Okresní soud v Opavě · Rozsudek

140 C 11/2024

č. j. 140 C 11/2024-40

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-02-11 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOP:2025:140.C.11.2024.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované adresa pro doručování: Adresa žalované o zaplacení 33 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 33 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 159 Kč od 1. 11. 2022 do 20. 4. 2023 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 33 000 Kč od 21. 4. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 37 159 Kč od 1. 11. 2022 do 20. 4. 2023 a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 33 000 Kč od 21. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 33 000 Kč příslušenstvím. Uvedl, že je vlastníkem bytu č. , hodnota, , ve , adresa, Žalovaná předmětný byt užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 12. 2021, uzavřené na dobu určitou do 1. 1. 2023. Nájemní smlouva byla ukončena dohodou k 31. 5. 2022. Dne 14. 9. 2022 žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu (dlužné nájemné, doplatek za elektřinu, výmalba a úklid) i co do výše 40 159 Kč a zavázala se jej splatit ve splátkách dle splátkového kalendáře. Současně byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a sjednána ztráta výhody splátek. Žalovaná dne 14. 9. 2022 uhradila částku 3 000 Kč a dne 20. 4. 2023 částku ve výši 4 159 Kč. Splátkový kalendář ale žalovaná nedodržela a celý dluh se tak stal splatným ke dni následujícímu po splatnosti neuhrazené splátky. Žalobce požaduje dlužnou částku včetně smluvního příslušenství. Žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě vyzvána.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.

4. Z výpisu z KN k LV , Anonymizováno, ke dni 29. 5. 2024 je zřejmé, že vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, , v budově č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, je žalobce. Ze smlouvy o nájmu ze dne 1. 12. 2021, Dohody o ukončení smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 5. 2022 a uznávacího prohlášení soud zjistil, že žalovaná užívala bytovou jednotku č. , hodnota, ve , Anonymizováno, . podlaží domu č.p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, počínaje 1. 12. 2021. Smlouva byla uzavřená na dobu určitou do 1. 1. 2023. Účastníci se dne 31. 5. 2022 dohodli na ukončení nájmu k 30. 6. 2022. Dne 7. 9. 2022 žalovaná uznala co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalované v celkové výši 40 159 Kč v souvislosti s platbami spojenými s užíváním bytu za měsíc květen až srpen 2022, specifikovanými v přiloženém splátkovém kalendáři, a zavázala se jej zaplatit ve splátkách po 2 000 Kč počínaje 30. 9. 2022, poslední splátka činí 2 159 Kč a je splatná 31. 4. 2024. Pro případ, že žalovaná neuhradí některou částku řádně a včas, ztrácí výhodu splátek a celý zbytek dluhu se zesplatní. V takovém případě se žalovaná zavázala zaplatit žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z nesplacené části dluhu od prvního dne prodlení do zaplacení. Předžalobní výzvou z 8. 3. 2023 vč. dodejky byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 37 159 Kč.

5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2247 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle § 2251 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Dle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

6. Žaloba je důvodná co do jistiny, nikoli však co do požadovaného příslušenství. V řízení bylo prokázáno, že žalované náleželo užívací právo k bytu žalobce, za něž byla povinna hradit nájemné a platby s nájmem související. Žalovaná uznala svůj dluh vzniklý z titulu nájemního vztahu v celkové výši 40 159 Kč, a zavázala se jej uhradit ve splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaná splátkový kalendář nedodržela, dle smluvních ujednání se stala splatnou celá dlužná částka. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl co do jistiny. Byť bylo prokázáno, že si účastníci sjednali úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z nesplacené části dluhu od prvního dne prodlení do zaplacení, má soud za to, že smluvní úrok z prodlení v daném případě, tj. pro případ prodlení nájemce s platbou nájemného a souvisejících plateb, v žalobou požadované výši je nepřiměřený. Přiměřenost sjednaného úroku z prodlení soud posoudil s ohledem na zákonnou výši úroků z prodlení, jež činí pro dané období 15 % ročně (v posuzovaném případě jde o více než dvojnásobek) a na „spotřebitelský“ charakter nájemního vztahu. Je-li účelem nájemní smlouvy zajištění bytových potřeb nájemce, jsou totiž účastníci takové smlouvy omezeni relativně kogentní úpravou nájmu bytu dle § 2235 odst. 1 o. z., případně § 2239 o. z. Nejvyšší soud v návaznosti na to ve svém rozhodnutí ze dne 7. 11. 2017 sp. zn. 26 Cdo 2059/2018 dovodil, že „při prodlení s placením nájemného je nájemce bytu povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; smluvní úrok z prodlení nelze sjednat nad tuto výši.“ Z tohoto důvodu soud zamítnul žalobu co do smluvního úroku z prodlení a žalobci přiznal toliko zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř.

7. Výrok o nákladech řízení vyplývá z § 142 odst. 2 o. s. ř. a je odůvodněn poměrem procesního úspěchu a neúspěchu žalobce a žalované. Žalobce byl úspěšný toliko co do 41 %. Žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.