16 C 20/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 598 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 598 Kč spolu s úrokem z prodlení v částce 8 958,23 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 11 218,61 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení úroku v částce 21 829,51 Kč a úroku ve výši 19,98 % ročně jdoucího z částky 11 218,61 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 3. září 2024 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 20 598 Kč spolu s úrokem v částce 21 829,51 Kč a dále s úrokem ve výši 19,98 % ročně jdoucím z částky 11 218,61 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 8 958,23 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 11 218,61 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Tento svůj vznesený nárok odůvodnila tak, že žalovaný uzavřel dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , smlouvu o půjčce číslo , hodnota, , kdy na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka, tj. společnost , právnická osoba, žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Dále žalobkyně v podaném návrhu uvedla, že žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce vedle poskytnuté půjčky i poplatek ve výši 5 049 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 299 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, dále částku za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 421 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 329 Kč, to vše formou 60 týdenních splátek po 551 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, kdy poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 6. 8. 2013. Ke dni 10. 12. 2013 přitom dlužná jistina činila částku 11 218,61 Kč a dlužný poplatek částku 9 379,39 Kč a po tomto datu nebylo na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Dále žalobkyně uvedla, že vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená půjčka ve výši 11 218,61 Kč dále úrokem ve výši 19,98 % ročně sjednaným v čl. 3 Smluvních podmínek a v souladu s čl. 19 Smluvních podmínek také úrokem z prodlení v zákonné výši, a to ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky. Tato pohledávka za žalovaným pak byla žalobkyni postoupena právní předchůdkyní žalobkyně se všemi právy s ní spojenými smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným mu doporučeně. Žalobkyně přitom tvrdila, že k tomuto dni činila výše pohledávky bez příslušenství částku 20 598 Kč, z toho dlužná jistina částku 11 218,61 Kč a dlužný poplatek částku 9 379,39 Kč a její příslušenství pak tvoří úroky ve výši 19,98 % ročně a úroky z prodlení v zákonné výši, nabíhající z neuhrazené jistiny půjčky ve výši 11 218,61 Kč až do jejího zaplacení. Žalovaná pohledávka pak sestává z dlužné částky půjčky ve výši 11 218,61 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 9 379,39 Kč, dále kapitalizovaných úroků vyčíslených ve výši 21 829,51 Kč z dlužné částky půjčky za období od počátku půjčky do dne postoupení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení vyčíslených ve výši 8 958,23 Kč z dlužné částky půjčky do dne postoupení, úroků ve výši 19,98 % ročně jdoucích dlužné částky půjčky ve výši 11 218,61 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a z úroků z prodlení jdoucích v zákonné výši dlužné částky půjčky ve výši 11 218,61 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný byl přitom před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky, dlužná částka však přesto uhrazena nebyla.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.

4. Ze žalobkyní předložených listin, to je ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, a smluvních podmínek smlouvy o půjčce, dopisu společnosti , právnická osoba, žalovanému ze dne , datum, - oznámení o postoupení pohledávky, dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne 30. 7. 2024 - výzvy před podáním žaloby spolu s poštovním podacím lístkem, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnosti , právnická osoba, a žalobkyní dne , datum, , přílohy číslo , hodnota, k této smlouvě o postoupení pohledávek – seznamu postoupených pohledávek, soud vzal za prokázán skutkový stav, jak byl žalobkyní tvrzen v podané žalobě, přičemž na tato tvrzení, jak byla uvedena výše, soud proto pro stručnost odkazuje s tím, že nad rámec těchto tvrzení soud z provedených důkazů vzal dále za prokázáno, že ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce se z jejich čl. 3 podává, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu čl. 20 věta první smluvních podmínek smlouvy o půjčce), uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 19,98 %. Dále se v tomto článku stanoví, že strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu čl. 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dále se v tomto článku praví, že úroková sazba není navázána na žádný index ani referenční úrokovou sazbu. V čl. 20 se pak stanoví, že tato smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (jak je specifikováno na straně 1 smlouvy). Bude-li však zákazník k okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Čl. 11 smluvních podmínek pak zakotvuje právo věřitele pro případ, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.

5. Soud proto předně na základě shora prokázaných skutečnosti dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, a žalovaný platně v souladu s ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) uzavřeli smlouvu o půjčce, když společnost , právnická osoba, se zavázala poskytnout žalovanému a poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí půjčky v rovnoměrných konstantních splátkách, přičemž nedílnou součástí smlouvy učinili smluvní strany i smluvní podmínky vytištěné na rubu této smlouvy. Tento závazkový vztah se i po 1. 1. 2014 s ohledem na přechodná ustanovení části páté, hlava I, § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem. Společnost , právnická osoba, svou povinnost z uzavřené smlouvy splnila, když žalovanému dohodnuté peněžní prostředky poskytla a žalovanému tak vznikla povinnost tyto vrátit spolu se souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky ve smlouvě výslovně vyčísleným částkou 15 049 Kč (tvořenou rovněž výslovně vyčísleným úrokem v částce 2 299 Kč, poplatkem za administrativní činnost výslovně vyčísleným v částce 3 421 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek výslovně ve smlouvě vyčíslenou částkou 9 329 Kč), jejichž počet a splatnost byla dohodou účastníků smlouvy ve smlouvě stanovena. Žalovaný tuto svou smluvní povinnost porušil, a je proto povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky, jakož i poplatky a úrok (§ 658 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž v řízení pak bylo prokázáno, že tato pohledávka byla ve smyslu § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nového občanského zákoníku) postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky společností , právnická osoba, žalobkyni. Žalovaný se dostal do prodlení, v souladu s ust. § 517 odst. 2 zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je proto žalobkyně jako věřitelka oprávněna požadovat, aby vedle těchto plnění žalovaný jí zaplatil i úrok z prodlení, jehož výše odpovídá výši stanovené v § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení.

6. Podanou žalobu však soud byl nucen zamítnout v části nároku, kdy se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jednak kapitalizovaného úroku vyčísleného v žalobě částkou 21 829,51 Kč, to je jako úroku vyčísleného za období do postoupení pohledávky a dále úroku ve výši 19,98 % ročně jdoucího z částky 11 218,61 Kč jako dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do budoucna, tj. do zaplacení. Předně totiž ze samotných smluvních ujednání smlouvy o půjčce, konkrétně pak z čl. 3 a čl. 20 smluvních podmínek, které tvoří nedílnou součást smlouvy o půjčce, jednoznačně vyplývá, že úrok z poskytnuté půjčky věřiteli plyne pouze po dobu řádného, to je smlouvou předpokládaného trvání smlouvy, úrok je tak sjednán pevnou, neměnnou částkou, která ostatně je i na líci smlouvy již výslovně uvedena. Čl. 3 ve spojení s čl. 20 přitom při své interpretaci nevzbuzují jakékoliv pochyby o tom, že tento úrok je konečný, když článek 3 smluvních podmínek stanoví, že dojde-li ve smyslu čl. 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Čl. 20 věta druhá smluvních podmínek pak hovoří o tom, že k tomuto prodloužení dochází tehdy, je-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek (pozn. tedy i několika) nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas. Smluvní ujednání je proto naprosto jasné a lze tak bez jakýchkoli pochyb uzavřít, že tato půjčka byla dohodnuta s pevně stanoveným, neměnným, a ve smlouvě konkrétně vyčísleným úrokem, který do budoucna se již za žádných okolností nezvyšuje (neplyne dále). Na tom nic nemění ani čl. 11 smluvních podmínek, který pouze zakotvuje právo věřitele při prodlení dlužníka požadovat zaplacení celého zbývajícího dluhu. Využitím tohoto práva věřitele se pouze posunuje čas splatnosti poslední splátky, respektive celého dluhu. Obsah závazku se jím ale jinak (v žádném jiném směru) nemění, tedy jiné dohodnuté podmínky mezi účastníky. Lze také konstatovat, že ujednání obsažené v čl. 20 věta druhá a věta třetí smluvních podmínek je ve své podstatě co do obsahu smlouvy nadbytečné, neboť obecně vzato, pokud závazek z právního vztahu nezanikne splněním či jiným zákonem nebo smluvně předpokládaným způsobem, pak stále trvá, respektive zde přetrvávají právní účinky smlouvy, byť na druhou stranu takové ujednání obsažené ve smlouvě ani ničemu neškodí, respektive ve spojení s čl. 3 smluvních podmínek právě naopak staví najisto, že smluvní úrok v případě nesplnění závazku řádně (v řádném termínu) již dále neběží. Soud proto tento žalobkyní vznášený nárok jako nedůvodný výrokem II. tohoto rozhodnutí zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když neúspěch žalobkyně v řízení již jako nepatrný hodnotit nelze, neboť není možno přehlédnout, že podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nároků, vyjádřených v žalobě celkovou sumou 51 385,74 Kč, tedy včetně takzvaných kapitalizovaných úroků, odhlížeje přitom od úroků běžících do budoucna. Tímto rozhodnutím však žalobkyni byla přiznána jako důvodná pouze částka 29 556,23 Kč. Žalobkyně byla tedy v řízení úspěšná zhruba co do poloviny vznášeného nároku (přesněji 57,5 %), avšak nelze též přehlédnout, že úrok ve výši 19,98 % ročně jdoucí z částky 11 218,61 Kč od 28. 9. 2023 již nyní téměř také dosahuje částky 4 000 Kč, a tu se jedná rovněž o neúspěch žalobkyně, stejně jako u požadavku na zaplacení tohoto úroku i dále do budoucna. Oba účastníci proto zaznamenali v řízení úspěch a neúspěch zhruba rovnocenný a soud proto podle ustanovení § 142 odst. 2 in fine o.s.ř. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.