111 C 9/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci žalobkyně: ; žalobykyně anonymizováno 8 slov , IČO sídlem adresa žalobkyně adresa pro doručování: adresa , PSČ obec – obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 30 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 30 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 950 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení v částce 4 178,43 Kč.

III. České republice – Okresnímu soudu v Opavě se náhrada nákladů řízení státem zálohovaných nepřiznává.

1. Žalobou ze dne [datum] domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení částky 30 950 Kč a zákonných úroků z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že [žalobkyně] ([anonymizováno 13 slov]) byla vlastníkem (podílovým spoluvlastníkem) těchto nemovitých věcí: podíl ideální 1/2 stavby [adresa], rodinný dům, na parc. [číslo] ([list vlastnictví]), podíl ideální 2/3 pozemku parc. [číslo] zahrada, zemědělský půdní fond, podíl ideální 2/3 pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [adresa], rodinný dům (pozemky zapsány na [list vlastnictví]), všechny nemovitosti se nacházejí v k. ú. [obec]. Žalovaná užívala výše uvedené nemovitosti i v období od [datum] do [datum] (to je v době, kdy byla žalobkyně jejich podílovou spoluvlastnicí, jak uvedeno výše) bez právního důvodu, když na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu dne [datum]) pozbyla vlastnické právo k nemovitým věcem, a to k podílu ideální 1/2 stavby [adresa], rodinný dům, na parc. [číslo] podílu ideální 1/3 na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] vše k. ú. [obec]. Žalovaná měla v budově [adresa] v obci [obec] trvalý pobyt od [datum]. Její trvalý pobyt na uvedené adrese byl ukončen [datum]. Za užívání předmětných nemovitostí bez právního důvodu za období od [datum] do [datum] požaduje žalobkyně částku 30 950 Kč. Tato náhrada byla vypočítána jako simulované roční nájemné ve výši 5 % z obvyklé ceny předmětných nemovitostí, to je 36 396 Kč. Celková v místě a čase obvyklá cena předmětných nemovitých věcí ve vlastnictví žalobkyně užívaných žalovanou byla stanovena znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ve výši 727 916 Kč (771 750 Kč – 43 834 Kč, to je cena pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], = 727 916 Kč). Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě za užívání nemovitých věci za uvedené období dne [datum] se splatností do [datum], výzva se nedoručená vrátila zpět. Dále zaslala žalobkyně žalované upomínku dne [datum], která byla žalovanou převzata [datum]. Na zaslanou výzvu ani upomínku žalovaná nikterak nereagovala, z dlužné částky nebylo dosud uhrazeno ničeho. V prodlení s platbou částky 30 950 Kč je žalovaná od [datum].

2. Ve věci byl dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor. Nesouhlasila s tím, že by předmětné nemovitosti užívala neoprávněně, když poukázala na to, že je užívala už dávno předtím, než byla podána žaloba. Dále uvedla, že nevyužívala 2 místnosti, kde původně byly dětské pokoje, protože její synové již v domě nebydleli. Dále poukázala na to, že pozemek udržovala ze svých finančních prostředků. Zástupci žalobkyně jej přijeli jednou za 6 měsíců zkontrolovat a o údržbu nejevili zájem.

3. V podáních ze dne [datum] a [datum] žalobkyně doplnila, že žalovaná užívala předmětné nemovité věci v celém rozsahu, jak vyplývá z předloženého úředního záznamu z místního šetření ze dne [datum]. Dále poukázala na to, že, jak vyplývá i ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] ze dne [datum], v případě předmětné budovy – rodinného domu se v budově nachází pouze jedna bytová jednotka o velikosti 5+1, sestávající z technické místnosti v 1. NP a z 2. NP určeného k bydlení, přičemž fyzické rozdělení rodinného domu na 2 samostatné části není možné bez stavebních úprav. Žalovaná měla v budově trvalé bydliště a nijak nerozporuje, že v předmětné budově v rozhodném období bydlela. Přitom byla jedinou osobou, která bytovou jednotku v budově v celém rozsahu užívala a měla tak z užívání prospěch.

4. Do protokolu při jednání dne [datum] žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když uvedla, že si není vědoma, že by užívala něco, co jí nepatří. Tvrdila, že 3 místnosti v domě [adresa] v [obec] užívala na základě vlastnického práva a také se starala o pozemek vedle rodinného domu. Následně svá tvrzení změnila a uvedla, že v roce [rok] už nebyla vlastnicí nemovitostí, v domě [adresa] nadále bydlela, a to na základě ústní dohody s novým majitelem nemovitostí panem [příjmení]. Byla s ním dohodnuta, že může nemovitosti užívat bezplatně, než si najde jiné bydlení, když se mu bude starat o zahradu. Potvrdila, že v předmětném rodinném domě je pouze jedna bytová jednotka, do domu je veden jeden vchod, klíče měla pouze ona. K domu se dostala přes oplocený pozemek. Byla tam garážová vrata a branka, která se zamykala. Rovněž na zahradu chodila jenom ona. Předmětný rodinný domek si postavili s bývalým manželem, z nějakého důvodu, možná i v souvislosti s insolvenčním řízením, když ona byla v úpadku, o nemovitosti přišli. Předmětné nemovitosti užívala do června [rok], poté se přestěhovala do domu s pečovatelskou službou v [obec]. Od té doby, co se přestěhovala do domu s pečovatelskou službou, má na této adrese, to je [ulice a číslo], i trvalé bydliště.

5. U prvního jednání ve věci, které se konalo [datum], byla žalovaná osobně přítomna. Další jednání ve věci bylo nařízeno na [datum], předvolání k jednání bylo žalované doručeno v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 o. s. ř. vhozením do schránky dne [datum]. Předvolání k jednání na [datum] bylo tedy žalované doručeno včas. Dne [datum] bylo soudu poštou doručeno podání žalované, ve kterém uvádí:„ prosím o přesunutí termínu státní, které se má konat [datum] v [údaj o čase] hodin, na jiný termín z důvodu prodělání nemoci Covid a nyní se potýkám s postcovidovými syndromy“. Nic bližšího v podání žalované uvedeno nebylo, její tvrzení nebylo ničím doloženo. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. a platné judikatury v nepřítomnosti účastníků řízení může soud věc projednat a rozhodnout tehdy, byl-li účastník, který se nedostavil, řádně předvolán a nepožádal včas z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) o odročení jednání. Překážka nebo jiná okolnost zabraňující účastníkovi v účasti na soudním jednání současně musí představovat důležitý důvod, příčina toho, proč se účastník nemůže zúčastnit jednání a žádá o jeho odročení, se tedy musí s ohledem na její povahu vyznačovat nepředvídatelností, závažností, rozsahem nebo z jiných důvodů aspektem ospravedlnitelnosti (toho, co lze v dané situaci za důležitý důvod považovat). Důležitým důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i okolnosti účastníkem (zástupcem) způsobené nebo jinak zaviněné, lze-li je v dané situaci považovat za důležité (za důvod vyžadující odročení jednání). Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem případu. Z žalovanou tvrzeného důvodu uvedeného v žádosti o odročení není patrno, kdy onemocnění Covid prodělala a s jakými konkrétními projevy postcovidového syndromu se potýká a co konkrétně jí zabraňuje v účasti u soudního jednání (postcovidový syndrom může mít řadu projevů, není řečeno, že každý z nich způsobuje neschopnost účastnit se jednání u soudu). Vzhledem k tomu, že žádost o odročení neobsahovala takové údaje, na jejichž základě mohl soud posoudit, zda jsou dány vážné důvody, které žalované brání v účasti u jednání (žalovanou tvrzený důvod pro odročení nebylo možno vyhodnotit bez dalšího jako důležitý), postupoval soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř. (srovnej například i názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 29 Odo 205/2001-79).

6. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že k tomuto datu byly podílovými spoluvlastnicemi rodinného domu [adresa] postaveného na parc. [číslo] k. ú. [obec], žalovaná a žalobkyně, každá z ideální 1/2. Nabývacím titulem pro žalobkyni bylo usnesení soudu o potvrzení připadnutí dědictví státu [číslo jednací] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]). Nabývacím titulem pro žalovanou bylo potvrzení ONV [obec] o přidělení č. p. a kolaudaci ze dne [datum] – [anonymizováno] [číslo]. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že k tomuto datu byly podílovými spoluvlastnicemi pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec], žalobkyně z ideálních 2/3 a žalovaná z ideální 1/3. Nabývacím titulem pro žalobkyni bylo usnesení soudu o potvrzení připadnutí dědictví státu [číslo jednací] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]). Nabývacím titulem pro žalovanou byla smlouva o převodu nemovitostí RI [číslo], darovací smlouva ze dne [datum] k BSM.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že k tomuto datu byli podílovými spoluvlastníky rodinného domu [adresa] postaveného na parc. [číslo] k. ú. [obec], žalobkyně a [jméno] [příjmení], každý z ideální 1/2. Nabývacím titulem pro [jméno] [příjmení] byla kupní smlouva ze dne [datum], právní účinky zápisu k [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že k tomuto datu byli podílovými spoluvlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec], žalobkyně z ideálních 2/3 a [jméno] [příjmení] z ideální 1/3. Nabývacím titulem pro [jméno] [příjmení] byla kupní smlouva ze dne [datum], právní účinky zápisu k [datum].

8. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byl trvalý pobyt na adrese [adresa žalované], ukončen dne [datum]. Z„ úředního záznamu z místního šetření“ č. j. [spisová značka] [rok], datovaného [datum rozhodnutí], soud zjistil, že pracovníci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových provedli dne [datum] místní šetření za účelem prověření užívání domu [adresa] a pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Prohlídka majetku a pořízení fotodokumentace objektu byla provedena z důvodu řešení bezesmluvního užívání uvedeného majetku, jehož v té době byla Česká republika podílovým spoluvlastníkem, jelikož dosud nebyl ošetřen užívací vztah. Místním šetřením bylo zjištěno, že předmětné nemovité věci jsou žalovanou užívány nad rámec podílu státu na předmětném majetku, a to jak k bydlení, tak k uskladnění nábytku, což je doloženo fotodokumentací. Žalovaná byla informována o tom, že bude vyzvána k zaplacení náhrady za bezesmluvní užívání výše uvedeného majetku státu. K tomu neměla námitky. Přílohou tohoto záznamu je fotodokumentace stavu exteriéru i interiéru rodinného domu [adresa].

9. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], o obvyklé ceně nemovitých věcí, soud zjistil, že znalkyně vypracovala znalecký posudek [číslo] „ o obvyklé ceně nemovitých věcí – podíl ve výši 2/3 na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] ([list vlastnictví]) a podíl ve výši 1/2 na stavbě [adresa] – rodinný dům ([list vlastnictví]), vše k. ú. [obec]“ pro objednatele [anonymizováno 7 slov], účel ocenění: pro převod vlastnictví, znalkyně stanovila„ celkovou cenu obvyklou“ podílu ve výši 1/2 na nemovitých věcech evidovaných na [list vlastnictví] a podílu ve výši 2/3 na nemovitých věcech evidovaných na [list vlastnictví] ke dni [datum] v částce 771 750 Kč (podíl 1/2 na stavbě [adresa] částka 624 750 Kč, podíl 2/3 na pozemcích celkem 147 000 Kč, na jednotlivé pozemky nerozepsáno, výměry pozemků dle katastru nemovitostí – parc. [číslo] zastavěna plocha a nádvoří, výměra [výměra], parc. [číslo] zahrada, výměra [výměra]. Ve znaleckém posudku je v části Celkový popis nemovitosti mimo jiné uvedeno, že stavba rodinného domu je užívána od roku [rok], průběžně udržována, dosud nebyla provedena žádná významnější rekonstrukce, rodinný dům není opatřen fasádní omítkou – dlouhodobé narušení obvodových konstrukcí vlivem povětrnosti. V posudku je rovněž uvedeno, že v rodinném domě se nachází pouze jedna bytová jednotka 5+1, 1. NP slouží jako tzv. technické přízemí, 2. NP je užíváno k bydlení, fyzické rozdělení rodinného domu na 2 samostatné části není možné bez větších stavebních úprav. Přílohou znaleckého posudku je mimo jiné fotodokumentace zachycující stav domu zvenčí i zevnitř (stejné fotografie jako u záznamu z místního šetření, viz předchozí bod odůvodnění).

10. Z žalobkyní předloženého výpočtu ke stanovení výše náhrady za bezesmluvní užívání majetku státu (č. j. [spisová značka] [rok]) soud zjistil, že žalobkyně při výpočtu požadované výše náhrady za bezesmluvní užívání majetku státu vycházela ze závěrů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] a vypočetla požadovanou náhradu za bezesmluvní užívání nemovitostí („ podílu ideální 1/2 stavby [adresa] rodinný dům, který stojí na pozemku parc. [číslo] a podílu ideální 2/3 pozemku parc. [číslo] vše k. ú. [obec]) tak, že vycházela z částky 727 916 Kč (cena užívaného majetku bez pozemku parc. [číslo] to je 771 750 Kč – 43 834 Kč, což je podle výpočtu žalobkyně částka, která podle výměry připadla na 2/3 pozemku parc. [číslo] na kterém stojí rodinný dům [adresa], když žalobkyně v případě, že je pronajímaná budova, nezahrnuje do výše pronájmu, resp. náhrady za bezesmluvní užívání, částku za pronájem pod stavbou), náhrada za bezesmluvní užívání majetku ve výši 5 % z ceny, to je 36 396 Kč, denní sazba 99, 715 Kč. Takto byla vypočtena náhrada za bezesmluvní užívání majetku pro rok 2017. V závislosti na růstu spotřebitelských cen (inflace v r. 2018 činila 2,1 %) byla vypočtena náhrada za bezesmluvní užívání za období od [datum] do [datum] uvedeného majetku (bez pozemku parc. [číslo]) 30 950 Kč (to je 304 dní x denní sazba 99,715 = 30 313,36 Kč x 2,1 = 30 949 Kč, po zaokrouhlení 30 950 Kč).

11. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], který zpracovala [právnická osoba], soud zjistil, že podle závěru tohoto posudku bylo stanoveno obvyklé nájemné rodinného domu [adresa] s pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] celkem v době od [datum] do [datum] po zaokrouhlení na částku 108 000 Kč (obvyklé měsíční nájemné celkem 10 800 Kč). Při stanovení hodnoty obvyklého nájemného hodnocených nemovitostí byla použita metoda srovnávací, jak je v posudku podrobně rozepsáno. Znalecký posudek obsahuje popis předmětu ocenění. Rodinný dům [adresa] je částečně podsklepenou stavbou se 2 nadzemními podlažími, kdy v 1. PP se nacházela kotelna a sklepní prostory, v 1. NP dílna, sklad, sušárna, prádelna, chodby a garáž, ve 2. NP se nacházela bytová jednotka o dispoziční velikosti 5+1. Dům založen na betonových základech. Stavba má nosnou konstrukci zděnou z tvárnic a cihel. Stropy betonové do ocelových Y nosníků. Střecha plochá s mírným sklonem, krytá asfaltovou krytinou, klempířské konstrukce z pozinkovaného plechu. Fasádní omítka není provedena, vnitřní omítky vápenné, vnitřní obklady byly provedeny v kuchyni a sociálním zařízení. Podlahy byly kryté PVC, koberci nebo keramickou dlažbou. Okna dřevěná dvojitá. Dům napojen na veřejný vodovod a elektro, plyn na hranici pozemku, kanalizace svedena do žumpy. Vytápění zajišťoval kotel na tuhá paliva s rozvody ÚT. Dle dostupných informací byl dům užíván od roku 1976 a v době ocenění se nacházel v průměrném stavebně technickém stavu bez zásadních rekonstrukcí. Ve znaleckém posudku jsou podrobně rozepsány výměry jednotlivých místností, obytné plochy ve 2. NP celkem činí 98,42 m2. Obytné plochy v 1. NP 13,21 m2. Obytné plochy v RD celkem 111,63 m2. Dále byly rozepsány užitné plochy v RD, celkem užitné plochy v RD 109,94 m2. Celková výměra započitatelných podlahových ploch činí celkem 166,60 m2 (užitné plochy v 1. PP a vybrané plochy technického charakteru v 1. NP jsou dle doporučených metodik zahrnuty ve výši 1/2 výměry). Dále byly předmětem ocenění pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] o celkové výměře 498 m2. Pozemek parc. [číslo] je zastavěn rodinným domem [adresa] a pozemek parc. [číslo] tvoří zahradu k rodinnému domu. Pozemky tvoří funkční celek s rodinným domem obdélníkového tvaru. Znalecký posudek obsahuje údaje o vlivech na výši obvyklého nájemného. Kladný vliv na výši obvyklého nájemného mají tyto faktory: klidná lokalita pro bydlení, výměra pronajímatelných ploch. Negativní vliv má dle předložených podkladů a informací průměrný až zhoršený stav rodinného domu a menší výměra pozemkového celku. Nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem (dle výpisu z katastru nemovitostí v předmětném období bylo v oddíle C zapsáno zástavní právo smluvní). Na oceňovaných nemovitostech v předmětném období nevázla žádná věcná břemena ani jiná omezení, která by měla negativní vliv na cenu obvyklého (tržního) nájemného. Zdrojem pro stanovení tržní hodnoty obvyklého nájemného jsou zjištěné nebo inzerované nájmy v rodinných domech v okresech Opava a okolí, kde se ceny za pronájem v daném období pohybovaly v rozmezí od 60 do 90 Kč za m2 a měsíc, bez služeb. Podklady pro zjištění srovnatelné hodnoty byly použity z vlastní databáze znalkyně a informací z nabídek z internetových stránek a realitních kanceláří. Vyhodnocení oceňovaných nemovitostí vzhledem ke srovnatelným nemovitostem: co se týká umístění domu, tak toto je v porovnání se srovnávanými rodinnými domy srovnatelné. Stavem, vybavením a prováděnou údržbou je oceňovaný dům vůči srovnatelným domům převážně v horším stavu. Na základě uvedeného průzkumu je po zvážení všech uvedených okolností, především s ohledem na stav rodinného domu, nájemné uvažováno ve výši 65 Kč/m2/měsíc. Výpočet nájemného: užitné plochy domu 166,60 m2 x obvyklé nájemné 65 Kč/m2/měsíc = 10 829 Kč, což je tržní hodnota nájmu předmětných nemovitostí za měsíc. Dále se znalecká kancelář vyjádřila ke znaleckému posudku Ing. [příjmení] (úkol č. 2), a to k tomu, jakým způsobem dospěla k požadované částce za užívání předmětných nemovitostí v daném časovém období. Znalecká kancelář poukázala na to, že v posudku bylo zpracováno ocenění nemovitostí dle cenového předpisu, které je pro stanovení obvyklé ceny neboli tržní hodnoty zpracováno nad rámec vymezeného úkolu, tzn. nadbytečně. V posudku Ing. [příjmení] je zpracováno ocenění obvyklé ceny za pomocí srovnávací metody, což ovšem v metodice nebo postupech při ocenění, jejichž popis absentuje téměř zcela, není nikde uvedeno. Pokud se týče zpracování srovnávací metody v posudku Ing. [příjmení], je v první části výpočtu správně stanovena jednotková cena, a to váženým průměrem ze 3 porovnatelných vzorků obdobných nemovitostí. Ve druhé části výpočtu srovnatelné hodnoty je aplikována tzv. indexová metoda pro úpravu stanovené průměrné jednotkové ceny, která je v tomto případě aplikována velmi zjednodušeně a částečně nesprávně, a to především ve způsobu použití jednotlivých koeficientů odlišnosti. Celkově znalkyně popsala 7 korekčních koeficientů odlišnosti s tím, že nakonec použila pro úpravu pouze 2. U ostatních kritérií zřejmě žádné odlišnosti neshledala. V závěru výpočtu srovnávací hodnoty pak znalkyně obě použité korekce rozdílností, a to za menší velikost pozemku (korekce o 5 %) a za technický stav (korekce o 10 %), prostě sečetla, jednotkovou cenu tak snížila o 15 % hodnoty. To znamená, že v případě, že by znalkyně teoreticky shledala rozdíl u všech 7 kritérií ve výši 5 nebo 10 %, dostala by se ve svém výpočtu na 30 až 65 % hodnoty stavby, čímž by došlo k výrazné úpravě, resp. zkreslení výsledku o desítky %, konkrétně o 35 % - 70 %. V další části ocenění při vyčíslení výše hodnoty spoluvlastnických podílů z obvyklé ceny rodinného domu s pozemky ve funkčním celku znalkyně Ing. [příjmení] hodnoty spoluvlastnických podílů vyčísluje pouze čistě aritmetickým způsobem, bez korekce výše hodnoty spoluvlastnického podílu s ohledem na jeho nižší prodejnost obecně na trhu. Pokud se týká stanovení hodnoty nájemného, znalecká kancelář pomocný způsob považuje za velmi zjednodušující a v daném případě nesprávný, když rodinné domy se v dané lokalitě pronajímají a pronajímaly se i v daném období a obvyklé nájemné tak lze zjistit. Argument, že není možné zjistit obvyklé nájemné spoluvlastnického podílu na nemovitosti, je nesprávný, když spoluvlastnictví jako forma vlastnictví nemovitosti na pronajímatelnost a výši nájemného nemá žádný vliv, a pokud by se měl pronajímat rodinný dům se zahradou, tak se vždy bude pronajímat jako celek nebo jeho část, např. bytová jednotka s částí zahrady, nikoliv část nemovitosti v závislosti na výši spoluvlastnických podílů. Žalovaná ve svém vyjádření uváděla, že se závěry znaleckého posudku nesouhlasí, neboť rodinný dům [adresa] byl ve velmi zchátralém stavu a zaslala fotodokumentaci vnitřních prostor domu (8 fotografií, ze kterých nevyplývá, že by zachycovaly stav předmětného rodinného domu od [datum] do [datum]). K žalovanou vzneseným námitkám ke znaleckému posudku se znalecká kancelář vyjádřila v doplnění znaleckého posudku ze dne [datum]. Setrvala na závěrech znaleckého posudku a sdělila, že [datum] provedla místní šetření za účelem prohlídky rodinného domu. Dům nebyl zpřístupněn, byl proveden pouze vnější náhled a fotodokumentace stávajícího stavu z přístupové komunikace a ze zahrady. Pro výpočet, resp. stanovení obvyklého nájemného, byl uvažován stav vnitřních pronajímatelných prostor vyplývajících ze znaleckého posudku vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], kde byla připojena i fotodokumentace stavu vnitřních prostor. Obvyklé nájemné bylo stanoveno pro obyvatelný stav vhodný k pronájmu.

12. Jak dále soud zjistil z žalobkyní předložených výzev k zaplacení náhrady za bezesmluvní užívání a fotokopií doručenek, k úhradě částky 30 950 Kč za bezesmluvní užívání majetku České republiky, to je podílu ideální 1/2 stavby [adresa], rodinný dům, která stojí na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], a podílu 2/3 na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] za období od [datum] do [datum] byla žalovaná doporučeně vyzvána výzvou ze dne [datum], opakovaně výzvou ze dne [datum] a upomínkou ze dne [datum]. Ve výzvě ze dne [datum], která byla žalované doručena do vlastních rukou dne [datum], byla žalovaná vyzvána, aby požadovanou částku uhradila na účet ve výzvě uvedený do [datum] s tím, že pokud nebude částka uhrazena do uvedené doby, bude žalobkyně požadovat úroky z prodlení. Z rozsudku Okresního soudu v Opavě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum], soud zjistil, že tímto rozsudkem pro zmeškání bylo rozhodnuto o žalobě téže žalobkyně proti téže žalované, o zaplacení 32 707 Kč s příslušenstvím, nárok žalobkyně z bezdůvodného obohacení žalované, která za dobu od [datum] do [datum] bez právního důvodu užívala nemovitosti, které jsou rovněž předmětem tohoto řízení, aniž by za užívání platila jakoukoliv náhradu. Ve spise sp. zn. [spisová značka] jsou založena i podání žalované datované [datum] a [datum], v obou těchto podáních žalovaná potvrzuje, že předmětné nemovitosti užívala a uvádí, že se o ně řádně starala.

13. Z důvodu nadbytečnosti soud neprovedl důkaz svědeckou výpovědí syna žalované [jméno] [příjmení], jak navrhovala žalovaná, která do protokolu při jednání uvedla, že svědek by měl potvrdit, že ona neužívala nic, co by patřilo státu.

14. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Žalobkyně byla podílovou spoluvlastnicí nemovitostí – rodinného domu [adresa] postaveného na parc. [číslo] k. ú. [obec] (z ideální 1/2) a pozemků parc. [číslo] – zahrada o výměře [výměra] a parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], na pozemku stojí stavba rodinného domu [adresa] (z ideálních 2/3), jak je podrobně rozepsáno v bodech 6., 7. odůvodnění tohoto rozsudku, a to i v období od [datum] do [datum]. Žalovaná předmětné nemovitosti, které tvoří jeden funkční celek, jak je podrobně rozepsáno ve znaleckých posudcích v bodech 9. a 11. odůvodnění tohoto rozsudku, v předmětném období (touto žalobou je uplatněna náhrada za bezesmluvní užívání za období od [datum] do [datum]) bez právního důvodu užívala a přes upomínky za užívání žalobkyni ničeho neuhradila. Při jednání dne [datum] žalovaná potvrdila, že předmětné nemovitosti v roce [rok] užívala, ač v té době již nebyla jejich vlastnicí (přesněji spoluvlastnicí), tvrdila, že s novým majitelem panem [příjmení] byla dohodnuta, že může nemovitosti užívat bezplatně, než si najde nové bydlení (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozsudku). Jak bylo prokázáno výpisy z katastru nemovitostí, pan [příjmení] vlastníkem či spoluvlastníkem předmětných nemovitostí nebyl. Předmětné nemovitosti žalovaná užívala až do června [rok], kdy se přestěhovala na adresu [adresa žalované], kde má od [datum] i trvalý pobyt. Žalovaná v předmětném období užívala výše popsané nemovitosti, aniž by za to platila úhradu a aniž by se tedy její majetkový stav zmenšil o prostředky vynaložené v souvislosti s právním vztahem, který zakládá právo věc užívat. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení. Žalobkyně po žalované požadovala za užívání nemovitostí v období od [datum] do [datum] celkem 30 950 Kč, to je 3 950 Kč za měsíc. Tuto částku žalobkyně po žalované požadovala na základě závěrů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] (podrobně viz bod 9. odůvodnění tohoto rozsudku) a na základě výpočtu ke stanovení výše náhrady za bezesmluvní užívání majetku státu č. j. [spisová značka] [rok] (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozsudku). Žalovanou k úhradě této částky opakovaně vyzývala (podrobně viz bod 12. odůvodnění tohoto rozsudku). Žalovaná však ničeho neuhradila.

15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2999 odst. 1, věta prvá, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

18. Podle platné judikatury (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 311/2019) výše plnění za užívání cizí věci bez právního důvodu se odvozuje od prospěchu, jejž získal obohacený, který je povinen vydat vše, co sám získal. Za bezdůvodné obohacení tedy není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Obohacený přirozeně není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci vrátit, a proto je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Výše peněžité náhrady musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který účastníku užíváním věci vznikl. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy, důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného.

19. Znaleckým posudkem [právnická osoba] bylo obvyklé nájemné rodinného domu [adresa] s pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] v době od [datum] do [datum] stanoveno na částku 108 000 Kč (to znamená 10 800 Kč měsíčně), což je v každém případě vyšší částka, než kolik jako náhradu za užívání požadovala žalobkyně (1/2 z částky 10 800 Kč je 5 400 Kč, 2/3 z částky 10 800 Kč je 7 200 Kč). Jak vyplývá ze znaleckého posudku, při stanovení výše obvyklého nájemného přitom znalecká kancelář vycházela z toho, že pozemky tvoří funkční celek s rodinným domem, zohlednila zhoršený stav rodinného domu, jakož i menší výměru pozemkového celku, nájemné stanovila na dolní hranici, jak je podrobně popsáno v bodu 11. odůvodnění tohoto rozsudku.

20. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení (§ 2991, § 2999 odst. 1 občanského zákoníku), dále dle ustanovení § 1970 pokud jde o nárok na úroky z prodlení, výše úroků z prodlení je v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb., a žalobě v plném rozsahu vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že v rozhodném období byla žalobkyně podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí, které bez právního důvodu užívala žalovaná, aniž by za užívání platila jakoukoliv náhradu. Náhradu nezaplatila ani přes výzvy. Požadovaná výše náhrady je přitom ještě nižší, než výše obvyklého nájemného v daném místě a čase, stanovená posudkem [právnická osoba]

21. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovanou zaplatit ve sporu úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 178,43 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají z paušální náhrady dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za 10 úkonů po 300 Kč (výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření k odporu, doplnění žaloby k výzvě soudu, vyjádření ke znaleckému posudku, stanovisko k námitkám žalované ke znaleckému posudku, 2x příprava účasti u jednání, 2x účast u jednání – [datum] a [datum], to je 3 000 Kč). Dále náklady řízení sestávají z nákladů na cestovném ve výši 515,95 Kč + 662,48 Kč = 1 178,43 Kč, 2x cestovné osobním automobilem Škoda Octavia, [registrační značka], ke 2 jednáním, a to vždy z [obec] (územní pracoviště žalobkyně) do [obec] a zpět, vždy počet ujetých kilometrů 2 x 45 km, průměrná spotřeba pohonných hmot 4,9 l nafty [číslo] km. V případě cesty k jednání dne [datum] vyhlášková cena motorové nafty 27,20 Kč l, sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč (vyhláška č. 589/2020 Sb.). V případě cesty k jednání dne [datum] vyhlášková cena motorové nafty 44,10 Kč l, sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,20 Kč (vyhláška č. 467/2022 Sb.).

22. O nákladech řízení státem zálohovaných (znalečné znalecké kanceláři [právnická osoba]) rozhodl soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., když vycházel z toho, že podle výsledku řízení by povinnost platit náklady řízení státem zálohované měla být uložena v řízení neúspěšné žalované, avšak u ní jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalovaná je starobní důchodkyní, je nemajetná, od června 2019 žije v domě s pečovatelskou službou. Jak vyplývá z údajů z veřejně přístupného insolvenčního rejstříku, usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] soud neschválil oddlužení dlužnice - žalované a na její majetek prohlásil konkurs. Ze soupisu majetkové podstaty ze dne [datum] bylo zjištěno, že již v té době byla žalovaná starobní důchodkyně (tehdy pobírala starobní důchod ve výši 5 764 Kč) a vlastnila nemovitý majetek, a to spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech v k. ú. [obec]. Nemovité věci žalované dlužnice (spoluvlastnický podíl ve výši ideální 1/3 na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnický podíl ve výši ideální 1/3 na pozemku na pozemku parc. [číslo] na kterém stojí stavba [adresa], rodinný dům, spoluvlastnický podíl ve výši ideální 1/2 na stavbě [adresa], rodinný dům na pozemku parc. [číslo]) byly prodány mimo dražbu za nejvyšší nabídnutou kupní cenu (usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum], zpráva insolvenční správkyně ze dne [datum]). Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl konkurs žalované zrušen po splnění rozvrhového usnesení.