126 C 17/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Vladimíra Tománka a přísedících Ing. Petra Kudely a Ing. Michala Brunclíka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 455 323 Kč s příslušenstvím, tímto doplňujícím rozsudkem

I. Žaloba se co do částky 20 751 Kč s příslušenstvím zamítá.

II. Ve výroku II. rozsudku nadepsaného soudu sp. zn. 126 C 17/2021 ze dne 31. 3. 2022 se opravuje nesprávný text ve znění„ …od 21. 5. 2021 do 31. 5. 2021 s příslušenstvím...“ na správné znění textu„ ...od 21. 5. 2021 do 31. 5. 2021 ve výši 7 515,20 Kč s příslušenstvím...“.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vzniklých v souvislosti s rozhodnutím o zbylé části předmětu řízení, o které bylo rozhodnuto tímto doplňujícím rozsudkem.

1. Rozsudkem nadepsaného soudu č. j. 126 C 17/2021-71 ze dne 31. 3. 2022 bylo rozhodnuto o nároku žalobce na náhradu mzdy podle § 69 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále také jen „zákoník práce“), a to z důvodu s ním ze strany žalované neplatně rozvázaného pracovního poměru. Žalobce uplatnil u soudu nárok na zaplacení celkem částky 525 343 Kč s příslušenstvím, avšak po právu byl shledán jeho nárok toliko co do částky 497 076,80 Kč s příslušenstvím. Protože současně s přiznáním tohoto nároku žalobci bylo na druhou stranu rozhodnuto i o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 7 515,20 Kč s příslušenstvím, která představovala náhradu mzdy za dobu od 21. 5. 2021 do 31. 5. 2021, je zapotřebí vypořádat se s celým předmětem řízení, tzn. vydat rozhodnutí i o částce 20 751 Kč s příslušenstvím, která představuje rozdíl mezi nárokem žalobcem uplatněným žalobou a mezi částkou, která mu byla jednak přisouzena a částkou, pro kterou byla žaloba částečně zamítnuta. Z uvedeného důvodu soud ve smyslu ust. § 166 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve věci vydal tento doplňující rozsudek a žalobu co do částky 20 751 Kč s příslušenstvím, zamítl. Pokud se týká této částky, má soud za to, že se jedná o částku, která byla žalobcem vypočtena nesprávným způsobem za použití koeficientu 4,348 používaným ke zjištění průměrného měsíčního výdělku podle § 356 odst. 1 zákoníku práce, který však není v dané věci správný, neboť je nutné při zjišťování náhrady mzdy podle § 69 odst. 1 zákoníku práce, vycházet z výpočtu pravděpodobného hodinového výdělku podle § 355 a § 356 odst. 1 zákoníku práce.

2. Soud při vyhlašování rozsudku opomněl do výroku II. týkajícího se částky, pro kterou bylo řízení zastaveno, uvést konkrétní částku, jíž se rozhodnutí týká. Byť bylo v rozsudku přesně specifikováno období, pro které byla žaloba zamítnuta, a bylo lze tudíž jednoduchým výpočtem k této částce dospět, z důvodu preciznosti vydaného rozhodnutí provedl soud ve smyslu ust. § 164 o. s. ř. opravu této popsané zřejmé nesprávnosti doplněním částky 7 515,20 Kč, jak je patrno z výroku II. tohoto rozsudku.

3. O nákladech řízení ve vztahu k vydání tohoto doplňujícího rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků toto právo nepřiznal, neboť nebylo ze spisu zjištěno, že by některému z nich v souvislosti s vyhlášením doplňujícího rozsudku nějaké náklady vznikly.