138 C 31/2018

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa , PSČ obec o zaplacení 742 424,73 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 742 424,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,01 % denně - z částky 73 178,57 Kč od 21. 12. 2017 do zaplacení, - z částky 325 915,92 Kč od 20. 12. 2017 do zaplacení, - z částky 343 330,24 Kč od 20. 1. 2018 do zaplacení, <b>se zamítá.</b>

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení v částce 143 529 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice náhradu nákladů vzniklých státu v částce 2 783 Kč na účet České republiky - Okresního soudu v Opavě, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou s návrhem na vydání platebního rozkazu, doručenou soudu dne 15. 8. 2018, se žalobkyně domáhala, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 742 424,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,01 % denně z částky 73 178,57 Kč od 21. 12. 2017 do zaplacení, z částky 325 915,92 Kč od 20. 12. 2017 do zaplacení a z částky 343 330,24 Kč od 20. 1. 2018 do zaplacení. Tvrdila, že žalobkyně jakožto zhotovitel a žalovaná jakožto objednatel uzavřely dne [datum] rámcovou smlouvu o poskytování služeb (dle obsahu smlouvy se jedná o smlouvu o dílo), na základě které se zhotovitel zavázal pro objednatele provést dílo představující projekt počítačového programu, a to s využitím agilních metod vývoje software. Recipročně k tomuto bylo hlavní povinností objednatele převzetí díla a zaplacení sjednané ceny zhotoviteli. Konkrétní výše ceny za provedení díla byla sjednána v objednávce [číslo] v objednávce [číslo] které byly v den uzavření smlouvy předloženy zhotoviteli a tímto také akceptovány (fakticky se jednalo o dohodu o odměně za provádění díla). Agilní metoda a její použití ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou je definována v [článek] [anonymizována dvě slova] smlouvy. Nevýhodou tohoto řešení je nemožnost určení celkové ceny za provedení kompletního díla, neboť jeho rozsah není při uzavření smlouvy znám. Z tohoto důvodu je cena díla určována na základě součinu časových sazeb (nejčastěji hodinových či denních) a rozsahu časových jednotek strávených jednotlivých osoby podílejícími se na provádění díla. Cena díla je pak účtována průběžně. Tato metoda byla využita právě i při provádění díla zhotovitelem pro objednatele na základě smlouvy. Dílo bylo prováděno v rozsahu uvedeném v části III. žalobních tvrzení tam uvedenými osobami. Rozsah prováděného díla a jeho časová náročnost byla ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou ovlivněna nedodržováním povinnosti součinnosti na straně žalované. Z tohoto důvodu také bylo ze strany žalobkyně vykonáno více práce, než-li vykonáno za normálního běhu okolností a provádění díla mohlo být. Hodinová sazba byla určena dohodou žalobkyně a žalované v rámcové smlouvě o poskytování sužeb ze dne [datum] (ve znění dodatků a příloh). Hodinové sazby byly rozlišeny ve vztahu k jednotlivým osobám na straně žalobkyně, které se na tvorbě díla pro žalovanou podílely. Uvedené ceny práce jsou sjednány v dokumentu nazvaném objednávka [číslo] ze dne [datum] a dokumentu příloha [číslo] z téhož dne. Celková výše dlužných částek je určena součinem hodinových sazeb jednotlivých osob na straně žalobkyně, které se na zhotovení díla pro žalovaného podílely, a doby v hodinách, po kterou tyto osoby zhotovování díla prováděly. Takto zjištěná cena práce prováděná jednotlivými osobami byla sečtena a vyplynula z ní celková cena díla účtovaná žalobcem žalovanému. Konkrétní rozsah práce prováděné jednotlivými osobami je obsahem účetních dokladů – faktur vystavených žalobkyní, jež byly předloženy žalované. Účastníci byli dohodnuti na splatnosti ceny, kdy tato činila 21 dnů ([článek] [anonymizováno] Rámcové smlouvy o poskytování služeb). [příjmení] vyúčtovaná fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 116 532,68 Kč, byla dle textu faktury splatná dne [datum] (s ohledem na text rámcové smlouvy nastala splatnost této části ceny díla dne [datum]), částka vyúčtovaná fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 325 915,92 Kč, byla splatná dne [datum] a částka vyúčtovaná fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 343 330,24 Kč, byla splatná dne [datum]. Dílo bylo žalované žalobkyní předáváno postupně, a to vždy po provedení dílčí části díla, žalovaná tak má doposud provedené dílo k dispozici. Dílo bylo předáváno online v rámci cloudového uložiště, kdy se nově provedené části kódu díla propojily s kódem díla již provedeným a žalované žalobkyní předaným. Žalovaná plnila toliko na cenu díla vyúčtovanou fakturou [číslo] to v částce 43 354,11 Kč, kdy je tak nadále vůči žalobkyni povinna úhradou částky 73 178,57 Kč. Vyjma uvedeného plnění neuhradila žalovaná žalobkyni jakékoliv další plnění, přestože byla žalobkyní přípisem dle ust. § 142a o.s.ř. ze dne [datum] k úhradě dluhu vyzvána. Žalobkyně se proto domáhá, aby soud žalované uložil povinnost uhradit dlužnou částku společně s příslušenstvím, tj. úroky z prodlení, které požaduje ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivě vyúčtovaných částí ceny díla, a to ve sjednané výši 0,01 % denně z dlužné částky (dle [článek] smlouvy).

2. Proti soudem vydanému a žalobě vyhovujícímu platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor, v němž uvedla, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává a žaloba je nedůvodná.

3. Ve včasném vyjádření k žalobě ze dne [datum] (odůvodnění podaného odporu) žalovaná učinila nesporným, že smluvní spolupráce mezi stranami byla založena rámcovou smlouvou o poskytování služeb ze dne [datum] (jde zřejmě o chybu v psaní, když smlouva byla uzavřena [datum]), uvedla, že existují celkem čtyři verze smlouvy, kterými se utvářel předmět smlouvy, tj. z činnosti poskytování pracovních kapacit žalobkyní za úplatu až po zhotovení děl. Jelikož na základě smlouvy se od žalobkyně ze strany žalované jako objednatele děl očekávala soustavnější činnost na projektu žalované, byly učiněny kroky k vymezení spolupráce mezi účastnicemi řízení. Pro účely vykazování prací na projektu, sledování činností jednotlivých pracovníků žalobkyně, vyhodnocování zhotovování jednotlivých děl a také jejich popisu a zadávání, byl ze strany žalované opatřen software [příjmení], ve kterém byly žalobkyní akceptovány jednotlivé objednávky žalované, sledovány postupy žalobkyně při zhotovování děl a také komplexní zadávání jednotlivých děl ze strany žalované. Pro účely zadávání děl v uvedeném softwaru žalovaná vytvořila tzv. backlog, který je při programování zvolenou metodou považován za prioritizovaný seznam všeho, o čem víme, že je v rámci produktu potřeba (tzv. SCRUM guide); tento seznam představoval obsáhlý položkový seznam veškerých funkcí výsledného produktu žalované, a tedy objednávku příslušného zdrojového kódu, tedy jednotlivých děl. Spolupráce probíhala tak, že si žalobkyně z tohoto seznamu sama vybrala, jaké dílo bude v příslušné době zhotovovat, čímž došlo k uzavření konkrétní jednotlivé smlouvy o dílo. Po uplynutí stanovené lhůty následovalo vyhodnocování, zda-li zhotovené dílo ze strany žalobkyně skutečně odpovídá požadavkům uvedeným na seznamu, po čemž měla proběhnout akceptace díla pro účely jeho fakturace a následného zaplacení. Žalobkyně přitom měla soustavný přístup k softwaru [příjmení] až do doby ukončení spolupráce ze strany žalované, proto v každém případě věděla v momentě, kdy si sama zvolila jednotlivé dílo ze seznamu jednotlivých děl k jeho zhotovení v příslušném období pro zhotovení díla, jaké funkce má dílo plnit a co se od příslušného díla očekává. Pakliže by bylo zadání nějakého díla ze seznamu nepřesné, žalobkyně nemusela příslušnou objednávku na zhotovení tohoto díla akceptovat a mohla požádat o zpřesnění takové objednávky ze strany žalované prostřednictvím změny backlogu. [ulice] spolupráce byla ukončena odstoupením od smlouvy ze dne [datum] ze strany žalované pro soustavné a hrubé porušování povinností plynoucích ze smlouvy ze strany žalobkyně. Pokud žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení částky 742 424,73 Kč, jak jej uplatnila žalobou, nedostála břemeno tvrzení. Smlouva, kterou sama žalobkyně označuje jako smlouvu o dílo, stanovuje hodinovou odměnu jednotlivých pracovníků, které žalobkyně při zhotovování díla použila, avšak pro vznik hmotněprávního nároku na vyplacení těchto odměn stanovených smlouvou musí ze strany žalobkyně dojít také k faktickému vykonání práce na díle. K prokázání nároku žalobkyně na výplatu odměny podle předmětných faktur proto nestačí jako důkazní prostředek označit tyto daňové doklady, z nich totiž nevyplývá, že by jakákoliv činnost ze strany žalobkyně byla pro žalovanou vykonána, k prokázání nároku na úhradu odměny musí být označeny důkazní prostředky jiného charakteru, prokazující to, že konkrétní pracovník žalobkyně opravdu danou práci vykonal a dílo zhotovoval. Žalovaná upozorňovala opakovaně, že žalobkyní fakturovaná práce neodpovídá provedenému dílu a odvedené práci jednotlivými pracovníky žalobkyně. Žalobkyně neoznačila dostatečné důkazní prostředky, jejichž provedením by bylo možné dosáhnout důkazu o tom, že žalobkyní tvrzené uskutečněné práce při zhotovování díla byly skutečně ze strany žalobkyně poskytnuty. Mezi žalobkyní a žalovanou se přitom po celou dobu spolupráce jeví sporné, zda-li ze strany pracovníků použitých žalobkyní při zhotovování děl byly vykonány práce, které žalobkyně uvádí ve fakturách. Žalovaná navrhla, aby k prokázání uvedených skutečností soud ustanovil znalce, který určí tržní cenu zdrojového kódu zhotoveného žalobkyní a určí rozsah prací potřebných pro zhotovení tohoto kódu v případě jeho zhotovení. Smlouva samotné dílo nijak nevymezuje, pouze uvádí, jakou formu bude dílo mít, tj. že se bude jednat o počítačový program. Toto vymezení je však natolik obecné, že ani použitím výkladových metod není možné dojít k závěru, čeho se tento počítačový program bude týkat. Vágní definice by ve standardním případě způsobila neplatnost smlouvy pro chybějící esenciální znak smlouvy o dílo, když toto není smlouvou vymezeno, avšak v předmětném případě je nezbytné vycházet z toho, že se jedná o rámcovou smlouvu, která rámcově upravuje obecné podmínky spolupráce, na jejímž základě dojde k uzavření konkrétní smlouvy o dílo splňující již veškeré obligatorní znaky stanovené obecně závaznými právními předpisy. Je tedy evidentní, že mezi účastnicemi musely existovat jednotlivé smlouvy o dílo, které dostatečně jednoznačně určovaly, co má být žalobkyní zhotoveno jako dílo. Tyto smlouvy skutečně existují, avšak jejich uzavření neprobíhalo formálním způsobem uzavřením smlouvy v písemné formě, nýbrž zadáním jednotlivých úkolů (děl), a jejich akceptací na začátku příslušeného sprintu. Tyto sprinty během smluvní spolupráce s žalovanou byly tři, první od [datum] do [datum], druhý od [datum] do [datum] a třetí od [datum] do [datum]. Údaje v [anonymizováno], tj. v programu provádějícím vykazování a správu provádění jednotlivých děl ze strany žalobkyně, o prvním sprintu byly smazány veškeré záznamy, neboť během prvního sprintu nebylo žádné z děl, které se v této době žalobkyně zavázala zhotovit, zhotoveno. O zadání však existují záznamy, ze kterých vyplývá, že stejná díla byla zhotovována v následujícím druhém sprintu, a to dokonce podle prohlášení žalobkyně obsaženého v této komunikaci. Při srovnání děl akceptovaných ke zhotovení v prvním a druhém sprintu je evidentní, že veškerá díla, která měla být zhotovena v prvním sprintu, jsou zhotovována i v druhém sprintu. V prvním sprintu sice došlo k pokusu o předání zhotovovaných děl žalované jako objednateli, avšak tyto nebyly převzaty, neboť žádné dílo nebylo provedeno řádně tak, aby plnilo žalovanou objednané funkce, o čemž svědčí i zařazení stejných úkolů do druhého sprintu. V rámci hodnocení prvního sprintu došlo ze strany žalované k vytknutí vad u veškerých děl zhotovovaných během prvního sprintu žalobkyní, podle ust § 2615 a 2617 o.z. pak jakékoliv práce na dílech, které ze strany žalobkyně měly být zhotoveny během prvního sprintu, musí být považovány za odstraňování vad díla, které nebylo provedeno řádně, zhotoviteli tak nenáleží žádná odměna, neboť se nejedná o vlastní zhotovování díla. Srovnáním výkazů za druhý a třetí sprint, zjistíme, že žalobkyně vykonávala práce na totožných úkolech, tedy její práce představovala odstraňování vad díla, které mělo být zhotoveno v prvním sprintu, případně ve druhém sprintu. Žalobkyně uplatňuje svůj nárok na základě daňových dokladů (faktur), které dosud nejsou splatné (k tomu žalovaná argumentuje v části V. jejího vyjádření). Vady týkající se fakturace i vady děl, které žalobkyně byla povinna v rámci jednotlivého sprintu zhotovit, žalovaná žalobkyni opakovaně vytýkala, na tyto námitky však ze strany žalobkyně nebylo pozitivně reagováno, vady fakturace nebyly napraveny a vady jednotlivých děl, které měly být žalobkyní zhotoveny v prvním sprintu, byly odstraňovány v následujících dvou sprintech, kdy žalobkyně práci na odstraňování těchto vad opětovně vyfakturovala. Podle právní úpravy však zhotovitel odpovídá za to, že dílo bude provedeno řádně, tj. bezvadně. Pokud tedy zhotovovaná díla v prvním sprintu trpěla vadami, jejich odstraňování mělo proběhnout na náklady žalobkyně jako zhotovitele, který porušil základní povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy o dílo. Žalovaná shledává, že splatnost faktury [číslo] ze dne [datum] ještě nenastala, neboť nebyly odstraněny vytknuté vady fakturace, když žalobkyní byla fakturována odměna za díla, která nebyla řádně a včas zhotovena, ze stejného důvodu rovněž nebylo provedeno převzetí děl zhotovovaných v prvním sprintu, protože fakticky nebylo co převzít, když žalobkyní zhotovovaná díla byla nefunkční, proto nelze dovozovat ani fikci akceptace faktury podle článku [anonymizováno] smlouvy, neboť podpis předávacího protokolu nebyl uskutečněn důvodně. U zbývajících dvou faktur, pak v okamžiku, kdy jsou jimi fakturovány práce na odstraňování vad děl, které měly být zhotoveny v prvním sprintu a jejichž cena byla fakturována fakturou [číslo] ze dne [datum], byly tyto vystaveny žalobkyní neoprávněně. Přesto i vady těchto dvou faktur žalovaná žalobkyni vytýkala. V rámci řešení sporu žalovaná započetla přípisem ze dne [datum] vůči odměně dle faktury [číslo] ze dne [datum] smluvní pokutu ve výši 34 836,09 Kč v souladu s článkem [anonymizována dvě slova] smlouvy, a to za prodlení žalobkyně 39 kalendářních dnů od okamžiku ukončení prvního sprintu do odstoupení od smlouvy ze strany žalované, kdy během obchodní spolupráce mezi účastnicemi řízení nebylo předáno žádné zhotovené dílo, počítané z neoprávněně fakturované částky ve výši 89 323,30 Kč za práci údajně vykonanou v prvním sprintu.

4. V podání ze dne [datum] pak žalobkyně vyjádřila stanovisko k vyjádření žalované a setrvala na žalobě. Uvedla, že smlouva byla uzavřena dne [datum], jejímu uzavření a finální podobě předcházel standardní kontraktační proces, který je odvislý od specifického předmětu díla a způsobu jeho provádění, není třeba se v řízení, ve kterém je řešena cena díla vyplývající z uzavřené smlouvy, zabývat návrhy vzniklými před uzavřením této smlouvy a jednotlivými připomínkami a protinávrhy účastníků smlouvy, je pravdou, že k evidování provedené práce na díle byl používán i software [název]. Žalovanou provedené hodnocení proběhnuvší spolupráce neodpovídá uzavřené smlouvě, jejímu smyslu a účelu. Jak bylo uvedeno v žalobě, na základě uzavřené smlouvy žalobkyně pro žalovanou prováděla dílo v režimu tzv. agilního vývoje, nejednalo se tak o projekt typu fixed time – fixed price, kdy v takovémto případě na základě jasného zadání díla je možno již při uzavření smlouvy stanovit výslednou/konečnou cenu díla, při agilním vývoji (jež byl mezi stranami sjednán v tomto případě) je konečná cena díla otevřená a je odvislá od času, který byl na provádění díla (na jeho zhotovování a vývoji) zhotovitelem stráven (tj. po jak dlouhou dobu bylo dílo dle pokynů a požadavků objednatele tvořeno, přičemž tyto pokyny a požadavky se v průběhu času mohou značně měnit a mění. V rámci provádění díla pak objednatel při součinnosti se zhotovitelem musí v případě nespokojenosti s průběhem provádění díla a s průběžnými výsledky díla (např. nedostatečná kvalita, přílišná nákladnost, apod.) tyto informace předávat zhotoviteli. To se však v tomto případě nenastalo, žalovaná to netvrdí, ani nedokládá. Žalobkyně jako zhotovitel v průběhu provádění díla neprováděl odstraňování, dále, však neustále pokračoval v tvorbě a vývoji díla dle pokynů a požadavků žalované jakožto objednatele. Žalovanou uváděný software [název] tak sloužil k průběžnému předávání díla a k zachycení informací o časové náročnosti díla (tj. o stráveném času při provádění díla jednotlivými osobami na straně zhotovitele/žalobkyně). Mezi žalobkyní a žalovanou samozřejmě probíhala diskuse nad dílem a jeho prováděním, nicméně nelze říci, že by v rámci software [název] byly uzavírány dílčí smlouvy o dílo, neboť to odporuje podstatě agilního vývoje. Žalobkyně pro žalovanou na základě jejich pokynů a požadavků prováděla dílo jakožto celek. Žalovaná správně uvádí, že to byla ona, kdo žalobkyni znemožnila přístup do software [název]. Rozsah zhotovitelem provedené práce je však i tak zachycen ve výkazech/timesheetech. Žalobkyně musí souhlasit s tím, že je osobou odborně způsobilou, a že jako odborně způsobilá osoba prováděla dílo, a to zcela v souladu s uzavřenou smlouvou a s pokyny objednatele. Provádění díla tak vždy bylo činěno odborně, řádně a bez vad. Požadavky a pokyny objednatele byly naplňovány. Pokud žalovaná zmiňuje ukončení smlouvy na základě odstoupení ze strany objednatele, a to„ pro soustavné a hrubé porušování povinností plynoucích ze smlouvy ze strany žalobkyně“, pak nebyl naplněn jakýkoliv důvod pro odstoupení od smlouvy když zhotovitel své povinnosti ze smlouvy vyplývající neporušoval. Žalovaná to ostatně nikterak podrobněji nezdůvodňuje a nedokládá. Odstoupení od smlouvy lze tak označit za neplatné, zamezení žalobkyni dle smlouvy dále provádět dílo za odporující uzavřené smlouvě. Pokud žalovaná polemizuje nad tím, zda-li žalobkyně dostála své povinnosti dokázat, že došlo k faktickému vykonání práce na díle, žalobkyně souhlasí s tím, že daňové doklady – faktury jsou primárně účetní záležitostí, nicméně důkazem pro prokázání faktického provádění díla jsou předložené výkazy práce (timesheety) a dále tato část tvrzení žalobkyně bude prokázána výpověďmi svědků. Účtovaná/fakturovaná práce přesně odpovídala prováděnému dílu. Zde pak nastupuje samotnou žalovanou avizovaná povinnost tvrdit a prokazovat, které však sama žalovaná nedostává. Pokud žalovaná tvrdí, že provedené dílo neodpovídá požadované ceně, musí konkretizovat svá tvrzení a tato tvrzení prokázat (např. reklamacemi díla, uplatněním nároků z titulu vad, průběžnými výzvami na odstranění vad (nikoliv tedy požadavky na další provádění díla), pokyny či požadavky na opravy části již provedeného díla apod.). Ničeho takového však žalovaná nečiní. Tzv. sprint není lhůtou ke zhotovení díla. Dobu provedení díla je možno stanovovat při výše zmíněném provádění díla ve formě fixed time – fixed price. Při agilním vývoji je však při počátku spolupráce (např. první tři sprinty) definována tzv. orientační rychlost (velocity), aby jak zhotovitel, tak i objednatel mohli zjistit, jaká část díla, v rámci jaké časové náročnosti, může být v určených sprintech zrealizována. Při agilním způsobu provádění díla pak nedochází ke zbytečné tvorbě časových rezerv, kdy dílo není prováděno. Pokud žalovaná hovoří o tom, že„ ke škodě obou účastníků řízení údaje v [název], tedy v programu provádějícím vykazování a správu provádění jednotlivých děl ze strany žalobkyně, o prvním sprintu byly smazány veškeré záznamy“, třeba připomenout, že tyto záznamy měla k dispozici žalovaná. V této souvislosti je třeba se ptát, kdo a za jakým účelem výmaz údajů z [název] provedl. Žalobkyně má za to, že tak provedla žalovaná z důvodu snahy vymezit se své povinnosti uhradit cenu za prováděné dílo. Žalobkyně však soudu předložila důkazy, které její nárok prokazují, smazání uvedených údajů by tak žalované nemělo pomoci zprostit se její povinnosti. Prováděné dílo bylo žalovanou přebíráno právě prostřednictvím software [název]. Pokud žalovaná nyní tvrdí, že dílo nebylo provedeno řádně, avšak bylo nadáno vadami, nechť toto své tvrzení konkretizuje a následně prokáže. Žalobkyně vady díla neopravovala, neboť vady díla nebyly žalovanou vytknuty a dílo vadné nebylo. Pokud žalovaná vznášela další požadavky na provádění díla a udílela pokyny (což je při agilní metodě provádění díla zcela v pořádku a je to esenciálním základem této formy provádění díla), nelze toto považovat za jakékoliv odstraňování vad, avšak jedná se o samotné provádění díla (jeho tvorbu, změny apod.). Žalovaná v této souvislosti předkládá soudu listiny označené jako graf a tabulka, kdy není známo, kdy tyto měly vzniknout a kdo je tvořil, a zejména kdo v jejich rámci zpracoval údaje, které má tato dokumentace obsahovat. Žalovaná se v rámci svého vyjádření snaží postavit najisto, že prováděné dílo mělo vady. To však musí žalovaná nejdříve tvrdit a prokazovat a totéž musí učinit ve vztahu k uskutečnění vytčení takových vad (reklamaci) a k volbě nároků z vad díla vyplývajících. Nic takového však žalovaná nečiní, její návrh na„ provedení ohledání děl“ je tak ve vztahu k údajným vadám zcela nadbytečný, neboť ani netvrdí a neprokazuje, že by vady díla u žalobkyně uplatňovala. Faktury byly vystaveny řádně, byla jimi účtována dohodnutá cena. Žalovaná vady díla nereklamovala. Co se týče případně vytknutých vad faktur, tyto logicky měly proběhnout do 10 pracovních dní ode dne jejich doručení. Pokud žalovaná vznesla požadavek na přesnější specifikaci odvedené práce, toto bylo ze strany žalobkyně pro urychlení věci uskutečněno, byť se nejednalo o vadu faktury, avšak toliko o jednání souladné s „ prozákaznickým“ přístupem žalobkyně k žalované. Takovéto doplnění však nemohlo mít vliv na sjednanou splatnost a na správnost a řádnost vystavené faktury. Žalovaná má za to, že dílo bylo prováděno toliko v tzv. prvním sprintu a ve dvou sprintech následujících bylo dílo provedené ve sprintu prvním pouze opravováno. Tato tvrzení žalované nejsou pravdivá, toto nedokládá žádnými důkazy. Žalobkyně dílo prováděla řádně, toto bylo žalované s ohledem na jeho charakter průběžně předáváno, vady nebyly vytýkány. Jelikož se jednalo o dílo vytvářené v rámci agilního vývoje, žalovaná žalobkyni pochopitelně dávala pokyny k dalšímu provádění díla a kladla na něj požadavky. Tyto pokyny a požadavky byly ze strany žalobkyně plněny, nejednalo se však o odstraňování vad, neboť prováděné dílo vady nemělo, avšak o další provádění díla v rámci agilního vývoje. Je zcela nelogické, aby dílo v hodnotě 100 tis. Kč bylo následně opravováno pracemi v šestinásobné hodnotě. Žalované jakýkoliv nárok na zaplacení smluvní pokuty vůči žalobkyni nevznikl, s ohledem na tuto skutečnost pak nemůže být platný ani jakýkoliv zápočet. Je zcela přirozené a pochopitelné, že žalobkyně chce, aby jí byla uhrazena sjednaná cena za jí provedenou práci.

5. V podání ze dne [datum] pak žalovaná mimo jiné doplnila tvrzení o skutečnostech, že žalovaná vady díla reklamovala a jakým způsobem se tak dělo. Uvedla, že vady díla byly žalobkyni vytýkány průběžně po téměř celou dobu provádění děl, vytýkání vad je zřejmé i z písemné komunikace mezi účastnicemi, z ní je evidentní, že provádění děl se potýkalo od počátku spolupráce s vadami, které znemožňovaly samotnou kontrolu vykonané práce, kvalitu zdrojového kódu a fungování dílčích funkcionalit výsledné aplikace, která měla sloužit k provozování obchodních aktivit žalované. Již [datum] uvědomuje žalovaná žalobkyni prostřednictvím svého jednatele [titul]. [jméno] [příjmení], že není možné první vystavenou fakturu akceptovat, neboť vykazování práce údajně vykonané žalobkyní při zhotovování děl neodpovídá dohodnutým postupům. Ještě tentýž den reagovala žalobkyně prostřednictvím [jméno] [příjmení], že tyto vady opraví. Dne [datum] žalovaná opětovně provedla kontrolu vykazované práce a opětovně u žalobkyně uplatnila špatně vykazovanou práci na projektu. Komunikace z tohoto dne dokládá, že uvedený nultý sprint (prvních 14 dní zhotovování děl) dopadl katastroválně, kdy nebylo k akceptaci zhotoveno nic, co by bylo možné převzít, v následujících dnech pak dochází k vytýkání neodbornosti postupu žalobkyně, která např. nezajistila základní předpoklady spolupráce, aby vůbec mohla být přebírána díla zhotovována žalobkyní, který navíc vede k tomu, že žalobkyně vykazuje dvojnásobek vykonané práce. Také žalovaná žalobkyni vytýká vady zdrojového kódu, který vykazuje chyby, pro které není možné předávaná díla akceptovat. K prokázání uvedeného označila žalovaná k důkazu záznam písemné komunikace mezi žalobkyní a žalovanou prostřednictvím komunikátoru slack. Po celý měsíc [měsíc] [rok] probíhala komunikace mezi stranami, kdy žalovaná vytýká žalobkyni vady zhotovovaných děl a postupy při vykazování práce prostřednictvím e-mailu, v této komunikaci se výslovně uvádí, že cela spolupráce skončila tak, že ani jeden úkol (dílo) k zhotovení nebyl kompletně žalobkyní zhotoven. Dne [datum] dochází nad rámec povinností stanovených smlouvou žalované k výslovnému odmítnutí faktury [číslo] ze strany žalované pro důvody, že se v této faktuře fakturují žalované díla, která nebyla žalované předána zhotovená a žalovanou převzata, že výkazy práce neodpovídají dohodnutým postupům vykazování, že faktura neodpovídá náležitostem předepsaným smlouvou, a že časový výkaz práce žalobkyně je výrazně nadhodnocen. Dne [datum] dochází k výslovnému odmítnutí faktury [číslo] ze strany žalované pro důvody, že se v této faktuře fakturují žalované díla, která nebyla žalované předána zhotovená a žalovanou převzata, že výkazy práce neodpovídají dohodnutým postupům vykazování, že faktura neodpovídá náležitostem předepsaným smlouvou, a že časový výkaz práce žalobkyně je výrazně nadhodnocen. Žalovaná pak dne [datum] opakovaně vytkla vady díla s uvedením konkrétních rozporů ve fakturaci, tentokrát fakturou [číslo] kdy proti touto fakturou fakturovanému nároku rovněž žalovaná započetla smluvní pokutu, na kterou ji dle smlouvy vznikl nárok. Žalovaná dále namítala, že jejím požadavkem pro navázání obchodní spolupráce bylo, aby žalobkyně dodala tým profesionálů, kteří mají dostatečnou kapacitu k dosažení cíle smlouvy. Žalobkyně se však namísto toho pokusila dodat a také dodala jednotlivé osoby, které mají dílčí kvalifikaci, avšak nejsou s ostatními osobami zhotovujícími díla podle smlouvy sehrané a rozhodně s nimi netvoří tým, každá tato osoba postupovala samostatně a nezávisle, což vedlo k neokordinaci žalobkyně při zhotovování děl a také k přehranému nadhodnocení služeb fakturovaných žalované.

6. Soud provedl dokazování listinami, předloženými účastnicemi a též znaleckým posudkem soudem ustanoveného znalce [titul] [titul] [celé jméno znalce], [titul], který stvrdil závěry svého písemně podaného posudku ze dne [datum] též při výslechu u jednání dne [datum]. Další navržené důkazy výslechem svědků již pro jejich nadbytečnost neprováděl.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k těmto závěrům: Mezi účastnicemi bylo nesporné, že jejich spolupráce byla založena rámcovou smlouvou o poskytování služeb mezi žalovanou jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitele (ve smlouvě označenou jako„ dodavatel“); tato smlouva je datována dne [datum], opatřena podpisy jednatelů obou smluvních stran, smlouva obsahuje dvě přílohy, a to objednávku [číslo] (objednání činností dle předmětu rámcové smlouvy v době od [datum] do [datum] s ujednáním o fakturaci a jednotkových sazbách za odvedené práce s odkazem na přílohu [číslo]) a přílohu [číslo] s uvedením adres pro zasílání písemností, kontaktních osob smluvních stran a týmu dodavatele s uvedením rolí a hodinových sazeb členů týmu. Obě přílohy jsou rovněž podepsány s datem [datum] s připojením podpisů jednatelů smluvních stran. Dlužno podotknout, že do spisu byly předloženy ještě další listiny označené jako„ Rámcová smlouva o poskytování služeb“ mezi účastnicemi, jedna z nich je datovaná [datum], absentuje na ní podpis jednatelů, přičemž na přílohách – objednávce [číslo] příloze [číslo] (obou též ze dne [datum]) je připojen podpis jednatele žalobkyně. Soud dospěl k závěru, že kontraktační proces uzavírání smlouvy byl završen podpisem jednatelů obou smluvních stran na listině ze dne [datum], byť již dříve smluvní strany činily návrhy směřující k uzavření této rámcové smlouvy. Z obsahu smlouvy má soud za prokázáno, že žalobkyně jako zhotovitel se zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalovanou jako objednatele dílo, spočívající v projektu počítačového programu s využitím agilních metod vývoje software s nejvyšší péčí a odborností dle požadavků objednatele za dohodnutou cenu a v dohodnutém termínu ([článek] [anonymizována čtyři slova] smlouvy). V [článek] smlouvy je rovněž závazek objednatele zajistit potřebnou součinnost a dílo poskytnuté bez vad převzít a uhradit dodavateli dohodnutou cenu, dále je zde ujednání, že práce budou řízeny projektově – agilní metodou dle pravidel SCRUM, je zde popis pravidel SCRUM a agilní metodiky. Cena a platební podmínky byly ujednány v čl. II. smlouvy, a to alternativně buď pevnou částkou na základě dohody smluvních stran, případně„ hodinově na základě objednávky objednatele s určením ceny za hodinu, případně maximálního počtu objednaných hodin“ s odkazem na hodinové sazby definované v příloze [číslo]. Uvedený článek smlouvy obsahuje též ujednání o fakturačním cyklu, dále o tom, že„ za datum zdanitelného plnění se považuje datum předání a převzetí služeb zaznamenané na předávacím nebo akceptačním protokolu podepsaném oběma smluvními stranami“, byla ujednána splatnost faktur 21 dnů a v bodu [číslo] je ujednání o náležitostech faktur jako daňového dokladu a dále o tom, že„ faktura musí obsahovat číslo objednávky a kopii předávacího nebo akceptačního protokolu fakturovaných služeb s tím, že v opačném případě může být dodavateli faktura vrácena zpět k doplnění a splatnost faktury běží znovu ode dne její opravy“. V [článek] smlouvy jsou ujednány podmínky poskytování služeb v celkem 17 bodech. V [článek] smlouvy je ujednání nazvané„ Doba plnění smlouvy“, bylo v něm ujednáno, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s účinností ode dne jejího podpisu, bod [anonymizováno] uvádí způsoby ukončení smlouvy, a to a) písemnou dohodou smluvních stran, b) písemnou výpovědí jedné ze stran s dvouměsíční výpovědní lhůtou, c) jednostranným odstoupením od smlouvy ze strany objednatele„ z důvodu hrubého porušení povinností dodavatele vyplývajících z této smlouvy, na které byl dodavatel objednatelem prokazatelně písemně upozorněn a do dvou dnů ode dne doručení tohoto upozornění neprovedl odpovídající nápravu“, d) jednostranným odstoupením od smlouvy ze strany dodavatele z důvodu prodlení s úhradou za poskytnuté služby, na které byl zákazník prokazatelně písemně upozorněn a do třiceti dnů ode dne doručení tohoto upozornění neprovedl odpovídající nápravu. V [článek] smlouvy je ujednání o součinnosti objednatele při plnění smlouvy, v [článek] bodu [anonymizováno] je ujednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,01 % z dlužné částky denně při prodlení s platbami, v [článek] bodu 2. je sjednána smluvní pokuta ve výši 1 % z ceny objednaných služeb za každý i započatý den prodlení s dodáním služeb dodavatele. Z faktur žalobkyně -) [číslo] ze dne [datum] (znějící na částku 116 532,68 Kč a splatné podle faktury dne [datum]), -) [číslo] ze dne [datum] (znějící na částku 325 915,92 Kč a splatné podle faktury dne [datum]), [číslo] ze dne [datum] (znějící na částku 343 330,24 Kč a splatné podle faktury dne [datum]), má soud za prokázáno, že žalobkyně těmito fakturami uplatnila vůči žalované právo na zaplacení programátorských prací, a to vždy s uvedením množství časových jednotek MD („ man-day“) tam uvedených osob z dodavatelského týmu žalobkyně, jednotkové ceny a uvedení ceny celkem bez DPH a včetně DPH. Náležitost, ujednanou v [článek] bodu [anonymizováno] smlouvy o tom, že„ faktura musí obsahovat mimo jiné (vedle čísla objednávky) kopii předávacího nebo akceptačního protokolu fakturovaných služeb“, ani jedna z uvedených faktur neobsahuje, odkaz na objednávku [číslo] obsahují jen faktury ze dne [datum] a [datum], předávací nebo akceptační protokol neobsahuje ani jedna z uvedených faktur. Z dopisu žalované ze dne [datum], adresovaného žalobkyni a doručenky datové zprávy o doručení této písemnosti žalobkyni dne [datum], má soud prokázáno, že žalovaná doručila žalobkyni odstoupení od smlouvy z důvodů v tomto dopise uvedených pro tvrzené hrubé porušování povinností zhotovitelem, přičemž soustavné porušování povinností zhotovitelem nebylo ani v přiměřené době, stanovené objednatelem k nápravě, napraveno. Důvody pro odstoupení, ve kterých spatřuje hrubé porušení povinnosti, uvedla žalovaná demonstrativně takto: -) žalobkyně nedodržuje pravidla agilního vývoje dle metodiky Scrum, na které se s objednatelem dohodla a je stanovena v rámcových smlouvách, -) žalobkyně se nachází v prodlení splněním harmonogramu jednotlivých úkolů při provádění díla, a to v některých případech delším než několik desítek dní, -) doposud nebylo ze strany žalobkyně prezentováno ucelené částečné plnění díla, které by bylo způsobilé k akceptaci, přestože by se provádění díla mělo dle dohody nacházet již ve 4. fázi (sprintu), -) vedle skutečnosti, že žalobkyně řádně a včas neplní povinnosti stanovené jí rámcovými smlouvami, navrhuje žalobkyně jako zhotovitel, aby požadavky objednatele na dílo byly přeformulovány způsobem vyhovujícím personálním a technickým možnostem zhotovitele, přestože bylo i v rámcových smlouvách specifikováno, jakým způsobem bude dílo prováděno (pomocí agilních metodik, konkrétně metodikou Scrum), -) i přesto, že byl domluven pro provádění díla agilní způsob vývoje metodikou Scrum, byly některé práce a opravy díla prováděny mimo takzvané sprinty, -) doposud žalobkyní nebyl předán ani jeden předávací protokol, který by bylo možné formálně odmítnout a vytknout v něm vady, -) ze strany zhotovitele je neoprávněně vykazován čas k fakturaci objednateli, ve kterém však zhotovitel realizoval odstranění vad plnění, které mělo být připraveno k předání, -) doposud nebyly ze strany zhotovitele nastaveny a dodržovány požadované technické a kvalitativní parametry vývoje produktu, díla, a to i přes opakované upozornění ze strany objednatele (například Automatické testy, Code style), které by zajistily trvalou udržitelnost, kvalitu a stabilitu produktů, -) vykazovaná práce neodpovídá požadavkům dohodnutým mezi smluvními stranami, přičemž zhotovitel doposud neprokázal, že vykonanou práci opravdu vykonal. Z dopisu žalované žalobkyni ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalovaná opakovaně vytkla žalobkyni vady daňového dokladu – faktury [číslo] ze dne [datum] s tím, že tímto dokladem byla fakturována částka neodpovídající vykonané činnosti tam uvedených osob z týmu žalobkyně jako zhotovitele; žalovaná uvedla, že vykonání práce v rozsahu práce v dopise uvedeném nebylo žádným způsobem prokázáno. Žalovaná požadovala vystavení opravného daňového dokladu – dobropisu na částku 31 688 Kč bez DPH. Současně žalovaná tímto dopisem uplatnila vůči žalobkyni smluvní pokutu ve výši 34 836,09 Kč podle [článek] [anonymizováno] rámcové smlouy za prodlení 39 kalendářních dnů, a to od okamžiku ukončení nultého sprintu do odstoupení od smlouvy, kdy nebyl předán žádný splněný user story (nebylo odevzdáno žádné řádně a včas zhotovené dílo) z neoprávněně fakturované částky ve výši 89 323,30 Kč za tento nultý sprint. Vyúčtovanou částku smluvní pokuty ve výši 34 836,09 Kč (která je obsahem faktury žalované č. FAZ [číslo] ze dne [datum]) přitom žalovaná částečně započetla oproti pohledávce z faktury žalobkyně [číslo] ze dne [datum]. Z e – mailové korespondence mezi účastnicemi, soud zjistil, že mezi smluvními stranami probíhala komunikace v průběhu jejich spolupráce, v ní žalovaná upozorňovala na vady děl žalobkyně, rovněž tak na důvody, proč nedošlo k akceptaci, obdobně na to, že fakturovaná práce neodpovídá provedenému dílu a odvedené práci pracovníků žalobkyně, z tzv. sprint reportů komunikaci ohledně jednotlivých sprintů. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného znalcem [titul] [titul] [celé jméno znalce], [titul] dne [datum] a jeho závěrů, má soud za prokázáno, že: -) na podkladě objednávky [číslo] nebyl žalobkyní (tj. zhotovitelem) vytvořen ucelený program, který by mohl být uplatněn na trhu, jeho tržní hodnota je v dodané podobě nulová, na trhu nelze uplatnit ani jeho naprogramované části, neboť mají hodnotu pouze ve vztahu k rozpracovanému programu a nelze je využít samostatně, -) rozsah žalobkyní (jako zhotovitelem) vykázaných prací podle odevzdaného zdrojového kódu a jeho funkčnosti je výrazně nadhodnocený (minimálně 3 x), zadávané služby byly zhotovitelem průběžně plněny, ale nedostatečné zadání a prakticky chybějící technická a datová analýza vyvíjeného programu vedly k většímu objemu práce, než by bylo potřeba v případě systematicky zadaného projektu; z tohoto hlediska nelze hodnotit přiměřenost rozsahu vykázané práce zhotovitelem, -) tržní hodnota výhradní licence k částem díla, které nejsou počítačovým programem nebo databází je v daném případě nulová, -) plnění dodané na podkladě objednávky [číslo] rámcové smlouvy o poskytování služeb ve znění ze dne [datum] netvoří ucelený program ani jeho části, které by mohly být uplatněny na trhu, z tohoto důvodu nelze stanovit jeho adekvátní tržní cenu, resp. jeho tržní cena je v dodané podobě nulová, -) fakturovaná cena za plnění dodané na podkladě objednávky [číslo] která je přílohou rámcové smlouvy o poskytování služeb ve znění ze dne [datum], odpovídá počtu vykázaných hodin, dohodnutým sazbám a agilnímu způsobu vývoje, pokud by se jednalo o vývoj programu se stejným zadáním klasickým způsobem, pak by znalec cenu za splnění požadovaných funkcionalit odhadoval na zhruba 30 % fakturované ceny; znalec uvedl též, že fakturace žalobkyně jako zhotovitele proběhla v rozporu s [článek] [anonymizováno] rámcové smlouvy, podle kterého se pro fakturaci vyžaduje akceptační protokol podepsaný oběma stranami, -) rozsah žalobkyní účtovaných konzultací a meetingů odpovídá nepřesnému zadání a agilnímu způsobu vývoje programu, -) pokud by bylo splněno zadání podle objednávky [číslo] výsledkem by byly funkční moduly v rámci funkčního informačního systému, potom by se tržní cena takového plnění mohla pohybovat v rozmezí 100 – 200 tisíc Kč, přičemž tržní cena je odlišná od ceny za vývoj, -) vzhledem k absenci dokumentace, popisu datového modelu a celkové specifikace vyvíjeného programu by naprogramované zdrojové kódy mohl k dalšímu vývoji efektivně využít pouze zhotovitel, pro třetí stranu je využitelnost naprogramovaného zdrojového kódu prakticky nulová; pokud by zadání, zadané objednatelem v rámci objednávky [číslo] rámcové smlouvy o poskytování služeb ve znění ze dne [datum] měla řešit třetí strana, bylo by efektivnější vytvořit všechny odpovídající zdrojové kódy znovu, -) čas vykázaný žalobkyní na zhotovování jednotlivých úkolů znalec považuje za přiměřený způsobu zadání a agilní (nesystematické) metodě vývoje programu, ve výkazech se často objevují činnosti na úkolech, které buď nejsou uvedeny v seznamech zadání vůbec nebo byly v produktovém backlogu, ale nebyly zařazeny do sprint backlogu a bylo rozumné či dokonce nutné provést v dané fázi vývoje, příkladem je„ Vytvoření rolí a skupin uživatelů“. Z výslechu znalce u jednání dne [datum] má soud za prokázáno, že nenalezl záznam o funkčním programu jako celku, který by byl převzat objednatelem, z neúplných částí zdrojových kódů je patrno, že byly rozpracovány dvě části budoucího programu (login a user), toto nelze považovat za program, u kterého by bylo možno stanovit tržní cenu, tyto části programu jsou neuplatnitelné na trhu. V daném případě, kdy se začal vyvíjet software od samého počátku, považuje znalec tuto metodu za neefektivní, v případě agilní metody není předem přesně znám objem prací, a tudíž cena za vývoj se v takovémto případě zpravidla stanovuje hodinovou sazbou, a protože není známa doba vývoje, nelze ani určit konečnou cenu, nicméně je v takovémto případě vhodné stanovit limitní cenu, což se v daném případě nestalo. Tržní cena nezávisí na množství práce, ale na ceně programu na trhu nebo pro zadavatele. Cena za vývoj v tomto případě je odvislá na množství práce. Pokud je práce zadána odborné firmě, což se v tomto případě stalo, tak se k výsledku dojde vždy, efektivita vývoje a jeho rychlost však závisí na organizaci práce vývojového týmu, za jehož kvalitu nese plnou odpovědnost vlastník projektu, to je ten, který odpovídá za to, že je řádně vytvořené zadání, toto zadání je plněno ve stanovené době a vede ke stanoveným cílům, vlastníkem projektu v tomto případě byl zástupce objednatele. Vlastník projektu upozornil na neuspokojivý směr vývoje až v období 4. etapy (sprintu), kdy už bylo vykázáno přes 100 pracovních dnů za cenu přesahující 740 000 Kč. Agilní metoda spočívá v tom, že zadavatel dává dílčí úkony, vývojový tým je plní a v závěru každé etapy je vytvářen tzv. sprint review, ve kterém by měl být zhodnoceno, zda zadané úkoly byly nebo nebyly splněny podle představ zadavatele, který je v tomto případě project owner. Na začátku každé etapy je stanoven seznam úkolů tzn. sprint backlog, který definuje, co má vývojový tým v této etapě dělat. Vývojový tým by se neměl zabývat jinými problémy, tedy neměl by vykonávat jinou činnost. Pokud je jiná činnost potřebná pro realizaci zadaných úkolů, musí to být projednáno s project ownerem a měl by být upraven seznam úkolů. Project owner vytvoří tzv. project backlog, což je seznam úkolů pro celý projekt a na začátku každé etapy je z tohoto seznamu vybírána část, tzn. sprint backlog, která bude v následující etapě plněna. Musí dojít k dohodě o vybraných úkolech do aktuálního sprint backlogu. Hodinové sazby by měly být stanoveny vzhledem k činnostem, nikoliv k osobám, to potom může vést k tomu, že vývojář s vysokou hodinovou sazbou vykonává činnosti příslušející jiné hodinové sazbě, tzn. nižší hodinové sazbě. Hodinové sazby sjednané v objednávce [číslo] vztažené k vykonávaným činnostem považoval znalec za přiměřené. Na otázku, kdo má provádět technickou a datovou analýzu a zda v tomto konkrétním případě bylo možné provádět kontrolu a testování v průběhu vyvíjení programu, to je v průběhu sprintu, ze strany objednatele, znalec uvedl, že v daném případě smlouva ukládá zhotoviteli povinnost upozornit na zadání, která nejsou v souladu s navrhovaným technickým řešením, tedy pokud se v seznamu zadání, ve sprint backlogu, objeví zadání, které v dané fázi vývoje nelze splnit bez provedení dalších prací, měl na to zástupce zhotovitele upozornit a nepřijmout takový seznam činností. Co se testování týče, tak je několik skupin testů, které provádějí buď pouze zhotovitel, tj. testování kódu, jeho čistota apod., a druhá skupina testů, to jsou uživatelské testy, který by měl provádět zadavatel. K tomu ovšem musí mít vytvořené prostředí, ve kterém smí takové testy provádět. Podle dodané komunikace mezi zadavatelem a zhotovitelem vyplývá, že takové prostředí nebylo vytvořeno, resp. nebylo k dispozici. V dané věci se zhotovitel pokoušel vytvořit analýzy a modely a pokud je vytvořil, tak o tom není písemný záznam, nebyla vytvořena písemná doložitelná dokumentace. Na druhou stranu tato činnost zhotovitele byla ze strany zadavatele zřejmě chápána jako„ nadbytečné porady a čas strávený mimo tvorbu kódů“. Neexistence těchto modelů a analýz se projevila v třetí etapě vývoje, kdy bylo project ownerovi vytýkáno ze strany vývojového týmu, že upřednostňuje obchodní model před nutností vyřešit technické zadání. Na otázku, zda se má zhotovitel jako odborný dodavatel pouštět do prací v případě absence provedení technických a datových analýz vyvíjeného programu, znalec uvedl, že zadavatel v jedné části korespondence pochybuje o odborné zdatnosti zhotovitele, to je v zásadě jediná a nejdůležitější věc, kterou by zhotoviteli vytknul: zhotovitel měl na samém počátku trvat na úplném zadání a specifikacích, aby nemohlo později dojít k problémům, ke kterým došlo. Agilní metoda nebyla vhodná pro tento projekt, toto měl zjistit, vědět, popř. na to upozornit zhotovitel. Product owner má odpovědnost za strategickou linii vývoje programu, tedy musí mít vždy na paměti konečný cíl a k němu směřovat zadání. Scrummaster je vedoucí vývojového týmu, který by měl být v každodenním kontaktu s vývojáři, měl by prezentovat problémy vzniklé při vývoji product ownerovi a upozorňovat na případná rizika splnění dané etapy vývoje. Product owner má kontrolovat, zda zadání je plněno v dané době, pokud mu není k dispozici systém, na kterém by mohl zkoušet funkčnost zadání, žádným způsobem nemůže kontrolovat, zda zadání je plněno v dané době, měl by na samém začátku, tzn. v první etapě vývoje trvat na tom, aby takové prostředí bylo vytvořeno, mělo by to být jedno ze základních zadání, userstories. V tomto konkrétním případě neměl product owner možnost kontrolovat plnění zadaného cíle, to také mělo být prvním znamením toho, že se vývoj neubírá správnou cestou a nelze pokračovat v agilní metodě, která předpokládá, že každý sprint bude splněn. Vývojový tým zhotovitele vykonával i jinou činnost než bylo product ownerem uvedeno v backlogu, vyplývá to z korespondence, byla to činnost na jiných zadáních, jak je uvedeno na konci odstavce [číslo] znaleckého posudku, byly to činnosti související s vývojem programu. Nelze zodpovědně posoudit využití hodin práce jednotlivých členů týmu zhotovitele vzhledem k jejich odbornosti, tedy zda vykazovali jen práci, která odpovídá jejích odbornosti a dané hodinové sazbě anebo i činnosti méně kvalifikované. Výkazy práce jsou velmi stručné a neobsahují vždy činnosti jednotlivých pracovníků. Zadavatelem byla vytýkána zhotoviteli velká část času strávená na poradách a konzultacích, to do jisté míry odpovídá neúplnému zadání. V poslední etapě proběhlého vývoje byl poměr času stráveného na poradách a vlastní tvorbou kódů tak, že zhruba 28 % bylo stráveno komunikací, což odpovídá agilnímu způsobu vývoje, vzhledem k požadované ceně a výsledku, kterým spolupráce skončila, byly za odborné sazby vykazovány i neodborné činnosti. Je neobvyklé, aby zadavatel trval na vývojové metodě. Pokud objednatel má představu o metodě vývoje, měl by ji konzultovat se zhotovitelem, v tomto případě byla vývojová metoda explicitně uvedena ve smlouvě, a tudíž se lze domnívat, že obě zúčastněné strany s tím souhlasily. Termín product owner a project owner je v podstatě totožný svým obsahem. Největší selhání zhotovitele znalec spatřuje v tom, že se zhotovitel pustil do projektu, který nebyl dostatečně specifikován, největší problém ze strany zadavatele znalec spatřuje v osobě product ownera, který se měl už na konci první etapy snažit uvést věci do souladu se zásadami metody scrum. Nepřesně formulovaná smlouva mohla vést a vedla ke sporným otázkám, product ownerovi by znalec přikládal odpovědnost za to, že se vývoj neubíral stanovenou cestou, že se zpožďoval a přinášel technické problémy. V závěru výslechu znalec uvedl, že za maximální přijatelnou cenu za plnění odevzdané zhotovitelem (při použití sekvenčních metod vývoje) znalec považuje částku 240 000 Kč, v případě použití agilních metod, které byly použity v daném případě, by mělo být zaplaceno to, co bylo vykázáno a řádně vyfakturováno, přičemž poukázal na to, co uvedl v posudku, že fakturace neproběhla řádně v souladu se smlouvou, neboť podle smlouvy se pro fakturaci vyžaduje akceptační protokol, podepsaný oběma stranami.

8. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaná postupně jednaly o uzavření smlouvy, jak vyplývá z listin datovaných ještě před oboustranně podepsanou rámcovou smlouvou o poskytování služeb mezi žalovanou jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem, datovanou dne [datum] a opatřenou podpisy jednatelů obou smluvních stran. Před tímto datem účastnice evidentně o smlouvě jednaly a směřovaly ke kontraktaci, což potvrzuje např. návrh smlouvy se shodným textem, datovaný v [obec] (tj. v sídle žalobkyně jako zhotovitele) dne [datum], který je pouze v příloze – objednávce [číslo] opatřen otiskem razítka a podpisem jednatele žalobkyně jako dodavatele či zhotovitele. Soud tak má za to, že v návaznosti na jednání stran došly účastnice ke shodě na uzavření smlouvy právě ve znění, obsaženém v Rámcové smlouvě o poskytování služeb ze dne [datum], byť ještě před tímto datem spolupráce mezi nimi fakticky probíhala i v období od [datum], jak naznačuje vymezení činností podle předmětu rámcové smlouvy právě v objednávce [číslo]. Smlouva je označena jako„ rámcová“; lze souhlasit s žalovanou, že jednotlivé dílčí smlouvy byly pak uzavřeny na základě akceptace objednávek žalované žalobkyní prostřednictvím softwaru [příjmení], čímž docházelo k uzavření jednotlivých smluv o dílo z tzv. backlogu. Obsah rámcové smlouvy sjednání agilní metody podle pravidel SCRUM potvrzuje. Žalovaná pak od smlouvy odstoupila pro hrubé porušování povinností žalobkyně, když z tzv. prvního sprintu nebylo akceptováno žádné z děl, které se žalobkyně zavázala zhotovit, v rámci druhého a třetího sprintu žalobkyně vykonávala práce na totožných úkolech, tj. odstraňovala vady díla, které mělo být zhotoveno v předchozích sprintech.

9. Podle ust. § 2586 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Podle ust. § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle ust. § 2605 odst. 1 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle ust. § 2606 o.z provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech. Podle ust. § 2607 odst. 1 o.z. má-li být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené úspěšným provedením zkoušek. Podle ust. § 2610 o.z právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. Podle výkladu k tomuto ustanovení: je-li dílo provedeno, pak - není-li dohodnuto jinak - vzniká právo na zaplacení ceny. Provedením díla se přitom rozumí provedení řádné a předání předmětu díla objednateli. Přitom v podmínkách souzené věci bylo dohodnuto, že právo na fakturaci, tedy na zaplacení, vzniká: a) podle objednávky [číslo] vždy měsíčně, a to„ na základě dílčích schválení činností z objednávky za dané interakce (sprint)“, přičemž„ dodavatel je oprávněn provádět fakturaci za jednotlivé interakce vždy po jejich převzetí a odsouhlasení objednavatelem a odsouhlasení ceny této interakce“, b) podle [článek] [anonymizována dvě slova]. Rámcové smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum], na základě faktury dodavatele, která musí - vedle všech náležitostí daňového dokladu - obsahovat též číslo objednávky, ale také kopii předávacího nebo akceptačního protokolu fakturovaných služeb s tím, že v opačném případě může být dodavateli faktura vrácena zpět k doplnění a splatnost faktury běží znovu ode dne její opravy. Za situace, kdy žalobkyně neprokázala, že by jí předložené faktury s vyúčtováním cen za programátorské práce obsahovaly doklad o převzetí shora popsaným způsobem (ať již„ o jejich převzetí a odsouhlasení objednavatelem a odsouhlasení ceny interakce“, anebo kopií předávacího nebo akceptačního protokolu fakturovaných služeb) nutno dojít k závěru, že žalobkyni ani nevzniklo právo na zaplacení ceny díla.

10. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vyšel přitom také ze závěrů znalce, který mimo jiné uvedl, že: -) nenalezl záznam o funkčním programu jako celku, který by byl převzat objednatelem, přičemž z neúplných částí zdrojových kódů je patrno, že byly rozpracovány dvě části budoucího programu (login a user), toto však nelze považovat za program, u kterého by bylo možno stanovit tržní cenu, -) v daném případě smlouva ukládá zhotoviteli povinnost upozornit na zadání, která nejsou v souladu s navrhovaným technickým řešením (nebylo přitom prokázáno, že by tak žalobkyně jako zhotovitel učinila), -) plnění dodané na podkladě objednávky [číslo] rámcové smlouvy o poskytování služeb ve znění ze dne [datum] netvoří ucelený program ani jeho části, které by mohly být uplatněny na trhu, z tohoto důvodu nelze stanovit jeho adekvátní tržní cenu, resp. jeho tržní cena je v dodané podobě nulová, -) rozsah žalobkyní (jako zhotovitelem) vykázaných prací podle odevzdaného zdrojového kódu a jeho funkčnosti je výrazně nadhodnocený (minimálně 3 x), zadávané služby byly sice zhotovitelem průběžně plněny, ale nedostatečné zadání a prakticky chybějící technická a datová analýza vyvíjeného programu vedly k většímu objemu práce, než by bylo potřeba v případě systematicky zadaného projektu, -) vzhledem k absenci dokumentace, popisu datového modelu a celkové specifikace vyvíjeného programu by naprogramované zdrojové kódy mohl k dalšímu vývoji efektivně využít pouze zhotovitel, pro třetí stranu je využitelnost naprogramovaného zdrojového kódu prakticky nulová.

11. Soud tak po posouzení zjištěného skutkového stavu podle uvedených ustanovení dospěl k závěru, že žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení uvedených faktur, když právo na zaplacení díla bylo podle smlouvy vázáno – ve smyslu ust. § 2610 o.z. – nejen na provedení díla, ale též na jeho akceptaci žalovanou jako objednatelem. K této akceptaci žalovanou však nedošlo, když žalovaná důvodně namítala vady díla. Konečně též závěry znalce potvrzují, že nenalezl záznam o funkčním programu jako celku, který by byl převzat objednatelem a dále, že naprogramované zdrojové kódy by mohl k dalšímu vývoji efektivně využít pouze zhotovitel, přičemž pro třetí stranu je využitelnost naprogramovaného zdrojového kódu prakticky nulová.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. rozsudku podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že v řízení plně úspěšné žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce 143 529 Kč Náklady žalované sestávají: -) z odměny advokáta v částce 90 400 Kč podle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za 8 plných úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, podání odporu ze dne [datum], vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] přes 2 hodiny = 2 úkony, další podání soudu s vyjádřením ze dne [datum], další podání soudu s vyjádřením ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum]), tj. 8 x 11 300 Kč = 90 400 Kč, -) z odměny advokáta za 2 poloviční úkony právní služby (za účast u přípravného jednání dne [datum] a vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum]), tj. 2 x 5 650 Kč = 11 300 Kč, -) z deseti paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 cit. advokátního tarifu za uvedené úkony právní služby, tj. 10 x 300 Kč = 3 000 Kč, -) z náhrady cestovného zástupce žalovaného k přípravnému jednání dne [datum] ve výši 4 756,50 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět při ujetí 746 km [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] reg. zn. [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], průměrné spotřebě 6,8 litrů benzínu Natural 95/100 km, základní sazbě náhrady 4,20 Kč/km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 32 Kč/litr, obojí podle vyhl. č. 358/2019 Sb., -) z náhrady cestovného zástupce žalovaného k jednání soudu dne [datum] ve výši 4 756,50 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět při ujetí 746 km [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] reg. zn. [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], průměrné spotřebě 6,8 litrů benzínu Natural 95/100 km, základní sazbě náhrady 4,20 Kč/km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 32 Kč/litr, obojí podle vyhl. č. 358/2019 Sb., -) z náhrady cestovného zástupce žalovaného k jednání soudu dne [datum] ve výši 905,82 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět při ujetí 144 km [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] reg. zn. [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], průměrné spotřebě 6,8 litrů benzínu Natural 95/100 km, základní sazbě náhrady 4,40 Kč/km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 27,80 Kč/litr, obojí podle vyhl. č. 589/2020 Sb., -) z náhrady za promeškaný čas ve výši 3 500 Kč za celkem 35 započatých půlhodin po 100 Kč za celkem tři cesty zástupce žalovaného k jednáním soudu (2 x z [obec] do [obec] a zpět, 1 x z [obec] do [obec] a zpět), -) z náhrady DPH ve výši 21 % z odměny advokáta, paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a promeškaného času v částce 24 909,95 Kč. Po zaokrouhlení tak náhrada nákladů řízení činí částku 143 529 Kč. Soud žalované nepřiznal odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za požadované úkony ze dne [datum] (tvrzené jednání s žalobkyní před podáním žaloby, když převzetí zastupování žalované je ve spise doloženo procesní plnou mocí ze dne [datum] na [číslo listu] spisu), stručné vyjádření žalované ze dne [datum] považuje soud za poloviční úkon právní služby ve smyslu ust. § 11 odst. 3 citovaného advokátního tarifu. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, zastupujícího žalovanou.

13. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu soud rozhodl ve výroku III. rozsudku podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že podle výsledku řízení. Státu vznikly náklady ze znalečného, vyplaceného znalci ustanovenému v řízení, a to celkem ve výši 37 783 Kč (znalečné bylo přiznáno znalci usneseními na [číslo listu] a [číslo listu] v částce 35 146 Kč a na [číslo listu] v částce 2 637 Kč). Část nákladů na znalečné je pokryta zálohou složenou žalobkyní na náklady důkazu znaleckým posudkem, a to ve výši 35 000 Kč ([číslo listu] spisu), proto soud uložil žalobkyni jako v řízení neúspěšnému účastníkovi povinnost doplatit České republice na náhradu nákladů vzniklých státu částce 2 783 Kč.

14. O lhůtě k peněžitému plnění soud rozhodl podle zásady, stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.