13 C 22/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Lenkou Dostálovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 49 560,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 49 560,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 21 760 Kč od 5. 6. 2013 do zaplacení, ve výši 7,05 % ročně z částky 5 222 Kč od 31. 1. 2013 do zaplacení, ve výši 7,5 % ročně z částky 2 263 Kč od 23. 11. 2012 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 21 760 Kč od 11. 8. 2013 do zaplacení, ve výši 21 % ročně z částky 5 222 Kč od 28. 5. 2013 do zaplacení, ve výši 21 % ročně z částky 2 263 Kč od 28. 5. 2013 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 496 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 49 560,56 Kč s příslušenstvím z titulů smluv o půjčkách, které uzavřela předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále také jen„ předchůdkyně žalobkyně“) jako věřitelka a žalovaná jako dlužnice. Tvrdila, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o půjčce číslo ze dne 16. 6. 2012 (dále také jen„ smlouva o půjčce ze dne 16. 6. 2012“) peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti s tím, že žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s částkou 20 900 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 192 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 750 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 958 Kč. Tuto dlužnou částku měla žalovaná splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 765 Kč v hotovosti. Poslední splátka byla stanovena na 10. 8. 2013. Žalovaná však na smlouvu o půjčce ze dne 16. 6. 2012 uhradila pouze 8 754,45 Kč a poslední splátku uhradila dne 17. 12. 2012. Žalobkyně tak požaduje po žalované z titulu smlouvy o půjčce ze dne 16. 6. 2012 zaplacení dlužné částky ve výši 37 145,55 Kč (21 760 Kč jistina, 15 385,55 Kč poplatek), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 10 316,69 Kč za období od 5. 6. 2013 do 20. 1. 2020, úroků z prodlení v zákonné výši z jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení podle čl. 3 smluvních podmínek a kapitalizovaných úroků ve výši 28 428,79 Kč (19,98 % ročně z jistiny od 11. 8. 2013 do 20. 1. 2020). Dále předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o půjčce číslo ze dne 14. 3. 2012 (dále také jen„ smlouva o půjčce ze dne 14. 3. 2012“) peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti s tím, že žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s částkou 7 251 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 954 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 697 Kč. Tuto dlužnou částku měla žalovaná splácet v pravidelných 45 týdenních splátkách po 384 Kč v hotovosti. Poslední splátka byla stanovena na 23. 1. 2013. Žalovaná však na smlouvu o půjčce ze dne 14. 3. 2012 uhradila pouze 9 355,69 Kč a poslední splátku uhradila dne 17. 12. 2012. Žalobkyně tak požaduje po žalované z titulu smlouvy o půjčce ze dne 14. 3. 2012 zaplacení dlužné částky ve výši 7 895,31 Kč (5 222 Kč jistina, 2 673,31 Kč poplatek), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 603,65 Kč za období od 31. 1. 2013 do 20. 1. 2020, úroků z prodlení v zákonné výši z jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení podle čl. 3 smluvních podmínek a kapitalizovaných úroků ve výši 7 399,14 Kč (21 % ročně z jistiny od 28. 5. 2013 do 20. 1. 2020). Dále předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o půjčce číslo ze dne 22. 9. 2011 (dále také jen„ smlouva o půjčce ze dne 22. 9. 2011“) peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti s tím, že žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s částkou 12 540 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 915 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 850 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč. Tuto dlužnou částku měla žalovaná splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 459 Kč v hotovosti. Poslední splátka byla stanovena na 15. 11. 2012. Žalovaná však na smlouvu o půjčce ze dne 22. 9. 2011 uhradila pouze 23 020,30 Kč a poslední splátku uhradila dne 1. 2. 2013. Žalobkyně tak požaduje po žalované z titulu smlouvy o půjčce ze dne 22. 9. 2011 zaplacení dlužné částky ve výši 4 519,70 Kč (2 263 Kč jistina, 2 256,70 Kč poplatek), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 240,68 Kč za období od 23. 11. 2012 do 20. 1. 2020, úroků z prodlení v zákonné výši z jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení podle čl. 3 smluvních podmínek a kapitalizovaných úroků ve výši 3 206,48 Kč (21 % ročně z jistiny od 28. 5. 2013 do 20. 1. 2020). Pohledávky ze smluv o půjčkách vůči žalované byly postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a postoupení bylo žalované oznámeno.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila, ke své procesní obraně neuvedla ničeho a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u nařízeného jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud o věci jednal a rozhodl bez její přítomnosti. Soud tak v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.

3. Ze zákaznické karty ze dne 16. 6. 2012 bylo zjištěno, že žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o půjčení peněžních prostředků ve výši 25 000 Kč. Ze zákaznické karty ze dne 14. 3. 2012 bylo zjištěno, že žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o půjčení peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč. Ze zákaznické karty ze dne 22. 9. 2011 bylo zjištěno, že žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o půjčení peněžních prostředků ve výši 15 000 Kč.

4. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 16. 6. 2012 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem 20 900 Kč, který představoval úrok 3 192 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 750 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 12 958 Kč, v pravidelných 60 týdenních splátkách po 765 Kč v hotovosti. Celková dlužní částka tak činila 45 900 Kč. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 14. 3. 2012 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem 7 251 Kč, který představoval úrok 954 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 4 697 Kč, v pravidelných 45 týdenních splátkách po 384 Kč v hotovosti, přičemž poslední splátka byla stanovena ve výši 355 Kč. Celková dlužní částka tak činila 17 251 Kč. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 22. 9. 2011 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem 12 540 Kč, který představoval úrok 1 915 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 850 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 7 775 Kč, v pravidelných 60 týdenních splátkách po 459 Kč v hotovosti. Celková dlužná částka tak činila 27 540 Kč. Ze všech výše uvedených smluv bylo zjištěno, že ve smlouvách byla jasně a ve dvou oddílech každé smlouvy uvedena konečná částka, kterou bude žalovaná povinna zaplatit věřiteli. Také zde bylo jasně a srozumitelně rozepsáno, z čeho se konečná dlužná částka skládá, přičemž z odlišné grafické úpravy vyplývá, že celková dlužná částka a její jednotlivé části byly sjednány s žalovanou individuálně. Dále bylo ze všech tří smluv zjištěno, že nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Podle jejich čl. 11 se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly, že v případě, kdy žalovaná nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Čl. 3 obsahuje ujednání, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu čl. 20 věta první smluvních podmínek) a uplatňuje se jako roční úroková sazba, a dále ujednání, že v případě, že dojde ve smyslu čl. 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Čl. 20 v sobě zahrnuje dohodu, že smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (jak je specifikováno na straně 1 smlouvy). Bude-li však žalovaná v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.

5. Z protokolu o platební historii zákazníka ke smlouvě číslo ze dne 16. 6. 2012 bylo zjištěno, že žalovaná splatila na pohledávku z titulu smlouvy o půjčce ze dne 16. 6. 2012 částku 8 754,45 Kč. Splátky neplatila řádně podle sjednaného splátkové kalendáře, dne 27. 10. 2012 neuhradila 19. splátku a následně dalších šest splátek půjčky. Dne 17. 12. 2012 zaplatila žalovaná 350 Kč. Z protokolu o platební historii zákazníka ke smlouvě číslo ze dne 14. 3. 2012 bylo zjištěno, že žalovaná splatila na pohledávku z titulu smlouvy o půjčce ze dne 14. 3. 2012 částku 9 355,69 Kč. Také tyto splátky neplatila řádně podle sjednaného splátkové kalendáře, dne 24. 10. 2012 neuhradila 32. splátku a následně dalších šest splátek půjčky. Dne 17. 12. 2012 zaplatila žalovaná 200 Kč. Z protokolu o platební historii zákazníka ke smlouvě číslo ze dne 22. 9. 2011 bylo zjištěno, že žalovaná splatila na pohledávku z titulu smlouvy o půjčce ze dne 22. 9. 2011 částku 23 020,30 Kč Ani tyto splátky neplatila řádně podle sjednaného splátkové kalendáře, dne 25. 10. 2012 neuhradila 57. splátku a následně dalších šest splátek půjčky. Mimo splátkový kalendář uhradila žalovaná 200 Kč dne 17. 12. 2012 a 500 Kč dne 1. 2. 2013.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně přílohy a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 bylo zjištěno, že pohledávky ze smluv o půjčkách ze dne 16. 6. 2012, 14. 3. 2012 a 22. 9. 2011 byly postoupeny žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Oznámení bylo žalované zasláno na adresu trvalého pobytu dne 14. 2. 2020.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 11. 2021 včetně podacího lístku ze dne 12. 11. 2021 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek z titulu smluv o půjčkách ze dne 16. 6. 2012, 14. 3. 2012 a 22. 9. 2011 s tím, že jinak bude žalobkyně vymáhat dlužné částky soudní cestou. Předžalobní výzva byla žalované zaslána na adresu trvalého pobytu dne 12. 11. 2021.

8. Důkaz rozsudkem název soudu čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí soud neprovedl z důvodu jeho nadbytečnosti, neboť rozsudek se netýká nyní projednávané věci a Okresní soud v Opavě není závěry tohoto rozsudku krajského soudu vázán.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 16. 6. 2012 v hotovosti částku 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit navýšenou o poplatek 20 900 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků 3 192 Kč, poplatku za administrativní činnost 4 750 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 750 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 765 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Dále předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 14. 3. 2012 v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit navýšenou o poplatek 7 251 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků 954 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 697 Kč, a to v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 384 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Poslední smlouvou předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 22. 9. 2011 v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit navýšenou o poplatek 12 540 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků 1 915 Kč, poplatku za administrativní činnost 2 850 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 7 775 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 459 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaná nesplácela splátky půjček řádně. Na pohledávku ze smlouvy o půjčce ze dne 16. 6. 2012 žalovaná uhradila 8 754,45 Kč. Na pohledávku ze smlouvy o půjčce ze dne 14. 3. 2012 žalovaná uhradila 9 355,69 Kč. Na pohledávku ze smlouvy o půjčce ze dne 22. 9. 2011 uhradila 23 020,30 Kč. Žalovaná nehradila splátky půjček řádně, několikrát se dostala do prodlení s úhradou několika splátek po sobě. Nedílnou součástí všech tří smluv byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře, podle kterých byla smlouva sjednána na dobu určitou s tím, že sjednaná úroková sazba je stanovena jako pevná, po celou dobu trvání smlouvy (čl. 3, 20). Pohledávky ze smluv o půjčkách byly postoupeny žalobkyni smlouvou ze dne 20. 1. 2020 a postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Dne 12. 11. 2021 byla žalované zaslána předžalobní výzva.

10. Soud věc právně posoudila a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná s výjimkou požadavku na přiznání úroků po uplynutí smluvené doby splácení.

11. Soud aplikoval ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve věci zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále také jen„ obč. zák.“), protože smlouvy byly uzavřeny za jeho účinnosti. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis, kterým bylo v té době nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podle jeho § 1, ve znění účinném do 30. 6. 2013, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů. Podle § 55 odst. 3 obč. zák. platí v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv výklad pro spotřebitele příznivější.

12. Smlouvy o půjčkách v této věci jsou typicky spotřebitelskými smlouvami ve smyslu § 51a a násl. obč. zák., k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Na straně jedné vystupuje subjekt, jehož předmětem je poskytování peněžních prostředků, na straně druhé fyzická osoba půjčující si peníze (spotřebitel). Charakteristické pro tyto smlouvy je formulářový charakter, text je s výjimkou identifikace dlužníka, výše půjčené částky, výše částky, která má být vrácena, četnosti a výše jednotlivých splátek předem připraven podnikatelem a spotřebitel nemá možnost, jak se od takto připraveného znění smlouvy odchýlit a sjednat si individuální podmínky. Podnikatel oproti spotřebiteli vystupuje z pozice profesionála a odborníka. Z těchto důvodů zákon poskytuje spotřebitelům vyšší míru ochrany v podobě určitých záruk, z nichž jednou je právě zásada vykládat v pochybnostech význam smlouvy ve prospěch spotřebitele.

13. Předchůdkyně žalobkyně předala žalované dohodnuté peněžní prostředky, čímž došlo k uzavření smluv o půjčkách a bylo povinností žalované vrátit předchůdkyni žalobkyně půjčené částky navýšené o sjednané kapitalizované úroky a sjednané poplatky. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že svou povinnost splnila, přitom je na ní, aby byla v tomto směru aktivní. Všechny tři smlouvy o půjčkách mají na první straně uvedenou konkrétní částku, kterou se dlužník zavazuje společnosti vrátit, přičemž tato částka je na první straně smlouvy opakovaně označena jako celková dlužná částka a její výše je zmíněna dvakrát. Současně je jasným a srozumitelným způsobem rozepsáno, z jakých jednotlivých položek se celková dlužná částka skládá (půjčená částka, úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek) včetně uvedení výše těchto jednotlivých položek. Přitom se jedná právě o tu část smlouvy, která je vyplňována s dlužníky individuálně případ od případu a na jejímž obsahu se tedy aktivně podílejí sami dlužníci. Ti tak mohou důvodně předpokládat, že právě částka, která je označena jako celková dlužná, je tou částkou, kterou budou muset věřiteli vrátit. To platí i o jejích jednotlivých položkách, tedy i o úroku, který je rovněž určen konkrétní částkou. Soud tak žalobě v této části vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 49 560,56 Kč (výrok I. (37 145,55 Kč, 7 895,31 Kč, 4 519,70 Kč) (. Nezaplacením dluhu vznikla žalované druhotná povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení se zbytkem celého dluhu v souladu s čl. 11 smluvních podmínek u každé smlouvy dnem následujícím po splatnosti první splátky, kterou nezaplatila. U smlouvy ze dne 16. 6. 2012 dnem 28. 10. 2012, u smlouvy ze dne 14. 3. 2012 dnem 25. 10. 2012 a u smlouvy ze dne 22. 9. 2011 dnem 26. 10. 2012. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení od pozdějšího data, přičemž soud nemůže návrhy žalobkyně překročit.

14. Soud nepřiznal žalobkyni úroky za období přesahující sjednanou dobu splácení, který žalobkyně požadovala s odkazem na čl. 3 a 20 smluvních podmínek (výrok II.). Z těchto článků žalobkyně dovozovala, že jí navíc přísluší i další úrok vyjádřený procentem z půjčené a nevrácené částky za dobu po splatnosti poslední splátky. Tento výklad soud považuje v rozporu s ochranou spotřebitele a (ve prospěch spotřebitele) jej neakceptuje. Smluvní podmínky pouze upřesňují, jaká je výše výpůjční úrokové sazby v návaznosti na sjednanou četnost splátek a sjednanou variantu půjčky s tím, že se jedná o sazbu pevnou po celou dobu trvání smlouvy a sazbu roční, čímž upřesňují, jak bylo dosaženo kapitalizované částky úroku na první straně smlouvy. Tento výklad odpovídá i účelu smluvních podmínek ve spotřebitelských smlouvách (nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11), a sice že mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru; naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl podnikatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou; současně platí, že smluvní ujednání nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V této věci navíc sama předchůdkyně žalobkyně ve smluvních podmínkách výslovně formulovala, že dojde-li k prodloužení doby trvání smlouvy kvůli prodlení dlužníka v okamžiku splatnosti poslední splátky až do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně sice byla úspěšná ohledně celé jistiny včetně kapitalizovaných smluvených úroků, avšak byla zcela neúspěšná ohledně úroků po uplynutí smluvené doby splácení, které v této věci představovaly zásadní část předmětu řízení a byly uplatněny do budoucnosti. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

16. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen doplatek soudního poplatku za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ sazebník“). Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena b) sazebníku 2 479 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 1 983 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 496 Kč. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.