140 C 11/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobce:Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované adresa pro doručování: Adresa žalované o zaplacení 33 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 33 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 159 Kč od 1. 11. 2022 do 20. 4. 2023 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 33 000 Kč od 21. 4. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 37 159 Kč od 1. 11. 2022 do 20. 4. 2023 a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 33 000 Kč od 21. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 33 000 Kč příslušenstvím. Uvedl, že je vlastníkem bytu č. hodnota, ve adresa Žalovaná předmětný byt užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 12. 2021, uzavřené na dobu určitou do 1. 1. 2023. Nájemní smlouva byla ukončena dohodou k 31. 5. 2022. Dne 14. 9. 2022 žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu (dlužné nájemné, doplatek za elektřinu, výmalba a úklid) i co do výše 40 159 Kč a zavázala se jej splatit ve splátkách dle splátkového kalendáře. Současně byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a sjednána ztráta výhody splátek. Žalovaná dne 14. 9. 2022 uhradila částku 3 000 Kč a dne 20. 4. 2023 částku ve výši 4 159 Kč. Splátkový kalendář ale žalovaná nedodržela a celý dluh se tak stal splatným ke dni následujícímu po splatnosti neuhrazené splátky. Žalobce požaduje dlužnou částku včetně smluvního příslušenství. Žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě vyzvána.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.

4. Z výpisu z KN k LV Anonymizováno ke dni 29. 5. 2024 je zřejmé, že vlastníkem bytové jednotky č. Anonymizováno, v budově č. p. Anonymizováno, v k. ú. adresa je žalobce. Ze smlouvy o nájmu ze dne 1. 12. 2021, Dohody o ukončení smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 5. 2022 a uznávacího prohlášení soud zjistil, že žalovaná užívala bytovou jednotku č. hodnota ve Anonymizováno. podlaží domu č.p. Anonymizováno na adrese adresa počínaje 1. 12. 2021. Smlouva byla uzavřená na dobu určitou do 1. 1. 2023. Účastníci se dne 31. 5. 2022 dohodli na ukončení nájmu k 30. 6. 2022. Dne 7. 9. 2022 žalovaná uznala co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalované v celkové výši 40 159 Kč v souvislosti s platbami spojenými s užíváním bytu za měsíc květen až srpen 2022, specifikovanými v přiloženém splátkovém kalendáři, a zavázala se jej zaplatit ve splátkách po 2 000 Kč počínaje 30. 9. 2022, poslední splátka činí 2 159 Kč a je splatná 31. 4. 2024. Pro případ, že žalovaná neuhradí některou částku řádně a včas, ztrácí výhodu splátek a celý zbytek dluhu se zesplatní. V takovém případě se žalovaná zavázala zaplatit žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z nesplacené části dluhu od prvního dne prodlení do zaplacení. Předžalobní výzvou z 8. 3. 2023 vč. dodejky byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 37 159 Kč.

5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2247 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle § 2251 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Dle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

6. Žaloba je důvodná co do jistiny, nikoli však co do požadovaného příslušenství. V řízení bylo prokázáno, že žalované náleželo užívací právo k bytu žalobce, za něž byla povinna hradit nájemné a platby s nájmem související. Žalovaná uznala svůj dluh vzniklý z titulu nájemního vztahu v celkové výši 40 159 Kč, a zavázala se jej uhradit ve splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaná splátkový kalendář nedodržela, dle smluvních ujednání se stala splatnou celá dlužná částka. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl co do jistiny. Byť bylo prokázáno, že si účastníci sjednali úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z nesplacené části dluhu od prvního dne prodlení do zaplacení, má soud za to, že smluvní úrok z prodlení v daném případě, tj. pro případ prodlení nájemce s platbou nájemného a souvisejících plateb, v žalobou požadované výši je nepřiměřený. Přiměřenost sjednaného úroku z prodlení soud posoudil s ohledem na zákonnou výši úroků z prodlení, jež činí pro dané období 15 % ročně (v posuzovaném případě jde o více než dvojnásobek) a na „spotřebitelský“ charakter nájemního vztahu. Je-li účelem nájemní smlouvy zajištění bytových potřeb nájemce, jsou totiž účastníci takové smlouvy omezeni relativně kogentní úpravou nájmu bytu dle § 2235 odst. 1 o. z., případně § 2239 o. z. Nejvyšší soud v návaznosti na to ve svém rozhodnutí ze dne 7. 11. 2017 sp. zn. 26 Cdo 2059/2018 dovodil, že „při prodlení s placením nájemného je nájemce bytu povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; smluvní úrok z prodlení nelze sjednat nad tuto výši.“ Z tohoto důvodu soud zamítnul žalobu co do smluvního úroku z prodlení a žalobci přiznal toliko zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř.

7. Výrok o nákladech řízení vyplývá z § 142 odst. 2 o. s. ř. a je odůvodněn poměrem procesního úspěchu a neúspěchu žalobce a žalované. Žalobce byl úspěšný toliko co do 41 %. Žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě, písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.