11 C 81/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa původní účastnice a žalobkyně ; zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 244 648,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 244 648,35 Kč - s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 244 648,35 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 244 648,35 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 61 327 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 16. 5. 2022, kterou dále doplnila podáním ze dne 23. 8. 2022, domáhala se původní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], proti žalovanému zaplacení částky 244 648,35 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Aktivně legitimována v této věci je na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela s [právnická osoba], dne 28. 1. 2021, předmětem postoupení byly pohledávky spořitelny včetně pohledávky za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. [právnická osoba], žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen [peněžní ústav]), uzavřela dne 22. 11. 2017 s žalovaným smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Účelem úvěru byla konsolidace splátkového úvěru od spořitelny vedeného na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 056 Kč vždy k 20. dni v měsíci, přičemž první splátka měla být zaplacena dne 20. 12. 2017. V případě dodržení podmínek splácení měl žalovaný úvěr hradit celkem 108 splátkami, když poslední splátka dopočtena na částku 3 939 Kč měla být zaplacena dne 20. 11. 2026 a tímto dnem by byl úvěr splacen v plné výši. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 8,70 % ročně. Žalovaný byl dle smlouvy dále povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Dle smlouvy si smluvní strany dohodly, že úroky i ceny za úkony podle smlouvy je [peněžní ústav] oprávněna připisovat k jistině úvěru, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce (kapitalizace). Spořitelna v době uzavření smlouvy ověřovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí, konkrétně vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, vyhledáváním žalovaného v insolvenčním rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů ministerstva vnitra ČR – totožnost žalovaného byla při podpisu smlouvy ověřena pracovníkem [peněžní ústav], občanský průkaz žalovaného nebyl v době uzavření smlouvy nalezen v databázi neplatných dokladů, prověřováním pohybů na bankovním účtu žalovaného – [peněžní ústav] prověřovala pravidelné měsíční příjmy ze zaměstnání a výdaje, jiné příjmy a obrat na účtu žalovaného č. [bankovní účet] za předcházející čtvrtletní období před uzavřením smlouvy, to je za srpen až listopad 2017. Z výpisů z účtu žalovaného je patrné, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] a.s., [obec], která mu pravidelně zasílala na jeho účet mzdu. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo spořitelnou hodnoceno na průměrném měsíčním příjmu žalovaného ve výši 19 346 Kč, tento příjem pracovník [peněžní ústav] zkontroloval na základě příchozích transakcí na uvedený účet žalovaného. Z bankovního účtu č. [bankovní účet] je patrné, že částka 19 346 Kč odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících poskytnutí úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný sám uvedl výdaje pouze 2 000 Kč, stanovila [peněžní ústav] životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na částku 6 361 Kč. [peněžní ústav] zároveň obdobně k ukazateli DSTI (procentní vyjádření podílu ročních průměrných výdajů žadatele o úvěr vyplývající z jeho celkového zadlužení) stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 23,12 % po poskytnutí úvěru. Žalovaný na žádosti nedeklaroval žádné splátky mimo [peněžní ústav]. [peněžní ústav] proto tyto skutečnosti ověřila z interních systémů a pomocí dotazu do CCB (Bankovní a Nebankovní registr klientských informací v České republice) zjistila, že žalovaný měl již následující poskytnuté úvěry: úvěr u [peněžní ústav] s měsíční splátkou 4 043 Kč, tento byl zkonsolidován, kontokorent od [peněžní ústav] s limitem 5 000 Kč a měsíční splátkou 417 Kč. Měsíční splátka nynějšího úvěru činila 4 056 Kč. Nové splátkové zatížení žalovaného, a to po konsolidaci zmíněného úvěru, činilo 4 473 Kč (4 056 Kč + 417 Kč). Příjem žalovaného tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, když po odečtení splátkového zatížení od příjmu zbylo žalovanému 14 873 Kč k pokrytí jeho životních nákladů. [peněžní ústav] schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr posoudila s odbornou péčí, na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalovaného a s vynaložením maximálního úsilí, když využila veškerých dostupných zdrojů o majetkové situaci žalovaného, a žalovanému úvěr poskytla, když z veškerých zjištění bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Žalovaný se dostával do prodlení se splácením úvěrových splátek, resp. poskytoval částečná plnění. Při prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu byla [peněžní ústav] oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s výše popsaným příslušenstvím. [peněžní ústav] tohoto svého práva využila a rozhodla o zesplatnění úvěru k datu 31. 10. 2020. Z výpisu z účtu žalovaného je patrno, že ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku 244 648,35 Kč. V případě prodlení žalovaného má žalobkyně nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím do zaplacení. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 244 648,35 Kč. Žalovaný po zesplatnění celého úvěru uhradil splátkami ze dne 25. 2. 2021, 9. 3. 2021, 4. 6. 2021, 16. 6. 2021, 14. 7. 2021 část dlužné částky v celkové výši 8 000 Kč, které se započítaly pouze na příslušenství, proto dlužná jistina přesně odpovídá dlužné jistině ke dni zesplatnění (tedy ke dni 31. 10. 2020), jak vyplývá také z výpisu účtu žalovaného. Žalobkyně dále požaduje příslušenství z dlužné jistiny, a to: úrok z úvěru ve výši 8,25 % ročně ode dne 26. 3. 2021, to je ode dne následujícího po dni, kdy platby žalovaného tyto úroky přestávají krýt, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ode dne 1. 11. 2020, to je ode dne následujícího po dni zepslatnění, do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu doporučeně zaslanou předžalobní výzvou ze dne 3. 3. 2022, žalovaný svůj dluh neuhradil.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR 129322/2022-5 ze dne 25. 5. 2022, který byl zrušen usnesením ze dne 22. 6. 2022, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.

3. Usnesením č. j. 11 C 81/2022-21 ze dne 7. 12. 2022, které nabylo právní moci 7. 1. 2023, soud v souladu s ustanovením § 107 odst. 1, 3 o. s. ř. rozhodl o tom, že v řízení bude pokračovat se společností [právnická osoba], [IČO], jako procesním nástupcem zaniklé původní žalobkyně.

4. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, svou neúčast nikterak neomluvil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Z listin, které předložila žalobkyně, a to ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou, z oznámení o postoupení pohledávky, z potvrzení o zaplacení kupní ceny, ze smlouvy o úvěru, z rozhodnutí o zesplatnění, z výpisů z účtu žalovaného, z přehledu umořování dluhu, z výzvy k úhradě ze dne 3. 3. 2022 a podacího archu, z výpisu z insolvenčního rejstříku, z výpisu z databáze neplatných dokladů, z výpisu ze systému CCB soud dospěl k těmto závěrům o skutkovém stavu věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], a žalovaným byla dne 22. 11. 2017 uzavřena smlouva o úvěru. Úvěr byl žalovanému poskytnut jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. Úvěr byl poskytnut na konsolidaci jeho předchozího úvěru (splátkový úvěr, číslo úvěrového účtu [bankovní účet], částka učená ke splacení 192 241 Kč). Na základě této smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, úvěr veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Bylo dohodnuto, že žalovaný úvěr splatí nejpozději do 20. 11. 2026, výše měsíční splátky 4 056 Kč, a to vždy k 20. dni v měsíci, první splátka měla být zaplacena 20. 12. 2017. V případě dodržení podmínek splácení měl žalovaný uhradit celkem 108 splátek, poslední ve výši 3 939 Kč dne 20. 11. 2026. Dohodnutá úroková sazba 8,70 % ročně. RPSN v době uzavření smlouvy 9,62 %. Při řádném splácení úvěru měl žalovaný nárok na finanční odměnu ve formě odpuštění až 15 posledních splátek (podrobněji ve smlouvě). Žalovaný byl dle smlouvy dále povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Dále bylo dohodnuto, že úroky i ceny za úkony podle smlouvy je [peněžní ústav] oprávněna připisovat k jistině úvěru, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Ve smlouvě o úvěru bylo také sjednáno, že v případě porušení podmínek smlouvy, což je mimo jiné prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu, je [peněžní ústav] oprávněna prohlásit úvěr za okamžitě splatný a požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný se od června 2019 se splácením úvěrových splátek opakovaně dostával do prodlení, případně poskytoval jen částečná plnění. [peněžní ústav] využila svého práva a rozhodla o zesplatnění úvěru k datu 31. 10. 2020. Před uzavřením smlouvy o úvěru [peněžní ústav] posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Konkrétně vyhledávala žalovaného v databázi dlužníků i v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem, prověřila platnost občanského průkazu žalovaného, zjišťovala informace o dluzích žalovaného v bankovním i nebankovním registru klientských informací v České republice a zjistila, že žalovaný měl již poskytnutý úvěr od [právnická osoba] [anonymizováno] s měsíční splátkovou 4 043 Kč – právě tento úvěr byl zkonsolidován, dále kontokorent od [právnická osoba] [anonymizováno] s limitem 5 000 Kč s měsíční splátkou 417 Kč, dále prověřovala pohyby na bankovním účtu žalovaného č. [bankovní účet] za předcházející čtvrtletní období před uzavřením smlouvy – to je srpen až listopad 2017, zjistila, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] a.s., [obec], tato společnost mu pravidelně posílala na účet mzdu. Žalovaný [peněžní ústav] sdělil, že od svého zaměstnavatele pobírá měsíční příjem cca 19 300 Kč, což bylo výpisy z účtu žalovaného potvrzeno. [peněžní ústav] stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na 6 361 Kč. Splátka nového úvěru činila 4 056 Kč. Nové splátkové zatížení tak činilo celkem 4 473 Kč. Příjem klienta byl vyhodnocen jako dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil splátkami ze dne 25. 2. 2021 částku 1 000 Kč, 9. 3. 2021 částku 3 000 Kč, 4. 6. 2021 částku 1 000 Kč, 16. 6. 2021 částku 1 000 Kč, 14. 7. 2021 částku 2 000 Kč, celkem 8 000 Kč. Tato částka byla započítána pouze na příslušenství, takže dlužná jistina ke dni podání žaloby přesně odpovídá dlužné jistině ke dni zesplatnění (tedy ke dni 31. 10. 2020), jak vyplývá z výpisu z účtu žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi [právnická osoba], jako postupitelem a původní žalobkyní jako postupníkem dne 28. 1. 2021, byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 9. 2. 2021. Žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán, a to doporučeně zaslanou předžalobní upomínkou ze dne 3. 3. 2022.

6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dále přihlédl k ustanovení § 1968, § 1969, § 1970 občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Co se týká aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, přihlédl soud k ustanovení § 1879 a následující občanského zákoníku. Soud zvážil zjištěný skutkový stav ve smyslu citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu, tedy co do částky dlužné jistiny ve výši 244 648,35 Kč z předmětné úvěrové smlouvy. Dále je důvodná i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 244 648,35 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, jakož i co do úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 244 648,35 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení, jak žalobkyně požadovala. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně smluvený spotřebitelský úvěr žalovanému poskytla, žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěrových pohledávek v souladu s ujednáním úvěrové smlouvy a obchodních podmínek, žalovaný po zesplatnění úvěru uhradil celkem 8 000 Kč, které byly započteny na příslušenství (úrok z úvěru požadován až ode dne následujícího po dni, kdy platby žalovaného tyto úroky přestávají krýt – od 26. 3. 2021), přes upomínky závazek z úvěru nesplnil ani po předžalobních výzvách. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dlužníka. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení celkem ve výši 61 327 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 9 786 Kč a nákladů právního zastoupení 51 541 Kč Náklady právního zastoupení představují: odměna advokáta za 4 úkony právní služby po 9 300 Kč (převzetí věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby, účast u jednání dne [datum]), dále 4x paušální náhrada po 300 Kč, což je v souladu s ustanoveními § 7, § 11, § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif). Soud vychází z tarifní hodnoty 244 648,35 Kč, což je v souladu s ustanovením § 8 odst. 2 advokátního tarifu. Za úkon doplnění žaloby k výzvě soudu (podání ze dne [datum]) soud náhradu nákladů řízení žalobkyni nepřiznal. Pokud by žaloba od samého počátku obsahovala veškerá potřebná skutková tvrzení (v tomto případě co se týká posuzování úvěruschopnosti žalovaného), nemusel by soud žalobkyni k doplnění žaloby vyzývat. Dále náklady řízení představují náhradu za ztrátu času 10 půlhodin po 100 Kč k jednání soudu ze sídla advokáta a zpět, což je v souladu s § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu. Dále cestovné osobním automobilem [registrační značka] k jednání soudu, počet ujetých kilometrů 341,4 km celkem. Průměrná spotřeba pohonných hmot 10,1 l /100 km benzinu 95 v ceně 41,20 Kč l, sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,20 Kč. Náhrada celkem za použití silničního motorového vozidla 3 195,90 Kč, což je v souladu s vyhláškou č. 467/2022 Sb. V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty (21% DPH), to je o částku 8 945,10 Kč, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, jak soudu doložil. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.