16 C 205/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 11 950 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 11 950 Kč spolu s úrokem v částce 2 267,57 Kč a dále s úrokem ve výši 17,9 % ročně jdoucím z částky 11 550 Kč od 15. 8. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení v částce 930,84 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 11 950 Kč od 15. 8. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznává.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 11 950 Kč spolu s úrokem v částce 2 267,57 Kč a dále s úrokem ve výši 17,9 % ročně jdoucím z částky 11 550 Kč od 15. 8. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení v částce 930,84 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 11 950 Kč od 15. 8. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva číslo , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr (povolené přečerpání osobního účtu) s úvěrovým limitem 10 000 Kč, kdy nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, které žalovaná obdržela před uzavřením smlouvy a svým podpisem stvrdila, že byla s obchodními podmínkami seznámena a srozuměna. Dále žalobkyně uvedla, že na základě předmětné smlouvy byl žalované poskytnut na bankovním účtu číslo , hodnota, kontokorentní úvěr, prostřednictvím kterého bylo žalované povoleno přečerpat svůj běžný účet až do úvěrového limitu, kdy v průběhu trvání smlouvy takto žalovaná čerpal celkem částku 2 293 029,01 Kč a žalobkyni zaplatila částku 2 301 638,15 Kč, přičemž bylo mezi stranami dohodnuto, že poskytnutý úvěr bude úročen sjednanou úrokovou sazbou ve výši 17,9 % ročně. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, neboť úvěr nehradila v pravidelných měsíčních splátkách a z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a dlužnou částku vzniklou z předmětné smlouvy prohlásila za splatnou dopisem odeslaným doporučenou poštou. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila a žalobkyni tak nadále dluží částku 11 950 Kč tvořenou dluhem na jistině ve výši 10 000 Kč a poplatky ve výši 1 950 Kč, přičemž podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení příslušenství, které je tvořeno úrokem a úrokem z prodlení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.

4. Přitom z listin předložených žalobkyní, a to žádosti o založení postžirového účtu, červeného konta a služeb elektronického bankovnictví ze dne , datum, a žádosti o kontokorent/kreditní kartu ze dne , datum, soud vzal za prokázáno, že žalobkyně a žalovaná mezi sebou dne , datum, uzavřely smlouvu o vedení běžného účtu a dále dne , datum, dodatek k této smlouvě, respektive žalovaná požádala o poskytnutí úvěru na tomto účtu až do výše úvěrového limitu 5 000 Kč (číslo běžného účtu , Anonymizováno, ). Žalovaná dále v žádosti o kontokorent prohlašuje, že souhlasí s Podmínkami pro Kontokorent, které jsou nedílnou součástí této žádosti a které převzala a seznámila se s nimi a bere na vědomí, že v případě, že , žalobkyně, její žádosti vyhoví a dojde k uzavření smluvního vztahu, jsou žádost a tyto podmínky součástí smlouvy. Z oznámení o poskytnutí kontokorentu k žádosti číslo , Anonymizováno, ze dne , datum, soud vzal za prokázáno, že tímto dopisem žalobkyně žalované oznamuje, že na základě její žádosti ze dne , datum, jí poskytla k jejímu účtu číslo , č. účtu, kontokorent s výší úvěrového limitu 5 000 Kč. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne , datum, soud vzal za prokázáno, že žalobkyně žalované oznamuje, že vyhověla její telefonické žádosti ze dne , datum, a s účinností ode dne , datum, činí výše úvěrového limitu kontokorentu k jejímu osobnímu účtu číslo , č. účtu, 10 000 Kč. Z obchodních podmínek pro povolené přečerpání běžného účtu účinných od 1. 10. 2011 dále z jejich čl. 23. písm. f) plyne, že klient (žalovaná) po celou dobu trvání úvěrového vztahu daného smlouvou, tj. až do úplného splnění všech závazků z ní vyplývajících, je povinen splatit vyčerpanou část úvěru nejméně jedenkrát v období šesti měsíců, respektive nejpozději do 6 měsíců po posledním splacení; tuto povinnost považuje , žalobkyně, za splněnou, pokud je celá vyčerpaná částka úvěru splacena ke konci kteréhokoliv kalendářního dne v tomto období.

5. Soud na základě shora uvedených listinných důkazů proto předně dospěl k závěru, že účastnice uzavřely ve smyslu ust. § 708 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“) v písemné formě smlouvu o běžném účtu, když banka se zavázala zřídit pro žalovanou běžný účet v určité měně, smlouvou o povoleném přečerpání k běžnému účtu uzavřenou mezi účastníky dne , datum, pak účastnice tento účet zřídili jako tzv. „kontokorentní“ ve smyslu ustanovení § 711 obchodního zákoníku, tedy žalobkyně poskytla žalované možnost čerpat peněžní prostředky z účtu i nad stav nekrytý zůstatkem na účtu, tedy možnost čerpat úvěr (úvěrová smlouva) ve smyslu ustanovení § 497 obchodního zákoníku. V souladu s ust. § 273 odst. 1 obch. zák. určily účastnice část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky a sazebník žalobkyně. Tento jejich závazkový vztah se i po 1. 1. 2014 řídí s přihlédnutím k přechodným ustanovením části páté, hlava I, § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 513/1991 Sb., to je obchodním zákoníkem.

6. Přitom se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle něhož s ohledem na přechodná ustanovení obsažená v § 164 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud otázku platnosti uzavřené smlouvy posuzoval. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 tohoto zákona, tedy náležitého posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ze strany právní předchůdkyně žalobkyně.

7. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. V daném případě žalobkyně k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované tvrdila, že deklarovaný příjem žalované činil 11 000 Kč a předpokládaná (minimální) splátka 250 Kč (5 % z limitu). Dále byla zjišťována zadluženost žalované z transakcí žalované + CBCB, a to bez negativních informací. Žalovaná proto byla žalobkyní vyhodnocena jako úvěruschopná.

9. S tímto hodnocením se soud neztotožňuje, kdy má za to, že i podle předchozí právní úpravy při dodržení požadavku na posouzení schopnosti žadatele splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí je nutné, aby posuzovatel zohlednil jak příjmy, tak ale i výdajovou stránku žadatele o úvěr, neboť jedině tak je možné učinit závěr, že příjmy žadatele po odečtení jeho skutečných výdajů jsou dostačující i pro splácení poskytovaného úvěru.

10. Za této situace proto smlouva uzavřená se žalovanou jako platná neobstojí, k této neplatnosti soud přihlédne z úřední povinnosti a plnění poskytnutá na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastnicemi vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, tj. žalovaná je povinna vrátit žalobkyni pouze to, co z neplatné smlouvy obdržela. Jestliže žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy o poskytnuti kontokorentního úvěru ze dne , datum, byla žalované poskytnuta celkem částka 2 293 029,01 Kč a žalovaná žalobkyni na tento poskytnutý úvěr již zaplatila celkovou částku 2 301 638,15 Kč, tedy více, než jí bylo ze strany žalobkyně poskytnuto, pak zde neexistuje žádná pohledávka žalobkyně vůči žalované a žalobu proto nezbylo, než zamítnout, přičemž za této situace je pak již nadbytečné zabývat se čímkoliv dalším, co bylo v řízení případně žalobkyní dále tvrzeno a prokazováno.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že plně úspěšné žalované v řízení žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.