117 C 10/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátkou Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 144 386,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka - s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum včetně a z částky částka od datum do zaplacení, - s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, - s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka s úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jak vyplývá blíže z výroku rozsudku. Uvedla, že po posouzení úvěruschopnosti s ním uzavřela datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě mu téhož dne vyplatila úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 66,27 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 22. dni v měsíci, počínaje měsícem Anonymizováno Anonymizováno. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky č. hodnota po dobu 65 dnů, což podle smlouvy vedlo k automatickému zesplatnění celého úvěru uplynutím této doby, tedy ke dni datum, přičemž před zesplatněním žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky s poskytnutím lhůty minimálně 30 dnů k dodatečnému zaplacení. Žalovaný do data zesplatnění celého úvěru a ani později nezaplatil nic. Žalovaná částka představuje novou jistinu úvěru částka (tvořenou součtem vyplaceného úvěru částka a úroků přirostlých ke dni zesplatnění ve výši částka), smluvní pokutu částka za prodlení s úhradou jednotlivých splátek za trvání úvěrové smlouvy v délce 30 dnů (za každou ze splátek č. hodnota a 2 po částka), smluvní pokutu částka za prodlení s úhradou nové jistiny po zesplatnění (ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od datum do data vyhotovení žaloby datum), náhradu nákladů částka vzniklých v důsledku prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek za trvání úvěrové smlouvy o délce 15 dnů (za každou ze splátek č. hodnota a 2 po částka) a dlužnou úhradu za pojištění, ke kterému žalovaný přistoupil, ve výši částka (za úhrady splatné společně se splátkami č. hodnota, 2 a 3 po částka).

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl dokazování listinami a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny ve výši 66,27 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po částka (včetně úhrady za pojištění schopnosti splácet), splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (část A) + část B) návrhu na uzavření smlouvy o úvěru z datum č. hodnota, přihláška do pojištění včetně přílohy č. hodnota, výpis z databáze žalobkyně ohledně elektronického uzavírání smlouvy, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře, kopie občanského průkazu žalovaného). Dne datum žalobkyně žalovanému odeslala na účet částka pod variabilním symbolem v podobě čísla návrhu smlouvy (doklad o vyplacení úvěru). V den uzavření smlouvy žalovaný vyplnil formulář žalobkyně – hodnocení klienta, kde uvedl, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí částka a jedná se o příjem ze zaměstnání, jeho výdaje tvoří životní minimum částka, výdaje na bydlení částka, celkem tedy částka; dále uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba., je rozvedený, ve společné domácnosti nežije s partnerem, má vlastní bydlení a vysokoškolské vzdělání; v části analýza schopnosti splácet není uvedeno nic dalšího (hodnocení klienta). Žalovaný poskytl žalobkyni potvrzení zaměstnavatele o příjmu, z něhož je patrná výše průměrného čistého příjmu za měsíce květen až červenec částka, a částečný výpis ze svého běžného účtu s výplatami částka dne datum a částka dne datum. V registru SOLUS nebyly vedeny žádné závazky žalovaného po splatnosti, v registru NRKI procházel žalovaný s tím, že má tři další žádosti o úvěr u jiných poskytovatelů s celkovou částkou ke splacení částka a dále s limitem nesplátkových operací a kreditních karet částka, bez dluhů po splatnosti (výpisy z těchto registrů). Dopisem z datum žalobkyně oznámila žalovanému, že v důsledku jeho prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů došlo tímto dnem k zesplatnění všech závazků ze smlouvy, vyčíslila dlužnou částku a vyzvala jej k okamžitému zaplacení (oznámení o zesplatnění úvěru včetně kopie poštovní obálky).

4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1).

5. Žaloba je důvodná pouze částečně.

6. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.

7. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Proto je na něm, aby tvrdil rozhodující skutečnosti a navrhl důkazy ohledně splnění své povinnosti. Z provedeného dokazování je evidentní, že žalobkyně sice před poskytnutím úvěru žalovanému jeho úvěruschopnost posuzovala, avšak jednak nedostatečně, jednak neodborně. V prvé řadě žalobkyně žádným způsobem neověřovala pravidelné běžné výdaje žalovaného, především pravidelné výdaje na bydlení a ostatní živobytí. Spokojila se s částkou životního minima vyplývající z právního předpisu, aniž by ověřovala reálné výdaje. Provedla sice lustraci žalovaného v rejstřících dlužníků, avšak zjištěné údaje – aktuální zadluženost dosahující přibližně částka – nijak nereflektovala. Při prokázaném příjmu částka totiž za popsané situace v podobě dalšího zadlužení vzniká objektivní pochybnost o schopnosti žalovaného platit měsíčně částka po dobu následujících čtyř let. Těmto situacím má odborné posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů zabránit a byla to právě žalobkyně, kdo měl po získání těchto informací od žalovaného objektivně jakožto profesionálka vyhodnotit jeho situaci, ochránit jej před nezodpovědným zadlužením a případnou vlastní neznalostí a úvěr mu neposkytnout.

8. Soud tedy považuje smlouvu za absolutně neplatnou. Protože je smlouva od počátku neplatná, vznikla žalovanému pouze povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru částka v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že tak učinil, proto jej soud zavázal k zaplacení této částky. Protože byl žalovaný v řízení zcela pasivní a k jednání se nedostavil, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení jistiny je přiměřená možnostem žalovaného. Z tohoto důvodu soud podpůrně aplikoval obecné pravidlo § 1958 odst. 2 občanského zákoníku o povinnosti splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co je dlužník o plnění věřitelem požádán. To se prokazatelně stalo nejpozději oznámením o zesplatnění z datum, v němž byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě. Současně vznikla žalovanému nevrácením částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, a to právě v návaznosti na tuto výzvu. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla úspěšná ohledně jistiny částka a neúspěšná ohledně jistiny částka a kapitalizovaného úroku částka, částka a částka (15 % ze částka od datum do vyhlášení rozsudku datum). Ke dni vyhlášení rozsudku tak byla předmětem řízení kapitalizovaná částka částka (přiznaných částka a nepřiznaných částka). Žalobkyně tedy měla úspěch co do 63 % uplatněného nároku a neúspěch co do 37 % uplatněného nároku; její úspěch ve věci tak představuje 26 %. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí částka a skládá se ze soudního poplatku částka a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokátky za tři úkony právní služby (převzetí věci, žaloba, účast u jednání) po částka podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka podle § 13 odst. 4 této vyhlášky, náhrady za ztrátu času částka podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky za cestu k jednání a zpět (4 půlhodiny po částka), náhrady cestovních výdajů částka za cestu osobním automobilem Anonymizováno Anonymizováno (82 km) s průměrnou spotřebou 6,3 l/100 km a cenou nafty částka/l podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši částka podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. 26 % z částka je částka. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a související náhrady za doplnění skutkových tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti, protože ta měla být již součástí žaloby, a jedná se tak o neúčelně vynaložený náklad. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.