11 C 99/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: právnická osoba sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 13 195,47 Kč s příslušenstvím

I. Pokud se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 12 795,47 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení, v této části se řízení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 10 980,92 Kč a pro případ prodlení se zaplacením této částky je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a to od 1. dne po uplynutí lhůty k plnění až do úplného zaplacení této částky.

III. Ve zbylé části, to je pokud se žalobkyně proti žalované dále domáhala zaplacení částky 2 214,55 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 1 814,55 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 10 980,92 Kč od 3. 4. 2025 do splatnosti této částky, úroku ve výši 12 % ročně z částky 12 795,47 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 95,62 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 929,62 Kč, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 869 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 24. 7. 2025, který dále doplnila podáním ze dne 2. 10. 2025 a podáním ze dne 17. 10. 2025, domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení částky 13 195,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 795,47 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,9 % ročně z částky 12 795,47 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 95,62 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 929,62 Kč. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 16. 5. 2024 smlouvu o nákupu na splátky č. , hodnota, , jedná se o smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a následující občanského zákoníku. Nedílnou součástí smlouvy jsou podmínky smlouvy o nákupu na splátky a ceník žalobkyně, které byly před podpisem smlouvy žalované poskytnuty spolu se splátkovým kalendářem a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy porovnávala její příjmy a závazky. Příjmy i finanční závazky žalovaná deklarovala v žádosti o úvěr. Žádost o úvěr vyplnila žalovaná prostřednictvím obchodního zástupce , právnická osoba, , přičemž tato on-line vyplněná žádost byla zaznamenána do informačního systému žalobkyně. Žalovaná v žádosti uvedla jméno a příjmení, rodné číslo, adresu, telefonní číslo, e-mailovou adresu, deklarovala příjem 25 000 Kč, závazky 0 Kč, požadovala finanční částku 22 907 Kč s akontací 2 000 Kč. Příjmy žalované dále ověřovány nebyly. Závazky žalobkyně dále ověřovala v bankovním a nebankovním registru klientských informací. Žalobkyně ověřila, že žalovaná nemá závazky po splatnosti v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, v rejstříku SOLUS a v interní databázi žalobkyně. Tímto způsobem žalobkyně ověřila, že příjmy žalované jsou ve výši postačující na krytí jejích výdajů a závazků. Výsledky automatizovaného scoringu jsou uvedeny v dokumentu , Anonymizováno, .pdf. Celková kontrola posouzení úvěruschopnosti dopadla pozitivně. Na základě smlouvy o úvěru byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 907 Kč, úvěr byl sjednán jako účelový ve smyslu § 2398 občanského zákoníku, a to za účelem koupě sjednaného zboží u prodejce , právnická osoba, Žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 20 907 Kč zaplacením ceny zboží prodejci (viz bod 3. smlouvy). Žalobkyně se žalovanou sjednaly úrokovou sazbu úvěru ve výši 22,90 % ročně. Žalovaná byla povinna vyčerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle dohodnutého splátkového kalendáře. Žalovaná celkem na úvěr uhradila 9 926,08 Kč (viz příloha plateb). Podle bodu 9. smlouvy má žalobkyně právo ukončit smlouvu předčasně, pokud je žalovaná v úplném nebo částečném prodlení s úhradu splátek nebo jejich částí po dobu delší než 30 dnů a současně má žalobkyně právo v případě prodlení žalované se splácením delším než 30 dnů od upomínky žalobkyně prohlásit celý úvěr za splatný. Žalobkyně dopisem „opakovaná výzva k úhradě“ upomínala žalovanou k zaplacení dlužné částky a upozornila ji, že pokud nebude dluh uhrazen do 30 dnů, má právo přistoupit k odstoupení od smlouvy a zesplatnit celý úvěr. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani po předchozí výzvě dlužnou částku neuhradila a dále úvěr nesplácela, odstoupila žalobkyně od smlouvy a zesplatnitla úvěr k 2. 4. 2025. O tom byla žalovaná informována dopisem „předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu“. Žalovaná dlužnou částku neuhradila a ode dne následujícího po zesplatnění je v prodlení. Ke dni 2. 4. 2025 žalobkyně zkapitalizovala smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení, pohledávka činila k datu 2. 4. 2025 14 220,71 Kč (nesplacená jistina 12 795,47 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok do 2. 4. 2025 ve výši 929,62 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 95,62 Kč, dlužné poplatky 400 Kč) a dále zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok, jak je uvedeno výše. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes zaslání předžalobní výzvy ze dne 16. 7. 2025.

2. V podání ze dne 2. 10. 2025 vzala žalobkyně žalobu s ohledem na ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru částečně zpět, a to co do smluvního úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 12 795,47 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení. Ke zpětvzetí žaloby v uvedené části došlo dříve, než začalo jednání, soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. řízení v části, ve které byla žaloba vzata zpět, zastavil.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni, o odročení nežádali (zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud provedl důkaz listinami (smlouvou o nákupu na splátky č. , hodnota, , standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a podmínkami smlouvy o nákupu na splátky, žádostí, výpisem z registru klientských informací, výpisem transakcí, opakovanou výzvou k úhradě, výzvou k plnění, listinou „payment description“, předžalobní výzvou, podacím lístkem) a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Smluvní strany, a to žalobkyně, dále zprostředkovatel/prodávající , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaná jako spotřebitel uzavřely dne 16. 5 2024 smlouvu o nákupu na splátky č. , hodnota, . Podmínky smlouvy o poskytování služeb: cena zboží 22 907 Kč, akontace 2 000 Kč, poplatek za uzavření smlouvy 0 Kč, měsíční platba/splátka 1 976 Kč, měsíční poplatek za správu smlouvy 0 Kč, den splatnosti měsíční splátky 20. den v měsíci, počet splátek 12, celková splátka splatná spotřebitelem 23 699,28 Kč, celkové náklady na úvěr 2 792,28 Kč, RPSN 25,85 %, datum splatnosti poslední splátky 20. 5. 2025, pevná úroková sazba 22,90 % roční, 14,57 Kč denní, úrok z prodlení 8 % ročně, smluvní pokuta 0,1 % denně, číslo účtu, na který mají být hrazeny splátky, , č. účtu, , variabilní symbol při splácení , hodnota, . Smlouva byla podepsána elektronicky (žalovanou prostřednictvím SMS kódu na telefonní číslo , tel. číslo, smlouvě uvedené). Nedílnou součástí smlouvy jsou podmínky smlouvy o nákupu na splátky, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, ceník, podmínky digitálních médií a zásady zpracování klientských údajů. Tyto byly žalované poskytnuty před uzavřením smlouvy spolu se splátkovým kalendářem a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Bylo dohodnuto, že prostředky úvěru budou ze strany žalobkyně poskytnuty ve formě zaplacení ceny zboží přímo prodávajícímu, dnem čerpání úvěru je den uzavření této smlouvy o poskytování služeb oběma smluvními stranami (bod 3. smlouvy). Sjednané splátky bude žalovaná hradit v souladu s podmínkami splátkového kalendáře a smlouvy o poskytování služeb. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla příjem ve výši 25 000 Kč, závazky 0. Závazky žalované žalobkyně ověřovala v CEE/CRE – stav: v pořádku. V souladu se smlouvou dne 16. 5. 2024 žalobkyně na účet prodávajícího odeslala částku 20 907 Kč pod VS , var. symbol, (číslo smlouvy). Jak vyplývá z připojeného přehledu plateb, na předmětnou smlouvu byla uhrazena částka celkem 9 926,08 Kč (12. 7. 2024 1 976 Kč, 6. 9. 2024 3 990 Kč, 22. 10. 2024 1 980,04 Kč, 6. 11. 2024 1 980,04 Kč). Žalobkyně žalovanou o úhradu dluhu upomínala, a to upomínkou ze dne 25. 2. 2025, dále předžalobní výzvou ze dne 3. 4. 2025, kdy zároveň žalované sdělovala, že přes opakované výzvy od žalované neobdržela úhradu dluhu, a je proto nucena úvěr zesplatnit. Doporučeně zaslanou předžalobní výzvou k plnění ze dne 16. 7. 2025 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě celkového dluhu ze smlouvy o nákupu na splátky č. , hodnota, ze dne 16. 5. 2024, vzhledem k tomu, že byly porušeny podmínky smlouvy, žalobkyně od smlouvy odstoupila a dluh se stal splatným ke dni 2. 4. 2025, žalobkyně eviduje pohledávku včetně příslušenství 15 493,11 Kč. Žalovaná byla zároveň vyzvána, aby dluh uhradila na účet ve výzvě uvedený, a to nejpozději do 23. 7. 2025, v opačném případě se žalobkyně obrátí na soud.

5. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně neprokázala, že by řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalované dlužnice poskytnutý úvěr splácet. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku 20 907 Kč, ničím nebylo zpochybněno tvrzení žalobkyně, že z této částky uhradila celkem 9 926,08 Kč, takže žalobkyni dosud dluží 10 980,92 Kč. Zbývající částka, jejíž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, není žádána po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. V době sjednání smlouvy v květnu 2024 vycházela žalobkyně, jak sama uvedla, pouze z žalovanou deklarovaného příjmu, který ničím neověřovala, vůbec se nezabývala výdaji žalované. V žalobě a v doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že příjmy žalované nikterak nezjišťovala a neověřovala, co se týká závazků žalované, vycházela z údajů v bankovním a nebankovním registru klientských informací, provedla lustraci v insolvenčním rejstříku, v CEE, v rejstříku SOLUS, což je však nedostačující. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, zbavila se možnosti poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně zkoumat před uzavřením smlouvy schopnost žalované úvěr splácet. Z důvodu neplatnosti předmětné smlouvy jsou si účastníci povinni vrátit to, co plnili. Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 907 Kč, přičemž nebylo ničím zpochybněno, že na tuto částku žalovaná žalobkyni dosud uhradila pouze 9 926,08 Kč. Žalobkyně se důvodně domáhá vrácení částky 10 980,92 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, přijal a odůvodnil závěr, že v případě neplatné smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka, nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Mezi stranami nebyl spor o určení okamžiku splatnosti dlužné jistiny, jak má na mysli § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná zůstala v řízení naprosto nečinná, takže nebylo možno ohledně jejích poměrů a možností splatit dlužnou jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaná netvrdila a následně ani neprokázala, že její možnosti jí umožňují splácet jistinu pouze v konkrétní výši splátek, je nutno dovodit, že v možnostech žalované je splatit celou jistinu najednou ve splatnosti určené do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně má nárok na úroky z prodlení z přiznané jistiny až v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s vrácením dlužné jistiny spotřebitelského úvěru, a to v době podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jestliže dohodou stran nebyla určena splatnost spotřebitelského úvěru, pak tuto splatnost stanovil soud, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Pokud žalovaná do 3 dnů od právní moci rozsudku přiznanou částku žalobkyni neuhradí, pak se teprve dostane do prodlení se splacením této částky a žalobkyni náleží úrok z prodlení, ovšem až za dobu, kdy se žalovaná dostane do prodlení. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, že zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu 10 980,92 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku a pro případ prodlení se zaplacením této částky se zákonnými úroky z prodlení, přičemž 1. den prodlení nastává po uplynutí lhůty k plnění (v tomto směru srovnej například se závěry vyslovenými v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 199/2024-74 ze dne 24. 10. 2024, v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 201/2024-87 ze dne 20. 1. 2025 nebo v rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc č. j. 75 Co 188/2024-366 ze dne 12. 9. 2024), až do úplného zaplacení dluhu (výrok II. tohoto rozsudku). Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přihlédnutím k § 146 odst. 2, věta prvá o. s. ř. ve vztahu k částečnému zpětvzetí žaloby (týkalo se části příslušenství) a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 869 Kč. Soud vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch pouze co do 10 980,92 Kč (co do 83,2 %) a neúspěch co do 2 214,55 Kč (co do 16,8 %) z uplatňovaného nároku. Soud tedy přiznal žalobkyni část nákladů řízení ve výši 66,4 %. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (žalobkyně již uhradila 800 Kč, bylo jí uloženo doplatit 200 Kč, viz výrok V. tohoto rozsudku a bod 10. odůvodnění tohoto rozsudku) a nákladů právního zastoupení ve výši 1 815 Kč. Odměna advokáta za 3 úkony právní služby, a to převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, po 400 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč, což je v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému ISAS). Dále částka 315 Kč jako daň z přidané hodnoty (21% DPH) z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř., když advokát osvědčil, že je plátcem DPH. Soud nepřiznal žalobkyni náklady řízení za doplnění žaloby k výzvě soudu (podání ze dne 2. 10. 2025 a 17. 10. 2025), pokud by totiž žaloba od počátku obsahovala veškerá potřebná tvrzení, nemusel by soud žalobkyni k doplnění žaloby vyzývat. Náklady řízení celkem činí 2 815 Kč, z této částky náleží žalobkyni 66,4 %, to je 1 869 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o povinnosti žalované zaplatit náklady řízení advokátovi (zástupci žalobkyně).

10. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bod 1 písm. a) 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 800 Kč, zbývá doplatit 200 Kč.