111 C 17/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce ; zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 30 120 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30 120 Kč - s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 454 Kč, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 740 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 690 Kč od 26. 8. 2019 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 690 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení v částce 24 165,81 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobou ze dne 27. 8. 2020, kterou doplnil podáním ze dne 21. 9. 2020, domáhal se žalobce proti žalované zaplacení 30 120 Kč s příslušenstvím, jak je konkretizováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne 29. 10. 2018 smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem byl prostor k obývání ve 2. nadzemním podlaží vlevo domu na ulici [ulice] [číslo] v [obec], specifikovaný na plánku projektové dokumentace, která byla ke smlouvě o nájmu přiložena. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Nájemné bylo sjednáno ve výši 7 950 Kč měsíčně se splatností do 25. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Splatnost platby na první měsíc trvání nájmu byla sjednána na 15. 11. 2018. Současně se smlouvou o nájmu byla uzavřena také smlouva o úhradě a poskytování služeb a energií v předmětu nájmu, bylo sjednáno, že žalovaná bude za dodávku služeb a energií hradit paušální platbu v celkové výši 4 740 Kč měsíčně se splatností do 25. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Splatnost platby na první měsíc trvání nájmu byla sjednána na 15. 11. 2018. Celkově tak byla žalovaná povinna hradit v souvislosti s užíváním předmětných prostor k obývání částku 12 690 Kč měsíčně. Na nájemné a úhrady za služby a energie žalovaná hradila: 19. 11. 2018 částku 12 690 Kč, 26. 11. 2018 částku 7 950 Kč, 30. 11. 2018 částku 4 740 Kč, 17. 12. 2018 částku 7 950 Kč, 30. 1. 2019 částku 4 740 Kč, 13. 2. 2019 částku 7 950 Kč, 28. 2. 2019 částku 4 740 Kč, 18. 3. 2019 částku 12 690 Kč, 24. 4. 2019 částku 12 690 Kč, 14. 5. 2019 částku 20 640 Kč, 17. 6. 2019 částku 7 950 Kč, 1. 7. 2019 částku 4 740 Kč a 22. 7. 2019 částku 12 690 Kč. Na nájemném a paušálních úhradách na služby tak byla uhrazena celkem částka 122 160 Kč, přičemž měla být uhrazena částka ve výši 152 280 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami tak činí dlužnou částku ve výši 30 120 Kč. Dále žalobce proti žalované požadoval úroky z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K ukončení nájmu došlo uplynutím doby dne [datum]. Žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 21. 7. 2020 k úhradě dlužné částky, přičemž tato upomínka se žalobci vrátila jako nevyzvednutá. K úhradě žalované částky dosud nedošlo.

2. Ve věci byl dne 25. 9. 2020 pod č. j. 111 C 17/2020-16 vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor. Namítala, že má vše uhrazeno, žalobci nic nedluží. Poukazovala na to, že na úhradu za byt použila příspěvky na bydlení, které pobírala. Do protokolu při jednání dne [datum] žalovaná doplnila skutková tvrzení a uvedla, že v předmětném bytě s rodinou (s manželem a třemi nezletilými dětmi) bydlela jen do [datum], od [datum] se přestěhovali do rodinného domku v [část obce], [ulice a číslo], který si pronajali. Uvedla, že žalobce ústně informovala o tom, že se budou stěhovat, žalobce požadoval, aby si za sebe našli náhradu. Jako náhradu našla pana [jméno] [příjmení], který se však do předmětného bytu nakonec nenastěhoval. Nastěhoval se do jiného bytu v domě na [ulice] [číslo] v [obec]. Nepodepisovali žádný předávací protokol, písemnou výpověď z bytu nedávala, nedisponuje ani žádnou písemnou dohodou, s žalobcem se na tom, že předmětný byt může opustit k [datum], dohodli ústně. Dále uvedla, že předání bytu dne [datum] byl přítomen žalobce a její manžel, byt předala čistý, žalobci předala klíče od bytu. Do protokolu při jednání dne [datum] žalovaná připustila, že s žalobcem se na ukončení nájmu nedomluvili, uvedla, že žalobce ji nekontaktoval, neposlal jí žádnou upomínku, přitom od začátku, co na adrese [adresa], mají schránku, na které je napsáno jejich jméno, pošta jí chodí. Také připustila, že v bytě [číslo] na [ulice] [číslo] zůstaly nějaké staré skříně.

3. V podání ze dne 14. 5. 2021 žalobce doplnil skutková tvrzení tak, že žalovaná mu skutečně oznámila, že chce byt opustit k [datum] a požádala o předčasné ukončení nájmu s tím, že za sebe najde adekvátní náhradu. Žalobce se s žalovanou na novém nájemci nedohodli, když žalovaná„ nabídla“ jako nového nájemce pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení], kteří oba pracovali jako pomocné zednické síly spolu s manželem žalované a společně si mohli dovolit hradit nájemné za užívání předmětného bytu. Žalobce však zjistil, že pan [jméno] [příjmení] žije nespořádaným životem a obával se jeho platební morálky, proto s ním neměl zájem na uzavření nájemní smlouvy. K žádné dohodě o předčasném ukončení nájmu nedošlo a žalobce žalovanou upozorňoval, že bude trvat na dodržení podmínek nájemní smlouvy. S panem [příjmení] poté nájemní smlouva uzavřena byla, nicméně na jiný byt ve vlastnictví žalobce, a to s trváním nájmu až od 1. 12. 2019. Skutečnost, že k žádné dohodě o ukončení nájmu mezi žalobcem a žalovanou nedošlo, včetně skutečnosti, že k ukončení nájmu formálně nedošlo ani později, žalobce sdělil v odpovědi na výzvu úřadu práce, jakož i v dopise adresovaném žalované v listopadu 2019. Žalobce byt od žalované nepřevzal, při opuštění bytu žalovanou přítomen nebyl. Žalovaná byt řádně nevyklidila ani jej řádně nepředala, přičemž v době opuštění bytu žalovanou nebyl byt řádně vymalován, nacházely se v něm věci ve vlastnictví žalované, které opustila, byly zde uvolněné radiátory, byt se v žádném případě nenacházel ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení při řádném užívání. Skutečnost, že žalovaná změnila adresu trvalého pobytu, sama o sobě nemůže znamenat ukončení nájmu, když žalované nic nebrání v tom, aby měla v nájmu více prostor určených k bydlení, jak se i fakticky stalo v tomto případě. Žalovaná na nájemném a paušálních úhradách na služby uhradila celkem částku ve výši 122 160 Kč, což odpovídá nájemnému za dobu od 1. 11. 2018 do 31. 8. 2019 v celkové částce 79 500 Kč a úhradám za služby za dobu od 1. 11. 2018 do [datum] v celkové výši 42 660 Kč. Tzn. že pokud žalovaná uhradila nájemné také za srpen roku 2019, přičemž tuto platbu nepožadovala od žalobce vrátit, je zřejmé, že nemůže být přesvědčena o skutečnosti, že k ukončení nájemního vztahu došlo dříve. Dále žalobce doplnil, že má za to, že s ohledem na dohodu o„ automatickém“ prodlužování nájmu formálně nedošlo k ukončení nájemního vztahu ani ke dni 31. 10. 2019, nicméně s ohledem na skutečnost, že k tomuto datu již bylo žalobci zřejmé, že žalovaná nemá zájem na dalším užívání bytu, a žalovaná žalobci oznámila (byť ústně), že již byt užívat nebude, a to v červenci 2019, žalobce připouští, že takovéto ústní oznámení je možné považovat za výpověď ve smyslu čl. 3 smlouvy o nájmu, tedy je možné nájem považovat za ukončený ke dni 31. 10. 2019. Z toho důvodu se žalobce domáhá dlužných částek za užívání bytu, to je nájemného a úhrad za služby, právě a pouze za dobu do 31. 10. 2019. Pro upřesnění dále žalobce uvedl, že pokud je na výpisu z účtu žalobce založeném ve spise u plateb ze dne 14. 5. 2019 ve výši 2 x 7 950 Kč uvedena rukou poznámka„ kauce“ a„ nájem“, jde pouze o poznámky žalobce. Žalovaná neurčila, na kterou z platebních povinností žalované vůči žalobci mají jednotlivé její úhrady směřovat, proto je nutno tyto úhrady započíst dle zákonných pravidel. Nelze přitom úhrady započíst na úhradu zajišťovací kauce, když bylo dohodnuto, že kauce bude uhrazena v hotovosti. Všechny úhrady tak musely směřovat na úhradu nájemného a paušálních plateb na služby, a pokud bylo uhrazeno nájemné také za srpen 2019, a to dne 22. 7. 2019, je zřejmé, že žalovaná si musela být vědoma skutečnosti, že nájem nadále trvá, resp. bude trvat. Pokud nájemné dále nehradila proto, že měla v nájmu fakticky dva prostory pro bydlení, není možné toto přičítat k tíži žalobce, který žádnou vůli k ukončení nájmu neprojevil.

4. Ze smlouvy o nájmu uzavřené mezi žalobce jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní dne 29. 10. 2018 soud zjistil, že předmětem nájmu byla bytová jednotka 2 ve 2. nadzemním podlaží vlevo podle plánku projektové dokumentace celkem o výměře 70 m2 o dispozici 2+1, sestávající ze 2 pokojů, kuchyně s jídelnou, předsíně, koupelny s vanou a WC a dalšího samostatného WC. Přílohou č. 1 smlouvy je vyznačení pronajímaných prostor a jejich velikosti na plánku projektové dokumentace. Seznam vybavenosti prostor tvoří přílohu č. 2 smlouvy a je její nedílnou součástí. Bylo sjednáno, že shora vymezené prostory je nájemkyně oprávněna užívat k obývání pro svou osobu, manžela [jméno] [příjmení] a 3 nezl. děti [jméno], narozenou dne [datum], [jméno], narozenou dne [datum], a [jméno], narozenou dne [datum], u všech jsou uvedena rodná čísla. Pronajímatel souhlasil s trvalým pobytem nájemce a spolubydlících osob na adrese předmětu nájmu po dobu platnosti smlouvy o nájmu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Dle čl. 3 smlouvy byla sjednána tříměsíční výpovědní doba, která začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Bylo sjednáno, že smlouvu lze ukončit po vzájemné dohodě, kterou obě strany upřednostní. V zákonem a smlouvou stanovených případech může pronajímatel či nájemce dát výpověď bez lhůty. Dle čl. 3 bylo sjednáno, že nedoručí-li žádná strana výpověď ve lhůtě 3 měsíce před uplynutím smlouvy, mají obě strany za ujednané, že se smlouva prodlužuje za stejných podmínek o další rok (tedy do 31. 10. 2020 atd.). Dle čl. 3 smlouvy smlouva může být ukončena s okamžitou platností v případě jejího porušení, nehrazení nájemného či služeb v plné výši, devastace či špatného užívání předmětu nájmu, ohrožení majetku či osob, porušování bezpečnostních, požárních a stavebních předpisů, bezdůvodný pohyb neoprávněných osob v pronajatých prostorách a jejich okolí a v případě porušování klidného a bezproblémového provozu a soužití v nemovitosti. Dle čl. 3 smlouvy po ukončení nájmu se nájemce zavazuje vrátit pronajaté prostory vyklizené od osobních předmětů nájemce, vyčištěné, všechny povrchy a vybavení čisté a ve stavu odpovídajícímu běžnému užívání, odborně vyštukované, vysádrované a po odstranění starých nátěrů a maleb odborně vymalované na bílo v kvalitě Primalex Polar. V čl. 4 smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši 7 950 Kč měsíčně, splatnost předem, nájemkyně se zavázala hradit pronajímateli sjednané měsíční nájemné vždy nejpozději do 25. dne předcházejícího měsíce na účet pronajímatele uvedený ve smlouvě. Dle čl. 5 smlouvy v příloze č. 3 nájemní smlouvy je specifikován rozsah služeb spojených s užíváním bytu, výše úhrad, splatnost a ostatní nezbytné náležitosti. Ceny služeb byly dohodnuty smluvně – paušálně, to je pevné měsíční platby bez dalších doplatků a vyúčtování. Ceny služeb zahrnují veškeré náklady s tím spojené, to je kromě médií zahrnují také náklady na údržbu, provoz, revize apod. Dle obsahu přílohy č. 3 nájemní smlouvy celková smluvní paušální částka za služby a energie činí 4 740 Kč měsíčně (paušální platby měsíčně za odběr tepla – topení v částce 1 950 Kč, paušální platby měsíčně za teplou vodu 300 Kč, měsíčně vodné – stočné 1 500 Kč, měsíčně za energie a údržbu společných prostor 150 Kč, měsíčně za správu 690 Kč a měsíčně za internetové připojení 150 Kč). Nájemkyně se zavázala hradit smluvní paušální částku za služby a energie na účet uvedený v příloze č. 3 nájemní smlouvy každý měsíc předem, vždy nejpozději do 25. dne předcházejícího měsíce na měsíc následující. První platba na měsíc listopad 2018 ve výši 4 740 Kč byla splatná nejpozději 15. 11. 2018.

5. Z žalobcem předloženého výpisu pohybu na účtu č. [bankovní účet] (účet, na který mělo být dle nájemní smlouvy hrazeno sjednané nájemné a smluvní paušální částka za služby a energie) soud zjistil, že byly uhrazeny tyto částky: 19. 11. 2018 částka 12 690 Kč, 26. 11. 2018 částka 7 950 Kč, 30. 11. 2018 částka 4 740 Kč, 17. 12. 2018 částka 7 950 Kč, 30. 1. 2019 částka 4 740 Kč, 13. 2. 2019 částka 7 950 Kč, 28. 2. 2019 částka 4 740 Kč, 18. 3. 2019 částka 12 690 Kč, 24. 4. 2019 částka 12 690 Kč, 14. 5. 2019 částka 20 640 Kč, 17. 6. 2019 částka 7 950 Kč, 1. 7. 2019 částka 4 740 Kč a 22. 7. 2019 částka 12 690 Kč. Všechny částky byly vkládány v hotovosti třetí osobou na účet, přitom dle variabilního symbolu se jednalo o rodné číslo žalobkyně, což odpovídá údajům ve smlouvě o nájmu.

6. Ze sdělení a listin zaslaných Úřadem práce České republiky – Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště [obec], soud zjistil, že žalovaná byla v období od [datum] do [datum] žadatelem a příjemcem dávek státní sociální podpory, příspěvek na bydlení pobírala v uvedeném období na adrese [adresa žalobce], výplata poštovní poukázkou na adresu trvalého pobytu, doklady o úhradách byly řádně doloženy, nájemní smlouva byla doložena na období od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Z přehledu žalované vyplacených dávek státní sociální podpory soud zjistil, že za dobu od 11/ 2018 do 12/ 2019 včetně byl žalované vyplácen příspěvek na bydlení, a to každý měsíc, celkem byla za uvedené období žalované na příspěvcích na bydlení vyplacena částka 103 298 Kč. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě, kontaktní pracoviště [obec], ze dne 19. 9. 2019 o odnětí dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení, soud zjistil, že dle tohoto rozhodnutí byla žalované odňata dávka státní sociální podpory, příspěvek na bydlení ode dne 1. 8. 2019, protože nárok na dávku zanikl ke dni [datum], když 26. 8. 2019 žalovaná správnímu orgánu doložila„ doklad o ukončení nájemní smlouvy na adrese bytu [číslo] [ulice a číslo], [obec a číslo], a to ke dni [datum]“. Odnětí příspěvku na bydlení se týká bytu [číslo] [ulice a číslo], [obec]. K dotazu soudu úřad práce upřesnil, že nebyl předložen doklad o ukončení nájemní smlouvy pouze oznámení o změně trvalého pobytu (hlášení změn z 27. 8. 2019). Trvalý pobyt byl základní podmínkou pro přiznání dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení v té době současně s nájemním vztahem. K tomu úřad práce doložil listinu – formulář„ Hlášení změn – adresy trvalého pobytu“, ze kterého vyplývá, že od [datum] je žalovaná hlášena k trvalému pobytu na adrese [adresa], stejně jako její manžel a nezl. děti. Z dalších listin předložených úřadem práce vyplývá, že 7. 11. 2019 vyzval úřad práce žalobce, aby doložil vyúčtování spojené s užíváním předmětného bytu. Na tuto výzvu odpověděl žalobce dopisem ze dne 18. 11. 2019, ve kterém poukázal na to, že byla sjednána paušální platba za úhradu služeb a energií dle § 9 zákona č. 67/2013 Sb., kdy paušální platby se nevyúčtovávají. Dále sdělil, že nájemní smlouva je platná do 31. 10. 2019, a pokud žalovaná byt od [datum] neužívá, ještě to neznamená, že tím skončil smluvní vztah a platnost smlouvy. S žalovanou se na předčasném ukončení smlouvy o nájmu nedohodl. Úřadu práce zaslal také výpis pohybu na účtu (viz bod 5. odůvodnění).

7. Jak soud zjistil z dalších listin předložených žalobcem, byla žalovaná upomenuta o úhradu dlužného nájmu a služeb za období od 1. 8. 2019 do 31. 10. 2019 s tím, že smlouva o nájmu je nadále platná a tím, že žalovaná od 1. 8. 2019 byt neužívá, není ukončen nájemní vztah (upomínka ze dne 19. 11. 2019, která byla zaslána doporučeně žalované na adresu [adresa žalované]). Dále byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 21. 7. 2020, která jí byla na tutéž adresu zaslána doporučeně, písemnost se vrátila zpět jako nevyzvednutá.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v domě na [ulice] [číslo] v [obec], kde se nachází předmětný byt, bydlel déle než rok. Nyní tam již asi třičtvrtě roku nebydlí, nájem s žalobcem ukončil písemnou dohodou. Bydlel v bytové jednotce [číslo] což bylo nahoře vedle bytu žalobce. Vzpomíná si, že manžel žalované, který byl tehdy jeho kolegou ze zaměstnání, hledal za sebe náhradu do bytu, ve kterém s rodinou bydlel. On v této souvislosti osobně jednal s žalobcem, chtěl v bytě po [příjmení ] bydlet s kolegou [jméno] [příjmení], žalobce si o nich zjišťoval nějaké informace a nesouhlasil s tím, aby v bytě po [příjmení] s panem [příjmení] bydleli. Vzpomíná si, že toto se řešilo někdy v září, nevzpomíná si, kterého roku. Následně pomáhal žalobci se stavebními pracemi při rekonstrukci žalobcova bytu. Tehdy mu žalobce navrhl, že může bydlet v bytové jednotce [číslo] uzavřeli spolu nájemní smlouvu. V bytě bydlel sám. Neví nic o tom, zda a kdy se z předmětného bytu [číslo] odstěhovali [příjmení], se stěhováním jim nepomáhal, neví nic o tom, zda mezi nimi a žalobcem došlo k nějaké dohodě o skončení nájmu. Když se nastěhoval do bytu [číslo] tak byt byl prázdný, nebyl tam žádný nájemce. Po nějaké době se z bytu [číslo] stěhoval do garsoniéry v domě dole, číslo bytu si nevzpomíná. Tehdy s žalobcem ukončili starou nájemní smlouvu a uzavřeli nájemní smlouvu novou. Pamatuje si, že když už [příjmení] v bytě [číslo] nebydleli, chtěl po něm žalobce, aby tam vymaloval, protože byt nebyl vymalovaný. Také tam dělal nějaké drobné opravy, už si přesně nevzpomíná jaké. Pamatuje si, že v bytě po [příjmení] zůstaly 2 skříně, které potom vyhazoval.

9. Ze smlouvy o nájmu uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jako nájemcem dne 4. 11. 2019 soud zjistil, že předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] ve [číslo] nadzemním podlaží vpravo o celkové výměře cca 60 m2, sestávající z ložnice, pokoje se střešním oknem, kuchyně s jídelnou a obývací částí, předsíně, koupelny se sprchovým koutem a WC. Prostory byly plně vybaveny, seznam vybavení tvoří přílohu č. 1 nájemní smlouvy. Bylo dohodnuto, že nájemce je oprávněn vymezené prostory užívat k obývání jen pro svou osobu. Doba nájmu byla sjednána na dobu od 1. 12. 2019 do 31. 1. 2022, bylo sjednáno, že nájemní poměr lze ukončit dohodou. Bylo sjednáno, že po ukončení nájmu je nájemce povinen vrátit pronajímateli předmět nájmu včetně vybavení čistý a uklizený, vysádrovaný a vymalovaný na bílo v kvalitě Primalex Polar a vyklizený od osobních předmětů nájemce. Bylo sjednáno nájemné ve výši 7 150 Kč měsíčně, za vybavení bytu byla sjednána platba 900 Kč měsíčně, ceny služeb byly stanoveny smluvní paušální částkou 3 450 Kč celkem (1 950 Kč topení, 160 Kč teplá voda, 600 Kč elektrická energie, 390 Kč vodné – stočné, 50 Kč společné prostory, 150 Kč internet, 150 Kč O2TV), ve službách není zahrnutý úklid a odvoz odpadu.

10. Svědek [jméno] [příjmení], manžel žalované, potvrdil, že s rodinou bydleli v předmětném bytě na [ulice] ulici, už si nepamatuje, kdy se odstěhovali. Pamatuje si, že když stěhovali ven sedačku, potřebovali otevřít prodejnu, která byla v přízemí domu, aby sedačku dostali ven, prodejnu jim otevíral žalobce. Viděl tedy, že se stěhují. Uvedl, že je pomáhal stěhovat [příjmení] [příjmení] a dále je pomáhal stěhovat pan [jméno] [příjmení]. Potvrdil, že žalobce jim slíbil, že s nimi předčasně ukončí nájem, když za sebe seženou náhradu, která bude v jejich bytě bydlet, pokud náhradu neseženou, musí doplatit nájemné a služby do konce nájmu. Uvedl, že jako náhradu sehnal pana [jméno] [příjmení], ten však nakonec v předmětném bytě nebydlel. Nevzpomíná si, kdy žalovaná žalobci byt předávala, on čekal před domem, s žalobcem jednala žalovaná. Byt nebyl vymalovaný. Nepamatuje si, že by byl sepsán nějaký protokol o převzetí bytu. Oni se stěhovali na ulici [ulice a číslo], měli tam schránku od té doby, co v domě bydleli.

11. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav: Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt [číslo] na [ulice] ulici [číslo] v [obec], nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019, nájemné bylo sjednáno pevnou částkou 7 950 Kč měsíčně, současně bylo sjednáno, že žalovaná bude za dodávku služeb a energií v předmětu nájmu hradit paušální platbu v celkové výši 4 740 Kč měsíčně, splatnost plateb za první měsíc trvání nájmu byla sjednána na den 15. 11. 2018, dále byla sjednána splatnost vždy nejpozději do 25. dne předcházejícího měsíce na měsíc následující, a to na účet pronajímatele uvedený ve smlouvě (podrobně viz bod 4. odůvodnění tohoto rozsudku). Jak potvrdil žalobce ve svém vyjádření ze dne 14. 5. 2021, žalovaná žalobci ústně oznámila, že chce opustit předmětný byt k [datum], tedy předčasně, s tím, že za sebe najde adekvátní náhradu. Žalobce se s žalovanou na novém nájemci nakonec nedohodli, když žalobce nesouhlasil s tím, aby se novými nájemci předmětného bytu stali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které žalovaná navrhovala (toto bylo prokázáno výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], listinnými důkazy a při jednání dne [datum] také žalovaná potvrdila, že se s žalobcem na předčasném ukončení nájmu nedohodli). Přesto se žalovaná s rodinou přestěhovala počátkem srpna 2019 do rodinného domu v [obec] - [část obce], [ulice a číslo], kde je od [datum] hlášena k trvalému pobytu. V předmětném bytě nechala žalovaná 2 skříně, byt nebyl vymalován, žalobce byt od žalované nepřevzal. Žalovaná na nájemném a paušálních úhradách na služby za dobu trvání nájmu od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019 uhradila celkem 122 160 Kč, což odpovídá nájemnému za dobu od 1. 11. 2018 do 31. 8. 2019 v celkové výši 79 500 Kč a úhradám za služby za dobu od 1. 11. 2018 do [datum] v celkové výši 42 660 Kč, jak je podrobně rozepsáno v bodu 5. odůvodnění tohoto rozsudku. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná žalobci dluží na jistině částku 30 120 Kč (nájemné za měsíce září a říjen 2019, to je 2 x 7 950 Kč a paušální platba za poskytované služby za měsíce srpen, září a říjen 2019, to je 3 x 4 740 Kč). Na úrocích z prodlení žalobce důvodně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 454 Kč (s úhradou částky 12 690 Kč, kterou žalovaná zaplatila 19. 11. 2018, byla v prodlení od 16. 11. 2018 do 19. 11. 2018, úrok z prodlení za tuto dobu činí 12,52 Kč, s úhradou částky 7 950 Kč, kterou zaplatila dne 26. 11. 2018, byla v prodlení 1 den, úrok z prodlení činí 1,90 Kč, s úhradou částky 4 740 Kč, kterou zaplatila 30. 11. 2018, byla v prodlení 5 dnů, úrok z prodlení činí 5,80 Kč, s úhradou částky 4 740 Kč, kterou zaplatila 30. 1. 2019, byla v prodlení 36 dnů, úrok z prodlení činí 42 Kč, s úhradou částky 12 690 Kč byla v prodlení od 26. 1. 2019 do 13. 2. 2019, to je 19 dnů, úrok z prodlení činí 64,40 Kč, s úhradou částky 4 740 Kč byla dále v prodlení od 14. 2. 2019 do 28. 2. 2019, to je 15 dnů, úrok z prodlení činí 18,90 Kč, s úhradou částky 12 690 Kč byla v prodlení od 26. 2. 2019 do 18. 3. 2019, to je 21 dnů, úrok z prodlení činí 71,10 Kč, s úhradou částky 12 690 Kč byla v prodlení od 26. 3. 2019 do 24. 4. 2019, to je 30 dnů, úrok z prodlení činí 101,60 Kč, s úhradou částky 12 690 Kč byla v prodlení od 26. 4. 2019 do 14. 5. 2019, to je 19 dnů, úrok z prodlení činí 64,40 Kč, dále byla v prodlení s úhradou částky 4 740 Kč od 26. 5. 2019 do 17. 6. 2019, to je 23 dnů, úrok z prodlení činí 29,10 Kč, dále byla v prodlení s úhradou částky 9 480 Kč od 26. 6. 2019 do 1. 7. 2019, to je 6 dnů, úrok z prodlení činí 15,10 Kč a dále byla v prodlení s úhradou částky 4 740 Kč od 2. 7. 2019 do 22. 7. 2019, to je 21 dnů, úrok z prodlení činí 27,20 Kč) a dále zákonný úrok z prodlení z částky 4 740 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 12 690 Kč od 26. 8. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 12 690 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalovaná byla s placením nájemného a plateb za poskytované služby v prodlení (viz bod 4. odůvodnění – výše plateb a jejich splatnost, bod 5. odůvodnění - realizované platby).

12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle § 2201 a následující zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanského zákoníku, a žalobě vyhověl. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní byla uzavřena smlouva o nájmu bytu v písemné formě, jak má na mysli ustanovení § 2235 a následující občanského zákoníku. Nájemné bylo sjednáno pevnou částkou, strany si ujednaly, která plnění spojená s užíváním bytu a s ním související služby zajistí pronajímatel, což je v souladu s ustanovením § 2246, § 2247 a v souladu s § 9 vyhlášky č. 67/2013 Sb. byla ujednána paušální platba za poskytované služby. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019 (§ 2204 občanského zákoníku) a bylo dohodnuto, že nedoručí-li žádná ze stran výpověď ve lhůtě 3 měsíce před uplynutím smlouvy, mají obě strany za ujednané, že se smlouva prodlužuje za stejných podmínek o další rok. Mezi účastníky nedošlo k předčasnému ukončení nájemního vztahu (nedošlo k uzavření dohody o skončení nájmu § 1981 občanského zákoníku, nebyla dána výpověď, jak má na mysli ustanovení §§ 2229, 2286, 2287 občanského zákoníku). Žalovaná na nájemném a platbách spojených s užíváním předmětného bytu za dobu do 31. 10. 2019 žalobci dluží 30 120 Kč, jak je podrobně rozepsáno výše. Žaloba je důvodná i co do požadovaných úroků z prodlení, tento nárok soud posoudil dle § 1970 občanského zákoníku a dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovanou zaplatit ve sporu úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení částku celkem 24 165,81 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 506 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 22 659,81 Kč. Náklady právního zastoupení sestávají z odměny advokáta za 6,5 úkonů právní služby po 2 340 Kč (převzetí věci a sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění, vyjádření zástupkyně žalobce ze dne 2. 2. 2021 k odporu žalované - č. l. 37 spisu, účast u soudního jednání dne [datum] v době od 13:00 hod. do 13:55 hod., doplnění skutkových tvrzení a důkazů, to je podání ze dne 14. 5. 2021 – č. l. 54 spisu, účast u soudního jednání dne [datum] v době od 8:30 hod. do 9:40 hod.). Jednotlivé úkony právní služby dle ustanovení § 7 bod 4, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif). Dále 7 x 300 Kč náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále náhrada za ztrátu času vždy 2 x 1,5 půlhodiny po 100 Kč ke každému jednání ze sídla pobočky advokáta v [obec] - [obec] k Okresnímu soudu v Opavě a zpět, celkem 6 půlhodin po 100 Kč, jak zástupkyně žalobce vyúčtovala, což je v souladu s ustanovením § 14 odst. 1, písm. a), odst. 3 advokátního tarifu. Dále cestovné [značka automobilu], [anonymizována dvě slova], [registrační značka], k jednotlivým jednáním, a to vždy při vzdálenosti [obec] - [obec] a zpět, vždy počet ujetých km 2 x 35,3 = 70,6 km, jak zástupkyně žalobce vyúčtovala. Průměrná spotřeba pohonných hmot dle technického průkazu 5,1 l /100 km a vyhlášková cena paliva motorová nafta ve výši 27,20 Kč za 1 litr pohonných hmot, sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4, 40 Kč. Náhrada za 70,6 km jízdy 310,64 Kč, náhrada za pohonné hmoty 97,93 Kč. Náhrada celkem za použití silničního motorového vozidla při cestě k výše uvedeným jednáním 2 x 418,14 Kč, to je 817,14 Kč, což je v souladu s vyhláškou č. 589/2020 Sb. V souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. náklady právního zastoupení zvýšeny o částku 3 932,67 Kč, to je o 21% DPH, jejímž je zástupkyně žalobce plátcem, což soudu doložila (zástupkyně žalobce je zaměstnanou advokátkou ve společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a soudu doložila, že tato společnost je plátcem DPH, což je v souladu s § 14a advokátního tarifu). V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovanou zaplatit přisouzenou náhradu nákladů řízení zástupkyni žalobce. Vzhledem k okolnostem případu (žalovaná nejprve tvrdila, že vše má řádně uhrazeno, dále že mezi účastníky byla sjednána dohoda, že nájem skončí k [datum], k čemuž po poučení soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. navrhla důkazy, takže jednání bylo proto odročováno, při jednání dne [datum] pak žalovaná sama potvrdila, že k žádné dohodě o předčasném ukončení nájmu nedošlo), nejsou dle názoru soudu dány podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. (žalobkyně totiž opakovaně poukazovala na to, že se stará o 3 nezl. děti, z nich nezl. dcera [jméno], narozená [rok], je [typ postižení] postižená, potřebuje trvalou péči, pobírají příspěvky na bydlení a rodinné přídavky, rodina je doplácena do životního minima).

14. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., to je do 3 dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách a to s přihlédnutím k výši dluhu, jakož i k tomu, že žalovaná při jednání uvedla, že rodina má více dluhů, mají exekuce, má v úmyslu podat insolvenční návrh, takže v daném případě není reálné stanovení takových splátek, aby dluh byl splacen v přiměřené době.