117 C 15/2024
č. j. 117 C 15/2024-29
V PLATNOSTIOkresní soud v Opavě zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky s úroky, protože smlouva o spotřebitelském úvěru byla považována za absolutně neplatnou. Soud se opřel o § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., podle nichž poskytovatel úvěru nesplnil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Z důkazů vyplývá, že žalobkyně neověřila reálné výdaje žalovaného, včetně výdajů na bydlení, a neprovedla dostatečné posouzení jeho finanční situace. Soud proto uznal, že žalovaný nemá povinnost vrátit částku vyšší než poskytnutá jistina, a žaloba byla zamítnuta.
Plný text
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátkou Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 70 542 Kč s příslušenstvím
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně - z částky částka od datum do datum, - z částky částka od datum do datum, - z částky částka od datum do datum, - z částky částka od datum do datum, - z částky částka od datum do datum, - z částky částka od datum do datum, - z částky částka od datum do datum, - z částky částka od datum do datum, - z částky částka od datum do datum, - z částky částka od datum do datum, - z částky částka od datum do zaplacení, dále s úrokem ve výši 62,46 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka s úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jak vyplývá blíže z výroku rozsudku. Uvedla, že po posouzení úvěruschopnosti s ním uzavřela datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě mu datum vyplatila úvěr částka, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 83,84 % ročně v 60 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 18. dni v měsíci, počínaje měsícem květnem 2018. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky č. hodnota po dobu 65 dnů, což podle smlouvy vedlo k automatickému zesplatnění celého úvěru uplynutím této doby, tedy ke dni datum, přičemž před zesplatněním žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky s poskytnutím lhůty minimálně 30 dnů k dodatečnému zaplacení. Žalovaný zaplatil do data zesplatnění celého úvěru celkem částka a po jeho zesplatnění další částka. Žalovaná částka představuje novou jistinu úvěru částka (tvořenou součtem dlužné jistiny úvěru a úroků přirostlých ke dni zesplatnění), smluvní pokutu částka za prodlení s úhradou jednotlivých splátek za trvání úvěrové smlouvy v délce 30 dnů (za splátky č. hodnota a Anonymizováno), náhradu nákladů částka v souvislosti s prodlením s úhradou jednotlivých splátek v délce 15 dnů (za splátky č. hodnota a 23) a smluvní pokutu částka za prodlení s úhradou nové jistiny po zesplatnění (ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od datum do data vyhotovení žaloby datum).
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud provedl důkaz listinami a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny ve výši efektivní sazby 83,84 % ročně, a to v 60 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (smlouva o úvěru č. hodnota, oznámení o schválení úvěru z datum včetně poštovní dodejky, fotografie občanského průkazu žalovaného). Žalovaný vyplnil formulář žalobkyně – hodnocení klienta, kde uvedl, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí částka (částka), jeho výdaje tvoří životní minimum částka, spoření a pojištění částka, výdaje na dítě částka, nájemné, inkaso částka, ostatní výdaje částka, je svobodný, bydlí ve vlastním bydlení, je zaměstnán od datum u jméno FO (hodnocení klienta). Žalovaný poskytl žalobkyni pracovní smlouvu z datum, ze které vyplývá, že měl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou u jméno FO s pracovní dobou 40 hodin týdně, dále dva výplatní lístky, z nichž je zřejmé, že jeho čistý měsíční příjem činil v Anonymizováno Anonymizováno částku částka a v Anonymizováno Anonymizováno částku částka a částečné výpisy ze svého účtu, z nichž kromě uvedených příjmů vyplývá, že žalovaný měl k datum na účtu zůstatek částka. V registru SOLUS nebyly vedeny žádné závazky žalovaného po splatnosti, v registru NRKI byla smlouva žalovaného hodnocena skóre Anonymizováno, tedy jako klient s nízkým rizikem (výpisy z registrů). Dne datum žalobkyně odeslala pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy na účet uvedený žalovaným ve smlouvě č. č. účtu částku částka (doklad o vyplacení úvěru). Dopisem z datum žalobkyně vyzvala žalovaného po předchozích upomínkách k okamžité úhradě částky částka vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru (výzva, poštovní podací arch).
4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
5. Žaloba není důvodná.
6. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.
7. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Proto je na něm, aby tvrdil rozhodující skutečnosti a navrhl důkazy ohledně splnění své povinnosti. Z provedeného dokazování je evidentní, že žalobkyně sice před poskytnutím úvěru žalovanému jeho úvěruschopnost posuzovala, avšak jednak nedostatečně, jednak neodborně. V prvé řadě žalobkyně žádným způsobem neověřovala pravidelné běžné výdaje žalovaného, především pravidelné výdaje na bydlení a ostatní živobytí. Spokojila se s částkou životního minima vyplývající z právního předpisu, aniž by ověřovala reálné výdaje. Provedla sice lustraci žalovaného v rejstřících dlužníků s kladným výsledkem, avšak z výdajů tvrzených žalovaným na bydlení (částka) jí muselo být na první pohled zřejmé, že tyto objektivně nemohou odpovídat realitě, byť měl k dispozici bydlení vlastní. Rovněž ze zůstatku na účtu žalovaného vyplývá, že v Anonymizováno Anonymizováno nedisponoval žádnými financemi navíc. Pokud žalobkyně u jednání uvedla, že za popsané situace neměla pochybnosti o sděleních žalovaného, a proto z nich vycházela, nezachovala se jako profesionál ve svém oboru, protože nezískala reálný přehled o výdajové stránce žalovaného, a tudíž nemohla odborně posoudit, zda objektivně bude v jeho silách plnit smlouvu s parametry, které mu nastavila.
8. Protože žalobkyně porušila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, hodnotí soud smlouvu jako absolutně neplatnou. Žalovanému tak vznikla pouze povinnost vrátit poskytnutou částku částka jakožto plnění bez právního důvodu. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil celkem částka; vrátil jí tedy více, než dostal, a proto byla žaloba zcela zamítnuta.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který by na ni měl právo, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.