138 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená opatrovníkem jméno jméno , narozeným dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 25 076,93 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) částku 22 718 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 718 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, b) částku 2 358,93 Kč, c) úrok ve výši 62,47 % ročně z částky 14 625,26 Kč od 1. 2. 2022 do 23. 2. 2022 ve výši 561,66 Kč, d) úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 14 625,26 Kč od 24. 2. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 2. 2022 dosáhne částky 137 736 Kč, <b>se zamítá.</b>

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou s návrhem na vydání platebního rozkazu, doručenou soudu dne 22. 6. 2022, se žalobkyně domáhala, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 25 076,93 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaným. Tvrdila, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] žalovaná tuto smlouvu podepsala dne [datum], na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 35 000 Kč, k vyplacení úvěru žalované došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 83,85 % p.a. splácet ve 60 měsíčních splátkách ve výši 1 913 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [měsíc] [rok], to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky v celkové výši 95 650 Kč (50 x 1 913 Kč) Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [číslo] v celkové výši 3 992 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 8 x 499 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 2 000 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 10 x 200 Kč). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 16 726,24 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě [číslo] bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum], až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. V souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, žalobkyni od [datum] do [datum] nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalované s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru (tj. smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného a úrok z prodlení). Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 16 726,24 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 14 625,26 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 100,98 Kč) s příslušenstvím; b) smluvní pokuty dle bodu [číslo] v celkové výši 3 992 Kč s příslušenstvím; c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 2 000 Kč s příslušenstvím; d) smluvní pokuta dle bodu [číslo] smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 16 726,24 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 2 358,93 Kč (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od [datum] do [datum] nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty); e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 14 625,26 Kč ode dne 1. 2. 2022 do zaplacení. Žalobkyně žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 62,47 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od [datum]) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 8. 50 % p.a. Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

2. Usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl žalované jmenován opatrovník podle § 465 odstavec 1 občanského zákoníku z důvodu jejího zdravotního stavu. Opatrovník žalované, ač soudem vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

3. K projednání věci soud nařídil jednání, konané dne [datum]. K němu se opatrovník žalované bez omluvy nedostavil, ač žaloba, doplnění žaloby a usnesení s výzvou, aby se k žalobě písemně vyjádřil, mu byly doručeny vložením do jím užívané schránky již dne [datum] a předvolání k jednání mu bylo rovněž doručeno vložením do jím užívané schránky. Soud tedy věc projednal v nepřítomnosti opatrovníka žalované za účasti substituční zástupkyně žalobkyně.

4. Soud provedl dokazování listinami, které ve věci předložila žalobkyně, a to: -) návrhem žalované na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], -) oznámením žalobkyně o schválení úvěru ze dne [datum], včetně splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru, -) prohlášením žalované ze dne [datum], -) předsmluvním formulářem s podpisem žalované ze dne [datum], -) hodnocením klienta – žalované ze dne [datum], -) kartou klienta – žalované ke smlouvě [číslo] -) oznámením žalobkyně žalované ze dne [datum], -) předžalobní výzvou ze dne [datum], včetně podacího archu doporučeně odeslané pošty z téhož dne, -) dokladem o vyplacení úvěru ve výši 35 000 Kč na účet žalované ze dne [datum], -) úplným výpisem ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, -) potvrzením ČSSZ ze dne [datum], -) třemi výplatními doklady o vyplacení důchodu žalované za měsíce [období], [anonymizována tři slova] [rok], -) výpisem z účtu žalované u [právnická osoba] za [měsíc] [rok], -) kopií občanského průkazu žalované, -) výpisem záznamů z registru [příjmení] na žalovanou ze dne [datum], -) výpisem z nebankovního registru na žalovanou ze dne [datum], -) výzev žalované k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a dodejky k předžalobní výzvě.

5. Z uvedených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Soud má za prokázáno, že žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru [číslo] dále, že žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalované na její účet dne [datum] částku 35 000 Kč coby sjednaný úvěr, oproti tomu se žalovaná zavázala úvěr splácet ve splátkách po 1 913 Kč dle sjednaného splátkového kalendáře. Dle tvrzení samotné žalobkyně žalovaná na úvěr plnila celkem 50 splátkami po 1 913 Kč v časovém období od [datum] do [datum], takto žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku ve výši 95 650 Kč. Z hodnocení klienta – žalované ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná uváděla příjmy ve výši 14 144 Kč z důchodu, výměr důchodu byl doložen, stejně jako doklady o vyplácení důchodu za měsíce [období] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok], jako měsíční výdaje jsou uvedeny částka 1 400 Kč na bydlení (nájemné, inkaso), splátky úvěrů od žalobkyně ve výši 4 408 Kč (ty doloženy nebyly), částka 3 410 Kč jako životní minimum, celkem tak jsou u žalované vykazovány výdaje 9 218 Kč a rozdíl příjmů a výdajů (s rezervou ve výši 500 Kč) v částce 4 426 Kč. Výpis z účtu žalované u [právnická osoba] za [období] [anonymizováno] [rok] je předložen jen jednou první stranou, a to necelou, je na něm vykazován jen počáteční zůstatek na účtu ve výši 4 847 Kč, tento neposkytuje nijaký přehled o historii účtu žalované a jejich výdajích placených z účtu (zvláště, splácela-li žalovaná ještě jiné úvěry). Žalovaná tvrdila v hodnocení klienta vlastní bydlení (to nijak doloženo), vdovský stav a to, že nežije s nikým ve společné domácnosti.

6. Soud vzal za prokázáno, že žalovaná jako úvěrovaná a žalobkyně jako úvěrující mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč na její účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba], úvěr včetně úroků 83,85 % ročně se žalovaná zavázala splácet v 60 splátkách po 1 913 Kč dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaná na poskytnutý úvěr podle smlouvy uhradila částku 95 650 Kč, jak to konečně tvrdí sama žalobkyně. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalované jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Ty spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet uvedený peněžní produkt. Při posouzení úvěruschopnosti žalované byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalované, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí zřejmé, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovanou, ale tato tvrzení i prověřit, a to například i doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39).

8. Z dokladů ke smlouvě – hodnocení klienta s podpisem žalované ze dne [datum] plyne, že žalovaná vykazovala příjem ze starobního a vdovského důchodu 14 144 Kč, ten byl doložen dokladem o výměře důchodu a výplatními doklady, jako měsíční výdaje žalované jsou uvedeny částka 1 400 Kč na bydlení (nájemné, inkaso), splátky úvěrů od žalobkyně ve výši 4 408 Kč (ty doloženy nebyly), částka 3 410 Kč jako životní minimum, celkem tak jsou u žalované vykazovány výdaje 9 218 Kč a rozdíl příjmů a výdajů (s rezervou ve výši 500 Kč) v částce 4 426 Kč. Žalovaná v listině uvedla, že je vdova, jako druh bydlení uvedla„ vlastní“ bez partnera v domácnosti, nebyl předložen žádný doklad o výši nákladů na bydlení (např. doklad o vlastnictví bytu a o nákladech na služby spojené s užíváním vlastního bytu), nebyly tak zcela konkrétně zkoumány poměry žalované po stránce výdajové, bylo vycházeno toliko ze statistického údaje (životního minima), nejsou doloženy tvrzené výdaje o splátkách úvěrů. Není doložena historie účtu žalované u [právnická osoba]

9. Soud uzavřel, že žalobkyně před poskytnutím úvěru nedostála řádně a důsledně své povinnosti odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalované, když při uzavření smlouvy vycházela toliko z ne zcela ověřených tvrzení žalované bez toho, aby byla podložena dalšími podklady (např. o tvrzeném vlastnictví bytu, nákladech na služby spojené s užíváním bytu, dalších osobních výdajích), a úvěruschopnost žalované řádně neprověřila. Proto je smlouva o úvěru od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. též § 588 o. z.). Je třeba zdůraznit, že žalobkyně musí být schopna prokázat tvrzení o náležitém zkoumání úvěruschopnosti zcela konkrétními doklady ve vztahu ke konkrétním poměrům žalované v oblasti příjmů a výdajů; nikterak přitom nejsou doloženy konkrétní výdajové poměry žalované (např. výdaje na energie a další životní potřeby). Stěží lze např. uvěřit údaji, že výdaje na bydlení včetně služeb činí pouhou částku 1 400 Kč.

10. Vzhledem k uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 a násl. o. z., žalovaná získala od žalobkyně finanční prostředky ve výši 35 000 Kč z neplatné smlouvy. Žalovaná přitom plnila žalobkyni z titulu neplatné smlouvy částku 95 650 Kč, jak tvrdí sama žalobkyně, tedy násobně více (2,73 x více) než sama obdržela. Za těchto okolností shledal soud žalobu jako zcela nedůvodnou, a proto ji v celém rozsahu zamítl.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, měla by proto právo na náhradu jí vzniklých nákladů. Podle obsahu spisu však žalované v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.