110 C 38/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Adamem Haasem ve věci Anonymizovaný odstavec. sídlem ulice, PSČ obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 384,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 384,75 Kč spolu s ročním 10 % úrokem z prodlení od 9. 8. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 25. 9. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 384,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souvislosti s dopravou žalovaného do protialkoholní záchytné stanice v obec poté, co dne datum okolo údaj o čase hodin v podnapilém stavu vulgárně napadal svou přítelkyni v místě jejich společného bydliště v ubytovně ve obec, ulice a číslo. Bylo u něj provedeno vyšetření na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky v krvi, přitom alkohol v krvi byl prokázán. Náklady na dopravu byly vyčísleny na částku 384,75 Kč. Žalovaný tyto náklady dobrovolně neuhradil. Splatnost pohledávky nastala poté, co uplynula lhůta k zaplacení dluhu, která byla stanovena žalobcem ve výzvě ze 10. 7. 2019 v délce 15 dnů od jejího doručení dne 24. 7. 2019.

2. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel 3. Podle § 1723 odst. 1 NOZ závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle ust. § 17 odst. 4 zák.č. 379/2005 Sb. dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu. Podle ust. § 2991 NOZ (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na shora uvedený skutkový stav soud aplikoval citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný v souvislosti se svým protiprávním jednáním absolvoval odvoz do protialkoholní záchytné stanice v obec, přičemž náklady hradil žalobce, ač podle zákona má tyto náklady hradit žalovaný. Žalobce má vůči žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení, spočívajícího v plnění za někoho, kdo měl sám povinnost plnit; žalobce prokázal, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději ke dni 8. 8. 2019, jelikož tak neučinil, přísluší žalobci rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po uplynutí poskytnuté lhůty.

4. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na paušální náhradu nákladů řízení ve výši 2 x 100 Kč podle § 1 a § 2 odst. 1 vyhl.č. 254/2015 Sb.

5. O povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, když žalobce je od placení soudního poplatku osvobozen a na žalovaného, který byl v konečném stadiu ve věci neúspěšný, přešla podle citovaného ustanovení poplatková povinnost. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.