11 C 89/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobce:a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení, že žalobci jsou nepominutelnými dědici

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobci a), b) jsou nepominutelnými dědici po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelému dne , datum, , se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni, a to společně a nerozdílně, uhradit žalované náklady řízení v částce 15 427,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobou došlou soudu dne 20. 8. 2022 domáhal se žalobce a) proti žalované určení, že „závěť sepsaná ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v , město, , ze dne , datum, , sp. zn. , hodnota, , , hodnota, , dle které zůstavitel ustanovil dědičkou veškerého svého movitého a nemovitého majetku, práv a jiných majetkových hodnot žalovanou a ve které listinou o vydědění vydědil oba své syny, včetně jejich potomků, z důvodu, že o něj neprojevovali opravdový zájem, který by jako potomci projevovat měli, je neplatná“. Žalobce uvedl, že žalobu podává v reakci na usnesení , označení soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým byl odkázán k tomu, aby své dědické právo s poukazem na ustanovení § 170 zákona o zvláštních řízeních soudních uplatnil žalobou u soudu, přičemž stanovil k tomuto uplatnění lhůtu 2 měsíců od právní moci usnesení. Dále žalobce uvedl, že je přesvědčen, že zůstavitel neměl žádné zákonné důvody k jeho vydědění, z tohoto důvodu považuje závěť a listinu o vydědění za neplatnou. Dále v žalobě popisuje svůj osobní vztah se zůstavitelem, který byl jeho otcem.

2. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , které bylo potvrzeno usnesením , označení soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a které nabylo právní moci , datum, , soud připustil, aby do řízení na straně žalobce přistoupil jako další účastník řízení žalobce b). Okresní soud takto rozhodl poté, co žalobce a) navrhl, aby na stranu žalobce jako další účastník řízení vstoupil další v úvahu přicházející zákonný dědic, a to bratr žalobce a) , Jméno žalobce B, - nyní žalobce b). Zároveň žalobce a) změnil žalobní petit tak, že navrhuje, aby soud určil, že žalobci a) a b) jsou nepominutelnými dědici po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelému dne , datum, . Žalobce a) uvedl, že vychází z tohoto, že listina o vydědění je neplatná, popsané důvody vydědění nejsou dány, poukázal přitom na skutková tvrzení uvedená v žalobě. , Jméno žalobce B, se vstupem do řízení souhlasil. Proti tomuto usnesení podala odvolání žalovaná. , označení soudu, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, usnesení okresního soudu potvrdil. V odůvodnění svého usnesení č.j. , spisová značka, dodal, že jakkoliv je odkaz soudního komisaře v usnesení č.j. , spisová značka, nedostatečný a okresní soud správně vedl žalobce a) k odstranění vad žalobního petitu, současný žalobní petit neodpovídá odkazu soudního komisaře, když řízení, že žalobce je nepominutelným dědicem, není řízením o dědickém právu dle jeho odkazu (poukázal přitom na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 24 Cdo 2236/2020). Na okresním soudu nyní bude opětovně ve smyslu rozhodnutí NS ČR sp. zn. 24 Cdo 3035/2019 žalobce poučit o žalobním petitu. Pokud však setrvají na petitu dosavadním, vyzvat je k doplnění tvrzení o naléhavém právním zájmu, neboť v tomto případě se bude jednat o běžnou určovací žalobu dle § 80 o. s. ř.

3. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 5. 3. 2024, které nabylo právní moci 6. 3. 2024, soud v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 o. s. ř. připustil změnu žaloby, jak byla učiněna do protokolu dne 24. 4. 2023, tak, že žalobní petit bude nadále znít: „Určuje se, že žalobci a) a b) jsou nepominutelnými dědici po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelému dne , datum, .“4. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, a to ze tří důvodů: žalobci nikterak neosvědčili naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že jsou nepominutelnými dědici po zůstaviteli, přitom nepopřeli pravost listiny o vydědění, pouze tvrdí, že důvody o vydědění popsané v listině o vydědění nejsou dány, podle žalované dány jsou, jak popsala ve svém vyjádření k žalobě.

5. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobců (jejich právního zástupce), kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni (jejich zástupce vz. o.s.ř. 27 a 48), svou neúčast neomluvili, o odročení nežádali, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Podle § 170 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobu, k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Jak již bylo judikováno (například rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 4392/2017) je-li na podání žaloby ve smyslu ustanovení § 170 z. ř. s. odkázán nepominutelný dědic, který napadá pouze důvody vydědění zůstavitelem, nemůže takové usnesení „založit žádné právní účinky“, neboť výsledkem takového sporného řízení není vyřešení otázky dědického práva.

7. Dle § 80 o. s. ř určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Existence naléhavého právního zájmu na určení je nezbytným předpokladem pro úspěch určovací žaloby. Pro žalobce to znamená, že musí v první řadě tento naléhavý zájem tvrdit a prokázat. O tom soud žalobce (jejich zástupce) poučoval písemně (přípis ze dne 10. 4. 2024, který byl zástupci žalobců doručen 11. 4. 2024). Tím, že se žalobci (jejich právní zástupce) nedostavili k jednání, zbavili se možnosti poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Jestliže žalobci netvrdí, případně neprokáží, naléhavý právní zájem, je to důvodem pro zamítnutí žaloby. Při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby.

8. Z obsahu spisu , označení soudu, sp. zn. , spisová značka, (konkrétně z úmrtního listu, z usnesení o zahájení řízení o pozůstalosti a pověření notářky, z protokolu o zjištění stavu a obsahu listiny o právních jednáních pro případ smrti po zůstaviteli , jméno FO, , z notářského zápisu ze dne , datum, , , hodnota, , , hodnota, , sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , z protokolu o předběžném šetření, z usnesení na č. l. 38, z protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti ze dne , datum, , z protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti ze dne , datum, , z usnesení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ) soud zjistil, že zůstavitel , jméno FO, , narozený , datum, , zemřel dne , datum, . Zemřel jako rozvedený a zanechal 2 syny, a to , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalobce A, (žalobce a/), a , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalobce B, byla zjištěna existence právního jednání zůstavitele pro případ smrti, a to závěť zůstavitele a listina o vydědění sepsaná ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , město, , dne , datum, pod zn. , hodnota, , , hodnota, . V této závěti a listině o vydědění zůstavitel ustanovil dědičkou veškerého svého movitého a nemovitého majetku a veškerých svých případných práv a jiných majetkových hodnot svou přítelkyni paní , Jméno žalované, , narozenou , Datum narození žalované, své syny , jméno FO, (žalobce a/) a , jméno FO, (žalobce b/) a všechny jejich potomky. Dle obsahu listiny své syny , jméno FO, a , jméno FO, zůstavitel „vyděďuje zejména proto, že o něj trvale neprojevují opravdový zájem, který by jako jeho potomci projevovat měli. Konkrétně své syny neviděl deset let. Po celou dobu jej nikdy nenavštívili u příležitosti žádných svátků ani na jeho narozeniny, žádný z nich mu nikdy neposlal žádné písemné blahopřání nebo dopis. Není mezi nimi vůbec žádný kontakt.“ Po přečtení závěti a listiny o vydědění byli účastníci pozůstalostního řízení poučeni o možnosti popřít pravost této závěti a listiny o vydědění, pokud mají za to, že podpis na závěti a listině o vydědění není podpisem zůstavitele, a o možnosti namítnout neplatnost této závěti a listiny o vydědění z jiných důvodů. , Jméno žalované, (žalovaná) uznala závěť a listinu o vydědění za pravou a platnou. Synové zůstavitele , Jméno žalobce A, (žalobce a/) a , Jméno žalobce B, (žalobce b/) požádali o poskytnutí lhůty 2 měsíců k vyjádření. Zůstavitelův syn , Jméno žalobce A, (žalobce a/) do protokolu dne , datum, prohlásil, že zůstavitel neměl žádné důvody k vydědění svých synů , adresa, a z toho důvodu považuje závěť a listinu o vydědění za neplatnou. Zůstavitelův syn , Jméno žalobce B, (žalobce b/) se k jednání dne , datum, nedostavil a k pravosti a platnosti závěti a listiny o vydědění se v pozůstalostním řízení dosud nevyjádřil. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, soudní komisař odkázal zůstavitelova syna , jméno FO, (žalobce a/) „k tomu, aby své dědické právo uplatnil žalobou u soudu“ a stanovil mu k tomu lhůtu v délce 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení. Usnesení odůvodnil § 170 z. ř. s. Účastníky pozůstalostního řízení jsou žalobci (synové zůstavitele) a žalovaná.

9. Podle § 1476 občanského zákoníku se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.

10. Podle § 1642 a § 1643 občanského zákoníku jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jejich potomci, nepominutelnými dědici, kterým náleží z pozůstalosti povinný díl.

11. Dle § 1654 odst. 1 věta první občanského zákoníku nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu.

12. Podle ustanovení § 1646 odst. 1 občanského zákoníku lze ze zákonných důvodů nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit.

13. Jak vyplývá z výše uvedeného (zejména bod 8. odůvodnění tohoto rozsudku), v daném případě zůstavitel pořízením pro případ smrti ze dne , datum, jednak odkázal veškerý majetek své přítelkyni , Jméno žalované, (žalované), jednak vydědil své potomky (oba žalobce), kteří s důvody pro vydědění uvedené zůstavitelem nesouhlasí. Platnost vydědění potomci nezpochybňují, pouze tvrdí, že nejsou dány důvody jejich vydědění. Nevzniká zde tedy spor o dědické právo, ale pouze spor o nárok nepominutelných dědiců na povinný díl. Na žalobu na určení, že žalobci jsou nepominutelnými dědici po zůstaviteli nemůže být pohlíženo, jako na žalobu ve smyslu ustanovení § 170 z. ř. s., ale jako na žalobu, jíž se žalobci domáhají určení jejich postavení jako nepominutelných dědiců, a je tudíž nezbytné, aby na požadovaném určení prokázali ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. svůj naléhavý právní zájem. Není-li tvrzen a prokázán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, nelze jej dovozovat jen ze samotné možné existence práva nepominutelného dědice. Z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu soud žalobu (s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením, jakož i platné judikatuře, konkrétně například rozhodnutí NS ČR sp. zn. 24 Cdo 2236/2020, rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 4392/2017), soud žalobu zamítl (žalobci - jejich zástupce - se k jednání nedostavili, nemohli být tedy poučeni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a ve smyslu rozhodnutí NS ČR sp. zn. 24 Cdo 3035/2019). Pro úplnost soud dodává, že pokud žalobci svůj nárok na povinný díl dovozují z toho, že důvody, pro které byli zůstavitelem vyděděni, nejsou dány, mají možnost se svého práva domáhat mimo řízení o pozůstalosti – žalobou na plnění ve sporném soudním řízení, v němž se soud bude jako předběžnou otázku zabývat tím, zda žalobci byli vyděděni po právu.

14. Vzhledem k tomu, že soud žalobu zamítl z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu, neprováděl pro nadbytečnost další zástupcem žalobců navrhované důkazy.

15. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu úspěšné žalované přiznal na náhradě nákladů řízení částku 15 427,50 Kč. Náklady řízení sestávají z nákladů právního zastoupení, a to: odměna advokátky za 4,5 úkonů právní služby po 2 500 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, které soudu došlo dne 19. 4. 2023, účast u jednání soudu 24. 4. 2023 a 5. 12. 2024, ½ úkonu odvolání proti usnesení), jednotlivé úkony právní služby dle § 9 odst. 3 písmeno a), § 7 bod 5, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif). Dále 5 x 300 Kč náhrada hotových výdajů advokátky podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Vše zvýšeno o 21 % DPH, to je o částku 2 677,50 Kč, což je v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., když zástupkyně žalované doložila, že je plátkyní této daně. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalobce, a to společně a nerozdílně, zaplatit přisouzenou náhradu nákladů řízení zástupkyni žalované.