měsíčně se vytvoří předpoklady pro dosažení zásadně stejné hmotné a kulturní úrovně účastníků, jak má na mysli ustanovení § 697 občanského zákoníku.

16. Vzhledem k tomu, že v době rozhodování soudu se již stalo splatným výživné za dobu od 12. 7. 2022 do 31. 3. 2023 v částce 631 613 Kč (soud zohlednil, že v září 2022 zaslal žalovaný na výživné žalobkyni částku 60 000 Kč, takže celkem výživné za dobu od 12. 7. 2022 do 31. 3. 2023 činí 691 613 Kč, z toho 51 613 Kč dlužné výživné za dobu 12. 7. 2022 - 31. 7. 2022, dále 8 x 80 000 Kč = 640 000 Kč výživné za měsíce srpen 2022 - březen 2023, 691 613 Kč – zaplacené výživné 60 000 Kč = 631 613 Kč), zavázal soud žalovaného toto dlužné výživné, jakož i výživné, které se stane splatným do konce měsíce, v němž tento rozsudek bude doručen žalovanému (§ 162 odst. 1 o. s. ř.), zaplatit žalobkyni tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., když přihlédl k výši dluhu a určil lhůtu k plnění do 30 dnů od doručení rozsudku.

17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovaného zaplatit ve sporu úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 319 742,50 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají z nákladů právního zastoupení, a to odměna za 9,5 úkonů právní služby po 27 500 Kč za 1 úkon právní služby dle § 7, § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif, a to převzetí věci, sepis žaloby, jednání s protistranou dne 13. 8. 2022 (viz shodné vyúčtování nákladů řízení zástupcem žalovaného v protokolu o jednání ze dne 27. 3. 2023), písemné vyjádření ve věci 27. 10. 2022, účast u jednání soudu 30. 1. 2023, které trvalo déle než 2 hodiny, další porada s klientkou 15. 3. 2023 v době od 14:00 do 15:20 hodin, účast u jednání soudu dne 27. 3. 2023, které trvalo déle než 2 hodiny, jednotlivé úkony právní služby jsou dle § 11 advokátního tarifu. Dále dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci dne 5. 12. 2022. Dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, to je 10 x 300 Kč Náklady právního zastoupení celkem (27 500 Kč x 9,5 úkonů) + (300 Kč x 10) = 261 250 Kč + 3 000 Kč = 264 250 Kč. V souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. vše zvýšeno o částku 55 492,50 Kč, 21% DPH, jejímž je zástupce žalované plátcem, což soudu doložil. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o tom, že žalovaný je povinen zaplatit přiznané náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.

18. Žalobkyně je v tomto řízení osvobozena od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, zákona o soudních poplatcích, jejímu návrhu bylo vyhověno v plné výši (co do částky 80 000 Kč měsíčně), soud proto podle § 2 odst. 3 téhož zákona zavázal žalovaného k zaplacení soudního poplatku z návrhu ve výši 15 000 Kč podle položky 7 písm. b) Sazebníku soudních poplatků (s přihlédnutím k ustanovení § 6 odst. 3 zákona o soudních poplatcích). Pokud je ve výroku V. tohoto rozsudku uvedena částka 240 000 Kč, jedná se o zřejmou nesprávnost (početní chybu), která byla opravena usnesením č. j. 11 C 72/2022-150 ze dne 25. 4. 2023.