138 C 42/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ; sídlem ulice a číslo PSČ obec – obec o zaplacení 1 600 000 Kč s příslušenstvím a 1 020 480 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 600 000 Kč: - se smluvním úrokem ve výši 1 % ročně z částky 350 000 Kč od [datum] do zaplacení, - se smluvním úrokem ve výši 1 % ročně z částky 150 000 Kč od [datum] do zaplacení, - se smluvním úrokem ve výši 1 % ročně z částky 200 000 Kč od [datum] do zaplacení, - se smluvním úrokem ve výši 1 % ročně z částky 200 000 Kč od [datum] do zaplacení, - se smluvním úrokem ve výši 1 % ročně z částky 200 000 Kč od [datum] do zaplacení, - se smluvním úrokem ve výši 1 % ročně z částky 250 000 Kč od [datum] do zaplacení, - se smluvním úrokem ve výši 1 % ročně z částky 150 000 Kč od [datum] do zaplacení, - se smluvním úrokem ve výši 1 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 600 000 Kč od [datum] do zaplacení, a smluvní pokutu ve výši 1 020 480 Kč, <b>se zamítá.</b>

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 119 544 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 1 600 000 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaným a smluvní pokuty ve výši 1 020 480 Kč. Tvrdila, že spor plyne z obchodního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, a to z titulu poskytnutí zápůjček finančních částek právním předchůdcem žalobkyně ve prospěch žalované a následného nevrácení poskytnutých zápůjček včetně sjednaného příslušenství ze strany žalované. Žaloba se shodným nárokem již byla podána u zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], po přerušení řízení bylo řízení v uvedené věci zastaveno, aniž by o nároku žalobkyně bylo věcně rozhodnuto. V mezidobí vyšly najevo některé další skutečnosti ohledně nároku žalobkyně, která jednala s dalšími subjekty, s právním předchůdcem žalobkyně apod. a seznámila se s tvrzeními v trestních spisech. Na základě Rámcové smlouvy o zápůjčkách ze dne [datum], ve znění jednotlivých Dodatků č. 1 až č. 8, uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [IČO], místem podnikání [adresa], jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem, poskytl [jméno] [příjmení] žalované zápůjčky finančních částek v celkové výši 1 600 000 Kč, konkrétně se jednalo o následující dílčí zápůjčky: -) zápůjčka ze dne [datum] ve výši 350 000 Kč, poskytnutá dle Dodatku č. 1 k rámcové smlouvě o zápůjčkách, -) zápůjčka ze dne [datum] ve výši 150 000 Kč, poskytnutá dle Dodatku č. 2 k rámcové smlouvě o zápůjčkách, -) zápůjčka ze dne [datum] ve výši 200 000 Kč, poskytnutá dle Dodatku č. 3 k rámcové smlouvě o zápůjčkách, -) zápůjčka ze dne [datum] ve výši 200 000 Kč, poskytnutá dle Dodatku č. 4 k rámcové smlouvě o zápůjčkách, -) zápůjčka ze dne [datum] ve výši 200 000 Kč, poskytnutá dle Dodatku č. 5 k rámcové smlouvě o zápůjčkách, -) zápůjčka ze dne [datum] ve výši 250 000 Kč, poskytnutá dle Dodatku č. 6 k rámcové smlouvě o zápůjčkách, -) zápůjčka ze dne [datum] ve výši 150 000 Kč, poskytnutá dle Dodatku č. 7 k rámcové smlouvě o zápůjčkách, -) zápůjčka ze dne [datum] ve výši 100 000 Kč, poskytnutá dle Dodatku č. 8 k rámcové smlouvě o zápůjčkách.

2. Podle Rámcové smlouvy o zápůjčkách ze dne [datum] bylo mezi jejími účastníky sjednáno, že se poskytnuté zápůjčky úročí úrokovou sazbou 1 % ročně a jsou zcela splatné do [datum]. Dále bylo v uvedené smlouvě sjednáno, že ocitne-li se vydlužitel (tj. žalovaná) v prodlení s úhradou a vrácením finančních zápůjček, je zapůjčitel oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 0,03 % z dlužné částky za každý den po splatnosti. Předmětné zápůjčky byly dle tvrzení primárních účastníků vystupujících na smluvních stranách Rámcové smlouvy o zápůjčkách ze dne [datum] poskytnuty v hotovosti, a to dle výše uvedených dodatků. Příjemcem plnění na straně žalované byla osoba [jméno] [příjmení], jakožto osoba pověřená a zmocněná k plnění vedoucích funkcí v [anonymizováno] [role v řízení]. [jméno] [příjmení] navíc v této době vedl [anonymizována tři slova] a dle všeho vykonával i funkci [anonymizována dvě slova] žalované. Jeho podpis je proto nejen na Rámcové smlouvě o zápůjčkách ze dne [datum], na jejich dodatcích, ale i na příjmových pokladních dokladech vystavených za žalovanou. S ohledem na skutečnost, že se jak osoba [jméno] [příjmení], tak osoba [jméno] [příjmení] vyjadřovaly v trestních věcech a prověřování takto poskytnutých půjček orgány činnými v trestním řízení, vyšlo najevo, že reálně mohly být některé z těchto prostředků poskytnuty tak, že obě uvedené osoby průběžně za [anonymizováno] žalované plnily závazky a platby, a to právě z prostředků poskytnutých [jméno] [příjmení] či jeho prostřednictvím. Od takto poskytnutých plnění a úhrad za [anonymizováno] žalované si ponechávaly doklady. Následně byly takto zaplacené platby jednorázově vyúčtovány oproti tomu kterému dodatku, právě takto poskytnutou dílčí zápůjčkou. V některých případech proto po provedeném dokazování může vyjít najevo, že plnění z dílčích zápůjček byla žalobci poskytnuta v několika drobných platbách a plněních. Stejně tak potom přinejmenším nelze vyloučit, že mohou být takové nárok považován nikoli jako nároky ze smlouvy, nýbrž jako nároky na vydání bezdůvodného obohacení. Strany Rámcové smlouvy o zápůjčkách ze dne [datum] ovšem dle názoru žalobkyně zjevně daly najevo, že si smluvily určité onkrétní podmínky zápůjček, smluvily si celkový objem zápůjček, smluvní úrok, termín plnění apod. Smluvní strany projevily vůli sjednat rámcové podmínky jednotlivých zápůjček a těmito podmínkami se hodlaly řídit. Zapůjčitel [jméno] [příjmení] následně všechny předmětné pohledávky z Rámcové smlouvy o zápůjčkách ze dne [datum] postoupil ve prospěch Ing. [jméno] [jméno], a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] O tomto postoupení byla žalovaná v souladu s platnou právní úpravou písemně vyrozuměna. Ing. [jméno] [jméno] následně opětovně všechny předmětné pohledávky z Rámcové smlouvy o zápůjčkách ze dne [datum] postoupil ve prospěch žalobkyně, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] O tomto postoupení byla žalovaná v souladu s platnou právní úpravou písemně vyrozuměna. Žalobkyně je tak po Ing. [jméno] [jméno] právním nástupcem a legitimním vlastníkem pohledávek vyplývajících z Rámcové smlouvy o zápůjčkách ze dne [datum] a následných na základě této smlouvy realizovaných zápůjček. Žalovaná ve lhůtě splatnosti ani poté žalobkyni na svůj závazek z poskytnutých zápůjček včetně příslušenství ničeho nevrátila, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně, a od [datum] se tak ocitla v prodlení s úhradou celkové částky 1 600 000 Kč spolu s řádným sjednaným smluvním úrokem ve výši 1 % ročně z dlužné částky. Počínaje [datum] je žalovaná v prodlení též s úhradou sjednané smluvní pokuty ve výši 0,03 % z dlužné částky za každý den po splatnosti. Žalobkyně požaduje spolu s dlužnou částkou a sjednaným smluvním úrokem i úhradu příslušných zákonných úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které stanoví úroky z prodlení ročně ve výši reposazby určené ČNB, zvýšené o osm procentních bodů, platné pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení dlužníka, a to ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k vrácení celkové zapůjčené částky, tj. od [datum]. Současně se žalobkyně též domáhá úhrady sjednané smluvní pokuty dle Rámcové smlouvy o zápůjčkách ze dne [datum] ve výši 0,03 % z dlužné částky za každý den po splatnosti dlužné částky. Kapitalizovaná výše této smluvní pokuty za období od prvního dne prodlení žalované s vrácení celkové zapůjčené částky, tj. od [datum], do dne podání této žaloby, tj. do [datum], činí celkem částku 1 020 480 Kč (smluvní pokuta 0,03 % z částky 1 600 000 Kč za 1 den = 480 Kč, období od [datum] do [datum] = celkem 2 126 dnů).

3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně k výzvě soudu doplnila žalobní tvrzení ohledně poskytnutí zápůjček a uplatněných nákladů řízení. Uvedla, že dokládá kopie dokladů o poskytnutí zápůjček a jelikož je již druhým právním nástupcem původního věřitele, resp. věřitelů předmětné půjčky, není schopna sama svými prostředky, svými zaměstnanci a svými doklady prokázat žalobní tvrzení bez dalšího. Proto odkázala na výslech účastníků původního smluvního vztahu, tedy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tvrdila, že z dalších okolností je jí známo, že k reálnému poskytnutí peněz dle uvedených zápůjček mohlo docházet i průběžně tak, že uvedené osoby hradily běžné provozní náklady na straně žalované a v okamžiku, kdy tyto dosáhly určitého kvantifikovaného součtu, došlo k jakémusi vyúčtování takto zaplacených peněz a vystavení sjednocujícího příjmového a výdajového dokladu a dorovnání peněz do celé sumy dle jednotlivých dokladů, jednotlivými zápůjčkami od [jméno] [příjmení], se v období prvního pololetí roku 2014 ve své podstatě financoval chod [anonymizována dvě slova] žalované.

4. Proti soudem vydanému a žalobě a jejímu doplnění vyhovujícímu platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor a současně vyjádření k žalobě. V obraně proti žalobě uvedla, že uplatněný nárok neuznává ani z části a považuje jej v celém rozsahu za neoprávněný, namítala, že žaloba není projednatelná, neboť nesplňuje podmínky stanovené v § 79 o.s.ř, když není možné ze žaloby zjistit, z čeho žalobkyně svůj nárok dovozuje (viz. např. rozhodnutí [spisová značka]). Žalobkyně totiž v žalobě tvrdí jednak, že její nárok vyplývá z poskytnutých a postoupených nároků ze zápůjček, nicméně současně uvádí, že je možné, že zápůjčky poskytnuty dle předložených listin nebyly, a že se může jednat o nároky z bezdůvodného obohacení, nebo že mohly být poskytnuty v jiném čase a jiných částkách a ohledně těchto skutkových tvrzení odkazuje na budoucí dokazování výslechem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Skutková tvrzení však nelze specifikovat odkazem na v budoucnu potenciálně provedené důkazy výslechem svědků. Také k výzvě soudu, aby svá tvrzení upřesnila, žalobkyně v podání z [datum] opět obdobně zmatečně, jako v žalobě samotné, pouze zopakovala žalobní tvrzení, není tedy zřejmé, z jakého konkrétního právního titulu žalobkyně svůj nárok dovozuje a žalobkyně toto dostatečně určitě a nezaměnitelně v žalobě neuvádí, naopak žalobkyně rozporuplně tvrdí, že její nárok je dán z titulu poskytnutých zápůjček, aby na jiném místě svého podání uváděla, že je zřejmé, že zápůjčky dle předchozího tvrzení nebyly poskytnuty. Takovýto postup však je zcela nepřípustný a dle mínění žalované musí být nárok žalobkyně v žalobě po skutkové stránce vymezen jednoznačně, tedy z jakého titulu tento měl žalobkyni vzniknout, v daném případě musí být žalobkyní uvedeno, zda tvrdí, že zápůjčka byla poskytnuta či nikoliv, neboť toto její tvrzení je následně předmětem dokazování. Žalobkyně v žalobě mimo jiné tvrdí, že žalovaná částka vyplývá z nároku na vrácení zápůjček, když žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce žalované zapůjčil peněžní prostředky na základě rámcové smlouvy o zápůjčkách ze dne [datum] v celkové výši 1 600 000 Kč v celkem 8 dílčích zápůjčkách v období od [datum] do [datum], které měly být splatné do [datum]. Tvrzené pohledávky pak měly být několikrát postoupeny až na osobu žalobkyně. Žalobkyní uplatněný nárok považuje žalovaná za neoprávněný, neboť žádné žalobkyní tvrzené zápůjčky od pana [jméno] [příjmení] nikdy neobdržela a žalované tedy nemohl platně vzniknout závazek k jejich vrácení. Smlouva o zápůjčce je tzv. reálným kontraktem a předpokladem vzniku závazkového vztahu je nejen dohoda stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky. Mezi žalovanou a žalobkyní, resp. jejím právním předchůdcem, žádný závazkový právní vztah z tvrzené rámcové smlouvy o zápůjčkách ani z tvrzených dodatků k této nevznikl, neboť jednak žalovaná neobdržela žádné plnění od pana [jméno] [příjmení], tedy nebyla žádná zápůjčka žalované poskytnuta (ani jiné plnění), nadto pak žalovaná činí sporným i uzavření samotné rámcové smlouvy a jejích dodatků, o nichž nebylo žalované nejméně do [datum] nic známo, kdy poprvé až k tomuto datu žalobkyně začala tvrdit, že je věřitelem žalované z titulu v tomto řízení tvrzených zápůjček. Podezřelou je i sama skutečnost, že byť žalobkyně tvrdí, že předmětné pohledávky nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], toto tvrzené postoupení oznámila žalobkyně žalované až dopisem ze dne [datum]. Žalované je navíc známo z jiných řízení, že osoby [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] jsou osoby již v minulosti soudně trestané, [jméno] [příjmení] je pak mimo jiné pravomocně odsouzen také za trestný čin zpronevěry, jehož se dopustil vůči žalované. Rovněž v současnosti je vůči [jméno] [příjmení] vedeno nejméně jedno další trestní řízení. V době tvrzeného poskytnutí zápůjček pak byly obě tyto osoby nemajetné a byla vůči nim vedena také řada exekučních řízení. Vůči [jméno] [příjmení] je vedeno také insolvenční řízení, kde z obsahu insolvenčního spisu a v něm uplatněných přihlášek pohledávek je zřejmé, že své závazky neplnil již nejméně v roce [rok] (což je zřejmé také z exekučních řízení. Žalovaná tak má za to, že v daném případě se stala obětí protiprávního jednání. Ostatně skutečnost, že k poskytnutí zápůjček fakticky nedošlo, vyplývá ze samotných žalobních tvrzení žalobkyně, kdy žalobkyně poněkud zmatečně uvádí, že tvrzenými zápůjčkami měly být řešeny úhrady prováděné dříve třetími osobami za žalovanou a žalobkyně tvrdí, že fakticky se tak nejednalo o zápůjčky, ale o nároky z bezdůvodného obohacení. Jednak se na základě těchto tvrzení jeví nárok žalobkyně jako zcela nevěrohodný, nicméně současně i v případě, že by byla tato tvrzení pravdivá, pak žalobkyně by nebyla věřitelem žádné pohledávky za žalovanou, když na základě jí tvrzeného postoupení měla nabýt pohledávky z titulu poskytnutých zápůjček, nikoliv z bezdůvodného obohacení. Žalovaná poukázala také na skutečnost, že v souvislosti s uplatněním nároku žalobkyně podala žalovaná již v minulosti také trestní oznámení k Policii ČR již dne [datum]. Přitom žalobkyně v této věci podala žalobu až dne [datum] poté, kdy bylo ze strany Policie ČR zjišťováno, jaké kroky činila žalobkyně k uplatnění své údajné pohledávky, která měla být splatná již dne [datum]. O totožném nároku žalobkyně pak již dříve probíhalo řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kde toto řízení bylo zastaveno usnesením ze dne [datum] z důvodu, že po přerušení řízení dle § 110 o.s.ř. nebyl podán návrh na pokračování v řízení. Žalobkyně tedy řádně nepokračovala v zahájeném řízení. Dle mínění žalované tomu bylo tak proto, že žalobkyně si byla po prvém jednání ve věci vědoma skutečnosti, že nemůže v řízení prokázat oprávněnost jí tvrzeného nároku, neboť žádný závazek žalované platně nevzniknul. Závěrem žalovaná – s poukazem na to, že nárok uplatněný žalobkyní je neprojednatelný pro jeho dosavadní nedostatečné skutkové vymezení - vznesla z procesní opatrnosti rovněž námitku promlčení vůči v tomto řízení uplatněném nároku.

5. Žalobkyně po nařízení jednání v podání ze dne [datum] žádala o odročení. Uvedla, že zahájila jednání s původním vlastníkem pohledávky, po prvotních jednáních se jeví jako více než jisté, že nebude trvat na podaném návrhu vůči žalované, když zjištěné okolnosti, které nasvědčují způsobu, jakým měl závazek vzniknout, jsou zjevně neodpovídající těm, za kterých žalobkyně v dobré víře pohledávku nabyla. Samotné jednání by dosud bylo nehospodárné, neboť důkazy, které má aktuálně bývalý vlastník pohledávky předložit, nejsou dosud v dispozici žalobkyně. Žalobkyně je fakticky připravena přenést jednání v této záležitosti zcela mimo soud a z jednání vyloučit žalovanou. Žalobkyni postačí, aby zaujala jasné stanovisko a návrh s největší pravděpodobností vzala zpět do [datum]. Obdobně v podání ze dne [datum] pak žalobkyně v rozporu s dříve uváděným tvrzením o vyřešení sporu mimosoudním jednáním do [datum], žádala další odročení jednání a poskytnutí další lhůty pro možnost uzavření mimosoudní dohody a ukončení sporu (pro narovnání vztahů mezi účastníky základu transakce, která je předmětem soudního sporu) s tvrzením, že strany původní transakce zahájily jednání později z důvodů nemoci, jarních prázdnin a covidových omezení jednotlivých účastníků,„ samotný spor byla žalobkyně nucena podat i v souvislosti s nároky, které by byly plynutím času promlčitelné ve vztahu k žalované, avšak s ohledem na plynutí času je získávání důkazů náročné, a proto se žalobkyně snaží celou záležitost uzavřít jinak než formou soudní pře“.

6. U jednání dne [datum] žalobkyně setrvala na žalobě, námitku promlčení žalobou uplatněného nároku nepovažovala za důvodnou. Žalovaná setrvala na procesním stanovisku, aby žaloba byla zamítnuta s odkazem ne své vyjádření k žalobě, poukázala na to, že celý spor je o tom, že se třetí osoby dopustily trestněprávního jednání a v podstatě vymyslely žalobkyní tvrzenou pohledávku, která nemá vůbec žádný reálný základ, osoba, které měla tato pohledávka vzniknout - [jméno] [příjmení], je osobou, která dle insolvenčního spisu již v době, kdy tato pohledávka měla vzniknout, již dlouhodobě nehradila závazky vůči třetím osobám, [jméno] [příjmení] byl v zásadě nemajetný, fakticky v úpadku, byl pravomocně odsouzen [anonymizována dvě slova] částky okolo 20 000 Kč, již se dopustil vůči žalované a byť žalovaná tuto částku po něm exekučně vymáhá již dlouhé roky, tak nebylo plněno ani částečně. Jedná se tak o osobu trestně právně odsouzenou, nemajetnou, nekontaktní, přitom ze strany žalobkyně je prezentováno, že tato osoba měla disponovat milionovými částkami. Žalobkyně oproti tomu argumentovala, že [jméno] [příjmení] si prostředky, a to finanční částku ve výši 1 mil. Kč, zapůjčil od [jméno] [příjmení], což je bývalý [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], přičemž o tom byl pořízen notářský zápis, který je dohledatelný, ten pořizovala notářka z [obec]. Z těchto peněžních prostředků, které měly být poskytnuty na zajištění chodu žalované, je dán základ pohledávky, která byla postupně postoupena až žalobkyni.

7. Soud u jednání provedl dokazování kopiemi listin, předložených žalobkyní, a to: -) Rámcovou smlouvou o zápůjčkách ze dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem, -) plnou mocí [právnická osoba] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], -) Dodatkem č. 1 k rámcové smlouvě o zápůjčkách ze dne [datum], -) Dodatkem č. 2 k rámcové smlouvě o zápůjčkách ze dne [datum], -) Dodatkem č. 3 k rámcové smlouvě o zápůjčkách ze dne [datum], -) Dodatkem č. 4 k rámcové smlouvě o zápůjčkách ze dne [datum], -) Dodatkem č. 5 k rámcové smlouvě o zápůjčkách ze dne [datum], -) Dodatkem č. 6 k rámcové smlouvě o zápůjčkách ze dne [datum], -) Dodatkem č. 7 k rámcové smlouvě o zápůjčkách ze dne [datum], -) Dodatkem č. 8 k rámcové smlouvě o zápůjčkách ze dne [datum], -) osmi kopiemi výdajových platebních dokladů a příjmových platebních dokladů, -) Smlouvou o postoupení pohledávek mezi [jméno] [příjmení] jako postupitelem a Ing. [jméno] [jméno] jako postupníkem ze dne [datum] – bez příloh, -) Smlouvou o postoupení pohledávek mezi Ing. [jméno] [jméno] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne [datum] – bez příloh, -) Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], -) Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], -) výzvou právního zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] k úhradě dlužné částky, přičemž žalovaná u jednání vznesla námitku nepravosti listin, které byly soudem čteny, a to konkrétně rámcové smlouvy o zápůjčkách, jejich dodatků, obou smluv o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], žádala, aby žalobkyně předložila originály těchto listin, když má pochybnosti, zda listiny byly vůbec podepsány, jak je tvrzeno a případně v jaké době. Soud dále provedl důkaz obsahem spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]. Poté soud – mimo jiné i z důvodu vznesené námitky nepravosti listin, předložených žalobkyní k důkazu – žalobkyni poučil, že dosud nevylíčila dostatečně všechny rozhodné skutečnosti ohledně podstaty žalovaného nároku, vyzval ji, aby žaloba byla doplněna o skutkové vylíčení okolností, za kterých mělo dojít k poskytnutí tvrzených zápůjček žalované, jakož i k označení důkazů k prokázání těchto skutečností, pod následkem neúspěchu ve sporu pro neunesení břemene tvrzení a neunesení břemene důkazního.

8. V poskytnuté lhůtě žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že žalobkyně ani jako nabyvatel pohledávky nemusí mít v držení originály listin, když v době nabytí pohledávek neměla pochyb o tom, že jsou existentní, za jejich existenci v podobě, jak jsou uplatňovány po žalované, ručí zcela jejich postupitel a ten současně byl i účastníkem všech transakcí, které mají původ jejich vzniku. Žalobkyně znala z osobních pracovních kontaktů všechny zúčastněné, jsou jí známy i všechny souvislosti, kdy zpochybněné pohledávky byly předmětem zkoumání orgány činnými v trestním řízení, když se zúčastněné strany jejich vznikem měly dopustit trestné činnosti. Tyto tvrzené skutečnosti však nebyly prokázány a veškerá trestní oznámení spojené s pohledávkami byla odložena s tím, že nedošlo ke spáchání trestného činu, dosud stejně tak při jejich přezkoumávání, a to i soudem, či orgány činnými v trestním řízení, nebyla určena jejich neplatnost, či dokonce neexistence. Navrhla, aby byli slyšeni jako svědci všichni zúčastnění na vzniku pohledávek, jejich postoupení, či jinak s nimi spojení, tj. např. jako daňoví poradci apod., tito nechť jsou předvoláni s listinami, kterými disponují a jež byly využity a použity v souvislosti s pohledávkami, které jsou předmětem řízení. Jedná se o originály smluv o zápůjčkách, uznání závazků, notářské zápisy, protokoly o jednání, účetní listiny, které prokazují, kdy a jak bylo s nimi účtováno, k těmto všem okolnostem, nechť jsou i tito svědci vyslechnuti. Tvrzení o tom, že se kterýkoliv z účastníků předmětných transakcí nachází ve výkonu trestu, jsou zcela účelově nepravdivá a mají za účel pouze znevěrohodnit svědky před soudem.

9. Žalovaná v podání ze dne [datum] pak reagovala na vyjádření žalobkyně ze dne [datum], namítala, že přes poučení žalobkyně u jednání soudu dne [datum] s výzvou, aby žalobu doplnila o skutkové vylíčení okolností, za kterých mělo dojít k poskytnutí tvrzených zápůjček žalované, jakož aby označila také důkazy k prokázání těchto skutečností, jinak žalobkyně nemůže být ve sporu úspěšná pro neunesení břemene tvrzení a neunesení břemene důkazního, žalobkyně výzvě soudu nevyhověla, když v jejím podání ze dne [datum] nejsou uvedena žádná skutková tvrzení ohledně okolností, za kterých mělo dojít k poskytnutí tvrzených zápůjček žalované, není tak zřejmé, k jakým tvrzením jsou z její strany označovány důkazy a z podání žalobkyně pouze vyplývá, že žalobkyně zjevně nedisponuje originály jí k důkazu tvrzených listin. Žalované je známo, že tři ze žalobkyní navrhovaných svědků jsou osoby soudně trestané, což nepochybně je nutno nahlížet, přičemž konkrétně [jméno] [příjmení] byl odsouzen za majetkovou trestnou činnost vůči žalované, jako poškozené, a [jméno] [příjmení] byl odsouzen za jednání v souvislosti s jeho působením u žalované, resp. ve [anonymizována dvě slova]. S ohledem na nedostatečná skutková tvrzení žalobkyně navrhovala žalovaná žalobu zamítnout.

10. U jednání dne [datum] žalobkyně přes výzvu soudu nepředložila originály listin, které pokud byly soudu předloženy v kopiích, byla jejich pravost žalovanou popírána; uvedla, že tyto originály nebyly nalezeny. Z obsahu trestního spisu Okresního státního zastupitelství v [obec] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že trestní věc podezření ze spáchání trestného činu [anonymizována dvě slova] podle [ustanovení pr. předpisu], kterého se měli dopustit [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], byla usnesením Policie České republiky, Městského ředitelství policie [obec], oddělením hospodářské kriminality [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], odložena podle § 159a odst. 1 trestního řádu, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum].

11. Další důkazy výslechem žalobkyní navržených svědků soud pro nadbytečnost již neprováděl.

12. Po provedeném dokazování soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. Důvodem je především žalovanou vznesená námitka promlčení žalobou uplatněného nároku. Žalobkyně uplatnila nárok v tomto řízení žalobou, doručenou soudu dne [datum]. Splatnost všech žalobou tvrzených zápůjček byla podle samotných tvrzení žalobkyně sjednána na den [datum], od [datum] tak počíná běh promlčecí lhůty.

13. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 648 o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží.

14. Jak vyplývá z Komentáře k občanskému zákoníku k uvedenému ustanovení stavením promlčecí lhůty, se rozumí právní následek, že promlčecí lhůta po určitý časový úsek neběží s tím, že po uplynutí zákonem stanovené překážky běh promlčecí lhůty pokračuje, tj. neběží znovu. Ke stavení promlčecí lhůty dojde jen ohledně nároku, který byl v řízení uplatněn a jen mezi účastníky zahájeného řízení. V zahájeném řízení řádně pokračuje i ten účastník soudního řízení, který součinnost se soudem v řízení sám nevyvíjí, svým jednáním však nebrání průběhu řízení a jeho skončení rozhodnutím soudu ve věci. Jestliže však procesní nečinnost účastníka vede k následku, který soudu zabraňuje ve věci meritorně (tedy nikoli např. zastavením řízení nebo odmítnutím žaloby) rozhodnout, jedná se o takový typ procesního konání, které nelze vyhodnotit jako řádné pokračování v řízení ve smyslu § 648. Proto v řízení řádně nepokračuje ten účastník, který se souhlasem soudu vezme žalobu zpět (soud v takovém případě řízení za splnění podmínek § 96 o. s. ř. zastaví), právě tak jako ten, který nepodá návrh na pokračování přerušeného řízení. Ke stejnému závěru je třeba dospět za situace, kdy řízení bylo zastaveno proto, že nebyla naplněna některá z podmínek řízení, která soudu od počátku bránila záležitost projednat a rozhodnout. Výrok o zastavení řízení nevytváří překážku věci rozsouzené. Při podání nového návrhu však žalobce musí počítat s tím, že promlčecí lhůta již mohla uplynout, neboť se má za to, že k jejímu stavení během původního řízení nedošlo.

15. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázáno, že nárok, který je uplatněn žalobou v tomto nynějším řízení, uplatnila žalobkyně již dříve v řízení, vedeném u zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka]. V tomto předcházejícím řízení žalobkyně podala žalobu u soudu dne [datum] a uplatnila tak nárok na zaplacení částky 1 600 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 020 480 Kč z titulu jí postoupených pohledávek ze zápůjček; uvedené řízení bylo dle § 110 o.s.ř. přerušeno a po nastalém klidu řízení soud tehdy řízení zastavil usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Lze tak uzavřít, že v řízení pod sp. zn. [spisová značka] (o totožném nároku jako v nyní vedeném řízení) žalobkyně v řízení řádně nepokračovala, když v zákonné roční lhůtě stanovené dle § 111 odst. 4 větě poslední o.s.ř. nepodala návrh na pokračování v řízení. Tato skutečnost má za následek, že nedošlo ke stavení promlčecí doby. O věci nebylo v předcházejícím řízení meritorně rozhodnuto, z čehož plyne, že nevznikla překážka věci rozhodnuté a nárok žalobkyně mohl být uplatněn nově.

16. Už ze samotných žalobních tvrzení, jakož i ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi Ing. [jméno] [jméno] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], je zřejmé, že žalobkyně se musela dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí doby z tvrzených postoupených pohledávek již dnem uzavření této postupní smlouvy, neboť podpisem této postupní smlouvy se Mgr. [jméno] [příjmení], předseda představenstva žalobkyně jako její statutární orgán dozvěděl o obsahu příloh této postupní smlouvy (které byly její nedílnou součástí a byla v nich uvedena splatnost zápůjček nejpozději v termínu do [datum]), anebo kdy se o nich dozvědět měl a mohl. Promlčecí doba pro žalobkyni počala běžet nejpozději dnem [datum], k jejímu stavení nedošlo ani po dobu řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], jak již bylo rozebráno výše. Pokud pak žalobkyně v nynějším řízení uplatnila opětovně tentýž nárok žalobou, podanou soudu dne [datum], stalo se tak až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. A protože žalovaná vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku (§ 610 odst. 1 o. z.), nezbylo soudu, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 119 544 Kč. Náklady žalované potřebné pro účelné bránění práva sestávají z nákladů spojených s právní službou advokáta, ty spatřuje soud v odměně advokáta za pět úkonů právní služby (za převzetí věci a přípravu zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu s vyjádřením k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], další podání soudu ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum]). Na uvedené úkony právní služby je potřebné vynaložit na odměnu advokáta 5 x částku ve výši mimosmluvní odměny v sazbě podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 5 x 18 820 Kč, dále 1 500 Kč za pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za uvedené úkony podle § 13 odst. 4 cit. advokátního tarifu. K nákladům dále náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč za celkem 12 započatých půlhodin po 100 Kč za cestu zástupce žalované k jednání soudu z [obec] - [obec] do [obec] a zpět k jednáním soudu dne [datum] a [datum] a dne [datum] k nahlédnutí do spisu, dále cestovné v částce 1 284,64 Kč (2 x 642,32 Kč) za dvě cesty zástupce žalované z [obec] - [obec] do [obec] a zpět k soudu dne [datum] a [datum] při ujetí celkem 170 km [značka automobilu] [registrační značka], průměrné spotřebě 7,70 litrů benzínu Natural 95/100 km, základní sazbě náhrady 4,70 Kč/km a ceně benzínu 37,10 Kč/litr, obojí podle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění vyhl. [číslo] cestovné v částce 711,65 Kč za cestu zástupce žalované z [obec] - [obec] do [obec] a zpět k soudu dne [datum] při ujetí celkem 85 km [značka automobilu] [registrační značka], průměrné spotřebě 7,70 litrů benzínu Natural 95/100 km, základní sazbě náhrady 5,20 Kč/km a ceně benzínu 41,20 Kč/litr, obojí podle vyhl. č. 467/2022 Sb., jakož i náhrada DPH ve výši 21 % z odměny advokáta, paušálních náhrad hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a náhrady cestovného v částce 20 747,22 Kč, když právní zástupce žalované osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH. Po zaokrouhlení tak náhrada nákladů řízení činí částku 119 544 Kč. Soud nepřiznal žalované odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za podání ze dne [datum] (nesouhlas žalované s odročením jednání) a za nahlížení do spisu [datum] (v rozsahu 19 minut od 8.23 hodin do 8.42 hodin); dle soudu se v těchto případech nejedná o uznatelné úkony ve smyslu § 11 cit. advokátního tarifu.

18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalované.

19. O lhůtě k plnění náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle zásady stanovené v § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.