137 C 43/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr Karla Schiessera a přísedících Blanky Rossmanithové a Mgr. Tomáše Beyera ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 48 055 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 48 055 Kč s 0,05% smluvním denním úrokem z prodlení z této částky za dobu od 30. 5. 2018 do zaplacení, a náhradu nákladů řízení ve výši 12 748,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Opavě dne 30. 10. 2020 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 48 055 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný byl zaměstnancem žalobce na základě dohody o provedení práce uzavřené dne [datum] a v souvislosti s tím uzavřeli účastníci téhož dne dohodu o hmotné odpovědnosti. Žalovaný si při plnění pracovních povinností neoprávněně přisvojil tržby z pokladen žalobce, které po vyzvednutí neodevzdal žalobci jako příjemci tržeb, čímž žalobci způsobil škodu ve výši 32 700 Kč, kterou dne [datum] písemně uznal co do důvodu i výše a současně uznal a zavázal se uhradit i náklady vzniklé žalobci kontrolním šetřením ve výši 15 355 Kč. Tento dluh se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách nejpozději do jednoho roku společně se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně od [datum] do zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný žalobci neuhradil ničeho a celý dluh se tak stal splatným dne [datum].

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání na [datum] se žádný z účastníků nedostavil, žalobce se z jednání omluvil, o odročení jednání požádáno nebylo, soud proto ve věci jednal bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

4. Soud provedl důkaz dohodou o provedení práce ze dne [datum], dohodou o hmotné odpovědnosti ze dne [datum], uznáním dluhu ze dne [datum], z těchto důkazů a za situace, kdy nejsou zpochybněna skutková tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaný jako zaměstnanec byl na základě dohody o provedení práce ze dne [datum] zaměstnán u žalobce, mezi jeho pracovní povinnosti patřilo mimo jiné inkasování peněžních prostředků z terminálu zaměstnavatele (žalobce) a jejich vložení na účet zaměstnavatele. Dohodou o hmotné odpovědnosti z téhož dne převzal žalovaný jako zaměstnanec hmotnou odpovědnost za veškeré hodnoty, včetně finančních prostředků, které převezme během trvání pracovního poměru podle dohody o provedení práce. Dne [datum] žalovaný uznal svůj dluh ve výši 32 700 Kč z titulu neoprávněně přisvojených tržeb žalobce a ve výši 15 355 Kč z titulu nákladů žalobce vzniklých kontrolním šetřením. Celou částku se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách ve lhůtě nejpozději do jednoho roku spolu se smluvně sjednaným 0,05% denním úrokem z prodlení, na tento dlu žalovaný neuhradil ničeho.

5. Podle ust. § 250 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

6. Podle ust. § 252 odst, 1 zákoníku práce byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty"), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách.

7. Podle ust. § 263 odst. 2 zákoníku práce uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.

8. Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákoníku práce a občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný způsobil žalobci škodu na peněžních prostředcích z tržeb, které byl povinen žalobci vyúčtovat a předat, včetně dalších nákladů v souvislosti s tímto vzniklých ve výši celkem 48 055 Kč, tento svůj závazek žalovaný dne [datum] uznal a zavázal se jej uhradit do jednoho roku od uznání včetně příslušenství, sjednaného 0,05% denního úroku z prodlení od ode dne sepsání uznání dluhu, soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl.

10. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení, částku 12 748,50 Kč představující odměnu advokáta stanovenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění. Podle ust. § 7 bod. 5., ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v této věci částku 3 060 Kč, a to za čtyři úkony právní služby spočívající v : -) převzetí věci a přípravě zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), -) jednoduchá výzva k plnění (ust. § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu) – ½ mimosmluvní odměny, -) podání žaloby (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), celkem tedy 7 650 Kč, dále pak má zástupce žalobce nárok na paušální náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč (3x300 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby výše uvedené, vše zvýšené o DPH ve výši 21% dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., a dále náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 403 Kč, celkem tedy ve výši 12 748,50 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení právnímu zástupci žalobce.