138 C 6/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 49 095,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 798 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 798 Kč od 4. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) částku 42 297,38 Kč, b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 939,57 Kč od 4. 3. 2021 do zaplacení, c) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 16 832 Kč od 4. 3. 2021 do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 4. 3. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 49 095,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 737,57 Kč od 4. 3. 2021 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 16 832 Kč od 4. 3. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tak, že dne 2. 4. 2020 byla mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku [anonymizováno] smlouvy o úvěru. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 27 781 Kč (15 000 Kč jistina a 12 781 Kč sjednané úroky) a měla být žalovaným žalobkyni uhrazena v 72 splátkách ve výši 386 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 23 % p. a. a RPSN činí 38,73 % p. a., jak je patrné z článku [anonymizováno] smlouvy o úvěru. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly věřitelem - žalobcem poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, a to konkrétně doplňkovou inkasní službu a doplňkovou službou„ [název]“. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum], tedy nezaplatil splátku v celkové výši 649 Kč, když do této výše je zahrnuta splátka úvěru a splátka za výkon inkasní služby ve výši 62 Kč měsíčně, která je splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru a splátka za výkon doplňkové služby [název] v celkové výši 201 Kč měsíčně, která je splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslala žalobkyně žalovanému první písemnou upomínku ze dne [datum], kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzvala k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky [číslo] ve výši 300 Kč). Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne [datum], kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky [číslo] ve výši 300 Kč a zároveň ho vyzvala k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky [číslo] ve výši 500 Kč, navíc v této upomínce [číslo] upozornila žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobkyni, tak dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru [číslo] splatná dne [datum]. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Na toto nebylo reagováno zaplacením, a proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení [anonymizováno] smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru a vyzvat žalovaného - dlužníka s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 49 180,55 Kč. Žalobkyně v zesplatnění uvedla základní finanční náležitosti smluvního vztahu a nárokovala po žalovaném zaplacení zbylé části jistiny 14 158,38 Kč, zbylé části úroků 10 535,81 Kč, zbylé části inkasní služby 3 968 Kč (64 splátek po Kč 62), zbylé části doplňkové služby [název], [anonymizována tři slova] – odklad 2 880 Kč (64 splátek po Kč 45), [název] [anonymizována dvě slova] v částce 4 992 Kč (64 splátek po Kč 78), [název] [anonymizována dvě slova] 4 992 Kč (64 splátek po Kč 78), náklady na upomínkování 500 Kč (za upomínku č. 2), smluvní pokuta za prodlení úvěru 71,17 Kč ([anonymizováno] smlouvy o spotřebitelském úvěru), smluvní úroky za prodlení inkasní služby 3,97 Kč ([anonymizováno] smlouvy o zřízení inkasní služby), smluvní pokuta 7 079,19 Kč ([anonymizováno] smlouvy o spotřebitelském úvěru). Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne [datum]. Žalovaný byl tímto zesplatňovacím dopisem jako poslední předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum].

2. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k podané žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

3. K jednání, nařízenému na den [datum], se nedostavila žalobkyně ani její právní zástupce, který svou neúčast u jednání omluvil podáním ze dne [datum] a o odročení jednání nežádal. K jednání se dostavil žalovaný, který uvedl, že se sice zavázal zaplatit za částku úvěru ve výši 15 000 Kč úrok ve výši 12 781 Kč bez náležitého uvážení, úvěr sice nesplácel ve smyslu splátkového kalendáře, ale jistou část svého závazku zaplatil, není si vědom, že by žalobkyně zkoumala jeho schopnosti úvěr splácet, musel předložit výpis ze svého účtu u [banka] [anonymizováno], neví už, zda žalobkyně požadovala v době uzavírání smlouvy o úvěru jeho pracovní smlouvu, skutečností však je, že dne [datum], kdy byla podle žaloby uzavírána smlouva o úvěru, byl bez zaměstnání, nebyl v té době ani uchazečem o zaměstnání a žil v podstatě z úspor; pokud jde o procesní stanovisko, ponechal žalovaný rozhodnutí na úvaze soudu s tím, že pokud bude zavázán k zaplacení nějaké částky, aby mu bylo umožněno plnění ve splátkách po 7 000 Kč měsíčně, k poměrům uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, v současné době má příjem pouze z podpory v nezaměstnanosti, je uchazečem o zaměstnání u Úřadu práce v [obec] od [měsíc] [rok], podpora činila zpočátku 10 300 Kč, nyní činí podpora cca 7 000 Kč, jiné příjmy nemá, žije sám v bytě 1 + kk na adrese [adresa žalovaného], od příštího měsíce předpokládá, že bude mít mzdu ve výši 35 000 Kč čistého.

4. Soud u jednání provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, a to: - smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] uzavřenou mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako úvěrovaným dne [datum], včetně příloh [číslo] až [číslo], - výpisem z běžného účtu žalovaného ze dne [datum] za období od [datum] do [datum], - dokladem o zaplacení částky 10 Kč žalovaným na účet žalobkyně ze dne [datum], - dokladem o zaplacení částky 12 000 Kč na účet žalovaného u [právnická osoba] ze dne [datum], - dopisem žalobkyně žalovanému ze dne [datum] – potvrzením o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce, - upomínkou [číslo] žalobkyně žalovanému ze dne [datum], včetně podacího lístku doporučeně odeslané pošty, - upomínkou [číslo] žalobkyně žalovanému ze dne [datum], včetně podacího lístku doporučeně odeslané pošty, - dopisem právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] – zesplatněním úvěru, poslední předžalobní upomínkou s oznámením o převzetí právního zastoupení, včetně podacího lístku doporučeně odeslané pošty, - dopisem právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] – zesplatnění úvěru – možnosti alternativního řešení, včetně podacího lístku doporučeně odeslané pošty, - kopií občanského průkazu žalovaného, - kontrolou občanského průkazu žalovaného v neplatných dokladech, - výpisem z nebankovního registru na žalovaného, - výsledkem lustrace, - výstupem z insolvenčního rejstříku na žalovaného, - dopisem ČNB žalobkyni ze dne [datum], - certifikátem pro žalobkyni ze dne [datum], - auditní zprávou produktu – spotřebitelský úvěr, přičemž dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Z korespondence účastníků vzal za prokázané, že žalovaný dne [datum] odsouhlasil žalobkyni prostřednictvím autorizační doložky a SMS kódu nabídku smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou mu zaslala žalobkyně, došlo tak elektronicky k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na dobu 72 měsíců úvěr ve výši 15 000 Kč, z toho 12 000 Kč na účet žalovaného a 3 000 Kč jakožto zápočet na náklady žalobkyně v souvislosti s vyřizováním úvěru; byla sjednána zápůjční úroková sazba 23 % ročně, takže celkový úrok za dobu trvání úvěru činil 12 781 Kč ([anonymizována čtyři slova] smlouvy o úvěru). Oproti tomu se žalovaný zavázal vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce splácet úvěr včetně úroků v měsíčních splátkách 386 Kč ([anonymizována tři slova] smlouvy o úvěru), celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku v celkové výši 27 781 Kč. Současně se účastníci dohodli na dvou doplňkových službách – inkasní službě a službě [název] - jejichž podmínky byly dohodnuty v samostatných smlouvách jakožto přílohách [číslo] [číslo] smlouvy o úvěru ([anonymizováno] smlouvy o úvěru). Součástí smlouvy o inkasní službě bylo konstatování žalovaného, že má pro účely úhrady úvěru zřízen účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba] a že souhlasí s inkasem z tohoto účtu s tím, že žalobkyni zaplatí za výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru celkovou částku 4 464 Kč v měsíčních splátkách po 62 Kč hrazených současně s měsíční splátkou úvěru a že zřídí inkaso k účtu na částku 1 497 Kč ve prospěch žalobkyně ([anonymizována tři slova] smlouvy o inkasní službě). Pro případ, že by se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru nebo by došlo k zahájení insolvenčního řízení na žalovaného, a úvěr se v důsledku těchto skutečností stal splatným, převzal žalovaný závazek uhradit celou zbývající část inkasní služby a současně úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení (odst. [číslo] a [číslo] smlouvy o inkasní službě). Za službu [název] se žalovaný zavázal zaplatit po dobu trvání úvěru celkovou částku 14 472 Kč v měsíčních splátkách po 201 Kč hrazených současně s měsíční splátkou úvěru, oproti tomu dala žalovanému možnost využít tří služeb - odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc, přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec smlouvy o úvěru v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace nebo přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec smlouvy o úvěru v případě nezaviněné ztráty zaměstnání - vše s tím, že služby nelze využít najednou ([anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova]). Pro případ, že by se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru nebo by došlo k zahájení insolvenčního řízení na žalovaného, a úvěr se v důsledku těchto skutečností stal splatným, převzal žalovaný závazek uhradit celou zbývající část služby [název] a současně úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení (odst. [číslo] a [číslo] smlouvy o službě [název]). Žalovaný ke svému účtu zřídil souhlas s inkasem ve prospěch účtu žalobkyně, zaplatil ze svého účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba] na účet žalobkyně verifikační poplatek 10 Kč (dne [datum]), následně žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému na jeho uvedený účet částku 12 000 Kč a částku 3 000 Kč si ponechala jakožto zápočet na náklady žalobkyně v souvislosti s vyřizováním úvěru (detaily pohybu na účtu, potvrzení o vyplacení úvěru ze dne [datum]). Dopisem z [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 49 180,55 Kč do [datum] s odůvodněním, že v důsledku jeho prodlení využila svého oprávnění a smlouvu o úvěru [číslo] zesplatnila; výzvu odeslala žalovanému téhož dne na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě (dopis z [datum], poštovní podací arch).

5. Smlouva o úvěru včetně smluv o doplňkových službách je typicky spotřebitelskou smlouvou ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., k čemuž je soud povinen z úřední povinnosti přihlédnout. Na straně jedné vystupuje subjekt, předmětem jehož podnikatelské činnosti je poskytování peněžních prostředků jakožto úvěru (podnikatel), na straně druhé fyzická osoba půjčující si peníze (spotřebitel). Charakteristické pro uvedené smlouvy je, že mají formulářový charakter, jejich text je s výjimkou identifikace dlužníka, výše úvěru, výše částky, která má být vrácena, a četnosti a výše jednotlivých splátek a plateb předem připraven podnikatelem a spotřebitel nemá žádnou možnost se jakýmkoliv způsobem od takto připraveného znění odchýlit a sjednat si individuální podmínky. Buď text přijme tak, jak je mu předložen, anebo k uzavření smlouvy nedojde. Dále je typické, že podnikatel oproti spotřebiteli vystupuje z pozice profesionála a odborníka. Z těchto důvodů občanský zákoník poskytuje spotřebitelům vyšší míru ochrany v podobě určitých záruk. Tak podle ust. § 1812 odst. 2 cit. obč. zák. se nepřihlíží k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele. Dále podle ust. § 1813 cit. obč. zák. se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle ust. § 1815 cit. obč. zák. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Mezi smlouvou o spotřebitelském úvěru a smlouvami o inkasní službě a o zřízení doplňkové služby [název], existuje zjevná provázanost. Primárně soud proto posuzoval tyto smlouvy a citovaná ustanovení na ně aplikoval. Pokud jde o smlouvu o inkasní službě, ta je bezdůvodně a evidentně nerovnovážná k tíži žalovaného jako spotřebitele, protože se u ní nedá vůbec hovořit o nějakých povinnostech na straně žalobkyně. Žalobkyně podle této smlouvy není povinna cokoliv žalovanému plnit, poskytovat mu nějakou službu a ani jinak žalobkyni smlouva ve vztahu k žalovanému nezavazuje. Naopak žalovaný je povinen sám zřídit u vlastní banky souhlas s inkasem ve prospěch žalobkyně, která touto formou pouze přijímá platby úvěru a doplňkových služeb od žalovaného, který se paradoxně ve smlouvě o inkasní službě zavazuje za inkaso těchto plateb ze strany žalobkyně této ještě platit, a to nejen po celou dobu trvání smlouvy o úvěru, ale dokonce i po jeho zesplatnění. Žalovaný tak má fakticky platit další částku za to, že řádně plní svou povinnost a žalobkyni splácí úvěr, k čemuž není žádný rozumný důvod. Pokud má vůbec žalobkyně s tímto inkasem nějaké náklady, o čemž lze důvodně pochybovat, nutně se jí musí uzavření smlouvy o inkasní službě vyplatit, protože v opačném případě by nebylo nic jednoduššího, než aby si spotřebitel místo svolení k inkasu zřídil ze svého účtu trvalý příkaz, s nímž by žalobkyně žádné náklady neměla. Proto soud k této smlouvě ve smyslu shora citovaných ustanovení vůbec nepřihlíží.

7. Obdobně je tomu u smlouvy o zřízení doplňkové služby [název]. Žalovaný se v ní zavázal platit za pouhou možnost využití odkladu splátek úvěru či jejich přerušení, nikoliv za to, zda tato práva ve skutečnosti vůbec realizuje, tedy nikoliv za to, zda mu žalobkyně v tomto směru vůbec poskytne nějaké protiplnění. To vše navíc za situace, kdy již pro žalovaného určitá práva na odklad či přerušení splátek úvěru vyplývají ze samotné smlouvy o úvěru. Kromě jiného tak ve svém souhrnu jsou možnosti odkladu či přerušení splátek o úvěru pro spotřebitele značně nepřehledné. Protože spotřebitel má žalobkyni platit pouze za možnost nějakých výhod bez ohledu na jejich skutečnou realizaci, považuje soud i tuto smlouvu za jednoznačně nerovnovážnou k tíži spotřebitele a rovněž k ní nepřihlíží. Nemůže se přitom jednat o„ jakousi formu pojištění“, jak dovozuje žalobkyně, a to už jen proto, že žalobkyně nemůže být pojistitelem.

8. V případě prodlení by nadto spotřebitel zaplatil kromě sjednaného úroku ještě další částku za doplňkové služby ve výši odpovídající přibližně jeho jedna a půl násobku. K závěru o skrytém úročení dospěl soud i proto, že výše plateb za doplňkové služby, jak je soudu i žalobkyni známo, se u různých smluv o úvěru liší v návaznosti na to, jaká je výše samotného úvěru; kdyby se mělo jednat o platby za skutečné služby, musela by být jejich výše v každém případě stejná.

9. Žalobkyně coby odborník, který podniká v oblasti poskytování úvěrů, má ve vztahu ke spotřebitelům postupovat maximálně transparentně a srozumitelně. Právní jednání, kterým se snaží skrýt úroky do jiných plateb za jakési fakticky neexistující a abstraktní protiplnění, a tím je nezahrnout do reálné výše úrokové sazby, potažmo RPSN, soud hodnotí jako nepoctivé ve smyslu § 6 občanského zákoníku a současně jako zjevné zneužití práva ve smyslu ust. § 8 cit. obč. zák., které nepožívá právní ochrany.

10. Ze shora popsaných důvodů týkajících se vzájemné propojenosti smluv a skrytého úročení soud nakonec dospěl k závěru, že samotnou smlouvu o úvěru nelze oddělit od smluv o doplňkových službách, sama o sobě totiž neobstojí a představuje pouze zdánlivé právní jednání ve smyslu § 551 cit. obč. zák., k němuž soud podle ust. § 554 cit. obč. zák. také nepřihlíží. Podle ust. § 551 cit. obč. zák. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Vzájemnou oddělitelnost všech smluv je nutné posuzovat z hlediska obsahového, tedy k čemu směřovala vůle jednající osoby, nikoliv pouze formálního. Z výše uvedeného je jasné, že pokud by žalobkyně byla neuzavřela smlouvu o inkasní službě a smlouvu o doplňkové službě [název], nikdy by s žalovaným neuzavřela smlouvu o úvěru s úrokovou sazbou 23 % ročně, ale nutně by byla bývala smlouva o úvěru uzavřena se zcela jinými parametry, pokud by ji ovšem žalobkyně vůbec uzavřela. Vůle žalobkyně akceptovat úrokovou sazbu 23 % ročně byla nutně podmíněna dohodou o dalších platbách za„ doplňkové služby“; pokud by žalobkyně byla věděla, že k nim soud nebude přihlížet, úrokovou sazbu by byla nikdy nesnížila.

11. Podle ust. § 2991 cit. obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle ust. § 2993 cit. obč. zák., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

12. Protože ke zdánlivému jednání se nepřihlíží, získal žalovaný na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě původně poskytnuté částky úvěru ve výši 12 000 Kč bez právního důvodu. Přestože úvěr byl dohodnut na částku 15 000 Kč, žalovaný fakticky obdržel pouze 12 000 Kč na účet č. [bankovní účet], jak to dokládají žalobkyní předložené detaily pohybu na účtech; další částky žalovanému poskytnuty nebyly, když z žalobkyní předložených listin o poukazování peněz žalobkyní žalovanému to nevyplývá.

13. Stejně tak získala majetkový prospěch bez právního důvodu žalobkyně na úkor žalovaného v podobě přijaté verifikační platby ve výši 10 Kč a dále částky 5 192 Kč, kterou sama žalobkyně označila jako žalovaným uhrazenou částku z osmi uhrazených splátek, když žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by žalobkyni zaplatil více, než tvrdí žalobkyně.

14. Soud započítává veškeré platby provedené žalovaným, protože všechny tři smlouvy od sebe obsahově nelze oddělit, jak bylo dovozeno výše. Tyto platby jsou účastníci povinni vzájemně si vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud tak přiznal žalobkyni částku ve výši 6 798 Kč jako rozdíl mezi částkou žalobkyní žalovanému fakticky poskytnutého úvěru na straně jedné (12 000 Kč) a částkou ve výši 5 202 Kč na straně druhé, kterou žalovaný zaplatil žalobkyni (10 Kč coby verifikační poplatek a 5 192 Kč v podobě osmi splátek po 649 Kč).

15. Současně vznikla žalovanému nevrácením částky po výzvě žalobkyně druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení. Podle ust. § 1970 cit. obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho ust. § 2 cit. nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 cit. obč. zák. náleží žalobkyni úrok z prodlení v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v oznámení o zesplatnění dluhu. V oznámení byla žalobkyní určena lhůta k zaplacení do [datum]. Ode dne následujícího ([datum]) je pak žalovaný v prodlení.

16. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba ve výroku II. zamítnuta z důvodů již shora uvedených.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný, který měl ve věci převážný úspěch, by měl vůči žalobkyni právo na náhradu části jemu vzniklých nákladů řízení; žalovaný se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

18. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle zásady stanovené v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách, když sám žalovaný deklaroval schopnost částku, k jejímuž zaplacení byl tímto rozhodnutím zavázán, zaplatit z jednoho měsíčního příjmu.