13 C 61/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Lenkou Dostálovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 47 083,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 000 Kč od 21. 8. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 33 083,49 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 083,49 Kč od 12. 9. 2020 do 20. 8. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 083,49 Kč od 21. 8. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 47 083,49 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 11. 6. 2019, na základě které předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále také jen„ předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalované finanční prostředky ve výši 14 000 Kč. Tvrdila, že se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit jistinu úvěru, poplatek 31 200,49 Kč a případný poplatek za prodloužení splatnosti úvěru 1 883 Kč nejpozději dne 11. 9. 2020, avšak neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 byla pohledávka vůči žalované ze smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila, ke své procesní obraně neuvedla ničeho a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání předem omluvila a požádala soud, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez její přítomnosti. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaná označená ve smlouvě jménem, příjmením, bydlištěm a rodným číslem uzavřela s předchůdkyní žalobkyně označenou ve smlouvě obchodní firmou, sídlem a identifikačním číslem smlouvu, na základě které měly být žalované poskytnuty na její bankovní účet č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 14 000 Kč spolu s poplatky nejpozději do 11. 9. 2020.

4. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně prodloužila žalované termín splatnosti úvěru o 30 dní.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 11. 6. 2019 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poukázala na bankovní účet č. bankovní účet částku 14 000 Kč dne 11. 6. 2019.

6. Ze sdělení anonymizována dvě slova na číslo listu spisu bylo zjištěno, že vlastníkem bankovního účtu č. bankovní účet (nyní č. bankovní účet) je žalovaná.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 8. 2022 včetně předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 8. 2022, kterým byla zároveň vyzvána, aby pohledávku uhradila žalobkyni nejpozději do 3 dnů. Tyto písemnosti byly žalované zaslány na adresu trvalého pobytu dne 12. 8. 2022.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované označené ve smlouvě jménem, příjmením, bydlištěm a rodným číslem peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky splatit spolu s poplatky nejpozději dne 11. 9. 2020, avšak neuhradila ničeho. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno dopisem, kterým byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Oznámení bylo zasláno žalované na dresu trvalého pobytu dne 12. 8. 2022.

9. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.

10. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. a předchůdkyně žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti smlouvy.

11. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C -449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C -106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, zákon č. 96/2022 Sb., účinný od 29. 5. 2022, který mění znění § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.

13. Žalobkyně neprokázala, že její předchůdkyně v době uzavření smlouvy o úvěru řádně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury. Jinak řečeno, žalobkyně neprokázala, že byly příjmy a výdaje žalované zjišťovány a ověřeny např. dotazem na zaměstnavatele žalované, předložením pracovní smlouvy, mzdových výměrů, výplatních pásek, nájemní smlouvou, smlouvou o dodávkách energií, výpisy z účtů žalované apod. Předchůdkyně žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalované, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jejích příjmech a výdajích. Pokud byly předchůdkyni žalobkyně doloženy listiny prokazující skutečné příjmy a výdaje žalované měla kopie těchto dokumentů uchovat v souladu s § 78 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni u jednání vyzvat podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění žalobních tvrzení a zejména důkazních návrhů k tomu, jak konkrétně předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet. Žalobkyně se však neúčastí u jednání dobrovolně připravila o možnost tohoto poučení.

14. Soud tak dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru ze dne 11. 6. 2019 absolutně neplatná podle § 86, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně při sjednávání smlouvy řádně neposoudila schopnost žalované úvěr splácet. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je však třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu peněžité plnění ve výši 14 000 Kč, které žalovaná dosud nevrátila. Na straně žalované proto vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. ve výši 14 000 Kč, které je povinna vrátit žalobkyni podle § 2993 o. z. Žalovaná byla oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 8. 2022 včetně výzvy k úhradě vyzvána, aby zaplatila žalobkyni dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů. Oznámení bylo žalované doručeno v souladu s § 573 o. z. dne 17. 8. 2022, tudíž lhůta k vrácení peněžních prostředků uběhnula dne 20. 8. 2022. Žalovaná žalobkyni peněžité plnění nevrátila, tudíž jí vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí 3 denní lhůty, tj. od 21. 8. 2022 podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta. Protože byla žalovaná v řízení zcela pasivní a k jednání se nedostavila, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení části jistiny je přiměřená možnostem žalované ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, proto soud zavázal žalovanou zaplatit částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř. Žalované, která byla v řízení úspěšnější, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.