117 C 18/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem JUDr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 39 054,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, včetně a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, včetně, se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Po částečném zastavení řízení se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že po posouzení úvěruschopnosti s ním společnost , právnická osoba, , uzavřela dvě smlouvy o úvěru. Nejprve , datum, smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě mu v tentýž den poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal společnosti úvěr vrátit spolu s obchodním úrokem , částka, , poplatkem za poskytnutí zápůjčky , částka, a poplatkem za hotovostní inkaso splátek , částka, . Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po , částka, . Před zahájením insolvenčního řízení žalovaný uhradil pouze , částka, , žalobkyně tedy požaduje k zaplacení rozdíl , částka, . Druhou smlouvou měla být smlouva č. , hodnota, uzavřená , datum, s tím, že podle ní právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal společnosti úvěr vrátit spolu s obchodním úrokem , částka, , poplatkem za poskytnutí zápůjčky , částka, a poplatkem za hotovostní inkaso splátek , částka, . Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po , částka, . Před zahájením insolvenčního řízení žalovaný uhradil pouze , částka, , žalobkyně však požaduje k zaplacení sníženou částku , částka, , z toho neuhrazená část jistiny má být , částka, . Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení.

2. Před zahájením jednání soud obdržel prostou elektronickou poštou nepodepsané sdělení, že se měl žalovaný domluvit s panem , Anonymizováno, na splátkovém kalendáři , částka, měsíčně a že , datum, měl první splátku zaplatit.

3. V prvé řadě soud uvádí, že nemohl vyhovět návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání, protože jednak uvedené podání není podepsáno a není zřejmé, zda je učinil právě žalovaný, jednak je není možné považovat za uznání žalovaného dluhu ani podle obsahu.

4. Soud proto provedl důkaz listinami a zjistil následující: V prvním případě společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému , datum, v hotovosti částku , částka, jakožto zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o náklady v podobě úroku , částka, , poplatku za administrativní činnost , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek , částka, , které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou částku , částka, měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po , částka, , počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy (smlouva o půjčce č. , hodnota, ). Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájmu, má jinou zápůjčku u poskytovatelky, avšak nikoliv u jiného subjektu, je osobou samostatně výdělečně činnou, měsíčně vydělává , částka, , měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso) , částka, , další výdaje domácnosti jsou , částka, , spoření/pojištění , částka, , splátky půjček/alimenty , částka, , výdaje na telefon , částka, a jiné dluhy – hospoda , částka, . Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce „použitelný příjem“ uvedeno , částka, . Poskytovatelka zápůjčky údaje měla údaje ověřit z výplatních pásek a nájemní smlouvy (karta zákazníka z , datum, ).

5. Ve druhém případě společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému , datum, v hotovosti částku , částka, jakožto zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o náklady v podobě úroku , částka, , poplatku za administrativní činnost , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek , částka, , které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou částku , částka, měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po , částka, , počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy (smlouva o půjčce č. , hodnota, ). Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že má jedno nezaopatřené dítě, vlastní bydlení, má jinou zápůjčku u poskytovatelky, avšak nikoliv u jiného subjektu, je osobou samostatně výdělečně činnou, měsíčně vydělává , částka, a má další příjem , částka, , měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso) , částka, , další výdaje domácnosti jsou , částka, , spoření/pojištění , částka, , splátky půjček/alimenty , částka, , výdaje na telefon , částka, . Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce „použitelný příjem“ uvedeno , částka, . Poskytovatelka zápůjčky údaje měla údaje ověřit z výpisu z účtu a živnostenského listu (karta zákazníka z , datum, ).

6. Poskytovatelka úvěru , právnická osoba, , IČO , IČO, , zanikla v důsledku fúze sloučením se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , na kterou také přešlo jmění zanikající společnosti (výpis z obchodního rejstříku). Tato nástupnická společnost následně postoupila pohledávky z obou smluv na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z , datum, včetně přílohy – č. , hodnota, ).

7. Pohledávky z obou smluv byly přihlášeny v insolvenčním řízení sp. zn. KSOS , spisová značka, , které bylo vedeno proti žalovanému, a podle zprávy insolvenčního správce z , datum, , ve které navrhnul zrušení schváleného oddlužení kvůli nově vznikajícím dluhům, na ně bylo v průběhu insolvence uhrazeno , částka, (insolvenční rejstřík). Dne , datum, bylo dále vloženo na účet žalobkyně za účelem úhrady pohledávek , částka, (doklad , právnická osoba, ., o hotovostním vkladu na účet).

8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek z obou smluv o úvěru do 7 dnů od odeslání výzvy, a to na adresu , jméno FO, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, , kterou uvedl ve druhé smlouvě jako adresu výběru (dopis z , datum, včetně poštovního podacího archu).

9. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, do , datum, , je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než , částka, (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k)). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.

11. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti její právní předchůdkyně bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 9 odst. 1 o následku v podobě neplatnosti právního jednání bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a posílena ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí.

12. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Z karet zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného v obou případech posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí. Především je evidentní, že poskytovatelka zápůjček nijak neověřovala skutečný příjem žalovaného – ten byl osobou samostatně výdělečně činnou, a proto nemohlo dojít k ověření jeho příjmu výplatními páskami, jak je zaškrtnuto na první zákaznické kartě, ani ze samotného živnostenského listu, jak je zaškrtnuto na kartě druhé. Ve druhém případě také vůbec není zřejmé, co má představovat tzv. další příjem , částka, , který nadto také nebyl nijak ověřován. Už jen pouhé spolehnutí se na příjmy uváděné žalovaným představuje porušení zákona o spotřebitelském úvěru. Kromě toho je pochybné i zásadní snížení výdajů žalovaného o více než , částka, v rozmezí dvou měsíců mezi poskytnutím první a druhé zápůjčky; ve druhém případě mu klesly v podstatě veškeré výdaje, a navíc zcela absentuje dluh hospoda , částka, . Rozporuplnost údajů uvedených v zákaznických kartách spíše nasvědčuje tomu, že poskytovatelka úvěru je vyplňovala tak, aby výpočtem dospěla k nějakému použitelnému příjmu. Z uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala jako profesionálka a řádně se nezabývala poměry žalovaného. Žalobkyně sice v řízení opakovaně tvrdila, že poskytovatelka úvěru lustrovala žalovaného v rejstřících dlužníků BRKI, NRKI a SOLUS a že měla k dispozici výpisy z jeho bankovního účtu, avšak ani po opakované výzvě a poučení o následcích jejího nesplnění, kterého se jí dostala ze strany soudu u jednání, v tomto směru soudu žádné důkazy nepředložila.

13. Soud tak hodnotí obě smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné. Jelikož jsou smlouvy od počátku neplatné, získal žalovaný na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnutých částek bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že tak v plném rozsahu učinil, proto soud vycházel jednak z tvrzení žalobkyně o úhradách, jednak z provedeného dokazování. V prvním případě žalovaný obdržel , částka, , podle žalobních tvrzení na dluh uhradil před zahájením insolvenčního řízení , částka, a později prokazatelně ještě , částka, (jednu polovinu z úhrady v insolvenčním řízení , částka, a jednu polovinu z úhrady hotovostním vkladem , částka, ); proto soud přiznal žalobkyni rozdíl , částka, . Ve druhém případě žalovaný obdržel , částka, a podle žalobních tvrzení na dluh uhradil před zahájením insolvenčního řízení , částka, a později prokazatelně opět (stejným klíčem) , částka, ; rozdíl tedy činí , částka, . Žalobkyně však u druhé smlouvy tvrdila, že na jistině eviduje dluh a požaduje zaplatit pouze , částka, (co do zbytku představovala žalovaná částka smluvní poplatky); soud přitom její návrh nemůže překročit.

14. Současně vznikla žalovanému nevrácením částek druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, a to ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v návaznosti na předžalobní výzvu. V té byla žalobkyní určena sedmidenní lhůta k zaplacení od jejího odeslání, výzva byla podána na poště , datum, . Vzhledem k běžné doručovací praxi soud vychází z toho, že byla doručena nejpozději třetím dnem. Sedmidenní lhůta k plnění tak uplynula , datum, a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který by na ni měl částečně právo, žádné náklady řízení nevznikly.